IvetaZ komentáře u knih
Pokračování her je pořád dobré, napínavé, ostatní hráči byli šílený osobnosti, což skvěle zapadalo do sebe, ale ten přechod do romantické linky začal být otravný...
Skvělý to je! Rozhodně to není primárně Young Adult, myslím, že to bude bavit kohokoli, komu nevadí sci-fi. Téma nápaditě zpracované, promyšlené (politické rozvržení na kraje), krutá reality show, první díl prostě nemá chybu.
Taky jsem prvně viděla seriál a zajímalo mě, jestli mi taky bude trvat se zorientovat v postavách, ale vůbec jsem s tím neměla problém. Krátké kapitoly a čtivě napsané. A jen teda pro pobavení - je teda katastrofa číst ze zvyku v leže na boku těch 800 stránek, se ta ošmataná vazba z knihovny začne časem rozpadat no :-D
Víceméně učebnice o egyptské mytologii a suchá fakta, hodně jsem od sté stránky přeskakovala, abych vůbec došla na konec.
Nápad lásky z emailové korespondence je skvělý, ale mě ty dialogy přišly prostě hrozně trapné a nereálné. Možná, že je to tím, že je autor dvojnásobného věku než já... Čekala jsem asi něco jiného.
Že bledne Liz Salanderová? Tím přirovnáním sledovali jen parazitování na pověsti Larssonova Milénia. Tuesday je maximálně Lisbethina lehce retardovaná sestřenice z pátého kolene. Četlo se to snadno, ale detaily jsou dost nedotažené.
Jakmile si člověk zvykne na tu miliardu informací kolem a ponoří se do toho, tak je to pecka! Přečteno na 3 otevření :-)
Důstojné pokračování Larssonova Milénia, ale to téma s umělou inteligencí... Nějak jsem se do toho nedokázala ponořit.
Souhlasím s ostatními. Myšlenky zajímavé, ale pro běžného člověka nerealizovatelné, neuchopitelné. Naproti tomu Čtyři dohody Jaroslava Duška jsou zábavné a tak nějak si dokážete představit, že vám to opravdu může pomoci v běžném životě a vidíte před sebou tu cestu, Dušek to umí skvěle podat. Kniha je průměrná.
Víceméně zábavný historický román a četba plyne bez problémů, ale nemám moc pochopení pro tenhle typ romantické četby s Casanovou v hlavní roli, takže nemůžu dát víc než 3*.
Krátká příručka několika tipů k výchově dětí. Nic převratného, ale hodilo se mi to jako zdroj k diplomce.
Od dětství jsem vnímala Andersenovy pohádky jako jiné, kruté a temné oproti našim, ale s věkem jim přicházím na chuť.
Po celou dobu čtení jsem byla naštvaná z tý nespravedlnosti a překrucování informací, aby zapadaly jak bylo potřeba. K tomu všemu se mi to četlo ještě těžce, vůbec to neutíkalo. Ale četla jsem to už jako náctiletá, asi budu chtít přehodnotit jazyk a ještě se někdy potrápit, tak to možná otevřu.
Pátrání v minulosti může být někdy opravdu šok. Tak nějak jinak napsaná detektivka, ale styl psaní mi moc nesedl.
Krvavé jahody jsou tak děsivý příběh, že to snad stačí číst pouze jednou. Kniha není obsáhlá, příběh plyne bez velkých obtíží.
Večerníček o Krakonošovi jsme v dětství zbožňovali a setkávali jsme se u něj i s našima, pohádky v knižní podobě byly taková třešinka, když zrovna běžel v TV jinej Večerník. Dá se na to dívat pořád a číst se do dá taky bez omrzení.
Když jsem Heidi dostala, považovala jsem ji za největší svůj poklad, ilustrace jsem si dokázala dlouhé minuty prohlížet stránku po stránce. Je to milé čtení pro malé děti a těším se až ji pro svou malou vytáhnu z krabice.
Sobec, nevěra, smrt, nevyřízené účty. Lehké čtení o jedné rozbombardované rodině. Od ostatních románků se odlišuje zjevením ducha bývalé manželky, jinak na knihu asi snadno zapomenu.
Beáta je na přesdr*ku a učitel ťuňta-ironik se za nemalé peníze od jejího tatínka snaží ji naučit psát. Kniha psaná snadnou běžnou gramatikou, četba plyne, ale příběh mě až tak nechytil.
Skvělé příběhy z praxe vesnického lékaře na mrazivém ruském venkově. Poslední zápletka s morfiem trošku ztrácela dech, ale jinak bych mohla číst další a další příběhy, kdyby byly...