Hzjena komentáře u knih
U této knihy jsem měl z počátku pocit, že čtu deník ze života začínajícího právníka. Autor nabízel hned několik zápletek a čtenář nevěděl která bude ta hlavní.
Líbí se mi, že charaktery hlavních hrdinů se mění a není to vždy stejná osoba jen s jiným jménem. Rudy Baylor mi k srdci nepřirostl tolik jako Jake Brigance, ale to na kvalitě knihy nic neubírá.
Kniha je samozřejmě povedená a čtivá, děj sice nemá takový spád a gradaci jako u A je čas zabíjet, ale člověk se rozhodně nenudí. Jen konec byl možná trochu moc ,,happy end,, a čtenář se nedozvěděl jak to dopadlo se všemi postavami.
(SPOILER) Nejlepší počin pana Žambocha to určitě není, ale jak už jsem psal, je to zralejší a promyšlenější. Komentář uživatele Terva je hodně výstižný. Pasáže s Baklym jsou opravdu povedené (,,Posadil jsem se, když jsem položil dlaň na kamennou podlahu, cítil jsem, jak je prohřátá nepřirozením žárem mého těla. Také čistá, jako by ji někdo vymetl a pak vydrhnul rejžákem,,). Příběh krásně graduje a není moc věcí, které bych mohl vytknout. Mě osobně vadilo jen to, že po překonání limitů žádná z hlavnějších postav nezemřela (např. Zuzana nebo i sám Bakly). Tím by autor vyrovnal misky vah a člověk by tam nalez i něco víc . Takhle si autor ,,vychcaně,, nechal otevřená zadní vrátka a je jasné, že to není poslední kniha o Baklym a spol.
Koniáš ve své vrcholné formě. Možná až trochu ,,moc,, vrcholné. Vždy to byl tajemný (jako ostatně dost jeho hrdinů) bojovník, který si schovává eso v rukávu. Ale jen u Vlka samotáře jsem měl pocit, že to pan Žamboch trochu přehnal. Samozřejmě pozorný čtenář ví proč Koniáš vydrží co vydrží, hlavně v kontaktu se starými artefakty, ale tohle se mi nepodařilo strávit bez pochyb. Možná je to jen můj osobní názor, ale kvůli napětí v druhé polovině knihy trochu zanedbal ostatní postavy a struna napětí byla trochu moc utažená.
Jinak (jak už jsem psal) skvělá serie, doporučuji.
(SPOILER) Škoda...
Nápad velice povedený, hlavní hrdina sympoš, záporák dobře pojatý (jen mohl dostat větší prostor), ale celkově to nějak nefunguje... Dlouho jsem přemýšlel co mi na tom vlastně vadí. Možná zbytečné taktizování od poloviny knihy? Možná až neuvěřitelná volnost hlavního hrdiny (opravdu by nechali pobíhat po hospodách jediného člověka s takovouto vlastností, místo toho aby ho v nějaké laboratoři pitvali?). Možná protože nevěřím, že by celý svět nechal nějakou blbou prťavou Českou republiku, aby zachraňovala lidstvo?
Odpověď je ne. Všechno tohle bych dokázal přejít, aniž by mi to kazilo dojem z knihy. To největší/nejhorší velký špatný, co mi zkazilo knihu, bylo celkové chování lidstva. Proč asi vlády všude na světě tají vše co by mohlo způsobit paniku? Protože to způsobuje paniku. Všechny UFO, veškeré nevysvětlitelné nálezy, celou Antarktidu a jen satan ví co všechno nám tají. Bohužel v této knize lidstvo ví že má pár měsíců života a nic se neděje... Byl by chaos, panika, totální anarchie... V půlce knihy mi to došlo a neustále mi blikalo v hlavě jaká je to blbost...
Doporučuju kouknout se na mini sérii Carol a konec světa na Netflixu, tam je hezky vidět jak by svět vypadal, kdyby to měl za pár.
