IHT komentáře u knih
Nadherna hricka, plna skveleho slovniho humoru. Zpracovani CRo me mnohokrat od srdce rozesmalo. Zaver je naprosto paradni :D
No, jsem rozpacity.
Autor je puvodnim vzdelanim filosof a to je z knihy citit na hony daleko :(
Rozjizdi se to velmi slibne, dozvime se o zajimavych experimentech a peknych souvislostech, zpocatku autor sva tvrzeni je schopen oduvodnit... Zjistime, ze ma svou vyzkumnou skupinu, ve ktere rozjizdeji radu experimentu - a to je prave kamen urazu. Doporucil bych autorovi sepisovat knihu a snazit se borit paradigmata ve chvili, kdy uz bude mit kus cesty za sebou. Kdyz se ale podivam na autorovu publikacni cinnost, tech relevantnich vyzkumnych clanku je jako safranu.
Budiz, to by az tak nevadilo - Richard Dawkins vyzkumnymi clanky take neoplyva a presto patri mezi vlivne vedce soucasne doby. Presto tu vsak citim dost velky rozdil mezi Dawkinsem, ktery dokaze opravdu dobre zduvodnovat a vysvetlovat v ramci konsensualniho paradigmatu (ze ktereho jen trosku vykracuje), a Calvem, ktery po vachrlatem (byt zajimavem) chodnicku prichazi k rakete a leti vzhuru do oblak.
Calvova sila je v tom, ze premysli a cte starsi autory. Z nich vytahuje zajimave myslenky (to je fajn, to nekritizuji), ale pak se na kridlech fantazie a spekulaci ("pokud prijmeme za sve, ze rostliny...") pousti velmi, velmi daleko. Mozna na nekoho pusobi jako vizionar, ale ruku na srdce - vetsina vizionaru a prognostiku skoncila v propadlisti dejin. V tuto chvili by to chtelo spise pribrzdit a zacit testovat sve hypotezy. S tim je vsak zrejme problem, protoze klicovemu vyzkumu Gaglianove, ktery nikdo nedokazal replikovat, se venuje i letosni Calvuv clanek - v nem ukazuje 11 metodologickych kritickych mist, ktera je treba pri studii semenacku dobre podchytit... S tak nizkou mirou replikovatelnosti se ten vyzkum bude posouvat dal jen velmi pomalu (i ostatni Calvovy recentni clanky se venuji spise metodologii vyzkumu nez schopnostem rostlin).
Soukrome si to zarazuji do kategorie "knihy filosofu, ktere nadchla priroda, nicmene veda jim je ponekud cizi" (kam patri treba Godfrey-Smith).
Rozhlasova hra - nebylo to spatne, ale nepovedlo se mi rozklicovat, kolik lidi vlastne ucinkovalo - tech sest muzskych hlasu je prilis podobnych (lisil se jen Josef Polasek). Prvni polovina je celkem klasicka panska jizda, kterou asi zna hodne posluchacu, druha uz vyzniva dost neprijemne (proc jsou vsichni ochotni se zase potkavat?), pointa prekvapiva, zaver velmi pekny.
Prijemne cteni skromneho velikana. Je usmevne videt jej hodnotit "mentalni kvality" svych kolegu a znamych. Vetsinou velmi velkoryse, jednou vsak i velmi kulantne: "Jeho úsudek byl vynikající a celá jeho povaha vyrovnaná, ale nemyslím, že by někdo mohl říci, že měl mnoho původní geniálnosti." :)
Dobovy uvod (1951) jsem radeji preskocil.
Parada! Konecne vysla v cestine (dokonce puvodni!) kniha, ktera se venuje chovani zvirat prizmatem Tinbergenovych 4 otazek (jsou vyjmenovany v podtitulu knihy). Mozna to je jeji slabina - hlasi se k zakladajici discipline (etologie), ale prinasi mnohem ucelenejsi pohled na vec (v pojeti soucasne vedy zvane Animal Behaviour, ci Behavioural Sciences).
Kniha neni ctenim popularne naucnym - tezko ji budete mit na nocnim stolku a po vecerech vzdy loupnete par stranek. Jde o kompendium soucasnych znalosti ve stylu Psychologie od Rity Atkinsonove - proctete si kapitoly, ktere Vam prijdou zajimave, a sahnete po ni vzdy, kdyz budete potrebovat dohledat vysvetleni nejake problematiky. Anebo kdyz se budete chtit potesit krasnymi ilustracemi. :)
Neni to spatne - takova kombinace foglarovky a Setonovych Dvou divochu (silne pratelstvi mezi nesourodymi kluky a spolecny nepritel)... Zpracovani CRo je prijemne, ale pekelne pomale (rychlost prehravani 1,3 je idealni :)).
