Hella komentáře u knih
Vrahovi jsem jeho motivaci nevěřila. A i když jsou lidi zhusta megašmejdi, tak to vcelku nepříznivě poznamenalo můj pohled na celý příběh.
Dobré, poklidné čtení s přesahy do minulosti obyvatel Hovenäsetu. Jen ten August mi trošku začíná lézt na nervy, jak je stále trpělivý, milý, příjemný a ještě tak skvěle peče.
(SPOILER) Ne, já a autorka si bohužel ani po 4. pokusu zkrátka nesedneme. Kett je zde vylíčen jako totálně neschopný břídil, který se pořád nechá mlátit, jeho dcerušky jsou stále nesnesitelnější, manželka nesympatická kuňka a motiv této knihy a pachatel/é naprosto nevěrohodní. Kromě toho jsem několikrát měla pocit, že drhne překlad. Takže sice dočteno, ale se skřípáním zubů.
Dobré, standardně velmi dobré, ale přesto na plné hodnocení to u mě nemá. Trochu moc nevěrohodností a trochu moc jmen. Ale i tak rozhodně doporučuji, Linková je mimořádný talent.
U mě se žádné nadšení nekoná. Nesympatičtější postavu aby pohledal. Ani sebemíň mi k srdci nepřirostla. Samé manipulace, sobectví, prospěchářství, maxi-egoismus, přesvědčení o vlastní nadřazenosti. Možná kdyby byla kniha kratší a svižnější, byla bych trochu smířlivější. Takhle jsem se chvílemi přistihovala, že se nudím a příběh se vleče.
Že já se nepoučím? Už by mi mělo být dávno jasné, že čím větší těšení a očekávání, tak tím spíše pak následuje zklamání. A Rozpolcený je toho naprostým důkazem. S bídou 3*, a to ještě spíše až za ten konec, protože první dvě třetiny jsem si připadala vcelku dezorientovaně, s tolika identitami a prolínáním hrdinů.
Strááášně moc se to táhlo, ten prostředek byl skoro za trest. A čtivost pro mě zrovna tak pokulhávala. O 150 stran méně a mohlo to u mě aspirovat na plný počet. Takhle jen za 3*.
Tohle je velké zklamání, hodnotím s přimhouřenýma očima za necelé 3* a zůstává mi rozum stát, jak to ostatní hodnotící vnímají jinak (93%). Vždyť je to béčko-céčkovka jak hrom, má to spoustu nedomyšleností, hrdina je - pochopitelně - nadčlověk a ještě ty neobratné překladatelské lahůdky typu "rány utrpěné v boji" nebo lépe "propukl v úsměv" spolu s několika gramatickými/stylistickými chybami......? Za sebe nedoporučuji.
Příběh byl čtivý a akční. Jen mi přišlo, že nic, vůbec nic nešlo ani sebemíň do hloubky, prostě jsme svištěli se dvěma hrdiny nepřátelským Londýnem a na nic jiného nebyl prostor. Čili za mě čtivé, ale i velmi povrchní, a to se mi u jiných špionážních knih nestává.
Tenhle příběh mě totálně pohltil. A chudák pes rozbrečel. Chtělo se mi nevěřit, křičet, vraždit i rezignovat na to, jaká taky může být lidská povaha a zlo.
Podstatně lepší příběh než Dívka pod hladinou. Jen by to chtělo malinko víc rozumu, milá Sloan. Lézt do Bourákova hnízda není zrovna návod na to, jak se dožít důchodu.
(SPOILER) Příběh dobrý, až se mi skoro chce říct výborný.... ale neřeknu to, protože - jak zde pravidelně komentuji, nesnáším výpadky mozků u hlavních hrdinek, kdy dotyčné dobrovolně vlezou do pasti padouchům, a zde je to taky lahůdka.... dokonce má u toho Kay pistoli v ruce a dobrovolně ji odevzdá ! - čili nebýt této stupidity, bylo by to za 4,5*, takhle "jenom" za 3,5 *.
Ano, sériovými vrahy Brighton doslova přetéká. Naštěstí jen v knížkách Alison Belsham a naštěstí pro čtenáře - protože i třetí díl je čtivý, napínavý a já osobně oceňuji, že Marni není tak nesympatická jako v díle předešlém. O synkovi to ovšem neplatí, ten je z mého pohledu pořád na pecku čenichovku.
Autorka nepochybně umí psát, ale Vířivkou mě přesvědčila podstatně více. Tohle byl čtivý příběh o nevěrohodných a z větší části až trapných zážitcích dvou 70+ babč a ani při nejlepší vůli jsem jim jejich "zájmy" nevěřila. Možná kdyby se to všechno netočilo kolem erotiky...
Je to jasné: Já se tak strašně moc na další titul autorky těšila, až jsem si to holt přivolala.... Ne že by příběh byl špatný, ale na ty dokonalé ze série "Nejsem" nedosahuje ani zdaleka. Za mě tedy vcelku zklamání.
Za mě tentokrát poměrně zklamání, příliš mnoho dějových linek a příliš mnoho nesympatických postav, Freyju v (ne)vztahu k Huldarovi nevyjímaje. A nebudu zastírat, že zhuštěné Huldarovo objasnění mě zavalilo spoustou těch všech nepochopitelných islandských jmen, až jsem z toho měla dobrý guláš.
Pro mě nejslabší kniha z dosavadní série. Obrovská spousta jmen, neustálé zdůrazňování toho, že ten či ten jsou gayové (a co jako?) a v podstatě jde o nezajímavě a nudně se táhnoucí příběh.
Docela ucházející průměr. Žádná extra bomba (určitě si za pár dní nevzpomenu nijak přesně, o co šlo), ale na ukrácení šedivého odpoledne dobré.
Četla jsem a dočetla, byť tedy asi až po 14 dnech, ale mezi nadprůměrné příběhy tuhle knihu určitě řadit nebudu. Nedá se jí upřít takový ten efekt, že musíte číst dál, abyste se dozvěděli pravdu, ale podruhé za přečtení nestojí.
Konec byl divný a knize spíše uškodil. Nicméně do té doby - všechna čest - jsem četla s velkým zaujetím a příběh mě moc bavil.