P.S. Pane Kotouč, bylo mi jasné už od prvních zmínek v knize, že jste členem historických šermířů, ale nemusíte je cpát na sílu do vašich knih a ještě z nich dělat elitní bojovníky, kteří nosí svoje muškety proklatě nízko... Je to trapé
Koukám že mám mezery ve vzdělání, když mi tolik let unikala tahle kniha, přitom já post-apo tuze rád. Jak už pár komentářů naznačuje, je z toho hodně cítit mistrova Cesta krve (mimochodem moje nejoblíbenější kniha mistrova) a trochu Trifidi, kteří jsou v knize i párkrát přetřeseni. Za mě to celkem funguje, má to svoje silnější momenty (scéna s malou holčičkou byla překvapivě hodně drsná a budu si jí dlouho pamatovat) a má to i slabší momenty, ale není jich mnoho. Možná je trochu škoda, že autor hodil břemeno vůdcovství na hrb Tryskáčovi a Johan se tam spíš jen tak potlouká a ,,dějou,, se mu věci. Chápu ne každej (jako třeba já :D ) je připravenej na apokalypsu, nemá v hlavě scénáře jak se chovat při té jaké katastrofě atp, ale prostě jsem necítil od Johana skoro žádný zápal do budování nové civilizace, spíš jako by ho to otravovalo...
Naopak na konci v epilogu autor čtenáře chytí za péro a pořádně zmáčkne, asi aby čtenáře nasral tím, že mu ukáže že to umí a dobře, ale ne ne, nic nebude. Jak už tu někdo psal, klidně mohl epilog vynechat a udělat z něj samostatnou knihu, škoda...
Každopádně jsem byl příjemně překvapen a doporučuji.
Opět stejný problém jako u jedničky.... Občas trochu moc pro děti, občas pro dospívající (dívky), polité feministickou omáčkou.
Neříkám že je kniha špatná, ba naopak! Líbí se mi české reálie a celkově zpracování českých pověstí do děje (samozřejmě s vynecháním těch částí, které by nebyli pro děti).
Satanžel v této druhé knize mi ješte trochu vadili patvary jako časohybky, tajnovteřiny, tajnočas apod. A když už jsem nakousl ty tajnocibule či co, nepřipomíná vám to něco? Obraceč času z Harry Pottera? Jako obří ještěr co hlídá poklad, jako schopnost mluvit se zvířaty, která je považována za temnou a tak dále a tak dále... Až u druhé knihy jsem si uvědomil kolik toho autorka vykradla z Harryho...
Ale podle těch blažených kometářů (od žen samozřejmě) typu : brilantně vymyšlený děj, naprosto skvělá serie, úžasné, skvělé a další a další přepeřené bláboly, to asi fungule. Za mě 65%
Milá kniha, která mě překvapila svou plynulostí, nevtíravým dějem a celkovou lehkostí knížek pro mladší čtenářstvo.
Bohužel má i pár záporů, které ji satanžel srážejí zbytečně dolů byť to není na první pohled/poslech znát. Jedním z nich je že až moc balancuje na hranici žánrů děti/dospívající mládež... Pokaždé když jsem už už myslel že by mohla být pěknou YA fantastikou srovnatelnou třeba s Harrym, nebo nevimpročtakopěvujícím Percy Jacksonem, tak to autorka zabije těžkotonážnímy infantilnímy pasážemy vhodnými pro opravdu malé děti, aby zase v následující kapitole rozvíjela děj spíše k dospívajícímu publiku.... Škoda
Druhý zápor, který podle mě knihu hodně limituje je její tvrdý feminismus. Ano, tak nějak jsem tušil, že je kniha spíše pro dívky, ale v půli druhé knihy mi došlo, že jediné mužské charktery které se v knihách objevují jsou tyrani, alkoholici, upíři a samozřejmě nechutní smilníci, kteří ani čarodějky nesmí přitahovat, protože to jsou hermafroditky a k ničemu vlastně muže nepotřebují.... To jako vážně?
Opravdu si myslím, že nebýt tak těžkého prosazování ženství mohla by kniha sklízet úspěchy v mnohem širším spektru čtenářů, protože nápad je to povedený s lehce edukativním podtónem.
Ehmm.... Tentokrát musím jít proti proudu...
Jednička byla taková svěží, zábavná byť místy lehce škrobená a v celku čtivá/poslouchatelná. Dvojka už ve mě trochu vyvolávala pocit dvojkovitosti. Nevím jak to přesně popsat, protože oba díly jsou skoro stejné jak obsahově, tak stylisticky, ale něco mi tam chybělo. Možná hlubší přesah, nějaké to vlákno osudu (když už tam je ta přadlena osudu že..), které by se nenápadně táhlo dějem. Ano je tam sem tam nic neříkající šplecht a tom malém fakanovi co ho zachránili, ale nikterak čtenáře neutvrzuje v tom, že to bude mít budoucí dohru....
