Isew komentáře u knih

Trochu jsem měla obavy, jestli to nebude takový odvar knihy Nikdykde. Nebyl. Příjemné překvapení. Všechno do sebe krásně zapadalo. Spojení židovských legend, metra, pochybných existencí, policie, mizejících lidí a tajemných skvrn. Napínavé a zajímavé.

5 30.08.2021

Posloucháno jako desetihodinová rozhlasová adaptace. Skvělé zpracování. ČRo zkrátka umí. Poslouchali jsme to kdysi na cestě do Itálie. Vzpomínám si, že jsme dorazili na hotel a doposlouchávali jsme ještě na pokoji. Tak strhující to bylo. Protože už to bylo dávno, hodně detailů jsem zapomněla. Letošní výzva se mi proto hodila k oprášení. A jsem uchvácena jako kdysi. Dietl uměl dokonale vykreslit atmosféru. Ať již předválečnou, válečnou i poválečnou. Nedivím se, že se cenzorům v NDR nelíbilo vylíčení některých scén (stavba berlínské zdi, útěk mnoha stovek lidí do NSR, odborné zaostávání socialistického zdravotnictví...) a chtěli úpravy. Na což Dietl nepřistoupil a raději chtěl "scénář" zničit. Ještě, že ho jeho žena zachovala, protože to považuji za nejlepší věc, kterou Jaroslav Dietl napsal. Smekám a tleskám.

5 03.08.2021

Posloucháno jako audiokniha. Velmi zajímavé postřehy ze života Tomáše Etzlera. Je to dost velký ranař. Na jeden život toho prožil opravdu mnoho. Zajímavé postřehy o Češích v Salt Lake City a vůbec o Češích obecně. Popis USA a její změny v čase. Afghanistán a válečné zpravodajství. Plné oddání se své práci na úkor rodinného života. A nakonec Čína. Ta Čína, kde když si chcete koupit lístek na vlak, musíte předložit pas a nechat si naskenovat obličej. Kde jsou dětští otroci. Čína, která se svých vlastních lidí bojí víc, než cizích zemí. Kde se postupně oklešťuje svoboda na míru, která se nám vůbec nezdá. Ta Čína, kam se Zeman jezdí učit jak stabilizovat společnost. Hodně věcí jsem netušila a byl to zajímavý vhled. Těším se na novou knihu tentokrát jen o Číně.

5 03.08.2021

(SPOILER) Kostka jako cesta do paralelních světů. Super. S knihou jako takovou problém nemám. S myšlenkou tak, jak je zde podána, však ano. Viděli jsme paralelní světy pouze Jasona. Na světě je přes 7 miliard lidí. Pokud by každý z nich měl při každém svém rozhodnutí miliardy alternativních světů, dělil by se geometrickou řadou a svět by se zhroutil. Nikdy by se tolik nitek nemohlo, při konstatním dělení, v jednu chvíli potkat. Další podivný moment nastal, když se začali objevovat namnožení Jasonové. Pominu-li fakt, že většinou nakonec našli ty správné dveře, tak všichni u sebe měli ampulky s drogou? Takže stačilo jen dát ampulky dohromady a mít jich neomezený počet? Slyšel autor vůbec někdy o teorii zachování hmoty a energie? Chápu změnu chování Jasona2, který žil 15 let v jiném světě, ale tito noví Jasonové byli všichni max. pár dní staří klony původního Jasona. Jak je možné, že někteří tito noví, byli úplně charakterově jiní, než ten původní? Jak mohli zaútočit na svou rodinu s úmyslem jim ublížit? No, smysl to moc nedává. Závěrem chci dodat, že je to čtivá kniha, jen se u ní nesmí moc myslet.

5 16.05.2021

Po celou dobu četby mi v hlavě zněla písnička "... ten stařík s tváří vrásčitou jak dubovej kmen, vyprávěl pověst letitou o střelci jménem Shane ... Byl to Shane..." Není to nijak složitý příběh a v dnešní době akce by asi neobstál, ale je zase hezké přečíst si něco poklidného, kde se na vás nevalí akce pod napětím. Příběh plyne pozvolna a graduje do očekávaného závěru. Velmi příjemná cesta do dob, kdy jsem hltala kovbojky jednu za druhou.

