hellena1523 komentáře u knih
Nečetlo se mi dobře, přitažené za vlasy. Bylo to sice asi lepší než Zmizelá, ale ne o moc. Autorčin styl mi zkrátka nesedí.
Když má člověk tu správnou náladu, tak tuhle sbírku zhltne jedním dechem a bude spokojen.
Krylovy texty mám moc ráda. Zdají se lehké, přitom v sobě tolik nesou.
Kniha se četla úplně sama, což bylo dost možná i proto, že jsem první viděla film, tudíž znala příběh, který se mi vždycky líbil.
Zcela objektivně ale musím říct, že je novela napsaná velmi civilně, čtivě, dialogy jsou hezky zformované. Taková jednohubka sobotní svačině.
Je znát, že autorem je novinář, protože kniha byla čtivá a stránky jen lítaly pod rukama. Obsahově zajímavé, ovšem všechny knihy, které se nějakým způsobem dotýkají politiky, je třeba přijímat trochu kriticky, jelikož cosi jako objektivita neexistuje, a tak se v nich nutně odráží vlastní přesvědčení a politický názor autora, což je v pořádku, ale právě proto je třeba mít to na paměti, mít více zdrojů a na základě jejich komparace si tvořit názor, nikoli považovat jednu zajímavou knihu za určité dogma.
Pro mě byla kniha určitě velmi zajímavá, plná nových informací, ale současně tak trochu konspirační teorií.
Ztracený čas to jistě nebyl.
Pěkně se četlo, do určité míry i vcelku zajímavé, ovšem druhá polovina už byla docela nuda. Popravdě mi moc nesedí autorův humor. Obdivuji ho, coby cestovatele, já bych se bála, jen tak vyrazit, navíc by mi bylo žinantní čekat, kdo mi co dá, na to člověk musí mít náturu, což nemám, tak bylo zajímavé si jeho prostřednictvím takovou cestu představit.
Nemyslím si ale, že bych nutně měla potřebu se k jeho dalším knihám vracet. Zkrátka ne všechno sedí všem, i když je to takový trhák, jako právě LZ.
A co se týká vydání, tak se mi daleko více zamlouvá původní, vkusnější vydání z roku 2015.
Příběhy Matěje Broučka mě nikdy nelákaly, ale řekla jsem si, že letos zkusím dohnat část české tvorby, které jsem se dosud úspěšně vyhýbala. A musím říct, že to bylo super rozhodnutí!
Knihu jsem zhltla s chutí a ještě se u ní bavila. Myslím, že Čech skvěle vystihl povahu člověka v různých epochách, alespoň podle toho, jak jsem si ji sama představovala. Pravda je, že postava Matěje Broučka může být mnohým nemilá, a právem, ale řekla bych, že právě tato postava nese na bedrech onu pravdu - lidé ze současnosti jsou vždy přesvědčení, že jsou lepší, o pokroku, zatímco třeba módu starších dob máme tendenci kritizovat nebo dokonce dehonestovat. Aby ne, hodnotíme ji exometricky z hlediska současnosti.
Příběh se mi četl dobře a knihu považuji za nadčasovou.
Jeden z mých nejoblíbenějších příběhů! Navíc napsané tak, že se se dá číst i dnes. Velmi nadčasové.
Žádné oddechovka to není, nečte se zrovna snadno, ale ten příběh je tak silný!
Krásně se četlo. Snad proto, že z velké části byla kniha takřka slovo od slova inspirací pro film, nebo zkrátka proto, že je ten příběh krásný. Těžko říct, mám ráda film i knihu.
Přiznám se, že mě kniha moc nebavila. Špatně se mi četla a postavy mi přišly takové nijaké...příběh mě nakonec taky nijak zvlášť neoslnil. Navíc jsem si občas přišla zmatená, protože byla kniha, jak už zde padlo, dost zmatečná.
Jsem překvapená, jak čtivé toto dílo bylo! A samozřejmě, jak povinná četba velí, poučení nesmí chybět. Docela lituji, že jsem se před maturitou víc nezaměřovala na české klasické autory, bývala bych byla mile překvapená! A možná jsem dozrála až nyní a až nyní dostatečně docením jejich kouzlo.
Celkem průměrný příběh o upírech a vlkodlacích, ale ty chyby v textu? To se nedalo ani pořádně číst! Ať už mluvíme o gramatice nebo pravopisu - obojí bylo dost tristní a strašně to dehonestovalo celou knihu. Nevím, zda je to jen českým překladem a originál je o poznání lepší, ale jsem tak otrávená, že nehodlám shánět jiné vydání nebo originál. Jak říkám, i příběh je dost průměrný, takže by mi to stejně přišlo jako zbytečně investovaná energie.
Krásné příběhy k zamyšlení. Určitě se nedá číst najednou, ale mít knihu vždycky někde po ruce a když cítíte, že na vás ta dnešní uspěchaná doba, kdy si všichni jedou svoji individualistickou lajničku, tak se smět začíst a trochu zklidnit, k tomu je taková kniha úplně ideální. Já už ji mám takhle na očích osmým rokem, a vždycky v ní najdu nějaký příběh, který mě potěší, nebo přiměje k zamyšlení, protože zrovna sedí k dané situaci, kterou právě řeším.
Asi mi nesedl styl vyprávění, přece jen byla většina povídek psaná koncem 19. století, takže ten jazyk není dvakrát aktuální, ale vlastně ani ty příběhy mě nijak zvlášť nenadchly. Musela jsem se do čtení dost nutit a cokoliv jsem přečetla, tak jsem zase dost rychle zapomněla.
Antologie ve mne nezanechal přílišný dojem.
Tahle série biografií je, myslím si, velmi povedená. Jde o takový ucelený, stručný průřez kariérou velkých osobností filmu do konce 80.let. Obsahuje řadu černobílých fotografií, ale především zajímavých informací.
Je to sice jen takový sešítek, který by dnes asi nijak zvlášť neuspěl, ale jsem ráda, že si knihovny stále drží i tyto publikace.
Jedna z mých nejoblíbenějších knih. Streisandku mám moc ráda a tahle biografie se moc povedla. Naleznete v ní fotografie i příběhy z natáčení, překvapivé informace i to, co je o Barbře víceméně dost známé. Čte se ale moc pěkně.
Velmi inspirativní žena. Skvělá herečka a silná žena s názory, které jsou mi sympatické. Tato publikace je sice už starší a ne příliš obsáhlá, zato však velmi čtivá.