Ivulka90 komentáře u knih

(SPOILER) Čekala jsem fantasy, dostala jsem červenou knihovnu.... Nepříliš vysoké hodnocení vyplývá asi právě z tohoto očekávání.
Fantasy svět je jen nastíněn, ale není nijak rozpracován - škoda, škoda. Téma by mělo větší potenciál.

2 08.05.2022

Počátek je důvodem k zamyšlení, to je nepopiratelné, ale co se děje týče - už někdy od poloviny jsem měla tušení, jak to dopadne, ale přesto jsem si konec vychutnala. Za mě - neurazí, nenadchne.

2 17.04.2018

Ke knize jsem se dostala více méně náhodou a byla jsem velmi mile překvapena - nic jsem neočekávala, jen se nechala příběh plynout. Musím přiznat, že některé události se daly dost dobře předpokládat (např. jak to dopadne s Clary a Jacem), ale to mi nijak nevadilo. Brala jsem to jako oddechovku.

Musím se ale přiznat, že jsem přemýšlela, co mi kniha připomíná - mám to! Něco mi připomínalo Sirotčinec slečny Peregrinové, něco zase Harryho Pottera a Percyho Jacksona, ale výsledek vůbec není špatný.

2 15.11.2016

Po přečtení knihy jsem došla k tomu, že Adina Mandlová byla velice zajímavá osobnost. Z mého pohledu značně rozporuplnná, ale rozhodně zajímavá.

Někteří lidé jsou prostě podivní...

2 02.11.2016

Tak je ta kniha za mnou a já nevím... Údajně se jedná o "klasiku a jednu z nejlepších knih", ale já to tak nevidím... Jazyk je na jednu stranu zajímavý a klobouk dolů před překladatelem, který se do tohoto díla pustil, ale všeho moc škodí, a proto mi byl "týnovský" jazyk brzy velice, opravdu velice protivný. I to může být jedním z důvodů, proč jsem k této knize nezahořela "láskou na celý život".

Navíc jsem se nějak nemohla donutit, aby mi bylo, byť i jen na chvíli, Alexe líto. Vždy, když už to vypadalo, že ho budu litovat, tak jsem si vzpomněla na všechny hrůzy, kterých se dopustil na ostatních, a bylo po lítosti. Podle mne si svůj osud zasloužil, ale je to asi dáno tím, co jsem v životě zažila.

Suma sumárum - myšlenka velice zajímavá, ale její zpracování je poněkud nedotažené, pokud to tak mohu říct. Hlavním negativem, alespoň pro mne, byl "týnovský" jazyk, který mi byl, jak už jsem zmiňovala, po chvíli velice protivný.

2 22.10.2014

Tak jsem se tedy odhodlala a přečetla všechny 3 díly. Už první díl mi přišel jako blábol - neustálé opakování frází, Christian je prostě boží, dodnes nechápu, jakým způsobem mu visí ty kalhoty na bocích.

Kladně za sebe hodnotím námět - tedy spíše jeho psychologickou povahu, která je potom detailně vysvětlena v dalších dílech. Podobné téma se v naší literatuře nevyskytuje, takže není s čím srovnávat.

Kniha je podle mne vhodná pro toho, kdo chce naprosto vypustit, vypnout a nepřemýšlet o ničem, protože když začnete přemýšlet, tak dojdete k tomu, že je to "pohádka pro dospělé" dosti přitažená za vlasy.

2 03.08.2014

Líbila se mi tato kniha? To je otázka. Ano, téma bylo bezesporu zajímavé.
Dojmy z četby jsou rozporuplné - kniha je velmi pesimistická, hlavní hrdinka je ztělesněním pesimismu. Řada událostí je líčena tak, že se člověk, znající historii, musí zamyslet, zda je pravdou to, co píší odborné publikace, anebo velmi zaujatý pohled autorky, která nám ukazuje, že Němky byly chudinky. Nikdo nepopírá, že se neměly nejlépe, ale co je moc, je moc.
První část knihy měla spád a já se od ní nemohla odtrhnout, ale pak přišel zlom, já knihu dočetla s jistým sebezapřením.
V částečně mi svou manipulativností připomíná Habermannův mlýn. Ale to je jen můj názor.

V závěru knihy se objevuje věta, že Gerta strávila zbytečný a nenaplněný život, v některých pasážích knihy jsem přemýšlela o tom, že čtení některých pasáží je také zbytečné

2 11.07.2014

Prvni tri dily byly skvele, tento dil neni spatny, tak jsem zvedava, jak to bude pokracovat dal....

