Hellboy | Komentáře u knih | Databáze knih

Hellboy Hellboy komentáře u knih

Nikdy nedělej kompromis aneb Vyjednávej tak, jako by ti šlo o život Nikdy nedělej kompromis aneb Vyjednávej tak, jako by ti šlo o život Christopher Voss

31/2021 Ne úplně typická self-help kniha. Autorem je totiž člověk, kterýmu narozdíl od běžných autorů podobných svépomocných příruček věřím, že jde o techniky, které jsou skutečně prověřené a skutečně fungují, a nemají ze čtenáře jen vytáhnout prachy za zbytečně popsaný papír. Škoda je, že Chriss Voss je možná skvělý vyjednavač, ale ego má tak nabubřelé, že se to nedá vydržet, a když jsem už po třicáté četl o tom, jak je skvělý, respektive ten nejlepší na světě, tak jsem měl leda tak chuť ho praštit. JAK VYJEDNÁVAT A DOSÁHNOUT SVÝCH CÍLŮ? 1) Je potřeba zjistit, co přesně váš protějšek chce (což vůbec není tak samozřejmé a jednoduché, jak by se mohlo zdát, protože má pravděpodobně hned několik skrytých motivů, které záměrně či nevědomky nechce prozradit). 2) Je potřeba svůj protějšek přesvědčit o tom, že on má jednání ve své moci (paradoxně v tu chvíli je zranitelnější a otevřenější ke kompromisu). Jak toho docílit? Voss tvrdí, že je vhodné, aby vyjednávání trvalo dlouho a vy jste měli hodně času vytáhnout ze svého protějšku co nejvíce informací. Způsob, jak vyjednávání protáhnout a svůj protějšek ukolébat v pocitu toho, že má vše pevně v rukou je 3) Zrcadlení - technika spočívá v tom, že zopakujte po svém protějšku vybraná nebo poslední tři slova z toho, co řekl. Naprosto zásadní je neustále dokola opakovat otázku: 4) Jak to mám podle vás udělat? Když má na vás protějšek jakékoliv nároky či připomínky, stačí neustále dokola opakovat Jak to mám podle vás udělat. Tím docílíte toho, že on se snaží vyřešit váš problém za vás, ale zároveň má dojem, že má vyjednávání on sám pevně v rukou. Další užitečné techniky: 5) Pojmenovat negativní emoce. Je naprosto zásadní nekroužit kolem horké kaše, ale přesně pojmenovat to nejhorší, co se děje nebo co do budoucna hrozí. Ten zbytek už jsou takové obvious věci, jako že je vhodné na sebe dopředu prásknout všechny své slabiny (seberete tím protistraně karty), nebo nebát se při smlouvání nadhodit naprosto nesmyslně extrémní částku, protože tím protistranu vykolejíte. Něco z tohohle už jsem si vyzkoušel a mám pocit, že jsou to skutečně přínosné a funkční techniky. Když se oprostíte od Vossovy nabubřelosti, tak vám tahle kniha skutečně může pomoct dosáhnout toho, co skutečně chcete.

11.11.2021 4 z 5


Spasitel Duny Spasitel Duny Frank Herbert

18/2021 Nejkratší román ze série Duna. Paul má hrozivé vidění, všichni proti němu intrikují a snaží se ho svrhnout, do toho na scénu vstupujue ghola Duncan Idaho (znovuoživená mrtvola bez vzpomínek na předchozí život) a také tleilaxan Scytale - tančící maska, tedy člověk, který dokáže měnit svou podobu i hlas. Podaří se Paulovi odhalit spiknutí a uniknout svým vrahům? Bude mít někdy Paul dítě? A s kým? Se zákonnou manželkou Irulán nebo se svou milovanou ženou Chani? Tolik otázek. Oceňuji způsob psaní, který je velmi nevstřícný vůči čtenářovi, Frank Herbert si prostě jede to svoje, a je mu úplně jedno, jak dobře nebo špatně se v tom čtenář bude orientovat. On má svou vizi, již svěřil papíru, a teď už je jen na nás, jak si to přebereme.

