iva23 komentáře u knih
Je obdivuhodné, že vše, co paní Sosnarová zažila, ji nezlomilo natolik, aby zanevřela na život (a na muže). Podobné příběhy mě vždycky nutí k zamyšlení, jak bych se asi chovala já - na straně utlačovaného..? A na straně utlačujícího? A zase jsou zde jedinci, kteří aktivně dělali víc než museli..viz ta soudružka - NE PANÍ!!!
Hrozná doba, takže příběh zajímavý, navíc doplněný o fotografie. Ale hemží se to tam spoustou jmen, která jsem nebyla schopna si zapamatovat, ono to ale ani nebylo nutné..A celkově je to bohužel trochu nudně vyprávěné.
Knížku jsem měla ráda jako dítě a mám ji ráda dodnes. Mnohé pověsti znám nazpaměť a vyprávím své dceři.
Celé takové průměrné, policistka nezmůže nic, svědkovi nevěří.. Téma samozřejmě děsivé, vždyť co je horšího než únos dítěte, ale nenadchlo mě to.
Nádherně napsaný životní příběh jedné ženy, kterou jsem vůbec neznala, ač zasáhla a často i ovlivnila životy tolik známých českých a francouzských umělců. Kniha obsahuje tolik myšlenek, že si ji v budoucnu musím přečíst znovu.
Na knížku jsme narazily v knihovně náhodou a moc se nám líbila.
Bohužel jsem nedočetla, nebavilo mě to. Koukám na komentář Jossie, tak já to zkusím někdy znovu..
Začátek knihy mě bavil, trochu mi připomínala atmosféru Remarquových knih, které mám moc ráda. Postupně byl ale příběh nudnější a nudnější a nakonec jsem knihu bohužel nedočetla.
Včera jsme knihu otevřely a hned se nám zalíbila. Dcera (7let) je z ní nadšená, hned se do ní pustila. Jsem docela zvědavá, jak si ji bude vytvářet, co tam o celé naší rodině napíše. Už mi říkala, že bude potřebovat otisk mého prstu a rtů, pramínek vlasů..
Přečteno s mojí prvňačkou za jeden den, hezky na střídačku - jeden příběh ona, jeden já, a nemohly jsme přestat, dokud jsme nepřečetly celé.
Krásný příběh jedné zajímavé ženy a jejích neméně zajímavých přátel, známých a příbuzných. Doporučuji pro pohlazení duše.
Vtipné příběhy o partě čertů. Hezké obrázky, ale příběhy na můj vkus trochu moc dlouhé.
Moc hezká knížka, abecedně jsou zde představena některá zvířata, malí čtenáři nebo posluchači se dozví, kde které zvíře bydlí, co rádo jí, koho se bojí atd. Některá slova jsou nahrazena obrázky, tak děti mohou pomáhat při čtení.
Nádherné čtení. Lillianinu sumarizaci života: "je mi 24, poslední čtyři roky jsem v sanatoriu a před tím byla skoro šest let válka" jen tak nezapomenu.
Tak tohle je pro mě úplně mimo, po asi třiceti stránkách jsem to vzdala. Slovní průjem, který mě vůbec neoslovil, ani mi nepřipadal vtipný, i když se v něm asi skrývá dost pravdy o lidech, kteří vidí život úplně jinak než já. Jedna hvězda za odvahu a za úvodní píseň.
První třetina mě bavila, druhá méně a třetí vůbec, to jsem i přeskakovala řádky. Myslím, že překladatelka neodvedla moc dobrou práci, věty křečovité, rádoby vtipné, ale nemělo to tu správnou lehkost. Dovedu si přestavit, že v originále je to mnohem lepší.
Hezký příběh o Míšovi a jeho kamarádech, o tajemném panu Brehule a ukradeném vojáčkovi.