IHT komentáře u knih
Zajimave, poucne, inspirativni.
Pro me osobne obcas i iritujici, protoze nektere pasaze mi pripominaji spise bezzube filosoficke spekulovani, coz v kontextu zajimavych faktu v teto knize na me pusobi rusive. Priklad: autor uvadi molekularni vyzkum podporujici nezavisly vznik pokrocile organizace nervove soustavy u sepii a chobotnic. Jako paralelu nabizi nezavisly vznik inteligence u ptaku (vrany, papousci) a savcu (delfini, lidoopi). Podtrhuje to tim, ze se oddelili pred podobne stejnou dobou (datace odstepeni savcu 320 milionu let, u chobotnic 270 milionu) a nejak nepovazuje za nezbytne zachazet do takovych podrobnosti, jako ze ptaci jsou odvozeni plazi a jsou aspon o 100 milionu let mladsi nez chobotnice. Pripadne autor v posledni kapitole ukazuje, ze kdyz jsme se vydrapali na sous, prinesli jsme si v kazde bunce sveho tela ocean. Ano, to je hezka metafora, ale i morska zvirata maji ocean ve svych bunkach - tak v cem je to prinosne ci zajimave? Mohli jsme to udelat jinak?)
Abych jen nekritizoval - text je sepsan zajimave a variruje mezi osobnimi vzpominkami a popisy, zajimavymi vedeckymi teoriemi a prezentaci poznatku az k divokym filosofickym spekulacim. (Rad bych podotkl, ze ne vsechno filosoficke se mi tady nelibilo - zaklad je velmi pekny a inspirativni, ale obcas se autor pousti na hodne tenky led.)
Preklad je ctivy, chyb se vyskytuje opravdu malo (ale smecka pavianu me prekvapila). Fotky jsou bohuzel docela male - jsou-li tak unikatni, mohly byt pres celou stranu(?)
Silny pribeh, napinavy. Zpusob vrazdeni je priserny - ale od dob Aghaty Christie se vkus ctenaru zrejme zmenil a ted musi byt kazda detektivka zaroven i thriller. Pominu-li brutalitu vrazd, je celkove rozehrany pribeh docela zajimavy, postavy nejsou cernobile, byt drobnym klise se autor nevyhnul. Jsem zvedavy na dalsi dily :)
Ruku na srdce, uz to hodnotim a "trpim" z nostalgie. ;)
Styl psani je prijemny, zabavny a lehky, vtipky ironicke a inteligentni. Zapletka je krkolomna a autor se zjevne snazi nevysvetlovat zapletku polopatisticky (narozdil od uchylnych architektonickych odbocek, ktere jsou zcela detailni). Postavy jsou prijemne, nektere nepochopitelne (to i v realnem svete, takze chapu autorovu snahu o autenticnost pribehu :))
urcite budu pokracovat, ale urcite bych nedoporucil nikomu jinemu zacinat serii od prostredka...
No, kombinoval jsem audio a cetbu.
Musim priznat, ze pokud Aaronovitch neco umi, tak je to vykreslit atmosferu. Ta se mi libi, tu si uzivam.
S pribehem to je slabsi - je to chaoticke, obcas nelogicke, pointy mi nekdy unikaji (nebo si je musim domyslet - zamer autora?)... Na prvni pohled to vypada jako velka loupez z ruznych jinych knih, cili splacanina, kazdopadne otevreny konec naznacuje, ze autor mini nektera temata pretahnout do dalsich knih.
Neni to neco, co bych doporucil jinym lidem ke cteni, ale jako nenarocna libiva vsuvka mezi narocnejsi knihy to muze fungovat dobre. Urcite si ale za pul roku nebudu pamatovat dej ani vetsinu postav.
Velmi zajimave, pomerne zevrubna zpoved jednoho neurologa, kteremu nakonec dojde, ze neni normalni :)
Nejzajimavejsi jsou dle me vysvetleni zachvatu paniky, nabozenske posedlosti a podobne pomoci dozravani ruznych mozkovych center.
