i.snd komentáře u knih

"Každý hledající cestu k vyšším cílům a programům života najde... Je to cesta nejlépe odpovídající vnitřnímu stavu onoho hledajícího i úměrná budoucím úkolům v kosmu. Všechny cesty však, ať se vinou kteroukoli náboženskou formou, musí procházet klasickou základnou existence, jíž je láska. Její vliv na vývin vnitřních vloh je závratně, zázračně působivý. Rozpouští všechny tvrdé, zledovatělé krunýře na hladinách mysli, citu i celého vědomí, otvírá pokladnice duševních i duchovních sil. Jejich nabíráním z bezednosti všeho božského stává se člověk Božím obrazem ve vesmíru" (Citace z kapitoly O člověku)

24.02.2020

Alexův návrat domů mě tolik nefascinoval, jako dění v království. Ve druhém díle mé myšlenky pořád předbíhaly psané řádky...byla jsem pozorovatelem, který vyčkává, co se bude odehrávat. Pocit splynutí s hrdinou mi přicházel jen v některých pasážích. Ovšem do závěru trilogie se ráda začtu.

1 11.09.2019

Začíná se to tak jevit. Vysvětlilo by to, mimo jiné, i personifikaci Boha. Kniha "Velký experiment" z roku 2016 pojednává o další verzi "pravdy".

Knihu jsem znovu četla s odstupem několika let. V dřívější době bych dala hodnocení vyšší, než v současnosti. Dobrala jsem se k závěru, že trvalý vnitřní klid nelze předat slovy, nelze jej získat žádnými technikami. Jsou to jen slupky zrna, které nenasytí. Zažít je třeba veškerou škálu pozitiv i negativ, aby se optika pohledu rozšířila.

14.07.2019

Na prvních stránkách mě překvapil seznam postav, který jsem nakonec v počátku čtení využila pro orientaci. Mnohost užitých slov mě mnohdy zahlcovala. Podobně jako italská nátura ... divadlo s velkým povykem. Elena mě dráždila tím, jak si z přítelkyně stvořila modlu, bez níž nebyla schopna vidět barvy života. Její závislost stínovala její osobnost. Nuž, formujeme se skrze vzlety a pády. Tak uvidím, kam se bude odvíjet tento vztah v dalším díle.

3 14.07.2019

Dr. Říha si mě podmanil svou nezlomností, optimismem, urputností, upřímnosti, moudrostí ...a hlavně ryzostí srdce. Sinusoida jeho životních etap má takové výkyvy, že by jeden padl, ne však Ray D. Riha. Je pro mne rytířem morálního kreditu dnešní doby, s puncem bláznovství Jokera, který ví, s úsměvem na rtu.

2 28.04.2019

Ach jo, Huttunene, jak já ti celou knihu fandila. Tolikrát na kolenou v blátě, a přesto znova na nohou. Dokonce jsem ti promíjela každou odplatu, kterou jsi vykonal z hnutí své obyčejné, skoro dětinské, mysli ve velkém těle.

A nakonec: "Ten Huttunen přece jenom tak strašně nevyl."

4 24.02.2019

Když se kouzelník s myslí logickou ocitne v kouzelném lese pohádkových bytostí, jasně mu tento kontrast zbortí vlastní konstrukci sobectví.
Čtení mě bavilo. Ale těch rolád, i když mám sladké ráda, bylo i na mě moc.

1 30.01.2019

Americký učitel filozofie, Sandro, uvězněn ve své bolesti po smrti manželky, osnuje sofistikovanou pomstu v amazonském pralese, jejíž vykonávání mu však nepřináší kýženou úlevu. Naopak, jeho svědomí mu ještě více utahuje okovy zobrazováním jeho veledíla zkázy.

Pro mne nereálný příběh plný negativních postojů, byť s vyústěním v moudré myšlenky přítomného okamžiku. Jak by mohla hrtska amíků přeladit v krátkém čase tradice indiánského kmene spjatého s přírodou po mnoho věků? Chápu, že šlo autorovi o ten životní kontrast. Pro mne zatím jeho nej kniha Bůh chodí po světě vždycky inkognito.

23.01.2019

Jednoduchý příběh jednoho učitele, který hledal štěstí ve vnějších věcech a událostech, jež jej nemohly naplnit. Po setkání s léčitelem z Bali své životní postoje přehodnocuje a nachází toužebný klid mysli.
Jako literární dílko žádná sláva, ale myšlenky o nevědomé oběti, a s tím spojeného utrpení, jsou stále pro mnohé aktuální. Zrychlený duchovní vývoj hrdiny názorně ukazuje transformaci psychiky. Je jenom v naší moci, zda vidíme sklenici poloplnou nebo poloprázdnou.

