Ivka82 komentáře u knih
"Jesenické hvozdy Pradědova kraje,
dobře se tu žije, láska tady zraje.
Ke spokojenému žití děd Praděd Vám přeje,
ať vždy radost sklízí, ten kdo dobro seje."
Jeseníky miluji, snad proto, že celý život žiju v jejich podhůří. Kniha je krásná, zajímavá a jsem moc ráda, že patří do mé knihovny, stejně jako předchozí kniha autora Zvoník z Cukmantlu.
Jak já se nasmála :D. Možná to není kniha pro každého a občas je těch feministických keců, hulení a extáze až příliš, ale u některých pasáží jsem se smála nahlas, až se na mě děti otočily, co mi je.
"...vaše tvář začíná prokazovat známky toho, že vstupujete do zóny vyklidněnosti a netolerance vůči hňupům... Chci mít vráskami pokrytý obličej a trochu zašlé zuby, které jasně prozradí blbcům a sviním, že mají JÍT DO HAJZLU." Ano, je to vulgární, ale lepší recept na to, jak se vyrovnat se stárnutím, jsem zatím nečetla :D
Moje švagrová se této knihy zbavovala, že je to děsná ezop.čovina, tak jsem se jí ujala. A vůbec toho nelituji. Kniha se mi velmi líbila, příběh byl čtivý a přitom v něm bylo tolik věcí k zamyšlení...
Některé informace pro mě byly nové a zajímavé, ale některé mi zase přišly takové povrchní. Každopádně si v knize každý najde to své :)
Ke knize jsem se dostala přes chi-running, kdy jsem hledala další informace o možnostech cvičení s energií čchi. V knihovně mi do rukou padla tato publikace a ucelený systém jednotlivých cviků mě zaujal. Autorka popisuje jednotlivé cviky nejenom technicky, ale také po duševní/duchovní stránce, což mi vyhovuje. Dozvěděla jsem se mnoho nového a zajímavého.
Číst tuto knihu bylo vzrušující asi jako číst technický výkres. Styl jakým autor popisuje sexuální zážitky pro mě vůbec není zajímavý. Je to celé takové popisné a nezáživné.
Protože taky ráda chodím pěšky s krosnou, tak tohle byl přesně můj šálek kávy. Vtipné, čtivé, poučné.
Knihu bych zhustila do polovičního množství stran a myslím, že by to poselství neubralo. Takhle to bylo chvílemi už nudné točení kolovrátku o tom, jak sice chlastám, ale vlastně to nepotřebuji, ani mi to nechutná a nebýt toho všeho okolo, tak ani nepiji, takže vlastně ani nejsem alkoholik. Mám z toho spíš smíšené pocity, rozhodně to není kniha, kterou bych někomu doporučila k přečtení..
Kvůli čtenářské výzvě jsem sáhla do knihovny a vytáhla tuhle knihu, kterou jsem četla před víc než 20 lety, v době, kdy jsem také prožívala první lásky. A stejně jako tehdy jsem ji přečetla jedním dechem... touha poznat opravdovou, romantickou lásku a užívat si stále ten opojný pocit, nás ženy provází zřejmě celý život
Čtení této knihy mi připomnělo hledání slov v písmenkové polévce. Občas se zadařilo a přišlo drobné aha, ale brzy se zase utopilo v chaosu...
Oddechovka, pro mě osobně s poněkud tragikomickým nádechem...
Zajímavá kniha, ovšem toho, co mě osobně zajímalo nejvíce, tam bylo nejméně. Ze všech těch nejrůznějších "slavných" jmen mi šla brzy hlava kolem a zbytečně zašmodrchané popisy (alespoň z mého pohledu) mi trochu kazily požitek z četby. Chápu, že autor chtěl vytvořit seriózní životopis, ovšem to nejzajímavější na Teslově životě je právě to, co je obestřeno tajemstvím. Úplně mi chyběly "konspirační teorie" ohledně Filadelfského experimentu, s nímž je také spojováno jeho jméno, nebo Solfeggiho frekvencích.
Velmi pěkně zpracovaná učebnice.
Kniha poučná a zajímavá. Velmi mě mrzí, že poznatky v ní jsou i o více než sto let od první montessoriovské školy stále považovány za alternativní.
Reflexní masáži se věnuji profesionálně a často se mě klienti ptají, kde seženou jednoduchý přehled základních reflexních plošek. Tuto knihu jim doporučuji právě za tímto účelem. Jednoduchá, přehledná, nijak složitě psaná.
Moc se mi líbí styl, jakým Erich Fromm píše. Psychoanalýza mě ze všech psychologických směrů zajímala vždy nejvíc a v podání Fromma je o to zajímavější, protože se jeho dílo velmi dobře čte.
Tuto knihu jsem začala číst kvůli jejímu autorovi, který nám přednášel teorii výchovy a byl mi velmi sympatický. Ovšem styl, jakým píše, se nečte snadno. Některé kapitoly byly čtivější, některé méně, ale popravdě jsem se místy textem přímo prokousávala. Psát o teorii výchovy tak, aby to nebylo nudné je oříšek, zatím se mi z této oblasti nejvíce líbila kniha Horsta Heidbringa.
Když jsem začala tuto knihu číst, zdálo se mi, že ji nejspíš nepřelouskám, autorův styl mi přišel složitý. Po pár stránkách jsem se však začetla a ačkoli je to trochu obtížnější čtení, začala jsem příběhy přímo hltat. A.Lustig má ohromný talent vykreslit detaily. A ty závěry jednotlivých novel člověka donutí nad nimi ještě chvíli uvažovat. Velmi zajímavé čtení, ačkoli jsem si knihu vybrala do čtenářské výzvy kvůli obálce, která se mi vůbec nelíbí a něčím je pro mě až děsivá.
Nejsem vášnivý čtenář poezie, ale tyhle básně se mi vcelku líbily. Přiblížilo mi to tehdejší dobu, bídu a touhu lidí po změně.