jan7113
komentáře u knih

Mě tyhle příběhy baví. Nevyžadují žádné extrémní soustředění, lehce plynou, dobře se čtou. Ideální odpočinková kniha.


Musím přiznat, že jsem úplně nevěděl, do čeho jdu. A to bylo možná dobře. Protože kdybych totiž tušil, v jakém prostředí se vše odehrává, knize bych se vyhnul, což by byla škoda. Dá se říct, že jde o odvrácenou stranu amerických velkoměst (v našem případě konkrétně Boston), místo ovládané gangy a obývané nedůvěřivými rasisticky naladěnými černochy. Ale, jak už jsem naznačil, příběh je to zajímavý a čtivý. Určitě jsem neprohloupil


Velmi slušná kniha tak trochu ve stylu "Jak chudák ke štěstí přišel". Většina knihy se čte velmi dobře, ale bohužel obsahuje i pasáže, u kterých jsem vysloveně trpěl. Několikastránkový popis domu, podobně obsáhlý popis menu svatební hostiny, odbočky do římské i řecké mytologie s desítkami bohů, polobohů, jejich potomků apod. Autor má neskutečné znalosti a chápu, že se je snaží "prodat", ale nemusel by tolik tlačit na pilu.
Co ale musím pochválit, je autorova schopnost vtáhnout čtenáře do prostředí.


Všechno je víceméně při starém, jen postavy jsou jiné. Mark Stone ani Ray zde tentokrát nejsou, ale tolik to zas nevadí, Oliver totiž vydá za oba. Příběh dokonale popsal Maff, tak to nebudu dále rozmazávat. Prostě příjemná oddechovka.


Zpočátku mi dělalo trochu problém se zorientovat, protože každá kapitola je o jiných postavách v jiném prostředí, ale brzy si to sedlo. Všechno samozřejmě se vším souvisí. Postupně děj vygraduje do takového propletence, že čtenář absolutně netuší, kdo se ke komu přidá, kdo koho zradí, aby se zase přidal na stranu někoho jiného. Určitě napínavé čtení.


Úžasné! Už třetí díl a úroveň stále maximální! Napětí se sice příliš nekoná, ale nijak to nevadí. Kniha je (asi i díky krátkým kapitolám) neuvěřitelně čtivá. Už tradičně je výborná nerozlučná ústřední dvojice postav - Poe, který si s předpisy hlavu příliš neláme, a Tilly, která je tak roztomile šílená, že ji nejde nemilovat. Prostě paráda.


Souhlasím s Thorirem, že je tento díl trochu slabší. Zároveň je také trochu perverznější. Ale posouvá čtenáře zase o kousek dál, poodhaluje další informace nejen o Zrzavých lidech, ale i o fungování tamního světa. A taky o tom, jaký je Lien Rag prasák :-)


Ač nerad, musím říct, že první díl byl lepší. V žádném případě "Kritika" nechci shazovat, ale knihami, které už jsem od Petera Maye četl, jsem se asi nechal trochu zmlsat.
Do značné míry souhlasím s uživatelkou "Adinlea", zvláště co se týká Nicole...
Nicméně kniha vůbec není špatná a na další díly se určitě vrhnu.


Musím říct, že tak strašné jako některým jiným hodnotitelům mi to zase nepřipadá. Schéma je sice podobné jako v ostatních dílech (Božetěch unesen, Božetěch zatčen, Božetěch se šenkýřkou), ale jako vždy je to čtivé a příjemně oddechové dílko.


Velmi povedený thriller, možná lepší než první díl. Akčnější tedy určitě. Konec sice není (pro Nicka) příliš povzbudivý, ale zato je to (pro čtenáře) takové uvěřitelnější. Jakmile se s takovou mafií člověk jednou zaplete, jen tak se z toho nevykroutí. Jsou tedy aspoň otevřená vrátka pro další díly, tak se nechme překvapit...


Takhle si představuji knihu, která má spád. Sotva se ponoříte do čtení, už je čas na druhý díl. Doufám, že bude stejně dobrý jako ten první.