Juleska - velmi trefny komentar ;)
Prvni vydani jsem cetl jeste zatepla a moc se mi libilo. Ted jsem si z nostalgie i ze zvedavosti procetl vydani druhe, bych se podival, oc bylo obohaceno.
Text je zajimavy, velmi zabavny (mate-li smysl pro suchy cerny inteligentni humor), dosti poucny, a take narocny. Tezko rict, komu je vlastne urcen - zacatecnik bude casto zmaten narazkami, kterym neporozumi, pokrocily ctenar oceni narazky, ale zase ho mohou mirne nudit bezne znama fakta. V kazdem pripade by knihu meli cist lide zvidavi s otevrenou mysli, kteri se umeji zasmat sami sobe a neberou moc vazne ani sve kulturni koreny. Ctenari zvidavi, kteri si ochotne dohledaji informace. Jinymi slovy, idealni cilova skupina je dosti mala a dovedu pochopit remcani ci pocity nespokojenosti u vetsiny ctenaru. Dlouha a ponekud sroubovana souveti, ktere je treba cist pozorne ci vicekrat, tento stav podtrhuji.
Cteni to je hutne, ale zajimave, informativni (pokud tema prilis neznate), ci alespon zabavne (pokud jste jiz vetsinu faktografie zachytili jinde).
Nutno podotknout, ze kniha (v souladu s podtitulem) prinasi pouze ultimatni pohled na rpoblematiku. Pokud cekate, ze se dozvite o konkretnich vedomych pohnutkach, ktere motivuji vrahy, tak budete zklamani.
Nazev knihy je dost nesikovny - BAD SCIENCE neni "Prolhana veda", ale spise spatne delana veda, nebo proste "veda" ve smyslu paveda, pseudoveda atp. To je to, proti cemu se sanzi Goldacre brojit. A take proti nekterym spatnym vedeckym praktikam (zneuziti statistiky, zvelicovani marginalnich vysledku atp.).
To se zdaleka netyka veskere vedy - tyka se to te, ve ktere se toci velke prachy, rpotze tam je motivace zaujmout (a idealne dostat svuj produkt na trh). Krome mediciny jsou obdobne praktiky i v modernich technologiich...
Goldacre se snazi jednoduchym zpusobem zvidavym ctenarum vysvetlit, jak novinari spatne popularizuji vedu. A hlavne jak cist puvodni vedecke clanky a jak jim rozumet. To je vec, ktera by se mela vyucovat na strednich skolach. (Bohuzel mam dojem, ze na strednich skolach je problem vubec donutit mladez, aby neco cetla. Za nas jsme si museli pripravovat "aktualitu z tisku" jako ustni referat, tusim v obcanske nauce, a byl to totalni vopruz... V dnesni dobe internetu a pristupnych databazi (pohrichu casto placenych :() by mela byt situace mnohem jednodussi.)
Medicina zalozena na dukazech je skvela vec a neni to nejaky boj MY versus ONI - vedecky pristup neni nejaka sluzka mediciny, je to mnohem obecnejsi zalezitost, zpusob chapani fungovani sveta. Alternativni pristupy, ktere vyuzivaji (v horsim pripade) pseudovedecka yvsvetleni jsou proste BAD. A pritom, jak autor hezky ukazuje, neni problem pripravit jednoduchy experiment, pro testovani ucinnosti homeopatik, akupunktury a dalsich praktik (ktere casto funguji, protoze placebo efekt). Uzurpovani si "prava na respekt" pouze s odkazem na "rovnovahu v diskuzi" je nesmysl.
Hned jsem si koupil dalsi Benovu knihu a drzim mu palce v jeho boji s "vetrnymi mlyny".
Bizarni, usmevne, jinotajne, pointa predpoveditelna :)
pekne postavene, sympaticke realie, uveritelne postavy. urcite si prectu dalsi knihy od pani Pospisilove
poslouchal jsem jako audioknihu, byt jsem kdysi (nadsene) cetl.
Musim rict, ze z vlastni cetby mam lepsi pozitek - uz jen proto, ze ctu (pro sebe) podstatne svizneji, nez to dokaze interpret nacist. To je pochopitelne, alezaroven me to u znamych knizek ponekud rozciluje. Sviznejsi tempo by tomu sluselo vic.