5 27.03.2021

Kdysi dávno jsem viděla TV inscenaci, kde hajného hrál Boris Rösner. Přiznávám se, že tento herec na mě vždy působil démonicky a velmi nepříjemně snad ve všem, v čem hrál. Ta inscenace se mi nelíbila, možná i právě kvůli němu. Český rozhlas na nový rok začal tuto knihu vysílat v četbě na pokračování. Tak jsem jí dala šanci. I kvůli čtenářské výzvě. Chápu, že v prudérnějších dobách byla kniha zakázaná, protože obscénními výrazy nešetří. Celé to drama je postavené pouze na sexuálním chtíči. Docela by mě zajímalo pokračování této romance s odstupem delšího času. Až sexuální napětí časem vyprchá, pozná konečně Lady Chatterleyová, že když Frantík hajného nebude tolik toužit po její Blažence, tak že spolu vlastně nemají vůbec nic společného? Budou jí i nadále bavit plytké, rádoby filosofické promluvy hajného, pokud jeho Frantík posléze nebude schopen potěšit její Blaženku? Nemyslím si.

5 31.01.2021

Velmi zajímavě napsaná kniha. Hlavní hrdina se po VŠ dostane do nejprestižnější makléřské společnosti. Čichne k moci, penězům a jinému světu. Nereálné je, že se vůbec nezmění. Po pěti letech by byl prostředím pravděpodobně semletý. On ale zůstává Mirkem Dušínem s čistou a nezkaženou duší. Tomu se prostě věřit nedá. Ale je to snad jediná výtka, kterou ke knize mám. Zajímavé nahlédnutí do světa, které je mi vzdálené.

5 11.12.2020

Posloucháno na doporučení dcery, která z knihy byla unešená. Není to špatná knížka, to opravdu ne, ale není to kniha, na kterou nezapomenu a budu se k ní vracet. Paralelní svět a podivné postavičky v něm. Zajímaví zabijáci, padlý anděl, dívka, která otevírá dveře a markýz de Carabas a mnoho dalších postaviček více či méně důležitých. Příběh mi nepřišel nijak objevný, ale to neznamená, že byl špatný.

5 29.11.2020

S filmovou sérií nemohu srovnávat. Kdysi jsem ji viděla a nepociťuji touhu ji vidět ještě někdy znovu. Úspěšně jsem zapomněla o čem byla, tak mě její dozvuky nerušily od knižní podoby. Napínavý úvod a slušný rozjezd. V určitých pasážích to trochu drhlo a podobná jména na přehlednosti také nepřidala, ale ve výsledku to nebylo špatné. Ale stejně jako filmovou podobu, tak ani knižní už v budoucnu asi nevyhledám.

5 24.08.2020

Omáčka knihy mě nezaujala, uprchlické téma také ne. Vtipné mi to nepřišlo. Proč pro mě mělo smysl tuto knihu dočíst byly tyto věty:

"Netušila, že nákupy v aplikacích představovaly jen menší část příjmů studia, kde jsem pracoval. Víc nám vydělávalo slídění po soukromí hráčů. Dělali jsme primitivní klikací hry, ve kterých šlo o to zvládnout v restauracích, bistrech a stáncích s občerstvením nápor návštěvníků. Blbiny, se kterými hráči zabili pár minut, aby na ně pak navždycky zapomněli. To nám stačilo. Jakmile se totiž do nich na počítači přihlásili přes Facebook nebo na telefonu ledabyle odsouhlasili jejich instalaci, ve vteřině jsme o nich věděli všechno. Jak jsou staří, kde bydlí, které stránky se jim líbí, jaké telefonní číslo má jejich máma a jak často jí volají. Spojovali jsme to s tím, co jsme zjistili v samotných hrách. Kolik času v nich tráví a kdy nebo jak ochotně si dokupují bonusy. Pokud je pravda, že data jsou nová ropa, pak naše herní studio ukrývalo za vývěsním štítem hračkářství rafinérii, která je zpracovávala na vysokooktanový benzín. Po statisících duší jsme ho hnali potrubím do reklamních agentur, a ty už měly skill na to, aby s tím ty děti (a kdyby jenom děti) dokázali rozbrečet ještě mockrát."


