Ivinho komentáře u knih
Po přečtení knih od Kmenty budete uvažovat jestli vůbec jít volit.
Opět lze pochybovat, že Hassel opravdu zažil všechno co zde v knize psal. Ale tato kniha je jiná než mnoho předešlých. Autor tentokrát mnohem více filozofuje a mnohem více nechává v příběhu vyniknout své já. V této knize jde hlavně o Svena Hassela, který, ať už zažil všechno nebo nic z toho co napsal, je v této knize autentičtější a naléhavější než kdy dřív. Oproti jiným knihám, je Legie prokletých suverénně nejdepresivnější.
Tuto knihu od Hassela čtěte rozhodně jako poslední, nebo jako jednu z posledních. Rozhodně s ní nezačínejte!
Tenhle díl byl opět perfektní. Krutý a syrový, zároveň ale vtipný. Nevíte, jak se jmenovalo Ódinovo prase?
Kniha popisuje hlavně námořní boje, ale zaměřuje se i na pozemní operace. Místy mi popis událostí připadal zmatený, navíc je v knize dost překlepů a chyb.
Tahle kniha se nezabývá jen samotným Vlasovem, ale popisuje snahy celého ruského "odboje". Od určité části, hlavně kolem Pražského povstání, ustupuje postava Vlasova do pozadí. Každopádně kdyby Němci přistoupili k válce na východě jinak, pravděpodobně by ji vyhráli.
Autor tentokrát nešel tak moc do hloubky.
Nejlepší pasáž je ta z Hitlerova uchopení moci. Autor dokázal povedeně vylíčit pozadí této historické události. Bohužel opět se snažil obsáhnout velké množství dějových linií a na podrobnější popis mu prostě chyběl prostor. Škoda, že nezakomponoval do děje více boje, vlastně z fronty toho bylo velmi málo.
Jo a konečně začaly umírat v knize některé postavy a autor se nezalekl ani brutálnějších scén - gestapácké výslechy, Carla znásilněná rudoarmějci atd.
Skvělá kniha, opravdu skvělá, ale těch pět hvězd zatím nedávám.
Problém je, že autor sleduje příliš mnoho linií a tak musí být co nejvíce stručný. I tak kniha má přes 700 stránek. Bohužel ale postavy mají málo místa pro vývoj a mnohdy jsem v jejich chování nebo činech postrádal motivaci nebo vysvětlení, které se kvůli obrovskému záběru do knihy prostě nevešlo.
Autor taky dost pracuje s náhodou, což je samozřejmě důležitý prvek. Hlavní postavy se potkávají na tisíc kilometrů dlouhé frontě a mezi miliony muži se na frontě samozřejmě hlavní hrdinové vždy střetnou. Dejme tomu no...
Skvělými momenty v knize jsou skutečné historické události. Pokud nemáte moc přehled jak probíhala třeba revoluce v Rusku, tak to máte hezky popsané.
Bylo zajímavé sledovat, jak si hlavní hrdinové představují růžovou budoucnost, bez dalších válek, bez vykořisťování a nespravedlnosti. Ke konci knihy se to hemží jmény dětí hlavních hrdinů a vy víte, že za 20 let proti sobě stanou v nejstrašnější válce dějin.
Výborně propracované dílo.
Autor se zabývá okolnostmi, které vedly k 1. světové válce, probírá politiku a kroky jednotlivých vlád. Poté se zaměřuje na válečnou frontu, začíná Rakousko - Srbský konfliktem a poté mění pohledy mezi východní frontou a západní frontou. Nechybí ani jedna kapitola o námořních bojích. Vše končí vánocemi roku 1914.
Nejvíce místa je zde věnováno západní frontě. Němci se pokusili provést Schlifenův plán, který ale zkrachoval. Autor se snaží poukázat co v tomto plánu, který měl srazit Francii během pár týdnů na kolena, selhalo. Jakožto Angličan věnuje spisovatel hodně řádků Britskému expedičnímu sboru a jeho nasazení na sever od Paříže a kolem města Ypry. Zvláště k Britům (nejen k armádě ale i ke společnosti) je autor nebývalé kritický.
Celé vyprávění je hojně doplněno vzpomínkami účastníků, jejich dopisy nebo deníkovými zápisky. Sám autor má smysl pro detail a celou jeho práci nelze jinak než pochválit.
10/10
Vítejte na Zemi v roce 2046. Všechno co tu uvidíte je strašně děsivé. Ale nejvíc děsivé je, že autor tohle dílo napsal v roce 97.