Satanžel jsem se několikrát přistihl, že neposlouchám děj a myslím na něco jiného :/ . Asi bych raději četl/poslouchal popisy postav a okolí, než do jaké díry Marig- chtěl jsem říct Minangar zase zasunul kolík (divím se že už dávno neumřel na nějaké breberky, když má cca 150 partnerek ročně a ještě k tomu ve ,,středověku,,), nebo jak moc cudný a stydlivý je ten náš chrabrý a udatný bojovník (trochu moc klišé i na mě). O té naroubované a vykonstruované lásce mezi Marig-sakra, Minangarem a Milwou- teda Gaiou, raději ani nemluvím....
Pořád je to dobré čtení/poslech, jen mě osobně tam chybí něco hlubšího co by drželo knihu pohromadě. Takto to na mě působí plitce a jednotlivé povídky mi vyšumí do ztracena, jakoby si autorka vždy jen sedla ke kompu, nalila kafe a řekla si ,,Áááchh tak kudy asi dneska protáhnu ty dva moje ,,hrdiny?,,"
Jak už jsem naznačil u Frosta, je to to fous lepší. Je znát, že se autor dostává do tempa a zabrušuje hrany svého rukopisu.
Lišák mi nepřirostl k srdci jako Frost, což nic nemění na tom, že se to dalo číst a byl jsem ušetřen těch děsivých sexuálních scén (no pár jich bylo, ale dali se ,,pozřít,,).
Co se mi teda nelíbí (ani ve Frostovi a v Leichenbergovi obvzlášť) jsou ty dominy na každém rohu. To na žádném velitelství v žádné organizaci nemůže velet chlap? Chápu že autor je ujetej do silných žen na vysokých postech, ale nemusí nám to cpát v každé knize (a to si počkejte na Leichenberga....).
Příběh má tentokrát hlavu a patu, celkem slušnou zápletku a rozmanitou škálu charakterů (od královny Váhu po teplýho upíra). Co mě osobně štvalo (jsem dítko naštěstí televizí nepolíbené a za 32let života jsem se tomuto jazyku dokázal úspěšně vyhýbat) byla ta slovenská tortura...Do celkového hodnocení to samozřejmě nezahrnuji, ale dočítal jsem to se skřípáním zubů. Je to sice hezký detail, ale autor si musí uvědomit, že mladí lidé narození po roce 2000 s tabletem v zadku už by tomu vážně nemuseli všemu rozumět a mohlo by je to odradit.
Všehovšudy se Fuchs prokousává k českému brakovému průměru. Jen tak dál.
No tak ani nevím jak začít, aby mě někteří čtenáři (mozek fyzicky neublíží, takže jsem v suchu...ale mozek..., komu se líbí toto, tak ho evidentně postrádá) neukamenovali.
Rok jsem ,,to,, nosil v telefonu jako audioknihu, posléze jsem si ,,to,, stáhnul v ebooku ve zdánlivém přesvědčení, že příčina byla v amatérském namluvení a to způsobilo můj despekt.
Bohužel.....měl bych asi přehodnotit Hraničářova učně a spol., páč tohle je (nemohu být sprostý, takže mi to znesnadňuje vyjadřování) infantilní, bezduchá a těžkotonážně naivní sr...ágora, která má bohužel hezky našlápnuto, aby všechen potenciál vzala a odrolovala z roličky, poskládala, utřela inkriminované partie a spláchla do haj...chtěl jsem říci WC.
Myšlenka a námět byli více než originální a dávali autorovi prostor a historické podklady, o to více mě to zklamalo. První kniha kterou jsem nedočetl/nedoposlouchal.
pozn. Občas to tu někdo srovnává s Gaimanem a jeho Americkými bohy. Abych pravdu řekl, tak mi toto srovnání na mysl vůbec nepřišlo, možná proto, že....Percy..... Když už, tak Američtí bohové vs. Perunova krev
Chtěl jsem původně dát jen 2 hvězdy, ale přece jen ten Gilanův masakr byl celkem v poho. O tom že všichni chlapci masakrujou jako o život a nikdo z toho nemá sebemenší výčitky svědomí se radši nezmiňuji. Začínají mě ale pálit hemoroidy když čtu jak se několik dospělých, ozbrojených, vycvičených válečníků nedokáže vypořádat s jedním pos*anym čoklem...Až by na jednoho skočil ostatní by ho prostě rozsekali tečka. Nejhorší je že za celou dobu ji nikdo ani neškrábne...ba co víc, nikdo se o to ani nepokusí (když nepočítam jednoho nakrklýho méďu). Jestli tomuhle začnou děti věřit, nechci vědět co z nich vyroste. Pojem jako je dějová osa Flanagan zřejmě nezná, jak už psala Zelený_Drak a ani to nemá zapotřebí, protože žádný z hrdinů nevlastní pohlaví, takže nebude ani žádný rozmnožování, protože by to bylo přeci pobuřující něco takového zmiňovat....a bude hůř. Je mi smutno, když si uvědomím že existují lidé kteří tomuto....tomuto dají 5 hvězd. Každý má právo na svůj názor to chápu, ale stejnak mi z toho není duševně dobře.