Wodehouse je pro me klasika, po ktere rad sahnu, kdyz mam chut na inteligentni, lec nenarocny humor. Musim vsak uznat, ze vetsina zapletek s Bertiem a Jeevesem je dost predvidatelna - byt je pointa obvykle zabavna.
Pecka!
Audiokniha doposlouchana, perfektni zpracovani. Pribeh temny, tajuplny, dobre vystaveny. Pasaze z minulosti skvele davkovane a zakomponovane. Postavy vsechny prijemne necernobile, o to sympatictejsi
Uz se tesim na pokracovani
Cestopisy miluji.
Ale tohle neni cestopis. Tohle je mozaika drobnych prihod z cest. Naprosto to neni podobne treba Ziburovi (libi). Ale je to moc podobne treba Nevinnostem sveta - podcastu Dana Barty (MOC libi), ktery ma podobnych low-costovych historek take plno. Vcetne tech o jointech ci prostitutkach :)
Autoruv styl je mi velmi sympaticky - take moc rad cestuji, take s baglem na zadech na predem neprilis naplanovane tripy, take se snazim vyuzit ruznych prilezitosti (staze, sluzebni cesty) k poznani dalsich zemi a kultur, take miluji potrhle destinace. A take se snazim tahat sebou deti, aby poznaly svet. Co nemam, je autorova sebeduvera, otevrenost, duvera v lidi a odhodlanost - to mu obrovsky zavidim!
Julo, diky moc - tesim se na dalsi Vasi knihu a preji hodne zdaru do dalsi stovky!
Mimoradne zajimava knizka!
Vznik moralky rozebirala rada autoru i v knihach prelozenych do cestiny. Haidt se pokusil sestavit svuj vlastni uhel pohledu, ktery je inspirativni a pozoruhodny. Moc se mi tento uceleny prehled libil, vlastni vyzkumy sestice zakladnich kamenu moralky a srovnani liberalu a konzervativcu v jejich pojeti hodnot je proste super.
Jedina rusiva vec, ktera mi vadila v zaveru knihy, bylo (podle me) zbytecne vyhrazovani se proti Dennettovi, Harrisovi a Dawkinsovi. Dawkins, u nas zrejme nejznamejsi apologeta ateismu, pochopitelne vychazi hlavne z liberalnich korenu - tj. plamenne kritizuje nabozenstvi za to, co dokaze udelat spatneho pro JEDNOTLIVCE (s pomijenim pozitiv pro jine jednotlivce, pripadne pro skupinu). Haidt ve sve knize dela presne totez, ale z opacne strany - coby zastance skupinoveho vyberu (ktery se odklonil od svych liberalnich korenu) vyzdvihuje nabozenstvi pro jeho prinos pro cele skupiny, aniz se zamyslel nad tim, co muze prinest spatneho jednotlivcum. Priznava, ze nabozenstvi muze byt nahrazeno prislusnosti k jakekoliv jine skupine (sportovni fanousci atp.), nicmene argumentuje nekolika vyzkumy, ze kterych verici vysli jako prosocialnejsi nez neverici. Zajimave je, ze jsem v rade knih cetl opacny nazor podporeny take konkretnimi vyzkumy, ve kterych verici nedokazali prekonat neverici v dobrocinnosti. Kdyz uz, tak jsou slechetnejsi k souvercum, ale Haidt uvadi vyssi prispevky i na jine prispevkove organizace (rakovina atp.). Zrejme nejsou rozdily prilis velke, tak dokazi ruzne studie obcas najit rozdily, ktere autori hledaji ;)
Kazdopadne Haidt dokaze psat velmi pekne, jeho styl je zajimavy, ctivy, pomerne laskavy a prehledny - kazda kapitola ma strucne opacko, ktere je velmi uzitecne. Inu, psycholog by mel vedet, jak pusobit na lidi :)
Kniha je povinnym ctenim pro vsechny politiky! A doporucenym ctenim pro vsechny ostatni zvidave ctenare :)
Robert Bryndza umi psat zajimave pribehy a jeste lepsi je, kdyz je muzu poslocuhat skvele nactene :)
Treti pribeh Eriky F je po detektivni strance trochu pritazeny za vlasy. Respektive neni jasne, proc se jej nepodarilo vyresit jiz pred 26 lety (jasne, po bitve je kazdy...). A jeho zaverecne rozlousknuti je vlastne dilem stastne nahody, urcite ne pdiyk peclive detektivni praci (byt i ta by zrejme mohla vest ke zdarnemu konci, jen by to asi bylo jeste o 100 stran delsi). Velmi pekne jsou ale popsane vedlejsi linie, slepe vysetrovaci ulicky (byt nekdy vystavene spise na efekt), a soukromy zivot Eriky. Pevne doufam, ze v dalsim dile se opet posuneme nekam dal (a ze si Erika udrzi svuj tym).