Bude zajímavé sledovat, co z Cybercomicsu se splní nejdříve. Zde jsou možnosti:
- Obrovská přelidněnost planety
- Vysátí zdrojů celé planety
- Hladomor a války po celém světě
- Celý výrobní proces v rukou jedné firmy
- Pod vlivem technologií naprostá ztráta lidskosti
- Paříž je hlavní arabské město - tohle je můj osobní favorit
Myslím, že až si za 20 let tuto knihu někdo přečte, tak bude koukat, co všechno Bondy předpověděl.
Na tak velké téma je jedna kniha samozřejmě málo, takže autor je celkem stručný. Nicméně je dobré přečíst si "západní" pohled na Rudou armádu. Doporučuji
Propagace této knihy na facebookové skupině, která má 30 tisíc členů udělalo svoje. Autor je sympaťák, vtipný chlap, který má odvahu jako jeden z mála chlapů zůstat s děckem na rodičovské dovolené. Je to jeden z průkopníků a to bychom měli ocenit.
Ale kniha roku?
Když použiju slova Čeňka - EE
S koupí knihy jsem neváhal, ale se čtením už ano. Bude to i po těch letech ono?
Sapkowski dokázal Geralta vrátit s plnou parádou! Udělal to zřejmě hlavně pro fanoušky; v knize se mihne hodně známých postav, třeba jen jedinou zmínkou, ale vy jako zkušený čtenář bude vědět o koho jde a budete se usmívat. Nostalgie tady pracuje naplno.
Při čtení, hlavně závěrečné pasáže, se opět objevil ten známý pocit bolesti, ponuré ale krásné bolesti, která dělá Zaklínače Zaklínačem.
Neváhejte a čtěte.
Kniha rozebírá míru spolupráce Německa a jeho spojenců. Na toto téma moc knih přeložených do češtiny není, takže je to určitě zajímavá volba pokud se zajímáte o 2 sv. válku.
"A Hitler se obrací v hrobě" je známá hláška, která se dá použít např. při sledování populačního nárůstu muslimů v Německu nebo na fakt že v německé reprezentaci hrají turci, černoši a nebo poláci. Bylo by tomu opravdu tak?
Hitler se probere v současnosti, těžko říct jak nebo proč, z knihy se to nedozvíte (vlastně to není ani důležité). Starý Áďa je pořád stejný. Zatímco jeden posouval po mapě neexistující divize a chtěl odpalovat V2 na Londýn, další den začíná pracovat v televizi. Nad ničím neváhá, jeho proslovy jsou pořád stejné. Dejme tomu.
Knihu jsem bral jako nadsázku, nicméně v pasážích kde Hitler popisuje okolí svýma očima, už to tak vtipné není. Kupodivu AH pojmenoval mnoho problémů dnešní společnosti docela přesně, jen do toho zařadil navíc takové ty kecy o rasové podřadnosti atd.
O nějak extra přelomové čtení se nejedná. Chyběla tomu nějaká gradace nebo zakončení.
Prostě Hubáček. Čtivá literatura faktu. Pro mě jako ne neznalce bojů spojenců proti Japonsku to bylo navíc i napínavé čtení.
Tuhle zežloutlou knihu jsem vylovil ze dna krabice v antikvariátu. Je skvělá. Hubáček píše velmi čtivě.
Jen to glorifikování SSSR mi kazí dojem. Ale co už no, asi to tam v té době muselo být.
Znovu neuvěřitelné postavy, životní situace a osudy. Ale i tak jsem měl chuť odložit a přestat číst. To když Holger 1 vypadl z vrtulníku přímo do polštářů. Věřil bych všem potrhlostem, ale tohle bylo na mě moc. Knihu jsem dočetl jen se sebezapřením. Štvalo mě spousta vedlejších postav, popis jejich (v tu chvíli už nezajímavých) příběhů. Stařík mě dokázal rozesmát, analfabetka nudit a místama pěkně štvát.
Povedené, i když tam byly technické chyby a přehozená jména nebo údaje. A ten překlad taky občas skřípal (do zelený prdele?), ale i tak, dobré čtení ;)
Měl to být referát ve druhém ročníku SŠ, knihu jsem začal číst a když jsem byl někde ve třetině učitelka mi řekla, že ten referát mít nebudu. Ale už jsem nemohl přestat číst a knihou jsem nadšeně dočetl. Teda, moje nadšení se měnilo ve smutek a melancholii a na závěr jsem byl dojat. Tolik smutku, tolik emocí. Byla to moje první kniha od EMR a stále je. Po dalších knihách od EMR jsem ještě nesáhl. Myslím že k tomu budu potřebovat více síly a odvahy.