Honzeecheck komentáře u knih
Banální nenápaditá detektivka, s trapnejma falešnýma stopama. Řemeslně dobře napsaný, ale zoufalejší a nesymaptičtější hrdiny už jsem dlouho neviděl. A co s tim udělal Kniha Zlín je vyloženě podvod. 420 stran z nichž každá pátá je prázdná (8 prázdnejch stránek za sbeou při předělu kapitol? to jako vážně) a se sazbou 20i slov na stránku. Ve skutečnosti je tam textu míň než v Barbánkových dobrodružstvích. Plejtvání papírem a místem v knihovně!
Přes takřka absentující děj, kterej by se dal shrnout do jedný dvou vět se od toho prakticky nedá odtrhnout. Mám pocit, že Henryho znám za ten jeden den víc, než sám sebe.
I když na to jde každej uplně jinak, srovnání se Saccem se nedá vyhnout. Delisle je ale mnohem uvolněnější, vtipnější a přestože se zabývá minimálně stejně závažným tématem, nečiší z toho taková beznaděj. Jednak je to díky jednodušší kresbě, jednak tím, že si neváhá dělat srandu nejen z režimu ale halvně i sám ze sebe.I tak do člověka dokáže narvat ty smutný fakta - oblasti s 96% zastoupením narkomanů v populaci, strašná korupce, nesmyslný rozhodnutí vládnoucí junty... Knihu jsem v knihkupectví bez zájmu přeskakoval ale teď vim, že si pořídím i všechny ostatní díly.
Na druhý přečtení už mi to tak geniální nepřišlo, ale kdysi jako první setkání s Vonnegutem mě to fakt dostalo. Hrozně se mi líbila předmluva, dělat si srandu z takový rodinný katastrofy je... obdivuhodný.
Při veškerý úctě k autorovi, tohle je blbost. Smysl sešítku jsem vůbec nepochopil...
Absolutní vrchol komixu. Nebudu tady plejtvat slovama, kdo četl ví sám, kdo nečetl nepochopí.
Obdivuju jak Welsh píše, žádný velký sraní a pseudoumění - když prší, tak napíše že prší, (ne že provazy vody vytrvale skrápěly chodník apod.), postavy se mezi sebou bavěj přesně jako se to mezi kámošema dělá a o alkoholu píše tak, že je jasný že má hodně napito. Jinak hodně temná kniha s optimistickym psoelstvím, že bejt zmrd se vyplácí - čim hůř se postavy chovaj tim líp se jím vede a naopak. Sice je nápad trochu vykradenej z jedný z Acid housovejch povídek ale neva, čte se to báječně.
Po prvních dvou geniálních dílech už jsem asi otupěl. Začátek je opět kurevsky (pardon, to ten komix) dokonalej (Došel lubrikant na pískomily!) ale v průběhu se to nikam neposune, navíc to končí cliffhangerem jako rpase. Nevadí, zábava je to pořád královská a oproti ostatním komixům je to furt pětihvězda, ale nějak mezitim rozlišovat musim, že jo
Trochu míň hlášek než v prvním díle za to víc hnusu a zla. Laťka zůstává pořád stejně vysoko, zlatá medaile za nejlepší komix už je jsitota, přesto jsme teprve v pětině. Nemam slov
To je tak kurevsky dobrý, že si neumim představit, že by to někoho nebavilo. Nejlepší je, že pod těma neskutečnejma hláškama, tunama vulgarit a explicitním násilím je taky zasraně dobrej příběh! Můj názor je, že to byli negři. 6 hvězdiček z pěti!
Zásadní dílo. V Palestině mi Sacco zformoval můj názor na palestinskej konflikt, Gaza je ale ještě lepší. Mělo by bejt povinná školní četba, aby všichni pochopili že svět není jen černobílej.
Mam rád starýho Simmonse - Hyperion nebo Ilion jsou špičkový SF, Dobu mrchožroutů jsem ve svý době vyloženě hltal. Jeho novej trend kombinace historických událostí okořeněnejch vlastní fantasií mi moc nesedne. Smekam před jeho talentem - nejenom, že má dobový reálie nastudovaný do posledního detailu (viz rozhovor k Black Hills, kde vysvětluje jakou práci mu dalo zjsitit jakým směrem se točilo Velký kolo na světový výstavě v Chicagu), díky čemuž jsou jeho knihy i celkem poučný, ale... ve výsledku to spíš knize ubližuje. Je rozvláčná, často se tam nic neděje, a skoro mi přijde že jen machruje. Určitě to neni špatný, spíš nejsem cílovka, ale než si dam další jeho knihu bude to zas ěnjakej pátek trvat.
Hodně ženská detketivka s danovou poradkyní jakožto hlavní postavou. Je to přimočarý, neoriginální, a občas nelogický (já jsem dobrá kamarádka Sanny, takže vám zakazuju předávat děti praroridčům a budu je vyzvedávat jen já) ale pěkně čtivý. Pěkná látka pro film, kdyby se toho chytil takvoej Schumacher nebo Cronenberg tak si du hned stoupnout do fronty na lístky
Často si u SF povídek řikám, že ej takovýho námětu škoda jen pro jednu povídku a chtělo by to minimálně jeden román. Prstenec Singualrity je ukázkou, jak to vypadá, když se to tak opravdu stane. Výtečnej nápad shluků byl vytěženej až do mrtě, a nebejt neustálýho střídání prostředí i formy vyprávění, asi bych byl mnohem zlejší. Rozdíly mezi kapitolama, jsou opravdu výrazný, připomíná to spíš povídkovou sbírku s jednotícím příběhem.
Další Kingova tlustokniha, s níž jsem se tentokrát potýkal mimořádně dlouho. Prostřední část mezi fantastickym začátkem a napínavym koncem hodně ztrácí a toho mysticismu je trochu moc. Kingova síla je v potavách, především těch vedlejších a zápornejch a to paltí bezezbytku i tady. Harold je jedna z nejlíp napsanejch osobnsotí, jaký jsem kdy četl. Bohužel kladasové jsou z většiny jen nudně správnácký a člověk je pak vděčnej, že je King nijak nešetří. Dobrý, ale moc dlouhý, na Pod Kupolí nebo To to nemá. Mmch obálka ukazuje asi víc než by měla.
War. War never changes. Mění se jen způsob jak o ní psát. Doctorow sice drží historický rámec, nicméně zaplní ho spoustou vymyšlených hrdinů. Sám se divím, jak moc se mi to líbilo, protože víc než o příbězích je to o pocitech a atmosféře. Postavy přicházejí, odcházejí, umírají, a zase se objevují nové. Nejvíc si cením úplný absence vlastenectví a patosu, prim má spíš popis surovosti téhle totální války (kterou později Sherman dotáhl během bojů s indiány). Tahle kniha by si zasloužila filmový zpracování, i když po průser jménem Patriot pochybuju, že by tohodle tématu někdo šel.
Filosofická člověčinka pro dnešní vyprázdněnou společnost. Spolu s Hemingwayem nejnafouklejší bublina světový literatury