Zajimave, trochu naivni a usmevne, ale ve sve dobe zrejme ctive a cenene. Fikeruv smysl pro humor, respektive frasku (Paklic, Fantom operety) vykukuje i z thrillerove(?) ci detektivni(?) zapletky. Ale presne tento styl humoru je typicky pro prvorepublikovou filmovou tvorbu. Dilo sice neni nadcasove, ale s ohledem na dobu vzniku bylo jiste velmi kvalitni.
Dnes uz nastesti Nebeskeho pitvani ideologickeho nazoru sve snoubenky pusobi jen trapne a pitome...
uf... znate taky takove ty filmy (thrillery), kde celou dobu myslite, ze se orientujete a ze mate predstavu o zapletce, a ve finale zjistite, ze je vsechno uplne jinak? Ze se treba hrdinovi polovina deje zdala ve snu, ci to byly jeho halucinace apod.? A vy si diky tomu pripadate neskutecne - uchvaceni, ale zaroven trosku podvedeni?
Takto jsem se citil pri cteni (a docitani) textu. Na jednu stranu smekam pred autorem, ze si takovy konstrukt dokazal pripravit a cely pribeh poskladat tak, aby byl bez dejovych nelogicnosti (ja si zadnych zasadnich nevsiml) a zaroven byl velmi ctivy. Na druhou stranu mi tech vedlejsich dejovych linek prislo nejak moc (jeste vice nez v predchozim dile) a fakt jsem se musel hodne snazit, abych se orientoval, kdo zrovna kde je a s kym tam co resi.
Celkovy dojem skvely, jednu hvezdicku strhavam za narocnost a (ruku na srdce) neverohodnost pribehu :)
(SPOILER) Velmi napinave, vyborna zapletka, ale ty tri linie vysetrovani mne ve finale dost daly zabrat - tak uplne jsem nezvladal pamatovat si, kdo kde co resi. A ten konec - to je fakt podpasovka! Nastesti mam uz Seste dite ve ctecce...
Nekroticke a apokalypticke - tato slova vlozena autorkou do ust Colinovi skvele vystihuji cely pribeh. Historicka linka je fakt narocna, strhujici, napinava a depresivni. Linka z budoucnosti je oproti tomu ponekud usmevna, protoze autorciny predstavy v roce vzniku 1992 nezahrnovaly ani internet, ani mobily - vedle cestovani casem ("siti" :-)) jsou jen "prenosne televize". (Jasne, jsem general po bitve!) Nicmene boj s pandemii je popsan mrazive dobre... zoufalstvi, beznadej a bezmoc se vinou celym textem
Historicke detektivky pana Vondrusky jsou sazkou na jistotu :) Rad je posloucham u monotonni prace, je to zabava a skvele se to posloucha i diky vybornemu zpracovani.
Misty zajimave, misty prilis heslovite. Skoro mi pripada, ze byly prelozeny jen nektere pasaze. Rada veci je prijemne detailnich, rada hrozne povsechnyvh (ztroskotani u Australie treba). Urcite to neni dobry cestopis, mozna snad sonda do namornicke duse.
Bizarni je vsak standardni postup objevitelu - k nekomu prijit domu a kdyz Vas neprijmou s otevrenou naruci, tak i strilet... :-(