IHT
komentáře u knih
Dívka pod hladinou
Andrew Mayne
Podarene! Autor umi vybudovat moc peknou atmosferu a vykreslit sympaticke charaktery, klobouk dolu.
Sněžný měsíc
Michaela Klevisová
Pekne. Sico to trochu pripominalo ceskou adaptaci serialu Doktor Martin, ale jinak docela fajn
Proč pračka žere ponožky a jiné záhady každodenního života
Bernd Harder
Neni hloupych otazek.
Nicmene rada z nich nestoji za odpoved a uz vubec neni treba tyto "odpovedi" vydavat knizne.
Kvalita teto knihy je obdobna jako druheho "dilu v serii" (Proc krokodyli...), cili podprumerna, byt kolisava. Nektera vysvetleni jsou zajimava (treba pekna prirovnani u slapovych jevu), jina jsou bezzuba (barvy na semaforu), ci pitoma (tvar vajec). Kvalita prekladu odpovida kvalite textu - nakladni/nakladova doprava, 80 druhu slunecek sedmitecnych, ci rorejsi, kteri si hraji ve vzduchu, mluvi za vse.
Duševní život zvířat I.
George John Romanes
Roztomile :)
O autorovi jsem vedel, ze jako nadseny obhajce Darwina radil dusevni schopnosti zvirat dle jejich vyvoje, proto jsem si text se zajmem precetl. Je to velmi poutave cteni s nadhernou cestinou (viz nize uryvek u komentare HTO :)), plne historek s ruznou mirou verohodnosti. Zajimavy je styl knihy - Romanes v podstate predklada informace, ktere "vyzobal" z jinych knih, doplnene o informace od svych korespondencnich pratel. Dovedu si predstavit, jak mu nadsene znudene stredostavovske zeny a divky popisuji "lehce prikraslene" schopnosti svych domacich mazlicku, napriklad skvora, ktery kazde rano na zaclone ceka na svuj kousek cukru.
S ohledem na prehrsel dokumentarnich filmu o chovani zvirat netusim, proc nektere "dobre a opakovane dolozene" historky dosud nikdo nenatocil. Rad bych videl, jak mysi vyuzivaji kravince jako vor pro prekonani otevrene vody (a pred vyplutim si na ne nanosi bobule), ci jak krysy spolupracuji, kdyz snaseji ukradena slepici vejce opatrne ze schodu. :D
Město přeživších
Thomas Thiemeyer
Zle to nebylo, ale pro me ani zadna slava. Charaktery ploche, nikdo nijak neprekvapil. Autorovy predstavy o evoluci jsou ponekud legracni (a to nemam na mysli jen sepie, prakticky vse ostatni je autorsky mix neceho s necim, pripadne v prekvapive barve). Vikingove s mytickymi jmeny (probuh, fakt?) a perfektne zachovala anglictina jsou posledni kapkou...
Skoro mam dojem, ze sve slabe schopnosti se autor snazi schovat za zasterku YA zanru.
Sex, plození, pohlaví s několika poznámkami o genderu
Eliška Fulínová
O sexu by bylo mozne napsat hromady knih - a taky jich uz nespocetne hromady napsany byly. Slo by jej pojmout z medicinskeho hlediska (fyzicke zdravi i psychiatricky pohled), z hlediska behavioralniho, evolucne psychologickeho, historickeho, sociologickeho, biologickeho vyvojoveho i biologickeho evolucniho, filosofickeho, a rady dalsich. Predlozena kniha si vybrala nekolik neprilis souvisejicich pristupu a pokusila se je skloubit do jednoho celku. Vysledek je trochu rozpacity, ale neni nezajimavy. Me rozpaky se tykaly vyberu temat - dost nesourodych. Proc zrovna tyto aspekty? Asi protoze bylo potreba vykazat knihu jako slibeny vystup mezioboroveho(?) grantu. Spise bych uvital nekolik trochu detailnejsich studii, nez jeden neprilis konzistentni celek, ktery spojuje jen ono lakave slovo "sex".
Na druhou stranu ocenuji nejen (nektere) kapitoly, ale i provazejici text a uvody k jednotlivym castem - ty jsou psany velmi zajimave, velmi inteligentne a opravdu stoji za precteni.
Posleni komentar mam ke grafickemu zpracovani - muj osobni vkus nenadchly ani kresby, ani vyuzite barvy. Kriklave ruzovou mam (jako rodic) spojenou s nevkusnymi hrackami pro male slecny, pripadne se sportovnimi potrebami pro damy. K odborne studii mi prijde nepatricna a neprakticka (co se citelnosti tyce). Ale asi jsem jen prilis konzervativni a rigidni, urcite se najdou lide, kteri ji naopak oceni jako originalni a vyzyvavou :)
Kniha hřbitova
Neil Gaiman
pekne, poslouchal jsem pri praci jako audioknihu, velmi prijemne zpracovane, pribeh nekomplikovany.