Pekne!
Od autora uz jsem neco cetl a bylo to zajimave, zkusil jsem tuto trilogii a parada. Jde misty videt, ze to je spise pro deti (absence sexu, zlodusi jsou takovi "voldemordovsky" schematicti), ale zajimave postrehy, zajimave postavy. Za me asi nejpeknejsi postava je Nimbus ;)
Poprvé jsem knihu cetl pred 25 lety (ceske vydani z roku 1946), vloni jsem si dokoupil novejsi vydani (pod nazvem Taipi - to me zmatlo) a ted jsem si precetl slovenske vydani z roku 1965 v el. verzi. :)
Pokud si dobre pamatuji, kdysi jsem to hltal s vyvalenyma ocima a zatajenym dechem - preci jen jde o autenticky zaznam dobrodruzstvi z nejexotictejsi ciziny, ktere se odehralo v roce 1842! Co poutavejsiho se da cist? :) (Az mnohem mnohem pozdeji jsem zjistil, ze jde o tehoz Melvilla, ktery je znam svou Bilou velrybou.)
Dnesni cteni mi stale pripada fantasticke. Uz jsem sice ponekud shovivavejsi k autorovu liceni - a toho uslechtileho divocha mu zas tak moc nezeru - ale porad to je okouzlujici. I ty libezne cukrove pasaze o Faraway/Ferevej (dle prekladatele) jsou snesitelne :D Take dnes mnohem vice ocenuji autorovy kriticke komentare k misijni cinnost katoliku v Oceanii.
Fantasticke je, ze dnes si muzete otevrit online mapy a podivat se, kde se autorovo dobrodruzstvi odehravalo. Bizarni je, na jak malinkem uzemi stravil 4 mesice! Sice v mape nenajdete "jezero", po kterem se projizdel, ale muzete se mrknout na fotky vodopadu, ktere jsou v zaveru udoli. Krasa...
Miluju cestopisy, vcetne takovych, kde se (pomerne detailne) popisuje prubeh cesty. Pro nekoho otrava, pro me zajimavy autenticky zaznam. Janka Hromnikova pise dobre - nadseni z textu primo sala. Dost horsi to je s pravopisem, konkretne s interpunkci setri a velkymi pismeny autorka marnotratne hyri, ale jeji entuziasmus to vyvazuje dostatecne. Uz se nemuzu dockat, az Oman navstivim :)
Jsem z toho dost rozladeny... Cekal jsem podstatne odbornejsi zpracovani. Tohle jsou udajne sebrane sepsane fantazie ruznych zen, ten dobrovodny "naucny" text je takovy bezzuby (nestydte se za fantazie, ale nesnazte se je za kazdou cenu naplnit). Vlastni fantazie jsou relativne pestre, ale neverohodne. Zaprve jsou vsechny psany stejnym kultivovanym jazykem - vsude je klitoris, naspulene zadecky ap., jakoby to nekdo cele prepsal do jednotneho slohu. Tim se vyrazne ztraci autenticita dokumentarniho rozmeru teto knihy zarazene mezi naucnou literaturu. Zadruhe jsou temer vsechny fantazie relativne standarndni scenare z pornofilmu, chybel snad jen ikonicky opravar televizoru. Vubec netusim, kdo by mel byt cilovym ctenarem teto knihy - po inspirativni strance je jednodussi si na internetu najit nejake filmy, po odborne strance je kniha plytka, neverohodna a nevyuzita.
Mam z toho smisene pocity. Urcite jsou oba autori skveli experti na evolucni biologii, mozna jsou dobri i v evolucni psychologii (na zadni strane knihy je doporuceni Haidta i Sapolskeho).
Kniha je skvela, informativni, inspirativni, ale i provokativni a poburujici - nektere pasaze jsou podle me prilis kontroverzni, respektive prezentuji spise zbozne prani autoru, nez objektivni pohled na problematiku. Prikladem budiz sexualni chovani - uvadeji tri typy (od monogamniho verneho az po zcela promiskuitni) a uvadeji, ze promiskutini je nevhodne pro spolecnost a je podporovano sledovanim porna... K tomu je jedna publikovana prace... - nemuzu rict, ze by me presvedcili. Sam jsem sice privrzencem monogamie, ale jsem dost stary, abych odsuzoval promiskutni chovani (pratel)... Jedna publikace nemusi navic ukazovat kauzalitu, spise bych si vsadil na korelaci. Ruku na srdce, Homo sapiens neni stvoren k celozivotni monogamii, takze snazit se z pohledu evoluce odsuzovat nemonogamni pristup povazuji za prilis nasilne.
