iluliacross komentáře u knih

Za mě dokonalé čtivo. Hlavní hrdinka tak reálná, až mi naskakovala husí kůže. Kniha nabouchaná barevnými popisy, provoněná sušenými bylinkami, přecpaná emocemi. Co mi z knihy navždy utkví v hlavě, jak síla hlavní postavy, její nedostatky a skrytá nedoceněná krása, která byla v knize vykreslena brilantně. Chápala jsem tu ženu tak moc, až jsem jí chtěla podat pomocnou ruku.
Líbilo se mi, jak nebylo vše v knize servírováno přímo. Ba právě naopak, člověk se musel probírat spletitými metaforami, aby rozklíčoval základní děj. Autorčin styl mi náramně sedl. Magnesii si zaslouží. Knihu mohu doporučit :-).

10 12.12.2016

Designově krásná kniha. Jsem unešená z toho krásného formátu, barev a pod. Kniha si mě získala. Co se obsahu týče, je velice pomíjivý. Po dočtení krátkého příběhu jsem v podstatě velice brzy zapomněla, co jsem četla a hladově se vrhala na další. Po dočtení ve mně nezůstala žádná hlubší stopa, což mě malinko mrzí. Ale obávám se, že to je prostě osud knih, které jsou složené z krátkých příběhů, fejetonů apod... Nechci jen hanit. Kniha mě moc pobavila. Několikrát jsem se hlasitě zasmála a to se počítá. Svět herectví je velice zajímavý a v podání Marie Doležalové je to svět plný roztomilých trapasů. Dokázala si udělat srandu sama ze sebe, já v jejím typu humoru shledávám určitou inteligenci. Takže proč ne :-).

10 21.05.2016

Lidi, skoro se bojím psát komentář. Ale dodávám si odvahu s myšlenkou, že každý máme právo na vyjádření svého názoru, nebo ne? Přikláním se k jedné i k druhé straně. Ano, je to brak. Ale podle mě celkem pěkný brak. Literárně nijak bohatá knížka. Ale jde o erotiku. Jde o sexuální náboj. Neřešila bych, komu je kniha určená. Prostě je pro lidi, co rádi čtou erotické romány. Neřešila bych strohost (omezenost) příběhu. Jde zkrátka o úchylky a erotické scény. Neřešila bych film. Prvotní je kniha. A já prostě budu vždycky preferovat erotickou literaturu před erotickými filmy. Raději si to přečtu a "zafantazíruji si", než bych si ty nemravnosti pouštěla. Nevím, proč je tato kniha tak propíraná. Rozumím, že se spoustě lidí nelíbí, chápu to. Ale ne všechna literatura musí být hlubokomyslná a složitá, filozofická, smysluplná. Já osobně čtu celkem široké spektrum knih, od všeho trochu. A tohle je prostě jednodušší nemravné čtení :-)

10 20.02.2015

Tak to bylo zvláštní. Silné, jakožto milovník psychologických románu jsem si po dlouhatánské době ohřála svou polívčičku a slízla smetanu, jak se tak říká. Čtení to není jednoduché, odstavce na mě působily strašidelně, svou tloušťkou a zdánlivou nekonečností. Ale tahle knížka byla prostě sám život. Lidé, jejich reakce, jejich postoje, jejich tolerance, nesmí chybět vztahy, nálady a osobnosti. Ocenila jsem především detailní popisy, neodfláknuté odstavce pečlivých popisů a perfektní autorovu slovní zásobu. Někomu by přišel Franzen hnidopišský, nebo šťouravý, já jsem v tom naopak shledala jeho kouzlo. Doporučuji zatnout zuby a přečíst. Co člověk, to originál.