Lahoda
Rob Dunn
Velmi pekna kniha - zajimave postrehy a poznatky, na ktere jsem dosud v cesky psanych knihach nenatrefil. Autori maji sympaticky jemny humor. Vadily mi jen tri veci. Jako typicti Americani cpou do knihy osobni zazitky, coz s ohledem na tema je cestovani za kulinarskymi pozitky - pusobi to na me misty dost snobsky (fakt nepotrebuji vedet, jake vino a jaky dezert meli na ktere oslave). Poznamkovy aparat je prebujely. Rada poznamek byla velmi zajimava, ale minimalne tretina z nich byla mimo tema - treba jen "vtipny" postreh (ze v Lipsku je spousta primatologu). Mnohem vice bych ocenil poznamky pod carou, namisto neustaleho prelistovavani na konec knihy. Treti slabinou byl cesky preklad. Jako zoolog mohu posoudit, ze prekladatel casto netusil, o cem pise. Rejsek neni totez, co rypos (ani kdyz se poukazuje na rypacek), jak se mu do jedne vety vloudila namisto vrestana vyza je mi naprostou zahadou. Doslovny preklad "jiny druh malpy kapucinske" asi kazdemu ctenari s biologickym povedomim dost zvysi krevni tlak. Podobnych nesmyslnych preslapu je v knize nekolik desitek a vyrazne mi snizovaly pozitek ze cteni. Pokud ale nepatrite mezi choleriky, kteri maji v takove chvili tendenci jit knihu vratit do knihkupectvi jako zmetek, odmeni Vas cetba zajimavym rozsirenim obzoru :)
Jízda na skle ochcanou strání
Miloš Doležal
hromada stripku seskladana do barvite mozaiky. Pro me dustojny pocin polackovsko-sabachovskeho razeni. Velmi pekne zpracovani Davidem Novotnym pro CRo, vrele doporucuji. :)
Začínáme se suchozemskými želvami
Miloš Junek
Nemohu bezvyhradne souhlasit s hodnocenim KaroM a dalsich, protoze mam z knihy hodne rozporuplne pocity.
Zaprve chci rict, ze pan Junek JE skvely odbornik, ktery o SVYCH zelvach vi opravdu hodne. Jeho web mam rad a casto na nem dohledavam konkretni doporuceni k chovu zelv zelenavych.
Zaroven vsak netusim, proc citil potrebu prejit z publikovani na webu ke kniznimu :( Chapu (byt s nim nesouhlasim), ze nechce opisovat informace z jinych knih, ale co urcite mel udelat, je otevrit nejake jine knihy a podivat se na formalni stranku textu. Kniha "Zaciname se suchozemskymi zelvami" je po formalni strance naprosta prisernost. Text je psan zjevne v nadseni, coz je zcela prijatelne na webu, ale papir by opravdu nemusel "snaset vsechno". Vetsina textu je ve forme zapaleneho vypraveni nekde na prednasce. Takovou prednasku bych si rad poslechl/navstivil, ale cist to je utrpeni. Spousta vet by se z textu dala vyskrtat, aniz by se snizila informacni hodnota. Co noveho se dozvite z vety "Želva žlutohnědá patří, stejně jako T. hermani a T. marginata, do čeledi testudovití a řádu želvy" (na str. 30, chyba v nazvu zelvy zelenave je v originalu)? Nic - prislusnost ke stejnemu rodu pochopitelne znamena, ze i vsechny nadrazene taxony jsou stejne.
Rada informaci a zduvodneni se v knize opakuje, coz muze byt fajn, kdyz nekdo konkretni informaci hleda (zvysi se sance, ze ji nekde najde), ale pokud to ctete jako souvisly text, asi Vas to nepotesi.
Zcela trestuhodna je prace s obrazky - polovina obrazku nema legendu vubec, protoze autor tak nejak predpoklada, ze ctenar zrovna cte text pobliz (treba na stejne dvoustrane), obrazky s popisky jsou casto k popukani. Napr. na strane 83 mate vyfocenou kostku lignocelu v kbeliku, na dalsi strane mate vyfoceny kbelik, ve kterem je kostka lignocelu a voda, popisek zni "6 litrů vody". Vedle fotka "Písek kopaný" lavoru s piskem. Na dalsich fotkach je totez plus prazdna nadoba (uz bez popisku) a nakonec smichany lignocel s piskem... (Netvrdte mi, ze tohle je knizka s informacemi pro pokrocile chovatele ;)) Obcas se nektera fotka pomerne bezostysne zopakuje, treba fotka teraria...