Asi nemá smysl popisovat děj, to už udělali jiní. Každopádně se jedná o dobrodružný román s detektivní zápletkou, a to román vůbec ne špatný. V první části jde o dobrodružství námořní, ve druhé (zajímavější) části se dostaneme do trestanecké kolonie. Verneův rukopis je jasný, záporáci jsou prostě záporní a kladní hrdinové čestní až za hrob. Dozvíme se i spoustu zajímavostí o tichomořských souostrovích. Co se týče těchto poučných geografických informací, dokázal je tentokrát autor udržet v rozumném rozsahu, takže knihu obohacují. A i přes svých 400 stran se čte velmi dobře.


Velmi slušná kniha. Začátek je trochu pozvolnější, ale s postupujícím vyšetřováním a s přibývajícími komplikacemi narůstá i napětí a s tím i čtenářův zájem. Ano, místy to malinko zavání naivitou, ale celkově kniha pobaví. A něco z historie jsem se i dozvěděl. Je to moje druhá kniha od autorské dvojice a první z této série. Mám dojem, že si pořídím i pár dalších.


To teda zase jednou byla jízda! Kniha plná akce a vzrušení. A mrtvých "zlounů". Court Gentry je prostě bourák. Tak rychle přeložit další díly a sem s nimi!


Ještě lepší než první díl. To, myslím, jako hodnocení musí stačit :-)


Byť se v celé knize téměř nic neděje a příběh vlastně není ani tak příběhem, jako spíš popisem maloměsta, jeho obyvatel a jejich vztahů a charakterů, musím uznat, že se jedná o zdařilý počin. Krásný bohatý jazyk a lehký humor čtení velmi zpříjemňují.


Od tohoto autora je to moje třetí kniha, ale zatím nejslabší. To, co bych normálně přečetl za pár večerů, mi trvalo přes měsíc. Něco tomu prostě chybí...


Pro mě je Baskicko zemí naprosto neznámou, ale o to zajímavější. Zasazení příběhu do tohoto prostředí je tedy výborný počin. V příběhu se prolíná minulost se současností a vyšetřování případu s osobním životem hlavního hrdiny. Tempo je velmi poklidné, ale kniha čte se dobře. I když si myslím, že by knize neublížilo mírné zkrácení, hodnotím ji plným počtem hvězdiček a pomalu se poohlížím po pokračování.


Jako v našem reálném světě. I na primitivních planetách se najdou šmejdi ochotní za nějakou pofidérní výhodu zradit a nechat zotročit celý svůj národ (a s ním paradoxně i sebe).
Jinak vše při starém, což je dobře. Jen Mark tentokrát zůstal Elze věrný...


(SPOILER) Příběh samotný, řekl bych, nijak příliš nevybočuje z Verneových zvyklostí. Je zde tradičně i spousta fyziky a čísel. A to je tentokrát kámen úrazu. Proč si to po sobě překladatel nepřečetl, co proboha dělal korektor? Oba bych nechal bez milosti pověsit. Proč se pokoušíte poučovat čtenáře, když tomu sami nerozumíte?! Tahle jinak celkem slušná kniha je plná naprosto chaotických čísel. Přepočty rychlostí z m/s na km/h úplně mimo (ne o trochu, ale třeba i dvakrát tolik), navíc pokaždé jinak. Když se projektil blíží k Měsíci (a to pozvolné přibližování je několikrát výslovně zmíněno), je chvíli 1.400 metrů vysoko, chvíli 160, aby na následující straně byl už "jen 800". A vrchol v předposlední kapitole - projektil spadne do moře v místě, kde je chvíli před tím hloubka změřena na 3.429 m. O pár stran dále se dozvíme, že leží na dně v hloubce 1.853 m a hned na následující straně se jej chystají vyzvednout z hloubky 5.200 m. Doporučil bych pracovníkům z vydavatelství Omega buď vypnout generátor náhodných čísel, nebo omezit chlast. Čísla a jednotky jsou v této edici verneovek už tradičně slabým místem, ale v knize Okolo měsíce redakce našla ještě mnohem hlubší dno.