10 06.01.2015

Za mě je to jedna z těch knih, co uchvátí, připoutají do křesla a nepustí. Okousala jsem si všechny nehty, podupávala jsem nervozně nohou, četla do noci. Absolutně vyřazená z reality jsem se nořila do příběhu a hltala ho stránku po stránce. Netuším, jak to JKR dělá, ale já ji za to tleskám a hluboce smekám. Velice čtivá kniha, která měla vše, co od knihy vyžaduji. Nemám ráda detektivky, ale pro tuto sérii jsem si vypěstovala jistou slabost. Zamilovala jsem se do Cormorana a Robin, zamilovala jsem si Londýn. Při čtení cítíte vůně hospod, ruch ulic, dech vraha.
Za mě další velice povedená kniha. Už se těším na další.

8 22.06.2016

Celá tahle knižní série mi zlomila srdce. Musím ji začít číst zase od začátku, aby to tolik nebolelo. Jinými slovy geniální dílo. A všichni tady víme proč :-).

7 26.07.2018

Za mě milý příběh, který spoustu lidí jistě chytne za srdce. Pro mě asi až příliš krátký, brala bych něco o fousek delšího, ale své poselství ta kniha nese, to nepopírám. Kdyby každý z nás za život zasadil alespoň jeden 1 strom, možná by se nám tu hned lépe žilo...

7 05.07.2016

Velice mě udivuje, že se kniha nelíbí takové spoustě čtenářů. Na druhou stranu, na podobný román musí mít člověk slinu a náladu. A já ji měla. A knihu jsem si neskutečně užila. Jeho popisy myšlenkových pochodů a pocitů hlavních hrdinů zbožňuji, je mistr slova a jeho slovní zásoba je medově krásná. Celou dobu jsem si lámala hlavu s tím, jak může muž spisovatel tak dobře znát vnitřní pochody mladé ženy, ale on to prostě zvládl brilantně. Jan Otčenášek se mi líbí čím dál tím více. Když v ráji pršelo je román, který mě, jako čtenářku, uspokojil po všech stránkách.

7 08.12.2015

Titul nejlepší horor, který byl kdy napsán? TO SAKRA JO! Rozhodně bych nikdy nehádala, že budu číst knihy podobného žánru, ale King, je prostě pán (nebo lépe král?) svého pera. Z textu jsem doslova cítila, jak dokáže s naprostou přesností volit ta správná slova a správné věty. A nejvíce se mi na něm líbí ty závorky (kde se o postavě jenom mimochodem zmíní ,že to je ten chlapec, jehož syn byl nalezen rozřezaný na hadry). King prostě vsadil na dobrou představivost čtenáře a já si myslím, že vsadil na správnou kartu.
(Jo, jenom tak mimochodem, četla jsem si To už hodně pozdě večer v posteli, když najednou zachrochtal z koupelny ve vaně odpad. Málem jsem se počůrala strachem :D.)

7 25.08.2014

Vůbec nevyhledávám podobné knihy a vlastně ani nevím, proč jsem se dala do čtení. Nevím, co mě k tomu vedlo. Ale byla to jízda. Byla tam akce, tempo, napětí, postavy nebyly bezcharakterní, jak tomu v případě toho žánru občas bývá, ale naopak, velice sympatické. Celá myšlenka toho příběhu mi nebyla tak sympatická, ale provedení se mi moc líbilo. Je to psáno velice čtivě, dostáváte se tomu pod kůži už na prvních stránkách a všechno se to s vámi veze hned od začátku - nemůžete se odtrhnout. Absolutně nechápu, co se to s mnou děje. Sci-fi ani fantasy nevyhledávám. Ale jsem ráda, že když už jsem na to dostala chuť, sáhla jsem po špičce, které propadl celý svět.
Do dalších dílů se vrhám bezhlavě a po hlavě.