Dost nestastne je i autorovo furiantstvi, se kterym se hlasi k tomu, ze nerespektuje zmeny taxonomie, ze jsou "zbytecne" a ze pouziva stare nazvy druhu. To je spise znamka ingnorantstvi a lajdactvi. To dokazuji i fakticke chyby v informacich - napr. zelva stepni se v Armenii ani v Rusku nevyskytuje (nalezy jedincu uniklych ze zajeti by jiste pocet zemi vyrazne rozsirily), rozsireni u zelvy zelenave je uplne nesmyslne, poddruh T. h. hermanni se vyskytuje ve Spanelsku, Francii a Italii, poddruh T. h. boettgeri se vyskytuje od severni Italie do Turecka. Skoda, ze pan Junek nesleduje nadherne a volne dostupne seznamy a atlasy rozsireni zelv (https://iucn-tftsg.org/checklist/), podobnymi zbytecnymi chybami se shazuje nejen pred kolegy.
Shrnuto podtrzeno - chyby na webu (i tam je jich tam spousta) se daji lehce opravit. Chyby v knizce budou zpochybnovat autorovu erudici "na vecne casy". Je skoda, ze odpovedny redaktor v CPressu neodvedl s autorem lepsi praci. Vysledna kniha je sice na prvni prolistovani hezka, ale pri pozornem cteni je ponekud zoufala.
Chlorid sodný
Jussi Adler-Olsen
Po ponekud hubene Obeti (ktera byla spise thriller, nez krimi) se autor opet priklonil vice k detektivni linii. Sice si porad zahrava s nepravdepodobnym napetim (zapinani mobilu, vyhrocena zaverecna scena s Gordonem), ale prislo mi to lepsi, nez minule :)
Kazdopadne pekny oddechovka!
Erotikhon
Pavel Bošek
Nadherna hricka, plna skveleho slovniho humoru. Zpracovani CRo me mnohokrat od srdce rozesmalo. Zaver je naprosto paradni :D
Planta sapiens: O inteligenci rostlin
Paco Calvo
No, jsem rozpacity.
Autor je puvodnim vzdelanim filosof a to je z knihy citit na hony daleko :(
Rozjizdi se to velmi slibne, dozvime se o zajimavych experimentech a peknych souvislostech, zpocatku autor sva tvrzeni je schopen oduvodnit... Zjistime, ze ma svou vyzkumnou skupinu, ve ktere rozjizdeji radu experimentu - a to je prave kamen urazu. Doporucil bych autorovi sepisovat knihu a snazit se borit paradigmata ve chvili, kdy uz bude mit kus cesty za sebou. Kdyz se ale podivam na autorovu publikacni cinnost, tech relevantnich vyzkumnych clanku je jako safranu.
Budiz, to by az tak nevadilo - Richard Dawkins vyzkumnymi clanky take neoplyva a presto patri mezi vlivne vedce soucasne doby. Presto tu vsak citim dost velky rozdil mezi Dawkinsem, ktery dokaze opravdu dobre zduvodnovat a vysvetlovat v ramci konsensualniho paradigmatu (ze ktereho jen trosku vykracuje), a Calvem, ktery po vachrlatem (byt zajimavem) chodnicku prichazi k rakete a leti vzhuru do oblak.
Calvova sila je v tom, ze premysli a cte starsi autory. Z nich vytahuje zajimave myslenky (to je fajn, to nekritizuji), ale pak se na kridlech fantazie a spekulaci ("pokud prijmeme za sve, ze rostliny...") pousti velmi, velmi daleko. Mozna na nekoho pusobi jako vizionar, ale ruku na srdce - vetsina vizionaru a prognostiku skoncila v propadlisti dejin. V tuto chvili by to chtelo spise pribrzdit a zacit testovat sve hypotezy. S tim je vsak zrejme problem, protoze klicovemu vyzkumu Gaglianove, ktery nikdo nedokazal replikovat, se venuje i letosni Calvuv clanek - v nem ukazuje 11 metodologickych kritickych mist, ktera je treba pri studii semenacku dobre podchytit... S tak nizkou mirou replikovatelnosti se ten vyzkum bude posouvat dal jen velmi pomalu (i ostatni Calvovy recentni clanky se venuji spise metodologii vyzkumu nez schopnostem rostlin).
Soukrome si to zarazuji do kategorie "knihy filosofu, ktere nadchla priroda, nicmene veda jim je ponekud cizi" (kam patri treba Godfrey-Smith).