10.07.2021 4 z 5


Kronika jedné hladovky Kronika jedné hladovky Oleg Sencov

16/2021 Ukrajinský filmař Oleg Sencov byl v květnu 2014 zadržen FSB na Krymu a ve vykonstruovaném procesu odsouzen jako terorista na 20 let. Po 3 letech ve vězení se rozhodl přistoupit k protestní hladovce a docílit tak propuštění ukrajinských politických vězňů (včetně sebe) / jejich výměnu za ruské vězně. Od prvního dne hladovky si úplně každý den zapisuje několik řádků do svého tajného deníku a toto je výsledek. Deníková forma má mnoho výhod, ale i úskalí. Člověk se na jednu stranu skutečně dobře seznámí s jejich autorem. Na druhou stranu se to občas špatně čte, protože kniha zkrátka není psaná "pro čtenáře". Tématem číslo jedna je tu samotná hladovka. V podstatě je to extrémně dlouhá sebevražda. Myslím že už tak 10 dnech mu bylo hůř, než jak jsem se kdy v životě cítil. A to je teprve začátek. Zajímavější je ale podívat se Sencovovi pod kůži. Sencov ze svých zápisků vyznívá jako neuvěřitelně odvážný člověk. Odvážný, spravedlivý, čestný... zkrátka takový Mirek Dušín. Zároveň je ale poněkud zahořklý, štve ho, že lidé kolem něj nejsou tak dokonalí, jako on sám. Z jeho zápisků čiší takový ten pocit: "já jsem vám to říkal", "zase jsem měl pravdu, ale nikdo mě neposlouchal", "proč jen všichni lidi nejsou takový správňáci, jako já." Většina kapitol je dost stejná, což je pochopitelné - koneckonců je to deník z vězení - ale chápu, že ne každý bude mít trpělivost číst skoro totéž 300 stran. Naštěstí jeho každodenní nudnou rutinu (rituál přinášení a odnášení jídla, lékařská vyšetření, rozhovor s právníkem, spoluveznema, doktorama, bacharema, televize a spát) pravidelně prokládá různými vzpomínkami, z nichž nejzajímavější je jeho popis událostí na Majdanu. Kromě toho mu kniha slouží jako čtenářský deník, což mi přišlo super, takže se seznámíme s jeho názory na různé klasiky sci-fi, ale také Nabokova, Steinbecka atd. Ddost času věnuje bohužel také svým postřehům z nějakého mistrovství světa ve fotbale nebo co, což je neskutečná nuda, ale naprosto chápu, proč tomu věnoval tolik času - protože ho to prostě nějak udržovalo aktivního - při životě. Kniha nijak nekončí - tzn. končí posledním dnem hladovky, a dál už je jen na čtenářovi, aby sám zapátral po jeho dalších osudech. Což mi přijde fér. Tohle je prostě deník. Úmorné ale fakt inspirativní čtení.

05.05.2021 4 z 5


Nebe patří nám Nebe patří nám Brendan Ian Koerner

11/2021 V první řadě nesmírně detailně zrešeršovaný a velmi poutavě sepsaný příběh jednoho konkrétního únosu, který ve své době ohromil celou Ameriku, a na jeho pozadí autor předkládá takřka úplně celou historii leteckých únosů v USA od šedesátých let do současnosti - velmi taktně se ovšem vyhýbá byť i jediné zmínce o 9/11. Obě části knihy jsou naprosto fascinující - na jedné straně příběh černošského vysloužilce z Vietnamu Rogera Holdera, který spolu se svou přítelkyní Catherine Kerkowovou v roce 1972 provedli jeden z "nejúspěšnějších" únosu všech dob, když unesli let 701 a požadovali mimojiné propuštění tehdy souzené Angely Davisové. Na druhé straně kniha popisuje celou historii toho fenoménu, který byl jednu dobu tak rozšířený, že k únosu letadla docházelo průměrně každý týden. Tato druhá část je obzvlášť zajímavá, protože ještě v šedesátých a sedmdesátých letech neexistovala vlastně vůbec žádná bezpečnostní opatření na letištích, takže propašovat na palubu jakoukoliv zbraň byla hračka, a je docela šokující číst, jak strašně dlouho to trvalo, než jsme se dostali do stavu, který už dnes považujeme za normální, tzn. než se všichni (stát, přepravci i cestující) shodli na tom, že únosům lze zabránit jedině mírným omezením svobody cestujících, tedy zavedením prohlídek všech pasažérů a jejich bagáže.

