Hobo komentáře u knih
Naštěstí počítačové hry nehraji, takže mě ničím neovlivňují. Nevím ani, co bylo dřív, zda hra, nebo kniha. Na magické prvky si úspěšně zvykám od doby, kdy jsem přečetl Harryho Pottera, do té doby jsem byl přísně sci-fi, nyní ke stáru už jsem mnohem, mnohem smířlivější a k různým prostředkům literárního zpracování otevřenější.
Neznám předchozí díly trilogie Krondor, snad se ke mně ještě dostanou, ale tato závěrečná část se mi líbila, děj se utěšeně rozvíjel, napětí stupňovalo, dobře se to četlo. Tedy, žádné Jméno růže to nebylo, ale takové ambice autor zřetelně neměl, a protože mu zjevně šlo především o příběh, snažil jsem se ocenit příběh...
Běžná propagační muzejní publikace. Text plný fakt, celkem zajímavý a brzo zapomenutých, takže se v hlavě uchová to nejdůležitější: že jde o důležitou sakrální a uměleckou památku nedozírné ceny. Většinu publikace zabírají celostránkové fotografie s popisky, bohužel vesměs černobílé.
Skvělé časové osy, skvělé mapky, dokonce i skvěle podaný text. Ale to je tak všechno. A jestliže kniha je určena čtenářům, kteří mají základní znalosti o historii, tak nutno dodat, že víc než ony základní znalosti nezískají. Pravda, je to všechno pěkně pohromadě, ale to je také jediný klad obsáhlé publikace. Je to všechno tak tradičně podané, žádné pochybnosti, žádné varianty, tak obecné, až to bolí. historie bez překvapení. Tedy, hodnotově přísně EUropské!
Ne každý dokáže psát o mafii.
Dal bych rád všech pět hvězdiček, ale za jednu jedinou větu jsem musel nutně ubrat. Ta věta: "A chodit dnes na trh s morálkou, zvláště poté, co ji jedna hlava našeho státu delegovala každému darebákovi, není přece společensky možné."
Ne, nejsem a nikdy jsem nebyl obdivovatelem žádné "hlavy našeho státu", ale podobnou větu bez uvedení konkrétních podrobností a odůvodnění, považuji přinejmenším za ošklivé uklouznutí, až dehonestaci.
Sborník prací k 100. výročí republiky. Původně se mi do čtení nechtělo a myslel jsem, že to odložím. Přesto jsem nahlédl a nakonec mě jednotlivé příspěvky zaujaly. Tak, že jsem přečetl vše. Nekonvenuje mi to tak úplně názorově, na můj vkus jsou autoři poněkud nalevo, ale uvědomil jsem si, že současné základní problémy naší země jsou nad jakékoli členění levice/pravice. A o těchto nejzásadnějších problémech publikace pojednává. A koneckonců máslo na hlavě mají oba politické směry.
Popravdě řečeno nevím, jak tuto krásnou knihu charakterizovat. Vím jen, že stojí za čtení několikrát opakované.
Způsob, jaký autorka zvolila k vyrovnání se s vlastními zkušenostmi, se mi nezdá příliš šťastný. Přivítal bych spíše reportážní formu, byť třeba s pozměněnými jmény. Tato fikce mi nesedla.
O autorce jsem měl neurčité povědomí, že jde o spisovatelku zamilovaných braků, takže mě tato sbírka povídek příjemně překvapila. Určitě si od ní ještě něco přečtu.
Mám rád historické romány a mám rád historické detektivky. Myslím, že toto je první toho žánru, která se mi nelíbila.
Jestliže jsem Kočku na prameni ohodnotil třemi hvězdičkami, musím Kočce ve Skleněném domě přidat alespoň jednu navíc. Pohodové čtení, tentokrát s větším napětím a obdobně překvapivými závěry... Výborné čtení na dovolenou.
S politikou nemá publikace nic společného, o skutečném působení v politice se nedozvíte nic, je to jen směska parkinsonských bonmotů a vtipů, které možno uplatnit na jakéhokoliv ministra bez ohledu na stranickou barvu. Z tohoto pohledu mě kniha silně zklamala. Ne že bych čekal nějaká nečekaná odhalení, ale přece jen ta osobní rovina a zkušenost mohla být alespoň nepatrně patrná.
Nedočetl jsem, takové bylo moje zklamání.
Nejzajímavější z celé publikace jsem shledal nikoliv ve zveřejněných přednáškách, ale v popisu vzniku a průběhu celé brněnské podzemní univerzity. Je tomu věnováno cca 100 stránek, tedy téměř polovina knihy.
Z přednášek mě zaujal hlavně David Regan: Edmund Burke a konzervatismus, možná ještě Francis Dunlop: Mužské a ženské vlastnosti (Úvod k problému vztahu pohlaví ke vzdělání) - dnešní ideologové bezbřehé rovnoprávnosti by velmi, velmi křičeli (nebo křičely?).
V podtitulku "román o vztazích s detektivní zápletkou". Jakožto román o vztazích jsem si knihu přečetl jako docela zajímavou, jen tu detektivní zápletku jsem tam nenašel.
Co napsat? Zcela souhlasím s komentářem Pablo Krale, červcem i Bulatem.
Hlavně si dřív přečtěte Zimní královnu, jinak vám spousta souvislostí unikne. Dobrá fantasy.
Bohužel jsem měl smůlu, že jsem četl dřív Letní královnu. Moc jsem tomu nerozuměl. Pak jsem si vzal Sněhovou královnu a poznal, co všechno mi uniklo a co jsem nemohl pochopit. Znovu jsem popadl "Letní" a vida - už to bylo jiné čtení! Dobrá fantasy.
Autentické, velmi zajímavé, v závěru poněkud havloidní, leč vzhledem k době vzniku omluvitelné.