".. narazil jsem na spousty zpráv o tom, kolik Donald Trump vrazil do datových analytiků. Spočítali mu ve kterých okresech, městech nebo i ulicích má cenu utrácet za pozitivní reklamu. Kde za negativní kampaň, kde na poslední chvíli uspořádat meeting. Přesně věděl, jací kde žijí lidé, čemu věří, čím je oslovit. Data, ze kterých to všechno zjistil nechal za několik desítek miliónů dolarů nakoupit od brokerů. Ti je zas kupovali mimo jiné od herních společností, které je pohodlně tahali z lidí toužících na chvíli utéct do hry, výměnou za kompletní přístup ke svém profilu. Studio, pro které jsem pět let pracoval, dalo světu spoustu blbých her a nového amerického prezidenta."

Kolik lidí si stahuje množství her ze storu a jen tak bezmyšlenkovitě odklikne fůru oprávnění pro vývojáře hry. Podvědomě asi každý tuší, že se to děje, ale číst to takhle natvrdo je fakt síla. Kontakty, fotky, zprávy ... nic co je v telefonu, není bezpečné a k tomu, aby se k tomu dostali cizí lidé stačí jen taková hloupost, jako si stáhnout jednoduchou hru.

5 28.07.2020

Oliver Twist je klasika, ale nikdy nepatřil mezi mé oblíbené knihy od Dickense. Popisoval dobu a situace které znal a není to hezké čtení. Nemám ráda, když jsou ohroženy děti, když vítězí zlo i jen na chvíli a situace se zdá bezvýchodnou. V této knize je zoufalství a bezvýchodnosti opravdu nadbytek. A možná právě proto, že se tohle opravdu dělo a možná ještě někde děje, se mi při čtení nedělalo zrovna dobře. A konec? Pro většinu dětí z té doby, byl takový konec nereálný.

5 10.05.2020

Stejně jako v případě Trhliny, jsem volila načtenou formu z dílny Českého rozhlasu. Vhodně zvolená hudba dokreslila tíživou atmosféru. Asi v polovině, při výletu z chaty do lesa, to bylo tak neuvěřitelně monotonní a předvídatelné, že jsem přeskočila kapitolu. A kupodivu jsem opravdu o nic nepřišla. Po opuštění chaty to začínalo nabírat na obrátkách a konec mě překvapil. Nebylo to špatné.

5 03.01.2020

Jsem vážně ráda, za čtenářskou výzvu, protože bez ní bych po této knize zcela určitě nesáhla. Objevila jsem ji v knihobudce na nádraží a nebýt rozkazovacího způsobu v názvu, asi bych si ji ani nevšimla. A to by byla obrovská chyba, protože v této rozsahem malé knize je ukryto mnoho velmi zajímavých myšlenek a postřehů. Jen namátkou:
Netruchleme, že jsme ztratili matku. Buďme vděčni, že jsme ji měli.
Pochopení, povrchnost nebo moudrost není záležitostí věku, ale cesty, kterou každý z nás ušel.
Dopouštět se chyb je přirozené. Ale odejít, aniž je člověk pochopil, znamená zmařit smysl života.
Nacházet výmluvy, když se nechceš podívat sama do sebe, je ta nejsnazší věc na světě.

5 16.05.2019

Je to jiná Foglarovka než ty, které psal před a za války. Šedesátá léta a hlavně ovlivnění léty padesátými jsou tady opravdu znát. Je to ale zajímavý exkurz do tehdejší doby.
Může obsahovat SPOILERY:
Domovnice, vždy ochotná hlásit a žalovat jakoukoli i nepodstatnou informaci. Samostatnou kapitolou je otec Vládi. Kluk se otce tak bojí, že vlastně všechny problémy, které se v knize stanou, jsou jen proto, že by se mohl otec něco dovědět a udělit neadekvátní trest. Matka jako by neexistovala. Poslušnost a podřízenost je zde nejvyšší ctností. Zajímavý je taky posun od čistě chlapeckých skupin k částečné rehabilitaci holek (klub Inky). Klub Ontario, který se snaží hrát si na Rychlé šípy, pořádají soutěže, mají svou vývěsku a píší na pokračování knihu, jsou ve skutečnosti vyděrači, kteří bez svolení vyfotí kluky, a pak je tou fotografií vydírají.
Zůstává ve mně neuvěřitelná pachuť té doby. Už zde není čisté přátelství, svornost, upřímnost a sounáležitost. Není zde vlastně žádná čistě pozitivní postava, se kterou by se mladý čtenář mohl identifikovat. Hlavní postavy lžou, aby nebyly potrestány. Okrádají vyděrače, křivě přísahají...
Je to úplně jiný Foglar. Kdysi jako mladá jsem tuto knížku četla. Vlastně jsem si z ní vůbec nic nezapamatovala, na rozdíl od jiných Foglarových knížek. A nedivím se, pravděpodobně už tehdy jsem cítila, že to, co je v té knížce, nestojí za zapamatování.