Tak tohle znamená politika! Kam se hrabou náctiletí hrdinové fantasy románů. Tahle typka musela pochopit situaci (připouštím že za krajně krutých podmínek) , přizpůsobit se a na konec rozjet vlastní hru, při které se ale směje jen ona. Četl jsem to jako kluk, ale doteď mám na paměti odhodlání a pokoru, kterou musela hlavní hrdinka vynaložit a úctu k autorovi, který ve mě dokázal vyvolat takové pocity a empatismus. Mám rád japonskou filozofii a byl jsem upřímně (příjemně) překvapen tímto dílem amerického autora. Sága, která má rozhodně dobře našlápnuto, doporučuji.
(SPOILER) Jsem po dlouhé době mile překvapen. O to více, že se jedná o počin české autorky. Nemějte mi to za zlé, ale v drtivé většině knih od ženských autorů je prostě cítit ženská ruka....Přijde mi že si prostě ženy nedokážou pomoc a musí do svých děl přidat alespoň trochu feminismu, emancipace, nebo spanilých tváří a oříškových očí... Možná proto dostávají pitominy typu Měsíční píseň, nebo Naslouchač tolik hvězd.
Kniha začíná sezením u psychologa kdy se čtenář dozvídá o hodně brutálním dětství hlavní hrdinky, aby nás autorka naladila na správnou notičku a připravila si cestičku k pozdějšímu ději.
Děj jako takový při prvním pohledu působí nekonzistentně, protože je ve formě retrospektivních flashbacků a skoků do ,,přítomnosti,, kdy ani ta přítomnost není zcela ,,přítomná,, ale závisí na době kdy se hlavní hrdinka zrovna vrací k následujícímu flashbacku. Pro někoho to může být trochu zmatečné, ale mě to smysl dávalo. Autorce se také krásně povedlo načrtnout mysl psychopata/sociopata, který pozbývá vyšších citů a empatie, proto má problémy s někým soucítit, ale díky tomu nemá problém v kariérním růstu. Každý psycholog vám potvrdí, že drtivá většina vedoucích, ředitelů, managerů atd. jsou psychopati, protože kdyby to tak nebylo, tak by je jejich práce rozdrtila. Ale to odbočuji.
Jedinou výtku kterou mám a za kterou strhávám jednu hvězdu je pasáž z pohledu detektiva Samuela. Podle mě je zbytečná, nebo spíše moc dlouhá. Měla to být jen závěrečná třešnička na dortu, kdy se čtenář dozví, že Emma je tedy celou dobu sociopatická vražedkyně a posedlost detektiva ho přivede na práh a za práh uvědomění, že on je stejný.
Celkově se mi kniha líbila, hlavně zpočátku byla hodně brutální a nebýt toho konce, tak dávám plnou. Takhle vyfásne o nic horší čtyři nestydaté hvězdy.
Pod komentář uživatele Hadati se mohu podepsat....
Ano základních informací ubylo, to je pravda, ale pořád výprava neztratila pachuť vzdělávacího kroužku. Na jednu stranu je to berlička pro ne-gamery, ale na druhou stranu věřím, že to pomalu začne otravovat i úplného mudlu. Když už jsem u těch pravidel, nějak mi uniklo, kdy hrdina přestal mít orgasmy s dalším levelem? Ptám se protože v první knize s tím dělal velké haló, jak postava nesmí umřít jinak nedostane orgasmus, dokud se nedostane zpátky na předchozí level a točila se okolo toho jedna celá dějová linka.