03.04.2021 5 z 5


Čaroděj Zeměmoří Čaroděj Zeměmoří Ursula K. Le Guin

10/2021 Moje první kniha od Uršuly Leguánové. V dětství jsem ji nečetl, nemám k ní žádný nostalgický vztah. A bohužel mě úplně neuchvátila. Kniha překypuje skvělými nápady, ale selhává v jejich uchopení. Rozčlenění děje, výstavba nějakého charakterového oblouku, to tady zkrátka vůbec nefunguje. V této knize se věci dějou. A čtenář je ve vleku událostí. Což například znemožňuje jakoukoliv identifikaci s protagonistou. Ged se stane kouzelníkem, Ged se potlouká po světě, bojuje s drakem, a pak, v podstatě celou druhou polovinu knihy, bojuje se Stínem. Jenže nic z toho mě nijak výrazně nezasáhlo, nešlo to, kvůli tomu stylu psaní, který vůbec nebere ohled na čtenáře a prostě jen dál a dál valí děj, který přeskakuje z místa na místo, ale nenechá prostor s kýmkoliv nebo čímkoliv navázat čtenářovi vztah. Působí to jako pilotní díl seriálu, kde je potřeba čtenáře/diváka uvést do děje, ale už nezbývá čas na pořádné budování zápletky a psychologie postav. Trochu zklamání. Samozřejmě nepochybuji ani na minutu o tom, že kdybych byl dítě, tak jsem z knihy naprosto odvařenej.

27.03.2021 3 z 5


Sluneční loterie Sluneční loterie Philip K. Dick

(SPOILER) 06/2021 První kniha PKD, kterou napsal ve svých 26 letech. Kniha není nijak zvlášť dobrá, ale jakožto takřka nekritický uctívač PKD jsem hrozně rád, že jsem si ji přečetl. Je to užitečné k tomu, aby si člověk udělal obrázek o jeho raném smýšlení, nakolik už měl vytvořenou svou vizi budoucnosti. A ano, objevuje se tu překvapivě dost z jeho typických trademarků, které pak provázejí jeho celoživotní tvorbu. Blízká budoucnost, ve které jsou naprostou normou telepatové, cestování na Mars, užívání drog, videotely (v pozdějších knihách vidfony), podivné sektářství (Společnost Johna Prestona), podivné vztahy mezi muži a ženami, a obří koncerny/korporáty. To je dost věcí. Chybí ale ty některé naprosto zásadní prvky, díky kterým se některá pozdější díla PKD stala nesmrtelnými, například jeho kombinace paranoie / halucinace / neschopnost zjistit, co je reálné a co je iluze. V této knize Dick rozehrává poněkud přímočarou a zároveň těžkopádnou zápletku, ve které se lidstvo rozhodlo řídit svůj osud pomocí náhody - loterie jménem "láhev" vybere ze všech lidí na světě svého vůdce, současně vylosuje i jednoho člověka, který má za úkol ho zavraždit. Všichni obyvatelé planety pak můžou fandit jednomu či druhému (což tomu dodává takový ten Running Man / Hunger Games feeling). Vůdce má k dispozici ochranku telepatů, kteří ho mají varovat před blížícím se vrahem. Jenže zrovna nově vybraný vrah je - a to už je docela dobrá dickovina - syntetický člověk čili android, kterého může na dálku ovládat hned několik lidí, což má právě zmást vůdcovy telepaty. Honička, během které se vrah pokouší zlikvidovat vůdce, je na Dicka nebývale akční a tvoří jakýsi vrchol knihy. Vše předtím i potom je tak trošku natahovaný balast. Ale jak říkám, jsem rád, že jsem si knihu přečetl a zase blíže pronikl do srdce PKDversa.