Strhující příběh. Není tak uhlazený jako od Loukotkové, ale o to víc je reálný. Chvílemi jsem měla pocit, že se nepíše začátek sedmdesátých let před Kristem, ale čtyřicátá léta dvacátého století. Některé scény jako by vypadly z knih o koncentračních táborech. Lidská zloba, hamižnost, pocit moci a nadřazenosti nad jinými. Lidstvo jako celek je asi nepoučitelné, a proto jsme nuceni stále dokola opakovat své chyby. Oceňuji, že Spartakova armáda nebyla vykreslena pouze jako ti spravedliví, ale také jako lůza, která když ochutnala jak chutná moc, chovala se stejně, jako ti, proti kterým bojovali.

5 11.05.2019

Podle názvu jsem čekala něco trochu jiného, třeba zmutovaný hmyz, když ve Dnu triffidů byly hlavními hybateli děje kytky. Rychle jsem byla vyvedena z omylu. Začátek i prostředek knihy byl strhující. Popis vesnice a lidí v nich naháněl hrůzu. Strach být jiný, jen trochu se odlišovat od normy. Konec byl o poznání horší. Útěk, komunikace, vyhnanci ... A najednou konec. Jak kdyby to dopisoval někdo jiný, nebo to chtěl mít autor už rychle za sebou a odevzdat rukopis? Je to škoda, vzhledem k vynikajícím 2/3 knížky.

5 25.04.2019

Jeden z povedenějších příběhů Oldřicha z Chlumu. To, co mě irituje na hlavních postavách, tady bylo minimálně. Příběh pěkně odsýpal a chvílemi byl zábavný. Líbila se mi epizodka s nevlastními syny Vratislavského rychtáře. Klidně se tam mohli mihnout víc.

5 22.04.2019

Po mnoha pochvalných recenzích jsem si knihu pořídila. A přišlo zklamání. Knihu jsme s dcerami nedočetly. Ne, že by to bylo úplně špatné. Bylo to takové nijaké. Dětských knih je na současném trhu hodně a tato určitě nebude ta, na kterou budu jednou vzpomínat, jak jsme si její četbu s dětmi užily.

5 14.04.2019

Jsem naprosto nadšená. Nejen, že jsou příběhy krásně nakreslené, ale mají úžasné příběhy. Vyrostla jsem na Čtyřlístku a ten mi nastavil laťku. A musím říci, že Anča a Pepík tuto laťku často překonali. Většinou se jedná o promyšlené a do detailu vypointované příběhy. Ve Čtyřlístku jsem někdy tyto příběhy zahlédla a líbili se mi. Netušila jsem, že jich existuje tolik. Mohu jenom doporučit.

5 11.12.2018

Úžasná sonda do života socialistické rodiny. Úkolem ženy bylo připravit ráno manželovi snídani, běžet do práce, po práci připravit večeři, vyprat mu košili a spodky a popřípadě schytat nějakou ránu a poté, co usuší slzičky, poslušně za ním odkráčet do ložnice. Tolerovat mu případné odskočení jinam a milovat ho tak, že to ani víc už nejde. Manžel byl středobodem života manželky. Jak jsem ráda, že jsem se vdávala až novém tisíciletí. V jiné a mnohem rovnoprávnější době. Upřímně nevím, jestli bych do tohoto koloritu zapadla nebo ne. Nechala bych s sebou takto orat, když to patřilo k dobrému tónu té doby? Kdy všichni přes papírové zdi slyšeli vše a soukromí v podstatě neexistovalo? Děkuji za takové knížky, které mi připomenou, v jak spokojené době žiji.

5 05.08.2018