Jaehyun
komentáře u knih
Metráček
Stanislav Rudolf
Tak dlouho mě mamka přemlouvala abych si tu knížku přečetla, až se ji to po tolika letech přeci jen podařilo! :D Metráček byl super a po přečtení uz chápu, proč je to jedna z mamčiných oblíbených knih!
Replika
Lauren Oliver
Knížka je rozdělená na dva samostatné příběhy, které se v 1/3 propojí. Je tu příběh Lyry, která je jednou z replik v Havenově institutu a Gemmy, která je člověk a snaží se o Havenu něco zjistit.
Replika je super v tom, že si buď můžete každý příběh přečíst zvlášť nebo střídat po kapitolách. Osobně bych doporučila začít Lyrou, protože její příběh začíná o něco dříve a trochu nám nastíní situaci a podá potřebné informace. Já jsem střídala kapitoly až ve chvíli, kdy se obě dívky setkaly.
Víc mě bavil příběh Gemmy a byla mi i více sympatická než Lyra, která díky tomu že je replika byla jako dítě, které poprvé objevuje svět, což bylo občas trochu nudné.
V knize se objeví i romantická linka v podobě "milostného trojúhelníku" který ale autorka docela zajímavé vyřeší. Romantika tedy do příběhu nijak nezasahuje a není vlezlá.
Líbí se mi i nápad s otáčením knihy jen vlastně díky tomu, že čtete z pohledu dvou postav, tam některé věci čtete dvakrát.
Brzy
Morris Gleitzman
Za normálních okolností nečtu knihy z války, koncentračních táborů apod. ale tahle série mě dost zaujala a rozhodně nelituji ze jsem se do ní pustila. Líbí se mi, že je příběh vyprávěný z pohledu Felixe, který je ještě malý ale přesto statečný a neví jak se věci mají.
Můžu jen doporučit!
Vita nostra
Sergej Djačenko
Tahle kniha byla dost... Zajímavá.
Trvalo mi asi 4 dny než jsem ji přečetla. Někdy to šlo hladce a někdy bylo docela těžké se stránkami nějakým způsobem prokousat.
Asi bych knihu popsala jako divnou a zajímavou? Nachází se v ní spousta otázek na které ale během děje nedostanete žádnou odpověď, což mě trochu rozčilovalo.
Podle mě je to takové filozofické dílo na které člověk potřebuje dost fantazie.
Já jsem děj pochopila tak, že si do školy speciálních technologií vybrali schopné studenty (jedničkáře) a do nich pak hustili co se dalo, aby z nich udělali něco jako...vyšší bytosti za hranicí lidského chápání? Něco jako když jdete na jógu a tam po vás chtějí abyste oddělili svou myslí od těla. Něco v tom smyslu. Nevím, zda jsem to tak pochopila správně, ale takto to na mě působilo. Zkrátka je tam nějaký ten vesmír, paralelní světy, proměny apod. :D
Nebyla to špatná knížka i když bych občas brala víc odpovědí.
Nevím jestli si ji někdy přečtu znovu, ale určitě si ji nějakou dobu nechám kvůli obálce, která je za mě nádherná.
Se špetkou skořice
Elizabeth Acevedo
Pořád přemýšlím zda dát 2 nebo 3 hvězdičky. Knížka byla taková plytká, hlavní postava mi nebyla moc sympatická a nedokázala jsem se vžít do její situace. Také mi vadilo když svou dceru oslovovala Holčičko místo aby ji říkala jménem.
Super byly krátké kapitoly a nádherná obálka ale co se příběhu týče... Pro někoho jako oddechová kniha ve které se nic moc neděje to je asi fajn. Znovu bych si ji ale asi nepřečetla.
Jak se král Země víl naučil nenávidět příběhy
Holly Black
Krátká kniha, kterou máte během chvilky přečtenou. Dozvíme se tam něco málo o Cardanovi a jeho minulosti. Nejlepší jsou na knize asi ilustrace a nádherná obálka.
Nejtemnější část lesa
Holly Black
Bylo pro mě docela těžké se do knížky začíst. Prvních asi sto stran mi přišlo dost takových chaotických, skákalo to z přítomnosti do minulosti a od Hazelina pohledu k Benovu. Jinak byla knížka celkem fajn ale přečíst si ji před Krutým princem, nevím jestli bych se do něj pak pustila.
Co se postav týče, nesedla mi Hazel. Vůbec nebyla sympatická a vadila mi. Ben a Severin na druhou stranu byli super, klidně bych brala kdyby tam bylo víc částí s nimi.
Královna ničeho
Holly Black
Na Krutého prince jsem se dlouho těšila a zároveň se bála. Je to jedna z těch knih, které se lidem buď líbí nebo ne.
Osobně mě nejvíce bavil první díl, kde je hodně popsané prostředí a to, jak to chodí v Zemi víl. Líbí se mi kontrast takového toho typického kouzelného prostředí a víl, které jsou sice krásné ale i kruté a lstivé.
Druhý díl byl našupaný akcí a sotva se člověk vzpamatoval z jedné kapitoly, v další se hned stalo něco nového. Konec byl pro mě docela šok ale taky jsem si říkala, že konečně taky někdo podvedl Jude a ta její manipulace se jí trochu vymstila.
Třetí díl mi přišel už hodně pozvolný a rychle se četl. Víceméně půl knihy stráví Jude v Madocově táboře a předstírá že je své dvojče. Zakončení bylo docela zajímavé ale rozhodně jsem nebyla zklamaná.