26.02.2021 3 z 5


Lesby k pohledání Lesby k pohledání Alison Bechdel

Fascinující záležitost - ani ne pro ten komiks samotný, který je v podstatě naivně jednoduchý, ale pro to, co nám říká dnes o více než 30 let později - kolik se toho nezměnilo a jak jsme se jako společnost nikam neposunuli. Témata jako feminismus potažmo lidská práva obecně, práva homosexuálů, vegetariánství/veganství, ochrana životního prostředí, recyklování odpadků, ozonová vrstva, patriarchát, politika starých bílých heterosexuálních mužů (republikánů) - vždyť jsme se od 80. let vůbec nikam neposunuli! Zatímco v Česku a dalších zemích východního bloku si teprve pozvolna začínáme uvědomovat, že podobné problémy vůbec existují... Jinak ke knížce samotné - lesby řeší nepřekvapivě stejné (komické i vážné) trable, jako heterosexuální páry. I to nám kniha pomůže si uvědomit.

09.11.2020 4 z 5


Lesní eseje. Texty z česko–rakouského pomezí a Šumavy Lesní eseje. Texty z česko–rakouského pomezí a Šumavy Josef Kroutvor

Krátké texty, které se romanticky až staromilecky dotýkají Šumavy a Novohradských hor a uchvátilo mě to tak, že jsem okamžitě naplánoval výlet do Novohradských hor a hrozně se těším, až budu procházet místy, jejichž historii tu autor popisuje: Osidlování těchto krajů, upravování krajiny rodem Buquoyů, plavení dřeva, několik let určité prosperity a soužití Čechů a Rakušanů/Němců, a pak válka, odsun, vybydlování, chátrání, vysídlení pohraničního pásma, bourání domů, vojenský prostor a pak konečně rok 1989, ale zlepšení v nedohlednu. Krátké texty, zamyšlení, básně. Krása.

04.08.2020 5 z 5


Návrat do divočiny Návrat do divočiny Aleš Palán

Rozumím touze rychle nahrabat další peníze, ale takhle zbytečný počin jsem dlouho neviděl. A i Aleš Palán na mě tady skrze své promluvy z nějakého důvodu působí dosti nesympaticky.

29.03.2020 2 z 5


Lovec draků Lovec draků Khaled Hosseini

Hrozně ubrečená záležitost :( Mám rád smutné příběhy, ale nemám rád, když autor moc tlačí na pilu a snaží se čtenáře dojmout za každou cenu. A také nejsem úplně fanoušek osudových příběhů, kde do sebe všechny události dokonale zapadají - právě jako tady. Jinak afghánské reálie potěšily.

07.06.2019 3 z 5


Zera nad Pacifikem Zera nad Pacifikem Martin Caidin

Saburo Sakai líčí druhou světovou válku, tak jak jsem ji doposud nepoznal: z pohledu "záporáka", letce Japonského námořnictva. Je prokázáno, že některé události v knize jsou lehce "přibarveny" či úplně vymyšleny, což dobře dokumentuje už jen počet sestřelených letadel - Sakai v knize udává, že dosáhl počtu 64 vítězství, oficiální japonské statistiky ale hovoří pouze o 28. Na tom však vůbec nezáleží. Tohle je věrohodný vhled do psychiky japonského pilota, který nikdy nezpochybní jediný císařův rozkaz, ať by byl sebetvrdší - jako například příkazy ke Kamikaze útokům, které přišly v roce 1944. Díky líčení této knihy lze najednou pochopit, jak se piloti cítili, a proč se k sebevražedným útokům dobrovolně hlásili. Sám Sakai navíc pocházel ze starého samurajského rodu (ostatně originální název knihy zní Samurai!), a vždy se řídil podle kodexu Bušido, který nedovoluje se vzdát, či pochybovat o pravdě nadřízeného. S tímto vědomím najednou působí použití atomových bomb proti Japonsku odůvodněně. Vojáci, jako Sakai, by se nikdy nevzdali. Válka by se táhla mnoho dalších měsíců. Statisíce dalších životů by byly ztraceny na obou stranách. Bylo potřeba to utnout.

