hroneczek
komentáře u knih

Stejně jako první díl byl i tento naprosto na jedničku. Miluji historické romány a už se těším na třetí závěrečný díl.


7 rozhovorů, 7 různých lidí s odlišnými zkušenostmi a rozdílných sociálních vrstev, 7 pohledů na život v KLDR a důvodů k útěku. Skvělá kniha s hořkým, těžko stravitelným nádechem tvrdého života v hrozné zemi, která absolutně popírá lidskost a rovnost člověka jako takového. Knihu doporučuji čtenářům každého věku i rozpoložení, protože pak si budeme vážit země, ve které jsme se narodili my.


Opět kniha, které jsem se kvůli školním létům vyhýbala. A opět jsem byla velmi překvapená. Rychlé, vtipné, poučné. Vhodné určitě i pro maturanty, kteří toho chtějí přečíst co nejméně...


Čekala jsem nebetyčnou prasárnu - a ono to bylo milé, někdy z reálného života, někdo trochu ulítlé a přitažené za vlasy, jindy vyhnané do absurdna... ale skvělé, oddechové, příjemné... Určitě si chci přečíst další knihy od pana Hartla. Dokonale mě nalákal.


Útlá kniha, která ale přinese spoustu napětí i úsměvu na tváři. Ten, kdo má doma psího přítele, se do života Tesáka vžije ještě více. Krásná kniha jak pro děti, tak pro dospělé.


Úžasná kniha, stejně jako film. Uvěřitelně napsaný neuvěřitelný příběh. Hned bych se na PCT vydala také. Určitě si knihu někdy přečtu znovu.


Zajímavý příběh i vyústění.. celou dobu jsem měla dva podezřelé, ale nakonec jsem se netrefila, kniha se dobře a rychle čte... příjemná to oddechovka


Knihu jsem přečetla kvůli Čtenářské výzvě. A nelituji. Původně se mi ji číst moc nechtělo, měla jsem zafixováno: povinná literatura = nuda. Ale opět jsem se přesvědčila, že domněnky jsou jedna věc a skutečnost věc druhá.
Co se mi na knize nejvíce líbilo? Ta její aktuálnost - stále má co říci, je v ní spousta paralel a absurdit, nejen doby, kdy se blížila válka, ale i dnešní - uprchlická krize, vzájemný a neutuchající souboj států/jejich představitelů, ale i jejich naivita, rozdílné představy o fungování světa... atd.
Plus uvádím jeden příklad za všechny (možný spoiler):
"Kdyby aspoň ti Salamandři nebyli tak strašlivě průměrní. Ano, jsou jakžtakž vzdělaní; ale tím jsou ještě omezenější, neboť si osvojili z lidské civilizace jen to, co v ní je průměrné a užitkové, mechanické a opakovatelné. .... To nejhroznější je, že rozmnožili ten učenlivý, hlupácký a sufizantní typ civilizované mediokrity ve velkém, v miliónech a miliardách stejných kusů..."


V dětství nám ji četla mamka před spaním. Pamatuji si, že se mi to líbilo, ale už tehdy mi příběh přešel smutný a dost náročný.


Kniha vypovídá o ne moc šťastné, spíše až děsivé části života jedné Američanky, která se zamilovala do Íránce. Díky jejímu vyprávění jsem získala nějaké informace o životě v muslimských zemích, jejich kultuře a (dle mého názoru) o celkové neúctě k ženám. Před statečností paní Mahmoody smekám klobouk.

Příjemné, rychlé, nápadité, zábavné čtení, žádná rafinovanost, přehnané literární obraty ani dramatické zápletky. Velmi oddechové.


Marně přemýšlím, jestli se mi to vlastně líbilo nebo nelíbilo.
Styl psaní, vysvětlování myšlenek a úvah jednotlivých postav je super!
Ale hlavní zápletka nebo hlavní sdělení knihy? Těžko říct, jaké bylo. Popsán byl všední týden, všedních žen… takže bych to hodnotila asi jako všední knihu, kterých je všude dost…
Nebylo to špatné, jen tomu něco nespecifického chybělo.


Úžasné přiblížení tehdejšího dění - bez příkras, bez mazání medu kolem úst. Líbil se mi styl vyprávění z pohledu, pocitů, emocí a zážitků různých postav. Škoda, že autorka už nemá v plánu další pokračování.


Je mi smutno, že už jsem to dočetla. Fakt moc! Klidně bych četla dál a dál, protože Louisu Clarkovou prostě nejde nemilovat!
Těšila jsem se na každou další stránku.
A ke stranám 260 a 404 byl nutný i kapesník na osušení očí. :-)


Trochu mě mrzí, že na pořádné odhalení jsem musela čekat až do poloviny knížky, protože odhalení s Lily mi až tak šokující nepřišlo. Celá kniha byla trochu ve stylu natahování původního příběhu a jen letmé klouzání po povrchu s očekávanými zápletkami.
Ale - je to Jojo, která mě i těmito knihami umí zaujmout, navzdory výše uvedenému. Pokračování s Lou (Sama sebou) si přečtu a těším se na něj a jsem zvědavá, jestli dojde k něčemu závratnému nebo jen budeme pokračovat v jemném běžném, ale fajn vyprávění.
A dvojice Bernard-Josie mě baví víc a víc. O nich dvou by mohla klidně být celá jedna samostatná kniha.


Někteří čtenáři tuto knihu nehodnotí příliš dobře. Ale mě se líbila. Byla opět lehká, klidná, odpočinková, příjemná, prostě skvělé čtení na večer před spaním - žádné velké drama, ani složité zápletky či přehršel informací.


Pokud někdy nadáváte na to, jak a kde žijete, měli byste si přečíst o životě v KLDR. Některé situace sice vypadají dost komicky, ale když si uvědomíte, že se skutečně dějí a někdo takto skutečně žije, je to k pláči.
Skvělá kniha, dobře se čte, doporučuji.


Neznám dopodrobna kauzy, které pan Šlechta vyšetřoval, ale z knihy jsem získala poměrně dostatečný obraz toho, co se u nás dělo (příp. děje). Možná mi trochu vadilo někdy velké vychloubání a takové to "já to říkal, jsem machr, ale nikdo mě předtím neposlouchal".


Ze všech stran jsem slyšela, že Písek není jako trilogie Silo a je jen jejím slabým odvarem. Ale mě se líbilo. A moc. Opět jsem byla napjatá, jak to skončí a nemohla se odtrhnout.