Celkově bych téhle sérii jako takové dala 4,5/5. Líbila se mi, bavila mě a zařadila se mezi mé oblíbené. Jediná výtka je ta, že bych brala kdyby bylo v knihách více části s Cardanem, protože mě části s ním bavili nejvíc. Doufám že se dostanu i k doplňkové knize Jak se král Země víl naučil nenávidět příběhy
Krutý princ
Holly Black
Jsem ráda že jsem si tuhle knížku konečně přečetla! Miluju cokoliv s vílami a neznám moc knih, které by byly o vílách (krom dětských knížek ovšem) takže jsem se na ni dost těšila.
Nejvíce mě bavil princ Cardan, tak doufám že se v dalších dílech objeví víckrát.
Noci běsů
Kateřina Šardická
Knížku jsem si chtěla přečíst už delší dobu, protože se mi hrozně líbila obálka. Musím říct, že jsem ji ze začátku chtěla po prvních cca 10 stranách zase vrátit ale nakonec jsem se rozhodla ji dát šanci a byla super a bavila mě.
Dobře se četla a byla i celkem napínavá a tajemná, jen jsem se občas musela zastavit nad chováním lidí ve vesnici. Všichni mi přišli arogantní, agresivní a nervní. Děti se ztratí na 12 let ale nikoho nezajímá kam se podely, všichni dělají jakoby se nic nestalo a ještě jim jsou navrátilci na obtíž...Jediný kdo byl z dospělých celkem normální byla podle mě Tomova matka.
Co mi vadilo bylo to, že si nikdo z dětí nic nepamatoval, což se v knize často opakuje, a není tam více popsaný ten svět kam zmizely a co se s nimi celých 12 let dělo, což je podle mě škoda. Také mi trochu vadil otevřený konec. Jasně, domyslela jsem si to ale třeba by mě zajímalo, jak se tvářila vesnice když se objevilo i poslední ztracené dítě.
Kuromoriho meč
Jason Rohan
Na knížku jsem narazila víceméně náhodou v knihovně a jako první mě zaujala obálka. Myslím, že někomu kdo má rád Japonsko nebo se o něj nějak zajímá by se kniha určitě líbila.
Čte se rychle a už od začátku vás to vtáhne do děje. Na konci je také slovníček s japonskými pojmy což mi přijde super.
Přemýšlela jsem, jestli dát knize 4 nebo 5 hvězdiček ale nakonec jsem se rozhodla pro pět, protože jsem si ji užila a bavila mě.
Stopařův průvodce Galaxií
Douglas Adams
Jsem ráda že jsem si to přečetla, protože to bylo na mém TBR listu ale nevím, jestli se pustím do dalších dílů. Možná někdy v budoucnu.
Knihomolka
M. K. Hardy
Taková typická slaďárna, kde je všechno dokonalé. Četla jsem to na odreagování a bylo to fajn.
Celou tu dobu
Rachael Lippincott
Normálně nemám v lásce romantické knihy ale říkala jsem si, že bych to mohla zkusit na nějaké to odreagování. Bohužel mě ale tahle kniha nijak nezaujala. Byla v pořádku tak do té chvíle, než se tam stala další 'nehoda' od které to šlo z kopce a bylo to docela zklamání. Přežila bych to klišé, kdyby měla kniha jiný konec, který se mi vůbec nelíbil.
Medvědí tlama
Liz Hyder
Knihu jsem přečetla během jednoho dne a až na začátek, který se mi hodně špatně četl kvůli stylu, jakým je kniha psaná, byla docela dobrá. Ale není to něco, co by se vám na dlouho usadilo v hlavě a nějak víc jste o tom přemýšleli nebo si to chtěli přečíst znovu.
Víš, že jsem hrozná
Jessie Ann Foley
Pěkně napsané. Je to takový případ toho, když kolem sebe člověk nemá nikoho, komu by se mohl svěřit a kdo by ho poslouchal. Líbilo se mi, že to bylo psané z pohledu hlavní hrdinky a mohli jsme tak vidět co se jí děje v hlavě. Také se mi líbilo jak bylo popsané prostředí 'školy'.
Určitě to bylo drsnější než jsem čekala ale jsem ráda že jsem si to přečetla.
Nikdyuš: Zkoušky, jež podstoupila Morrigan Crowová
Jessica Townsend
Tuhle knihu jsem začala číst až napodruhé. Prvních pár kapitol mě nebavilo ale neměla jsem nic jiného na čtení, tak jsem se do ní přeci jen pustila s celkem malým očekáváním. Musím říct, že začátek mi trochu připomínal HP ale jinak je to úplně jiný svět, který má svá vlastní pravidla. Celkově se mi tahle kniha ale líbila.
Divomor: Síly, jež v sobě objevila Morrigan Crowová
Jessica Townsend
Druhý díl se mi líbil o něco víc než první. Přijde mi takový víc akční. Když jsem sérii začala číst, slyšela jsem že je to něco na způsob Harryho Pottera a musím říct, že je vidět, že je jím kniha inspirovaná. V prvním díle mi to HP připomnělo hlavně na začátku a v druhém to také mělo lehké náznaky (např. Mildmay nebo názvy uliček atd.). Nicméně je to ale svět, který má svá vlastní pravidla a je chaotický, což se mi líbilo. Jen tedy upřímně nemám ráda Jupitera. Z nějakého důvodu mi je nesympatický. Jsem ale zvědavá na další díly.
Witch od A do Z
Elisabetta Gnone
Často jsem si to půjčovala v knihovně když jsem byla mladší :)