IvcaK98 komentáře u knih
Myslím, že v nějakých deseti letech, kdy jsem četla tenhle komiks, by mě nikdo nedonutil sáhnout po knížce od autorky, která žila ještě dvě století přede mnou. Takže děkuji, že mě navedl správným směrem :)
Jodi Picoult je prostě skvělá a rozhodně nelituji, že jsem se do knížky pustila. Ve všem, co jsem od ní zatím četla, se autorka pouští do dosti neobvyklých situací souvisejících se smrtí, přesto mi ale tenhle příběh přišel nejtragičtější, nejdepresivnější a místy mě chování postav opravdu znechucovalo, což na mě zároveň dělalo dojem a zároveň mě od knížky odrazovalo. Právě proto jsou mé pocity tolik rozporuplné. Objektivně hodnotím jako další originální, napínavou a zajímavou knížku od této skvělé autorky, subjektivně říkám, že ve mě zanechala až příliš negativních pocitů na to, abych ji patřičně ocenila. Už jsem od ní četla lepší, hlavně konec nebyl až tak překvapivý jako u jiných jejích děl a myslím, že si teď od Jodi na chvíli odpočinu, než se k ní vrátím :-)
Budu se opakovat, Briggsové opravdu dochází dech a klesá jí forma, protože i když mě její knížky pořád baví, laťku nastavila u prvních dílů příliš vysoko. Děj byl propracovanější, napětí mezi Mercy a Adamem vystupňovanější a celkově byly její knihy záhadnější a na vyšší úrovni. Možná by si mohla autorka vzít na chvíli dovolenou, místo toho, aby sypala z rukávu jeden díl za druhým. Nemyslím to zle, ale klidně bych si počkala, kdyby se úroveň její tvorby vrátila na začátek ;-)
Příjemná oddechovka žánru, který jsem si v poslední době opravdu oblíbila. Je super, že hlavní hrdinka neřeší jenom kamarádky, oblečení a kluky, ale má opravdové problémy, které si my (alespoň já teda určitě) nedovedeme ani představit. Dobře, Dean byl opravdu až moc dokonalý a to pravé drama začalo až ke konci, ale tak co už, autorčin styl je příjemný a když si chcete odpočinout nad nějakou romantikou, dá vám to rozhodně víc, než nějaký bezduchý románek o puberťačkách, které mají asi tak stejné IQ jako osoba, která to napsala :-)
Tak tohle mě opravdu nemile překvapilo. Už na začátku jsem se divila, jak může mít fantasy knížka o čarodějnicích a upírech přes 500 stránek, ale přesto jsem se do toho pustila. Jak tohle mohlo bavit někoho psát, když jsem se málem uzívala u čtení? Konec už byl lepší, ale prokousat se prvními dvěma třetinami byl téměř nadlidský úkol :)
Myslím, že ať už bych četla o Willovi a jeho přátelích sebevětší patlaninu, bavilo by mě to, protože je to prostě Will :) Stejně se ale musím přiznat, že to byl první díl série (a díky bohu očividně poslední), který jsem co pár kapitol odkládala a neshltla najednou, jako tomu bylo u předchozích. Naopak mě až štvala trivialita celé knížky, a ano, celá dvanáctka je vlastně taková kopie, která má u čtenářů vyvolat nostalgii, což se u mě sice povedlo, ale stejně tak přišla i jistá dávka zklamání, že to John nechal dojít takhle daleko a nesekl s tím už po desítce. Upřímně si myslím, že žádná Královská hraničářka a ani Ztracené příběhy nebyly nutné. Připadám si jako největší rouhač, že takhle kritizuji knížku jedné z mých nej sérií, ale je to tak, jak to je. To ale neznámená, že si prvních deset dílů nenašlo v mém srdci místo už napořád a já se k nim co chvíli zase nevracím, nemyslete si ;-)
Na Hvězdy to nemá, to je jasné, přece jenom je to prvotina. Oblíbila jsem si autorův styl psaní, není to jen takové to bezduché plácání a přestože se jedná o knihu pro mládež, najdete v ní nejeden podnět k zamyšlení. Teď mě, prosím, neukamenujte, ale trošku mi přijde, že J. Green sází na dojemnou sílu smrti a bez ní by tato kniha byla úplně o ničem. Ráda bych si od něho přečetla něco, kde nikdo neumře, abych to mohla posoudit. Psát ale umí, o tom žádná.
Nejakčnější, nejnepředvídatelnější a pro mě i nejlepší díl celé série. Ale přidávám se ke straně, která fandila Cassianovi. Na Willovi nebylo nic špatného, právě naopak. Jeho postava ale byla vykreslena moc jednoduše, takový ten princ na bílém koni. Uvítala bych nějaké volné pokračování o tom, co bylo dál s Cassianem. Můžu jen doufat :)
Postě super :) Sydney je mi sympatická čím dál tím víc a v tomhle díle konečně otevřela oči! Jinak ale pořád trošku víc fandím Rose z Vampýrské akademie, asi proto, že není tak dokonalá :)
Moc pěkné čtení, ale nic jiného jsem od knížky s tak hezkou obálkou neočekávala :) Oba dva hlavní hrdinové mi byli sympatičtí a trošku zvláštní překlad jsem spíš ocenila. Musím ale přiznat, že na takové Universum bych nevkročila ani za nic. I kdyby tam na mě čekalo deset Synů ;)
Po hodně dlouhé době mě zase přepadla chvíle, kdy jsem hlatala samé romantické knížky a téhle volby rozhodně nelituji :) Je to takové milé, nenáročné, oddychové...až ten konec mi přišel trochu nepatřičný, ale tak co už. Pro mě je důležité, aby ve mně čtení vyvolávalo pouzitivní myšlenky a to se téhle knížce povedlo, takže palec nahoru.