1 03.08.2019

Kniha vzpomínek, ze kterých mrazí. Ačkoli jsem se jako studentka během besed setkala s několika přeživšími holocaust (chcete-li šoa či hebren), nikdy mě toto téma asi nepřestane fascinovat - lidská krutost i ohleduplnost na jednom místě.
Události kolem 2. světové války nesmí být zapomenuty - a jak sám Miloš Bondy říká - nemůžeme ani odpustit, ani zapomenout....

1 23.10.2017

Závěr trilogie - no, upřímně, některé události se daly předpokládat, jiné byly vcelku překvapivé. Nemůžu - vhledem žánru - hodnotit uvěřitelnost, ale nebylo to špatné.
Jsem člověk, který neodkládá rozečtenou knihu, proto jsem se rozhodla, že sérii přečtu celou. Jsem zvědavá, co přinesou další díly.

1 23.11.2016

Stejně jako předešlý díl mi chvílemi kniha silně připomínala Sirotčinec slečny Peregrinové, Harryho Pottera a Percyho Jacksona, přesto mi to nijak nevadilo. Kniha byla i tak pro mě velmi čtivá.

1 16.11.2016

Kniha od této autorky nikdy neurazí.

1 12.11.2016

Příjemná oddechovka =) Nic moc od knihy nečekat, nebudete zklamaní.

1 08.10.2016

Je to i můj život - kniha na kontroverzní téma, která mě donutila přemýšlet. Přemýšlet nad tím, co je morální? Co je správné? Je vždy morální to, co je správné? Tohle je jen část otázek, které vyvolala.

Nenávidět Sáru bylo strašně jednoduché. Na druhou stranu, co my víme, jak bychom se ve stejné situaci zachovali? Mně osobně se příčí myšlenka na to mít dítě, které by bylo obětním beránkem ve prospěch dítěte jiného, myšlenka na dítě, které by bylo předem zrozeno jako zdroj "náhradních dílů". Co je ale člověk ochoten udělat pro vlastní dítě? Kam až je ochoten dojít?
Podle mého názoru se jedná o knihu se zajímavým námětem, kterou stojí za to si přečíst.

1 12.08.2016

První pravidlo Klubu rváčů: Nemluvit o Klubu rváčů!!

1 20.02.2016

Kniha je sice napsána čtivě, ale informace v ní je třeba brát s rezervou. Někdy si člověk není jistý, zda se nejedná jen o překlep (např. umístění Zličanů do Kuřimi, správně je Kouřimi), či reálnou faktografickou chybu (poprava 27 předáků českého stavovského povstání je datována do roku 1620, přesně 21. 6. 1620, tím by ale následek předcházel důsledku).

1 09.07.2015

Kniha, která ve mně vyvolala rozporuplné pocity. Na jednu stranu jsem zhnusena chováním člověka, který takovýmto způsobem týrá a zneužívá děti. Na druhou stranu jsem byla nadšena ze stylu, kterým je kniha napsána. Ač to bude znít podivně, tak Nabokov povýšil příběh o pedofílii na umění.

1 15.01.2015

Tuhle knihu jsem otevřela po doporučení přátel. Konečně kniha od Viewegha, která se mi "líbila". Celkem druhá, první jsou Báječná léta pod psa.
Kniha je ve své podstatě založena na materialismu autora, na jednu stranu se nedivím - aktivní, samostatný člověk je najednou odkázán na pomoc okolí, není ani schopen vydělávat peníze pro svou rodinu; na druhou stranu - brečet po nemožnosti ochutnávat vína v Jižní Americe je dle mého v dané situaci dost dětinské, ale je to autorův životní styl, tak na jednu stranu proč ne.
Asi jen zdravotník, lékař, psycholog,... nám může říct, nakolik si jen stěžuje a fňuká a nakolik je to "otevřená" zpověď.
Každopádně je to velice poutavé čtení.

1 24.10.2014

Za mne plný počet bodů. Tuto knihu jsem skutečně přečetla jedním dechem, během jediného odpoledne. A byla jsem z ní nadšená.
Nelze k ní přistupovat jako ke klasickému hororu, ale spíše jako ke sci-fi, nebo ještě lépe k mysterióznímu příběhu. Takto jsem ji pojala já a skutečně mne uchvátila.

Příběh je velice čtivý, neotřelá zápletka, a hlavní pro mne byl fotografický materiál, který celou knihou prostupoval. Fotografie plně korespondovaly s textem a já jako čtenář jsem měla chvílemi pocit, že jednotlivé postavy z příběhu existovaly.

Skutečně dobrá kniha. Už se těším na její pokračování =)

1 07.09.2014