Ilirea25 komentáře u knih
(SPOILER) Uf, tohle byl opravdový boj.
První část je skvělá. Svět zachvátí nemoc, která si nebere servítky a zabije miliony lidí během pár dní. Neřeší mladé, staré, ženy nebo muže. A tak nějak jsem takové postapo, kdy umře 99 % populace, očekávala celou knihu.
A hle, ono tomu tak nebylo. Druhá část byla absolutní wtf. Ačkoliv děj plynul dále, má chuť pokračovat číst rapidně klesla. A i když miluju dlouhé knihy, tohle pro mě bylo utrpení. 400 stran nudy a budování "schůze" ve městě a řešení boje Boha se Satanem mě hodně odrazovalo od čtení a musela jsem se nutit knihu dočítat.
Nebýt to King, tak to asi ani nedočtu. Za mě opravdu velké zklamání.
(SPOILER) Zatím nejhorší kniha. Dětství Inevery je tak nudně popisující, že jsem měla tendence přeskakovat a stejně by se nic nedělo... Reena je absolutně žárlící puberťačka na kohokoliv, na kterého se Arlen podívá. Pak přichází na scénu roztažnožka Leesha, z ufňukaného Rojera se stane bigamista a celá válka se vlastně odehrává na posledních 150 stranách.
Opravdu už mě Ahman a celé jeho Pouštní kopí přestává bavit. Opravdu jsem se musela nutit tuhle knihu přečíst.
Za mě docela průměrná Kingovka. King umí psát zlouhavě, ale poutavě. Bohužel tady to bylo pouze zdlouhavé a místy nudné.
Je to zvrácenost, ale tak dobře napsaná. Nadaný žák byl skvělý. Druhá povídka tam už být nemusela.
Já jsem byla spokojená. Dej mě bavil. A konec mě bude dlouho hlodat.
(SPOILER) Po Paměti kostí jsem byla docela zklamaná. Ale tahle kniha mi zase zlomila srdce.
Ačkoliv je tam války stejně, jako v předchozí knize, je děj mnohem více poutavý, čtivý a zase mile překvapil.
Od strany 1000 přicházel jeden střep do srdce za druhým. A nikdy jsem nepředpokládala, že tohle se opravdu stalo.
Jen nevím, co budu dělat, dokud nevyjde devátý díl.
Po dlouhé době fantasy, které má hlavu a patu. Prostě boží
První kniha byla skvělá, až na pasáž s Jardirem. A když prvních 200 stran druhé knihy se týká pouze Jardira, nebyla jsem z toho nadšená. Teď všechny ty názvy, jména.. Ztrácela jsem se v nich.
Ale po slabém začátku kniha nabrala ten stejný šmrnc, jako kniha první. Arlen je skvělý, Leeshu musí všichni milovat, chudáka Rojera musí všichni litovat. Klasika :D A ten konec? No cože...
Pratchetta jsem odkládala opravdu hodně dlouho. Stále nepřicházel ten správný čas na něj. A ten čas nastal.... A ta kniha je jedno velké wtf?
Hodně recenzí poukazuje právě na to, že lidé měli problém tuto knihu dočíst, odkládali ji a měli s ní problém. A já se přidávám, tohle byl opravdu velký problém dočíst. Asi jsem chytila Pratchetta za špatnou stranu a měla začít něčím jiným, ale tohle je prostě jen změť náhodných slov.
Po hrozném díle Marco jsem se obávala, že další kniha nebude nic moc ... A měla jsem pravdu, nebylo to dobré. Pro mě možná čteno v nesprávný čas.....
Proč padá kvalita? První díl byl prostě nejlepší a docela mě to mrzí, protože ta série se tak dobře rozjela a měla velký potenciál.
Kniha mě velmi mile překvapila. Dějové linie byly fajn, což se nedá říct o přemýšlení některých postav. Nelogické, stupidní myšlenky a nápady.
Bylo to zase něco nového. Budu pokračovat. I když ten konec hodně sklouzával do YA, a to nebylo dobré.
Uf, dalo mi to zabrat, opravdu. Ale bavilo mě to. Teď to od druhého dílu chce dlouhou pauzu.
Přemýšlím, jestli v knize jde nenávidět tolik postav a za to, co se jim pak stalo, jsem ráda. Zasloužili si to.
Kniha je krásná, milá.. I když obsahuje klišoidní scény, mě opravdu pohladila na duši.
Pokud berete Macbetha jako klasického Nesba, budete zklamaní... Ale samo o sobě to není moc povedený kousek.
Tohle nebylo moc dobré. Do klasického Olsena mi to nějak nezapadá. Začátek byl divný, ale pak se to rozjelo. Moc náhod, moc štěstí na tak malého kluka.
(SPOILER) Jsem nadmíru spokojená a i když smutná...
***Spoiler***
Chudáčku můj milovaný Broxi..
Brandon Sanderson mě zase dostal. Prvně se mu to podařilo u série Mistborn. Teď mě dostal znovu. Promyšlenost světa přesahuje můj svět chápání. Chci tam, potřebuji tam