6 09.08.2016

Trochu se bojím o této knize cokoliv napsat :D. Ano, je to vskutku lechtivé čtení, není tam stránka, na které by nebyly erotické hrátky. Je tam od všeho něco. Ale ke konci příběhu se to omrzí. Pokud to vycházelo v novinách po částech, tak chápu, že to způsobilo veliký boom. Ale číst to takhle najednou byl docela masakr. Knížka byla osekaná jen na dřeň, vše, kromě sexu, tam nedává smysl. Lidé se chovají nereálně a postavy jsou hloupé a naivní. Nikdo nejedná racionálně, všichni se na sebe vrhají. V příběhu se uplatňuje jeden vzorec, který se neustále opakuje: strašně se stydím + je to tak nemravné + vy mě ale hrozně moc rozpalujete + jde se na věc + pokud možno ve velice nevkusném stylu. A tahle je to pořád dokola, jenom v různých obměnách. Kdybych vzala do ruky gumu a vygumovala všechny sexuální scény, zůstane mi v ruce pár stránek naprosto nesmyslného tlachání. Ano, já vím, má to být erotický román, vše ostatní není podstatné. Ale pro mě ano. Má-li to být dobrý erotický román, potřebuji tam i nějaký bonus, ne jenom jeden poměr za druhým. Ono to potom ztrácí tu šťávu a je to děsně otravné.

6 09.05.2016

Knihu jsem četla podruhé a znovu se mi líbila. Fuks do svých knih napumpoval symboliku, jeho knihy jsou natřískané gradací, doslova přetékají ledovou mrazivostí, temnou absurditou, až to člověka zaráží. Naprosto chápu, že spousta lidí knihu odvrhne a řekne: "Pardon, tohle opravdu ne..." jenomže... krásně se dá číst mezi řádky, já jsem si doslova vychutnávala to opakování motivů růžolících dívek v černých šatech, všudypřítomnou dámu s kloboukem, Kopfrkinglovo únavné opakování vět dovedené až do mechanického papouškování prázdných frází. Dle mého názoru geniální kniha, málo kdo dokázal něco takového přenést na papír, málo kdo dokázal nastolit v knize takovou atmosféru, až Vám při čtení do tváře sálalo horko ze žároviště. Neuvěřitelné.

6 09.04.2016

Velice ostré, ledové, nekompromisní, nelidské... to je kniha 1984. Po dočtení jsem knihu musela odložit a přemýšlet, příběh v sobě nějak zpracovat. Poslední věta byla jako šíp mezi oči, pěstí do tváře.

6 22.12.2015

Ohromně jsem byla překvapená. Knihu jsem doslova hltala. Při čtení kolem mě kvákaly žáby, kapři pleskali ploutvemi, objímala mě rybniční vůně. Kniha je protkaná velkou spoustou zvláštních myšlenek a symbolů, které možná odhalíte, možná ne, ale nejvíce ze všeho jsem ocenila, že autor nechal čtenáři veliký prostor na fantazii, protože podoba Hastrmana nebyla přesně udána, čtenář měl možnost vytvořit si vlastní obrazy, vlastní fantazie.
Druhá část knihy je výrazně jiná a možná je to tak správně, vždyť i naše doba je TAK jiná. Naším světem hýbou již jiné "mlýnské" kameny. jak říkám, symbolizmus kam se podíváte.
Vše spělo k úžasnému konci. Knihu doporučuji všem, co mají na knihách rádi atmosféru, tajemno, nenápadné odkazy do jiných světů a hlavně si rádi v hlavách malují vlastní představy. Je to kniha, která nemá obdoby, kniha, která mi udělala slinu i na další Milošovy příběhy. Doufám, že ve všech bude špetka toho jeho zvláštního tajemna.

