IVANA0123 komentáře u knih

Další z povedených dílů série. SPOILER Čtyři přátelé opět bojují, tentokrát aby ochránili čest Zelenopláštníků a postavili se neznámému nepříteli. Tento díl je nabitý akcí a napětím. Celkově mi přijdou obě řady příběhů skvělé a jsou to ideální knížky, jak ke čtení přitáhnout děti od 8 minimálně do 12 let. Doporučuji a za mě 4,6*.
(12/20)

29 02.12.2020

Skvělé. Je to taková hodně odlehčená literatura faktu. Škoda, že učebnice nejsou občas psány takovou formou. Myslím, že by potom učení bylo pro žáky mnohem zábavnější a přitažlivější. Mě osobně to bavilo moc a je mi líto, že v této formě nejsou napsány i další knihy o dalších autorech.
(11/20)

30 28.11.2020

Strika a Robin byli opět skvělí. Rozsah knížky mě, vzhledem k tomu, že jde o detektivku, na začátku trochu děsil, ale nakonec to až tak knize neuškodilo. První část sice byla hodně pomalá a pravdou je, že pokud by pár popisů (okolí, restaurací..) bylo vynecháno, rozhodně by to nevadilo a spádu příběhu by to pomohlo, naštěstí ale autorka píše natolik čtivě, že jí to odpouštím. Druhá část už byla tak napínavá a nakouknutí do života anglické aristokracie zajímavé, že od rozplétání motivů vraždy až do konečného rozuzlení, už jsem se nedokázala odtrhnout. A tak, i když nebylo vše stoprocentní, za výsledný dojem z knížky po dočtení dávám 4,5*.
(11/20)

49 22.11.2020

Taková jednohubka. Spíš povídka než knížka. Trochu potřeštěná hlavní hrdinka a malá místní zápletka. Zatím se to moc nerozjelo, ale protože mi byly doporučeny další díly jako lepší a ucelenejší, určitě si je časem taky přečtu. 3*
(10/20)

33 30.10.2020

Tato knížka se rozhodně dobře četla. Autorka píše svižně a barvitě. Líbí se mi její styl, jakým dokáže vylíčit prostředí a atmosféru, ale jedna věc mi tady vadila.. I když byl příběh vlastně napínavý a plný neustálých zvratů, byl podle mě často předvídatelný. Ne, že bych se u něj chvílemi nebála, ale celkově mi na konci moc nevadilo, že je dočteno. Možná to bylo i postavou komisařky Loveladyové, u které mi ne vše sedělo a připadala mi taková neosobní. Je to pro mě tak napůl, něco se líbilo, něco ne. I přesto se na další autorčiny knihy chystám a jsem na ně zvědavá. 3,5*
(10/20)

30 29.10.2020

Milé a jemné pohlazení po duši, které vykouzlí úsměv na rtech. Poetické jsou hlavně vánoční povídky, ale mě přesto nejvice zaujalo vyprávění knížete Václava, který na to naše snažení a dějiny shlíží ze svého koně a kouzelně jej komentuje. Tato kniha je prostě malý balzám, který moc doporučuji.
(10/20)

30 21.10.2020

Zvláštní, zvláštní, zvláštní.. ne úplně špatné a ne úplně dobré. Takové zhuštěné, plné emocí a pocitů, deprese a nadějí a vše se to pořád točí a vrací. Víra a naděje a zároveň bezmoc něco a někoho ovlivnit, když o to dotyčný snad ani nestojí. Kniha mi nepřišla úplně špatná, ale taková smutná, proto se k ní vracet víc nebudu. Čekala jsem asi něco jiného, přesto si myslím, že autorka nepíše špatně, jen mi téma úplně nesedlo. Za mě 3,5*.
(10/20)

24 18.10.2020

Absolutně skvělé, a i když první dva díly byly parádní, tohle je ještě o třídu víš. Ze začátku jsem měla pocit, jako bych četla dva absolutně samostatné příběhy s úplně odlišnou atmosférou. Pohoda na oddělení Q s úžasnými Asadovými hláškami a vedle toho začíná temná část vyprávění s člověkem tak krutým, že se vám občas ani nechce číst dál, aby se nestalo to, co se stejně stane. Ale od půlky, už se vše propojí, a kniha má takový spád, že jste najednou na jejím konci a dočítáte, se sevřeným žaludkem a zároveň lítostí, že už to končí, poslední stránku. Nemám sice ráda, když vím kdo.. už na začátku, ale tady mi to nějak nevadilo a bylo fascinující sledovat průběh vyšetřování. Za mě naprosto zaslouženě 5*.

