Ivana252 komentáře u knih
Kateřina Tučková si drží laťku neskutečně vysoko. Bílá voda je skvělý, za mě její nejlepší román. Hlubokým studiem historických pramenů podložené svědectví o nikdy nekončícím boji proti zlu ... o bolestech, v nichž se rodí pokrok (ostatně i tento román :-) ). Výsledek přesto nevyznívá depresivně. Vysoko nade vším ční kříž. Hold těm, kteří se nevzdávají.
Po jistém váhání dávám 3 hvězdy. Zpočátku jsem se nemohla začíst, dějová linka 1989 mě moc nebavila, historie Zlína, příběh Baťovců naopak hodně a tak jsem nakonec dočetla až do konce. Nicméně dočitala s čím dál zvednutějším obočím nad červenou knihovnou, která se z příběhu stala. Nějakou drobnou historickou nepřesnost bych odpustila, zcela ploché, černobílé charaktery a řadu neuvěřitelných náhod těžko.
Pro mě první kniha série a velmi příjemné překvapení, zvláště když seriál Babylon Berlín mě nechytil. Detektivka dobře napsaná, čte se jedním dechem, přečteno za tři dny, i když je kniha poměrně objemná. Meziválečná doba má své kouzlo stejně jako hrdina neposlušný hoch se skvělým policejním čichem. Rozhodně si přečtu i další díly.
Jediné, co ruší, je několik chyb v překladu, škoda, že editor neodvedl lepší práci.
Nevšední příběh, ve kterém se mísí několik časových rovin, mnoho lidských příběhů, smrt a láska, radost a bolest, beznaděj s nadějí, trochu morbidní, trochu detektivní, trochu červená knihovna …. A všechno spolu funguje a je to napínavé a čtivé a hezké. Kniha, na kterou nezapomenete, když dočtete poslední stránku.
Série s Gereonem Rathem (Mokrá ryba je první knihou této série) je velkolepé dílo. V každém díle sledujeme jeden hlavní detektivní příběh, ale i několik vedlejších, některé se proplétají celou sérií (obdivuji autora, že dokáže udržet v příbězích logiku, často se objeví drobný motiv, který pak rozvine v některém z dalších dílů), složité a propletené jsou i osudy kriminalistů a řady dalších postav, které v sérii prodělávají vývoj a mnohé překvapí. Na pozadí detektivky pak probíhá fascinující příběh nástupu nacismu k moci a přeměny Výmarské německé republiky v Třetí říši, přičemž v sérii je vylíčena řada skutečných historických událostí a postav. Skvělé! Dodala bych jen drobné varování: pro ty, co sledovali seriál Babylon Berlín, ten je také výborný, ale jen velmi volně sérií inspirovaný. A drobná výtka: škoda nekvalitní práce redaktora, ani v jedné knize se nevyvaroval rušivě velkého množství překlepů a pravopisných chyb.
Román čtivý, udržující čtenáře v napětí, nedokážete odložit. Vysoko hodnotím jazyk (zejména deníkové protektorátní pasáže psané kultivovanou archaickou češtinou), znalost historických i geografických reálií, mnoho trefných komentářů k nedávné minulosti Ostravy. Příběh sám je zamotaný snad až příliš a představa, že si jedna žena poradí s balkánským gangem trochu přitažená za vlasy, ale logiku nepostrádá a koneckonců i dospělí čtou rádi pohádky. Dobré
Četla jsem dvě knihy Petry Dvořákové ( ještě Chirurga). Na můj vkus je její styl psaní až moc hektický, jako by to vyprávění už už chtěla mít za sebou. Přitom ty příběhy zahrnují dlouhé a spletité úseky zajímavých životů hlavních postav, o kterých by si čtenář přál číst déle. Nicméně citlivé, zajímavé téma, napsané je to zručně, uvěřitelně a napínavě. Za přečtení a zamyšlení stojí určitě.
Vcelku dobrá detektivka, čtivá, napínavá, ale dle recenzí a hodnocení a od autorky důvěrně obeznámené s policejní prací jsem čekala víc. Celý příběh je přitažený za vlasy, nad nedůvtipností profesionálů z FBI kroutíte chvílemi hlavou …
Jak už tu psali mnozí přede mnou, označení thriller je zavádějící a klamné. Není to detektivka ani thriller, ale kniha povídek ze života žen v současnosti na Kamčatce. Každá z dvanácti povídek má jinou hlavní hrdinku a i když některé postavy se znovu objeví v povídce jiné, v zásadě jsou to samostatné příběhy bez jakékoli společné linky a bez pointy. Tím, co povídky spojuje, je složitá životní situace hlavních hrdinek. Povídky jsou psané trochu rozvláčným a snad až zbytečně popisným stylem, ale autorce nelze upřít vypravěčský a pozorovací talent a i díky exotickému prostředí Kamčatky rozhodně nenudí. Co jediné mě trošku mrzelo, je nedopovězení některých dějových linek (což byl ale zjevně záměr) a překotný konec.
Rozhodně slibný začátek plánované série. Napínavé, čtivé, zajímavá zápletka a velmi atraktivní kulisy pruského Kladska 20. let 20. století.
Kniha mě zaujala anotací a velmi rychle jsem se do ní začetla. Autorka píše čtivě, nešetří invencí a udržuje čtenáře v napětí, takže přečtete velmi rychle … a s koncem knihy následuje lehká nespokojenost a zklamání. Hlavní postavy jsou taková sluníčka a jejich vztah tak cukrkandlový, až to irituje, některé linie příběhu překombinované, motivy konání postav za vlasy přitažené. Prostě pokud si chcete knihu užít, čtěte jako pohádku a moc nad tím nedumejte.
První kniha Miloše Urbana, kterou jsem nedočetla. Prostě mě to nebavilo.