28.08.2017 4 z 5


Poslední let pilota MIG-25 Poslední let pilota MIG-25 John Barron

Příběh z dob, kdy byl svět jednodušší - Západ dobrý, Východ zlý. Celá kniha je v podstatě obžaloba komunismu a současně óda na americký kapitalismus. Zní to hrozně, ale kniha je dost autenticky napsaná a autor dobře argumentuje, takže se čte velmi dobře. _____ Viktor Bělenko přelétl v roce 1976 s nejmodernějším sovětským letounem do Japonska a požádal o azyl v USA. Půlka knihy shrnuje celý jeho předchozí život v SSSR, od nejútlejšího dětství, až do okamžiku, kdy se to v něm definitivně zlomilo a převládlo v něm přesvědčení, že je komunismus naprosto zvrácená a nefunkční ideologie. Tato část knihy je zdaleka nejpoutavější, a má velkou šanci oslovit kteréhokoliv čtenáře, který se vůbec nemusí zajímat ani o letadla, ani o studenou válku, protože popisuje neskutečně tvrdé podmínky panující v Sovětském svazu, které si dneska nikdo z nás neumí ani představit: nedostatek základních životních potřeb jako je bydlení, jídlo, hygiena...a na druhé straně proklamace strany o bezplatné zdravotní péči, bezplatném vzdělávání, zaměstnání pro všechny, a péči o děti i staré. Jak dlouho člověk může tyhle lži snážet? Bělenko časem pochopil, že chyba není jen v Chruščovovi nebo Brežněvovi, ale v celém komunistickém zřízení, ve kterém se nedá žít. Když ho ale nemůže změnit, tak z něj musí vypadnout.... Druhá polovina popisuje Bělenkovy první měsíce v USA, kde poznával, kolik je pravdy na tom, co mu o této prohnilé zemi navykládali politruci doma v Rusku. Tato část je poněkud stereotypnější, protože je to pořád samé: Bělenko nemůže uvěřit, že je všude neskutečný dostatek jídla, dostatek benzínu, levné bydlení, velký výběr veškerého zboží, nemůže uvěřit, že supermarket je pravý, že to neni kulisa, "Potěmkinova vesnice", kterou na něj narafičila CIA... Samozřejmě že, ve srovnání s poměry ve Svazu to bylo všechno pravda, ale vyznívá to jako propaganda, nepokrytá óda, jak jsou Spojené státy úžasné a bez chybyčky. ____ Jako celek nesmírně zajímavá četba, která je v první řadě o příběhu člověka, který vyrůstal ve lži, ale dokázal ji prohlédnout a svým bezprecedentním činem se navždy zapsal do historie. V druhé řadě je to také skvělá, téměř povinná, četba pro fanoušky letectví. 80%

17.05.2013 4 z 5


Poslední tečka za Rukopisy Poslední tečka za Rukopisy Miloš Urban

Zajímavý experiment. Jinak se kniha označit nedá. Urban předkládá zajímavě rozehranou mystifikaci o rukopisech, ve které předkládá vlastní rukopisy, poměrně vtipně vysvětluje původ rukopisu zelenohorského i královedvorského a ještě reflektuje celý "žánr" literatury faktu. Jako experiment zdařilé, ale že bych se ke knize chtěl vracet, to ani ne. 70%