Nože a růže aneb topless party
Miloš Urban
Rozhlasova hra - nebylo to spatne, ale nepovedlo se mi rozklicovat, kolik lidi vlastne ucinkovalo - tech sest muzskych hlasu je prilis podobnych (lisil se jen Josef Polasek). Prvni polovina je celkem klasicka panska jizda, kterou asi zna hodne posluchacu, druha uz vyzniva dost neprijemne (proc jsou vsichni ochotni se zase potkavat?), pointa prekvapiva, zaver velmi pekny.
Vlastní životopis
Charles Darwin
Prijemne cteni skromneho velikana. Je usmevne videt jej hodnotit "mentalni kvality" svych kolegu a znamych. Vetsinou velmi velkoryse, jednou vsak i velmi kulantne: "Jeho úsudek byl vynikající a celá jeho povaha vyrovnaná, ale nemyslím, že by někdo mohl říci, že měl mnoho původní geniálnosti." :)
Dobovy uvod (1951) jsem radeji preskocil.
Etologie: Mechanismy, ontogeneze, funkce a evoluce chování živočichů
Marek Špinka
Parada! Konecne vysla v cestine (dokonce puvodni!) kniha, ktera se venuje chovani zvirat prizmatem Tinbergenovych 4 otazek (jsou vyjmenovany v podtitulu knihy). Mozna to je jeji slabina - hlasi se k zakladajici discipline (etologie), ale prinasi mnohem ucelenejsi pohled na vec (v pojeti soucasne vedy zvane Animal Behaviour, ci Behavioural Sciences).
Kniha neni ctenim popularne naucnym - tezko ji budete mit na nocnim stolku a po vecerech vzdy loupnete par stranek. Jde o kompendium soucasnych znalosti ve stylu Psychologie od Rity Atkinsonove - proctete si kapitoly, ktere Vam prijdou zajimave, a sahnete po ni vzdy, kdyz budete potrebovat dohledat vysvetleni nejake problematiky. Anebo kdyz se budete chtit potesit krasnymi ilustracemi. :)
Léto v Altamiře
Jiří Fried
Neni to spatne - takova kombinace foglarovky a Setonovych Dvou divochu (silne pratelstvi mezi nesourodymi kluky a spolecny nepritel)... Zpracovani CRo je prijemne, ale pekelne pomale (rychlost prehravani 1,3 je idealni :)).
Zvon
Neal Shusterman
Pekne!
Od autora uz jsem neco cetl a bylo to zajimave, zkusil jsem tuto trilogii a parada. Jde misty videt, ze to je spise pro deti (absence sexu, zlodusi jsou takovi "voldemordovsky" schematicti), ale zajimave postrehy, zajimave postavy. Za me asi nejpeknejsi postava je Nimbus ;)
Raj ľudožrútov
Herman Melville
Poprvé jsem knihu cetl pred 25 lety (ceske vydani z roku 1946), vloni jsem si dokoupil novejsi vydani (pod nazvem Taipi - to me zmatlo) a ted jsem si precetl slovenske vydani z roku 1965 v el. verzi. :)
Pokud si dobre pamatuji, kdysi jsem to hltal s vyvalenyma ocima a zatajenym dechem - preci jen jde o autenticky zaznam dobrodruzstvi z nejexotictejsi ciziny, ktere se odehralo v roce 1842! Co poutavejsiho se da cist? :) (Az mnohem mnohem pozdeji jsem zjistil, ze jde o tehoz Melvilla, ktery je znam svou Bilou velrybou.)
Dnesni cteni mi stale pripada fantasticke. Uz jsem sice ponekud shovivavejsi k autorovu liceni - a toho uslechtileho divocha mu zas tak moc nezeru - ale porad to je okouzlujici. I ty libezne cukrove pasaze o Faraway/Ferevej (dle prekladatele) jsou snesitelne :D Take dnes mnohem vice ocenuji autorovy kriticke komentare k misijni cinnost katoliku v Oceanii.
Fantasticke je, ze dnes si muzete otevrit online mapy a podivat se, kde se autorovo dobrodruzstvi odehravalo. Bizarni je, na jak malinkem uzemi stravil 4 mesice! Sice v mape nenajdete "jezero", po kterem se projizdel, ale muzete se mrknout na fotky vodopadu, ktere jsou v zaveru udoli. Krasa...
Omán, Wádí - nevadí
Janka Hromníková
Miluju cestopisy, vcetne takovych, kde se (pomerne detailne) popisuje prubeh cesty. Pro nekoho otrava, pro me zajimavy autenticky zaznam. Janka Hromnikova pise dobre - nadseni z textu primo sala. Dost horsi to je s pravopisem, konkretne s interpunkci setri a velkymi pismeny autorka marnotratne hyri, ale jeji entuziasmus to vyvazuje dostatecne. Uz se nemuzu dockat, az Oman navstivim :)