Ne že by knížka byla špatná, rozhodně mě chytla a pustila jsem se i do dalších dílů. Narozdíl od těch co tvrdí, že se autorka díl od dílu zlepšuje, mě další díly nudily víc a víc. Provinilé slasti ale jsou na takových 70-75 % :)
Škoda dlouhých pasáží bez jakékoli akce a také škoda toho, že knížka není psaná z pohledu Nika nebo Alexe, protože ti jediní tam mají všech pět pohromadě :-) Jinak fajn kousek, který ale zaniká v nepřeberném množství kounkurenčních děl, která toto téma zpracovávají.
Některé části jsou opravdu zbytečné, ale v pár věcech mi knížka hodně pomohla, takže 4 hvězdy jsou jasné! :-)
Poslední dobou se snažím psát komentáře alespoň týden poté, co knížku dočtu, protože velice často s odstupem času pohled na věc přehodnotím. Momentálně jsem ale na J. Greena naštvaná tak, že sem svůj názor hodím hned. Proč tak skvělý autor, který má tolik úžasných myšlenek a u jehož knížek se opravdu bavím, zazdí svoje dílo naprosto nesnesitelnými hlavními hrdiny? Jinak krásný zážitek z četby mi zkazila holka, které bych nejradši dala ránu pěstí a kluk, který si to zaslouží snad ještě víc. Na obranu knížky je můj postoj opravdu ojedinělý, takže dejte na názor většiny a třeba se trefíte :-)
Zklamaná rozhodně nejsem, autorka si s příběhem vyhrála moc pěkně a děj natáhla tak akorát na ty dva díly. Rozhodně velkým plusem je akce a napínavost, které tuto knihu doprovázely ještě víc než v prvním díle. Jediná chybka, kvůli které nedávám plné hodnocení, je občasná nelogičnost chování postav a celého vývoje. Nejde jen o to, že bych nebyla naladěná na stejnou vlnu, ale semtam jsem si opravdu říkala, že takhle by to určitě nebylo, a právě tento drobný detail mi dojem z knížky trošinku kazí :-)
U třetího dílu bohužel nesnesitelnost hlavní hrdinky převážila nad humorem a já tak dávám Mediátorovi vale :-) Škoda.
Tak tohle je teda oříšek. Na jedné straně nesmírně sympatická hlavní postava, humor a samozřejmě Pán šelem. Na druhé straně občasná nesmyslnost, která ale dokáže pěkně vytočit. Kolikrát se mi stalo, že čtu, čtu a ani nevím o čem, nějak jsem se ve stylu autorů neustále ztrácela. Tři hvězdičky jsou především za Kate a Currana, kteří celou knížku táhnou a nespomalí je ani pokulhávající děj :-)
Několik měsíců po přečtení musím bohužel změnit hodnocení z pěti hvězdiček na čtyři. Znáte takový ten "pětihvězdičkový" pocit, který máte hned po přečtení knížky, ale jakmmile se vám to trochu rozleží v hlavě...Nicméně četbu jsem si rozhodně užila, děj se mi líbil a tleskám autorce, že konečně nepostavila lásku na první místo a nějaké té romantcké scénky jsme se dočkali jen tu a tam (potom si je alespoň já nejvíc užívám, když nečtu to samé pořád dokola, akorát parafrázované jinými větami). Musím se přiznat, že jsem se ani po takové době nevyrovnala se splynutím (říkalo se tomu tak, ne?). Stránku, kde se poprvé dovídáme o "postižení" hlavní hrdinky jsem musela přečíst asi třikrát, než jsem tomu opravdu uvěřila a pochopila, co se děje. Asi takhle. Autorka neměla vůbec zapotřebí namontovat hrdinům panenky, ptáky a kdovíco ještě, aby její knížka byla zase o něco jiná. Na mě to bylo moc, přiznám se. Mimochodem, asi v polovině jsem nálepku Pro fanoušky HUNGER GAMES strhla. Tím, že na knížku nalepíte název jiné knížky akorát chcete upoutat a trapně dáváte najevo, že se potřebujete svézt na vlně slávy někoho jiného (nevyčítám autorce, ta to tam těžko nalepila).
Z mého pohledu se tu autorka dopustila menší chyby, kdy se nezaměřila na určitou věkovou kategorii, pro kterou by byla knížka určená. Celkově autorčin styl, dialogy i psychika postav mi přijde zaměřená spíše pro mladší, jenomže to by v každé druhé scéně nesměla téct krev. I když dneska už jsou na tohle zvyklé i malé děti a asi jim to přijde normální :-) Tak proč plný počet? Protože jsem hned druhý den valila pro další díl.