Podobne pocity jsem zazival i u nekterych dalsich pasazi tohoto pruvodce - zavrhovat skolni vzdelavani s odkazem na kulturu lovcu perel, kde matky odmitaji sdelit dceram sve know-how (a dcery se to nauci samy a dobre) je take dost diskutabilni pohled.
V rade (jinych) veci vsak nezbyva nez s autory plne souhlasit :) Koneckoncu - provokativnost a vytlacovani mimo komfortni zonu, to autori zjevne pouzivaji cely zivot ;)
Nic narocneho, ale nebylo to spatne. Ostrava a Ostravaci jsou dost specificti, kdysi jsem tam travil pomerne dost casu. Takze lehka nostalgie, zaroven mi ten pribeh prisel takovy barvity, vizualni. Spokojenost, letni cteni/poslouchani.
ach jo, pred temi vice jak sto lety to zrejme byla pecka - neotrele zajimave tema zpracovane zabehlym stylem. Autoruv, ve zpetnem pohledu lehce naivni ale i prekvapive pronikavy nahled, by mohl byt nadcasovy, nicmene co kdyby Rossum nezkousel vyrobit cloveka, ale neco mene androidniho? Co kdyby roboti nebyli jako lide, ale treba jako opice? Bylo by to tak angazovane? Chytlo by to lidi "za srdce"? Je zjevne, ze problem tu neni biologicka podstata, ale antropomorfni vzhled, aspon dle Asimovovych knih ;)
Ten dobovy pateticky styl se vsemi temi "jeminacky" a "bozinky", kde houf muzu na izolovanem ostrove obletuje jednu zenu a kazdy se s ni chce ozenit... - ten mi fakt nesedel.
Nebylo to spatne, ale dost mi to pripominalo Vypravej. Takova barvita rodinna saga, kde postavy sice nejsou cernobile, ale presto jsou ponekud sablonovite.
Ve srovnani s obdobne stavenymi Jonassonovymi linearnimi pribehy je tento dost depresivni, az to cteni ponekud tizi...
Usmevny je az ten konec s postou.
Cetl jsem vloni v anglickem originale a je to proste... bajecna knizka! :) Naslapana informacemi, podana mimoradne zabavnou formou, entuziazmus ze stranek primo kape. Perfektni cteni i pro nezoology ;)
pribeh ponekud roztristeny, preskakujici z jedne roviny do druhe - chvili frivolni, chvili pateticky, chvili jimavy. Zadna postava prilis sympaticka nebyla. Ale zpracovani CRo s Karlem Hogerem to zajimave sladilo.
Kocourovy glosy zidovskeho nabozenstvi jsou usmevne. Jde o klasicky literarni figl, kdy nepatricne chovani (zde napr. kritizovani nabozenstvi) vykazuje nejaka postava, ktera je a priori odlisna, idealne ne-lidska (R2D2, Spock, Bender atp.).
Ale otazka, zda se kocour muze stat Zidem, je k popukani :)
Slovo Idiot muze byt v dnesni dobe ponekud matouci - puvodni vyznam vsak oznacuje cloveka, ktery se strani verejneho zivota, cili se o nej prilis nezajima. V tomto vyznamu je take velmi vyuzivano v knize - cili nejde o prvoplanovou urazku ci nadavku, poukazujici na nizky intelekt (byt tech je v knize take hodne - obvykle smerovanych ke sluzebnictvu, ale i k ostatnim osobam). Naopak perfektne sedi na knizete Myskina, jenz se delsi dobu v ustrani zotavoval...
V tom novejsim vyznamu jsou idioty snad vsechny postavy knize, tezko hledat nekoho sympatickeho.
Pekne, pripomnelo mi to Kravu nebeskou od Davida Duchovneho, ale tohle bylo lepsi. Takovy lehky mix klasickych irskych/britskych komedii s Shaun the Sheep - oboji mam rad ;)
Kouzelne, hrave, laskave. Cetl jsem pred lety, dnes si poslechl audiozpracovani se skvelym obsazenim. Parada!