Samozřejmě jako u jedničky, když hlavní hrdina potřebuje vibrátor z adamantia na veledůležitý úkol, který se nepovedl za dlouhá léta nikomu jinému, ejhle co hlavního hrdinu nenapadne? Sedne si na ten který kámen, něco ho zatlačí do zadku, a co to to asi je hmm? Samozřejmě adamantiový vibrátor! Jak už někteří naznačují, zavání to tím, že někdo tahá za nitky, protože jestli ne, tak je to veletrapné. Přijde mi, jako by autor nedokázal přenést přes srdce, že hrdina v nějakém úkolu neuspěje, proto vytváří až groteskní náhody, aby mu quest vyšel....
Na druhou stranu je to čtivé/poslouchatelné, ne že ne, ale vždy když už si říkám jo začíná to být opravdu dobré, tak tam autor udělá nějakou botu (viz. výše) a mě to začne strašně smrdět prvoplánovostí.
Nakonec tomuto dílu dám čtyři jen tak tak dolevlené hvězdy, ale rovnou podotýkám, že u dalšího dílu, který už mám doposlouchaný, půjdu razantně dolů.
(SPOILER) No asi jsem čekal trochu něco jiného... Přiznám barvu knihu jsem si koupil na audiotéce páč jsem buzík a knih na toto téma je jako šafránu (a taky proto že byla ve slevě ;-) ). Satanžel jsem se nejdříve nepodíval sem na hodnocení a jako smyslů zbavený jsem dal na ty pětihvězdy od shora dolů na audiotéce...
No jsem blbec a už tuhle chybu podruhé neudělám (i když tady někdy taky perlíte viz. Naslouchač ). Neříkám že je to vyloženě špatná kniha, to ne, ale jak říkám, čekal jsem něco trochu jiného. Takhle jsem dostal deníček průměrnýho passivního buzíčka se skoro žádnou zápletkou táhnoucí se dějem, jenom pár kapitol ze života na rozpadlým zámku a jakous takous zápletku na konci na téma ,,Chci si adoptovat dítě fňuk fňuk.." Což mě ani nijak nezasáhlo, páč jsem razantně proti adopci stenopohlavnímy páry...
P.S. Zpětně mi to trochu zavání alibismem typu ,,Podívejte se hejtři jak jsme to měli ve skutečnosti těžké na tom našem zámku..."
Tak máme zde výcuc od uživatele eraserhead, takže k ději už nic dodávat nemusím. Jen moje osobní dojmy nebyly tak horké. Potvrdilo se moje podezření o zákeřných výtrusech upířích hub (opět se autor ospravedlňuje nějakým blábolem o tom, že ani sami upíři nevědí jak jejich těla pracují...). Dějová linka s Penny se mi moc líbila, jen mě malinko zarmoutilo, jak autor všechny hlavní postavy začal kosit hlava nehlava (nechápejte mě špatně, nevadí mi když hl. postavy umírají, ale musí to mít nějakou grácii a vnitřní pohnutí [jak to umí japonci], takhle mi přišlo, že to autor chtěl nějak ukončit, tak bezhlavě nechal každého umřít při první příležitosti.) Kupodivu mi bylo asi nejvíce líto Darcyho. Z pobočky E se stala nemilosrdná smečka lovců čehokoli co jen trochu smrdí upírem. Bylo znát že autor nechal ožít některé postavy a pak nevěděl co s nimi dál, tudíž tam byli úplně zbytečně a jen vyplnili prázdné stránky.
Co se týče Hvězdné strany....začátek byl pro mě utrpení, protože se nic nového vlastně nedovíme (páč má Šejtán v pi*i paměť - nepřekvapivě) a jen sledujeme hašteření zbylých Vampířích vládců. Pak nám autor nechal ožít údajně mrtvou Keren jen proto aby s ní mohl Harry rozjet nekonvekční způsoby sexuálních praktik. Selenka na Sluneční straně nepřekvapivě skončila fiaskem, páč Harryho syn vlastně nebyl úplně tak ok jak předestřel v minulé knize. Prostě je jedno co napíše v epilogu, protože to v další knize zvrátí na pár stránkách, aby měl jakous takous zápletku.
No a nakonec to zazdil. Někteří čtenáři by si mohli myslet, že už definitivně, protože Harry skončil, upíři byli odňůkováni na atomy a Šejtán se vrátil zpět do minulosti kde začal, ale to by nebyl Lumley aby to zas nějak neotočil a nevymyslel nějaké to ALE....