A nemůžu si pomoct, musím připsat jedno z Asadových "mouder".
.."Nezáleží na tom, jak moc se člověk napíchne na tyčku v plotě, zadek ho bolí vždycky."

nebo raději ještě jedno..
" Ona je jako velbloud se třemi hrby...je taková svá. Špatně se řídí, ale je zajímavé se na ni koukat."
(10/20)

57 17.10.2020

(SPOILER) Adler-Olsena jsem si musela přidat mezi oblíbené autory. Druhá kniha od něj a opět velmi originální, netuctová a mrazivá zápletka. Tyhle knihy se vám dostanou pod kůži, skvěle se čtou a i když se zdá na začátku vše jasné..SPOILER postupně zjistíte, že zdánlivá oběť sama nese obří část viny. Nedokázala jsem si až do konce sama pro sebe srovnat, jestli si zaslouží pouze odsouzení, a nebo je vlastně na vině i okolí a vše je jen důsledek věcí minulých... A k celému příběhu jako bonus skvělý vyšetřovací tým, nyní obohacený o ženský element, který kazí detektivu Morckovi spánek. Mně osobně ale Rose velice sedla a hlavně pobavila. Ale i když se líbilo, dávám tentokrát jen 4*, protože Žena v kleci se mi líbila přece jen malinko víc.
(10/20)

42 05.10.2020

Dočteno a ... nebo spíš ale...? Něco se mi líbilo, třeba zápletka, motiv a prostředí byly fajn a zajímavé. Navíc se knížka díky krátkým kapitolám celkem dobře a rychle četla. Ale celkově příběh a hlavně schopnosti Tuesday byly podle mě nadsazené a těžko uvěřitelné. (I když pokud by takových holek pár existovalo, nebylo by to špatné :-).) Přišlo mi to jako drsná "pohádka" pro dospělé. Ale jako oddechovka to špatné nebylo a musím říct, že oba detektivové mají mé sympatie, takže pokud by vzniklo pokračování, nevadilo by mi si ho přečíst. Za mě lepších 3,5*.
(9/20)

37 22.09.2020

Pro mě byl a je Jiří Žáček vždy propojený s psaním aforismů, které miluju. Jeho básničky-písně se mi většinou taky líbily. Ale jelikož jsem, co se týká poezie jako takové, tak trochu analfabet a nerozumím jí, tak mi možná u některých význam malinko unikl a ty mě neoslovily. Ale oceňuji, že jeho humor se zableskl občas i tady.
(9/20)

30 19.09.2020

Krásný příběh o jedné velké milující rodině. Na úvod musím ale přiznat, že jsem se s první částí knihy trochu natrápila. Ta na mě působila ze začátku jako učebnice pro mladé slečny, jak se správně chovat a nechovat a postavy, i když milé, mi připadaly hodně černobílé. Ale druhá část už byla docela jiná. Postavy získaly uvěřitelnost, osudy čtyř sester se najednou rozběhly, čímž kniha získala zajímavý spád a já už jsem knihu neodložila. A i když jsem tomu na začátku nevěřila, tak si tento milý a citlivý příběh ráda někdy prolistuji znovu a k postavám, které jsem si velmi oblíbila se vrátím. A konečně se podívám i na filmovou adaptaci, kterou se snažím vždy nechat až po přečtení knížky. Jemné a milé čtení, za mě 4*
(9/20)

47 13.09.2020

Opět spokojenost. Rozjezd byl trochu pomalejší, ale druhou půlku, kde se jednotlivé a zdánlivě samostatné příběhy konečně propojily, už jsem zvládla metodou start cíl. Chronologicky první DD byl trochu jiný a kromě kriminalistického umění prověřil spíše charakter a osobní odvahu zúčastnených. Příběh mi ještě asi dlouho zůstane v hlavě, i naděje, že některé věci se snad už nebudou nikdy opakovat. 4,5*
(9/20)

36 08.09.2020

Naprosto skvělé. Přečteno jedním dechem, pokud jsem tedy pri čtení o osudu Merete Lynggaardové vůbec dýchala. Neotřelý motiv, kombinace sympaticky nesympatického komisaře Carla Morcka a jeho neméně zajímavého pomocníka Asada a napětí, které se dalo krájet, dělají z knížky skvělý čtenářský zážitek. Jak děsivé a kruté myšlenky můžou vzniknout v hlavě psychicky narušeného člověka. Na tohoto autora jsem se dlouho chystala a jsem ráda, že jsem se k jeho knihám konečně dostala, protože mě jeho styl opravdu baví. 4,5*
(9/20)