1 12.01.2019

Knihu jsem četla opětovně po několika letech. V mém nitru rozechvěly struny jinou píseň, než-li dříve, což svědčí o tom, že vnitřní skladatel se neustále vyvíjí. Skryté poselství "skvělých darů" pečlivě zabalených v odporných obalech, jež nechceme přijmout a rozbalit, oceníme až poté, když řekneme ano. Klíčová dírka, přes kterou do té chvíle vidíme svůj život a svět vůkol nás, se promění ve větší průzor. A najednou je náš pohled jiný, nový, laskavější.

3 19.12.2018

Obyčejný život obyčejného člověka, jež je sám sebou a nemá potřebu nasazovat masku, aby se zařadil do houfu nespokojených, ambiciózních, vystrašených, soudících atd. Přijetí osudu bez výhrad je pro někoho lhostejností či cynismem, pro jiného skrytou moudrostí.

3 04.09.2018

V začátku knihy jsem měla velký chaos v postavách...četla jsem dál s tím, že se chytím. Bolely mě ruce z tíhy knihy, bolelo mě srdce z životního osudu Juda. Byl to příběh čtyř přátel, mě si však omotal Jude. Smýkal se mnou, hněvala jsem se, litovala, nadávala, konejšila...imaginárně mě vtáhl do temné stránky lidské duše. Bylo mi mizerně, a přece jsem knihu neodložila. Oddechla jsem si s jeho ukončením utrpení. Jude byl nevyzpytatelný, jako bývá život sám.

7 13.06.2018

Na začátku knihy jsem se nějak nemohla začíst. Po pár stránkách jsem odkládala...a po té zase další den četla po troškách dále. Vkrádal se na mě z příběhu Simona nějaký depresivní pocit, který dozníval i v průběhu mého dne...až posléze jsem se s postavou zcela sjednotila a jeho nitro splynulo s mým...a všechno jsem vnímala jeho smysly. Těšila jsem na příchozí e-maily stejně netrpělivě jako Simon. Jen ty motýlky jsem v břiše necítila :-)

2 09.05.2018

Příběh zasazený do dvou rozličných světů byl pro mne velmi čtivý. S Alexem jsem cítila vytržení z dosavadní reality života, kde byl tzv. doma. Absurdnost zjištění, že je potomkem zaniklé civilizace vládnoucí silami elementů, dolehla i na mě, jakoby bych byla jím samotným. Poznání a přijetí svých nevědomých schopností jej vede cestou odpovědnosti k celému národu, který se stal jeho novou rodinou. Takové události se běžně nedějí chlapci před maturitou. Určitě přečtu i další díl.

1 13.04.2018

David Zajíc se tu svlékl do naha. Boj ega a srdce, zlom v nitru, přenos do přítomnosti, do roviny bez iluzí. Ano, je rozdíl věřit a vědět.

2 17.02.2018

První kniha od autora. Začátek divný...jakoby na mě chrstli smradlavou studenou vodu. Dvakrát jsem knihu odložila, že ji vrátím...a přesto jsem znovu pokračovala ve čtení, až jsem dílo nakonec dočetla včetně doslovu. Vykouzlila u mě pár zasmání a jinak nic. Pořád jsem měla pocit, že Chuck sedí vedle mě a je hrozně moc smutný, ačkoli já se směji. Chystám se na jeho jinou knihu, z jiné doby.

13.02.2018

Při čtení knihy jsem se dost nudila, nezajímavý příběh. Čekala jsem, v čem tkví to tajemství příběhu, o kterém se píše. Až skutečně na konci jsem byla překvapená, a ve čtení se znovu vrátila o pár stránek zpět. Finiš byl skutečně nečekaný. Až tady jsem ocenila styl psaní.

23.12.2017

Knihu jsem dostala, a dost dlouho mi ležela v knihovně, neboť mě žánrem nijak nelákala. Hrdinka jdoucí za kariérním vzestupem cestou tvrdé dřiny na úkor běžného života...pro mě nezajímavé...avšak dobře se četlo, tak jsem knihu neodložila. Díky jasnovidce zažehla jiskru svého dřímajícího potenciálu a nechala rozkvést svůj život ku radosti.

24.11.2017

Jako první jsem přečetla autorovu knihu Černé tajemství Karla IV. Ta mne pobavila a zároveň nabídla mnohá moudra. U této knihy jsem nedokázala text přelouskat až dokonce. Utápěla jsem se v mnoha osobách a dějích a nedokázala se soustředit na čtení.

05.11.2017