A jé je...už to začíná :( Autor neví kdy má přestat a začíná vymýšlet nové a nové způsoby jak nacpat Vampíry na Zem (přičemž by to Harry musel vědět, když jako nehmotná existence cestoval kontinuem a viděl šarlatové linky v budoucnosti a jednoduše mohl komukoli říct ,,hele mimochodem vyhoď do vzduchu tady ten hrad"). Samozřejmě se snaží obhájit nové způsoby šíření vampyrismu, s tím že Vampýři přece pořád lžou a nikdy neřeknou vše a podobný bláboly...Dokonce se čtenář doví, že stačí šnupec z výtrusu hub které rostou na místě kde spočívá Vampýr a bác ho, máme nového parazita. To jako fakt? Co bude příště? Vampýr na někoho kýchne, nebo si pšoukne a bum? Dokonce už i zápletka začíná být otřepaná - někde vzniká zlo - mrtvý se Harryho snaží varovat - paralelně s tím se dostává pobočka E do problémů - Faethor sám od sebe přichází na pomoc (samozřejmě s vedlejším úmyslem) - Harry nakonec hlavního záporáka (sám s mrtvolami) vyřeší - / Kde už jsem to slyšel?
Kamarád který mi tuto serii doporučil se mi přiznal, že to po šesté knize zabalil, a já se teď už nedivím. Jsem ve třetině pátého dílů na nevím jestli se mám smát, nebo brečet. *! SPOILER !* Mrtvý taky prý někam ještě půjdou...ale jen někteří! (unavení/vyčerpaní?) Např. Harryho máma i když je mrtvá jen ,,chvíli,, někam odpluje a myslitelé jako Pythagoras, nebo Möbius jsou v poho po stovky/tisíce let...autor opravdu už nevěděl kdy přestat a přečíst co vlastně napsal *! KONEC SPOILERU !*
Jediné pozitivum vidím v tom, že měl autor alespoň soudnost a vyvíjel Harryho charekter. Proto mě zajímá jak to s Harrym dopadne a zatím tuto serii nezavrhnu, zatím.
Nepřekvapivé dokončení příběhu o ukradeném Andomalu. Hrdinové Volavky (hlavně Hal) se nepřekvapivě dostanou ze všech potíží, nepřekvapivě se nikomu nic nestane a nepřekvapivě je hlavní padouch (který se mimochodem chová vždy jak největší hajzl a špatňák, aby bylo jasné i nenarozenému dítěti, že on si to prostě zaslouží) dopaden a džentlmensky eliminován při džentlmenském souboji. Nevím nevím ale tohle musí začít nudit i ty děti....A taky mě malinko štve že, pokaždé když bude v ději zvrat, tak se o něm autor okatě zmíní a každému je jasné o co jde. (viz. Thornovi hlídá Erak prachy / Kde vezmem peníze na zásoby? Je tam soutěska, ale je to sebevražda! / Musíme tou soutěskou....atd.)
Přeně jak jsem čekal :D
Čím je kniha v sérii (hlavně young and adult) lepší, tím více zde nacházejících se Bridged Jones a frantíků více skuhrá...
,,Ó né už to není tak pohádkovsky naivní, konzervativní a tupé, to nemohu číst dětem!"
,,Nééé..první dvě knihy byla taková bezmozková jízda naplněná balastem a vatou, kterou děti tušili už předem (v názvu Hořící most by děti přeci nikdy nepřišli na spojitost), ale tady už autor zabíhá moc k realismu a děti by se mohli začít bát opravdového světa fuj fuj...."
Mě se to líbilo, právě kvůli těmto faktům. Kniha se poprvé dotkla skutečných reakcí a chování lidí, ze kterých by si třeba mohli děti vzít ponaučení. Přece jen, kdybych ze svých dětí chtěl udělat nemyslící a slintající trosky, tak by je stačilo nechat koukat na televizi a nemusel bych se zabývat četbou že? Ale na jednu stranu chápu, přece jen jablko nepadá daleko od stromu.....
Detektivky nejsou můj šálek čaje, ale fantasy prvky mi přišly jako dobrá kulisa, proto jsem sáhnul po této knize a musím uznat že jsem se bavil. Jak už bylo předestrěno předchozími komentáři autor malinko zabředl do roztahávání děje který nebyl až tak důležitý a pro mladší generaci moc vzdálený a nedal možnost charakterům s dobrým potenciálem. Celkově je to povedené a určitě si přečtu i předchozí příběhy Petra Hankla