67 03.09.2020

Pohodové letní čtení. Je to správná volba, pokud chcete o dovolené zpomalit. Natálie si splnila sen. Koupila si knihkupectví v poetickém francouzském městečku Úzes, ve kterém si ráda povídá se svými čtenáři a na pozadí jejich příběhů vypráví o své lásce ke knihám i místu, kde žije. Tato kniha asi nezaujme každého a ani mně vše úplně nesedlo, přesto se knížka pěkně četla a já jsem si to čtení užila.
(8/20)

30 26.08.2020

Stylem psaní je knížka klasický Hartl, ale obsah mi přišel oproti předchozím knížkám vážnější, a abych řekla pravdu, tak jsem se během čtení pořádně zasmála asi jen dvakrát, což mě trochu mrzelo. Čekala jsem klasickou letní oddechovku a té jsem se tentokrát nedočkala. Ze začátku jsem se s knížkou trošku prala a nešlo mi se začíst. Navíc jsem se mírně ztrácela v množství postav, ale nakonec si vše sedlo a na závěr mi bylo líto, že se jejich další osudy nedozvím. A tak, i přes počáteční čtecí krizi, si myslím, že 4* si knížka přece jen zaslouží, i za některá životní "moudra", pro tohoto autora typická.

.. Vůbec to není divný. Naopak je typický, že člověk má spoustu času, ale málokdy ho dokáže využít tak, aby byl spokojenej.

...Musíš se snažit na něco se těšit, i když nevíš, co tě čeká.

SPOILER ...a nejvíc pobavilo, když Bořík doma oznámil, že v jednom dni kradl i vraždil..
(8/20)

36 10.08.2020

Paráda. Asi se budu opakovat, ale jedna z nejlepších knih... Prostě setkání se starými známými je vždy sázka na jistotu a to pro mě platí jak v životě, tak u knížek. Neznamená to, že Ti noví hrdinové jsou vždy špatní, ale zapadnout tam, kde vám je vždycky dobře je prostě nej - a v případě kanceláře č.141 to platí dvojnásob. A navíc tento díl byl extrémně napínavý se skvělou zápletkou. Z čeho ale tedy mrazí, je to propojení politiky s kriminálním prostředím. A bohužel se obávám, že to nejsou jen praktiky v knize. Rozhodně doporučuji, 5* i víc.
(8/20)

39 05.08.2020

Nádhera. Konečně mám černé na bílém, že v tom nejedu sama a že jsem naprosto normální, i když tuhle mou vášeň řada lidí nechápe. Jak důvěrně většinu popsaných situací znám. Nad knížkou jsem se musela usmívat, jak přesně se autorka do lidí s touhle báječnou úchylkou trefila. Asi taky ví o čem píše. A jsem moc ráda, že do tohoto klubu patřím i já. Z knížky jsem nadšená, je krásná. Vřele doporučuji.
(8/20)

43 01.08.2020

Aforismy Jiřího Žáčka jsou vtipné, bohužel ale často i pravdivé. Tak trochu mi připomínají takové české Murphyho zákony.

...Co je platné, že lež má krátké nohy, když pravda je má tak často chromé. ...
...Nezapomínej, že když voláš o pomoc, upozorňuješ lumpy, že jsi bezbranný! ..
...Jsme muzikální národ. Dřív se u nás říkalo: Co Čech to muzikant - a dnes: Já nic, já muzikant! ...
...Mlať blbce do hlavy baterkou - stejně se mu v makovici nerozsvítí...

možná až smutně pravdivé
(7/20)

29 31.07.2020

Annin deník jsem dlouho odkládala a nebýt synovy čtenářské výzvy, asi bych se do knihy nepustila ani teď. Kniha mě nijak nelákala a musím přiznat, že se mi ani nijak zvlášť lehce nečetla, přesto jí nelze upřít jedinečnost. Stala se důležitým svědectvím z válečného období. Na pozadí každodenní rutiny ukazuje odhodlání a vnitřní sílu lidí, kteří svůj život nevzdali a věřili, že jejich životy budou po válce pokračovat tam, kde před válkou skončily a také neuvěřitelnou odvahu těch druhých, kteří se je snažili zachránit. Hodnocení pro mě není lehké, za mě 3,5*.
(7/20)

34 27.07.2020