15.04.2011 4 z 5


Pavouček Provazníček Pavouček Provazníček Inka Ciprová

Pavoučka Provazníčka jsem taky děsně miloval, výborná knížka s pěknejma ilustracema:)

21.01.2011 4 z 5


Já, robot Já, robot Isaac Asimov

Výborná kolekce devíti povídek s robotí tematikou, které na sebe navazují a tvoří ucelený příběh. Jednotlivé povídky se snad ve všech případech věnují robo-psychologii a třem robotickým zákonům. Jejich kvalita ale dost kolísá, některé jsou výborné (Malý ztracený robot - na jehož základě byl velmi volně natočen film s Willem Smithem, Robbie, Hra na honěnou, Důkaz), jiné jsou spíše průměrné (Rozum). Jako celek je to průkopnické dílo.

30.11.-0001 4 z 5


Chladnokrevně Chladnokrevně Truman Capote

Výborná knížka Trumana Capoteho, jejíž filmové zpracování jsem zhlédl o několik let dříve. Z tohohle člověka opravdu zamrazí. Hodně mi v paměti utkvěly i příhody vězňů z cel smrti... Kromě filmu Chladnokrevně jsem viděl i snímky Capote a Infamous a všechny stojí za pozornost.

30.11.-0001 5 z 5


Studie v šarlatové / Podpis čtyř Studie v šarlatové / Podpis čtyř Arthur Conan Doyle

Studie v šarlatové je prvním příběhem Sherlocka Holmese. Jeho obsahem je seznámení Sherlocka a doktora Watsona, který se právě vrátil po zranění z Afganistanu. Sherlock se snaží vypátrat, kdo zabil nějakého američana, který byl nalezen otrávený v opuštěném bytě, přičemž na stěně je krví napsáno slovo Rache - německy pomsta. Celá tato povídka vykazuje naprosto bezpečně všechny pozdějí charakteristiky Sherlocka Holmese, což je fascinující. Měnilo se už jen pár drobností. Jinak se kniha točí kolem Mormonů, kteří jsou zde vykresleny (po právu) v tom nejhorším světle, jako naprosto odporné bytosti, což vyvolalo již za Doylova života značnou kontroverzi. První román 90% ___________ Podpis čtyř je druhý román se slavným detektivem, Sherlock v něm pátrá po truhlici šperků z indické kolonie. John Watson se zde seznámí s jakousi dámou a ožení se (nikdy jsem netušil, že je ženatý!) a jistou zajímavostí je zmínka o vegetariánské restauraci přesně v polovině knihy. V Podpisu čtyř už je Holmesův charakter doveden téměř k dokonalosti, pak už se výrazně nikdy nezměnil. Druhý román 95%.

30.11.-0001 5 z 5


S elegancí ježka S elegancí ježka Muriel Barbery

Hrozně nenápaditě vystavěný příběh, který jsem díky nějakému duševnímu masochismu dočetl, ale po každé přečtené kapitole mě ovládl nevýslovný pocit hnusu. Tahle knížka se mi protiví. 10%

30.11.-0001 1 z 5


Sedmikostelí Sedmikostelí Miloš Urban

Perfektní a na české poměry hodně výjimečný román.

30.11.-0001 4 z 5


Kolonie Kolonie Rob Grant

Sci-fi novela, kterou vypráví jakýsi neschopák na cestě vesmírem. Z děje knihy už si toho moc nepamatuju, ale padly zde nějaké nezapomenutelné hlášky jako "kámen je kobliha" nebo "Ipso dixit, Berwicku." Vhodné nejen pro příznivce Red Dwarf.
Edit: Po cca 7 letech jsem si knihu znovu přečetl, a je to pořád ještě docela slušná sranda, které by možná dokonce slušela o něco větší délka. Hláška kámen je kobliha se tady ale nevyskytuje, tak to asi bude nějaká jiná Grantova knížka.

30.11.-0001 4 z 5