6 14.12.2015

Je to kniha pekelně nadupaná nábojem a energií. Ke konci člověk nervózně dupe nohou, okusuje nehty. Netuším, jak dokázal Jo nacpat mezi slova a věty takovou energii. Jeho knihy rozhodně nepostrádají svižnost. Zápletka byla podle mě naprosto geniální. Ještě teď jsem z toho přejetá. Mě ta knížka nadchla. Rozhodně žádný slabý čajíček, ale povedený krimi příběh se vším, co krimi kniha má mít. "potlesk"

6 29.08.2014

Velice zajímavé dílo. Po všech stranách. Uvědomila jsem si ohromnou spoustu věcí, otevřelo mi to oči, ukázalo pravdu. Je to kniha o tom krásném i ošklivém, co život přináší. O pravdě, chybách, osudu, síle, stínech. Nic kýčovitého. Naopak, velmi realistické, bolestivé, ale pravdivé. Kniha jde na dřeň. Jednoznačně doporučuji. Magnesii Literu si zaslouží.

5 21.01.2017

Kniha jako ušitá na míru pro milovníky psychologie. Je neobyčejně zajímavé pozorovat myšlenkové pochody intelektuálně silného mladého chlapce, je neskutečně zajímavé číst životní příběh někoho tak vnitřně silného, zásadového a především sebekritického. Na Sarterovi jsem po celou dobu čtení obdivovala upřímnost. Dokázal o sobě napsat vše, všechny své dobré i špatné vlastnosti. O lidech kolem sebe se vyjadřoval velmi barvitě, nádherné popisy postav, jež ho obklopovaly byly na této autobiografii to nejkrásnější. Sarter pro mě bude jeden z králů "pozorovačů" co vládnou krásným slovem (i přesto, že on sám by to o sobě možná netvrdil). Rozhodě to není lehké čtení, ale za to neobyčejně zajímavé.
Velice by mě zajímalo i jeho dospívání až dospělost. Chápu ale, že to by nebylo posláním této knihy...
I přes to, jak zvláštně se formoval jeho vztah k psaní a literatuře je očividné, že je to velmi moudrý člověk, který se nebojí přemýšlet (i pokud se to týká temných zákoutí).

5 13.03.2016

Mě naprosto pohltila ta negativita, pesimistické zbarvení povídky. Byla jsem z této knížky docela špatná. Jestliže si někdy někdo v životě uvědomil, že je využíván druhými a v podstatě pro ně nic neznamená, je to velice bolestivé zjištění, ke kterému bych já osobně nechtěla nikdy dospět. Nejde o brouka, jde o vztahy, schopnost obětování se a víra, že nás někdo miluje (v tomto případě bohužel trochu slepá víra).

5 09.04.2015

Jednoduše, tenhle surový, hrubě opracovaný kus amerického špalku v podobě knížky, nesoucí název O myších a lidech prostě miluji. Je to asi jediná knížka (kromě mojí srdcovky Malý princ, toho totiž čtu neustál dokola), kterou jsem byla ochotná číst znovu. A neručím za sebe, nesáhnu-li po ní ještě někdy. Protože hned na první stránce na Vás dýchnou ranče, pot, tvrdá práce. A příběh George a Lennieho, jako by tam byl omylem. O to více Vás zasáhne.
Tuhle knížku můžou číst holky i kluci, mladí i staří. Je to taková "kultovka".Rozhodně doporučuji!!!

5 18.01.2015

Po velmi dlouhé době jsem přečetla knihu, od které jsem se nemohla odtrhnout. Chvílemi můj mozek přestával vnímat realitu a před očima mi běhaly živé obrazy, vše bylo tak skutečné, tak opravdové...Naprosto jsem přestala vnímat, že sedím v křesle a čtu. Netuším, jak to Jojo dokázala, jak dokázala napsat knihu tak čtivým způsobem?
Jsem jako přejetá parním válcem. Stránky ubývaly rychlostí světla a zase mi bylo líto, že kniha končí. Více méně tušíte, co se stane, jak kniha dopadne, ale čtete. Čtete dál, smrkáte do kapesníku. Já jsem si zase po delší době užila čtení. Utvrdila jsem se v tom, že svět knih je nádherný a život bez něj bych si nedokázala představit.
Ach jo...

5 28.10.2014