jan7113 komentáře u knih
Metro jsem zatím nečetl, tak jsem úplně nevěděl, do čeho vlastně jdu. Nedopadlo to vůbec špatně. Dvě třetiny knihy se sice takřka nic neděje, jen se to zvolna sbírá a připravuje, aby se to na konci rozjelo tak, že knihu najednou zavírám dočtenou a poohlížím se po pokračování. Rusko se mi (ve všech svých podobách) příčí, ale tady mi to fakt nevadí. Snad proto, že je Rusko v troskách :-)
Pohádka o tak trochu zrežírované hře na trosečníky. Zápletka byla jasná prakticky od začátku, byť ne hlavním dvěma hrdinům. Kniha nepřináší nic nového, ale na druhou stranu je třeba říct, že se nečte špatně. Zdaleka nepatří k tomu nejlepšímu, co pan Verne napsal, ale i tak má na svou existenci právo.
Druhý díl je podle mě minimálně stejně dobrý jako díl první. Postavy hlavních hrdinů, prostředí severní Anglie u skotských hranic, ale hlavně velmi originální zápletka vás prostě nepustí a nedovolí knihu odložit. A jak jsem psal už u prvního dílu, krátké kapitoly tomu také vydatně pomáhají. Takže dávám zasloužených 5 hvězd a už se moc těším na další kousek.
Příběhů Marka Stonea (i když jsou si podobné jako vejce vejci) není nikdy dost. No uznejte, není to paráda na pár dní si z přetechnizované budoucnosti odskočit do středověku, stát se tam králem, zachránit království a ještě stihnout obšťastnit všechny pěkné holky?
Jen mě trochu mrzí (kromě obvyklé přehršle hrubek), že díl, který tomuhle dějově předchází, nese o mnoho vyšší pořadové číslo a je v tom tedy malinko zmatek.
Jako podtitul bych možná dal "Ze života hmyzu". Je to totiž takové nezáživné putování zmenšených lidí zahradou, kde se potkávají (jako v pohádce) s jejími jednotlivými obyvateli. Jednou je to žížala, jindy štír, vosa, nebo čmelák a celé to vrcholí uprostřed mraveniště.
Postavy jsou vesměs nesympatické s nekonzistentním chováním. Takový "řezník" Chomič se z tupého oddaného chladnokrevného zabijáka pohrdajícího vzděláním najednou změní v citlivého plačícího charakterního lidumila, který riskuje vlastní život odmítnutím vykonat rozkaz. Profesor Bruce proti své vůli donucený účastnit se výpravy je najednou jejím horlivým loajálním členem.
Celkově vzato to cítím úplně stejně jako uživatel Adapa. Jen s tím rozdílem, že do druhého dílu pravděpodobně nepůjdu.
Tak jsem objevil další sérii brakové sci-fi, která se (jak jinak v této kategorii) výborně čte. Nevím, jak dlouho u ní vydržím, ale určitě mě zajímá, jak se bude souboj se Společností a její Bezpečností dál vyvíjet. Jdu se poohlédnout po dalších dílech :-)
Není to úplně marné dílko, dobře se čte, ale ten konec to dost zazdil. Víc k tomu asi nemám co dodat.
Když je kniha zajímavá a napínavá, ani se nenadějete a jste na konci.
Tentokrát se Dan Brown místo Vatikánu opřel do zákulisí americké politiky a vůbec to nedopadlo špatně. Dlouho to sice vypadalo, že je autor vůči NASA vysloveně zaujatý, ale bylo to jen zdání. Co se týče rozuzlení, happyendy mám celkem rád, ale tady to bylo takové dost naivní (pravda a láska...). Takže jednu hvězdu ubírám. Nicméně platí, že je to velmi slušný román.
Tradiční, typická stoneovka. Tradiční snad ve všech ohledech. V dobrém i zlém. Bavila. Co víc si přát?
Jako u spousty jiných knižních sérií, tak i zde čtu knihy v jiném pořadí (prostě podle toho, jak se mi dostanou do ruky). První a třetí díl mám už delší dobu přečtené, tak je pro mě tato kniha bohužel posledním setkáním s Langem Reillym. Jedná se opět o nenáročný, ale čtivý thriller s poměrně přímočarým dějem. Tak jako ve zbylých dvou knihách, pokud se Lang dostane do sebehlubších potíží, dokáže se z nich velmi jednoduše dostat ještě v téže kapitole. Není to sice moc uvěřitelné, zato je to zábavné. Lang Reilly je prostě neohrožený hrdina s téměř neomezenými možnostmi a schopnostmi.
Pobavilo. 100 %.
Jen pár poznámek pro překladatele:
1. Pojem "zbraně masové destrukce" se v češtině opravdu nepoužívá.
2. "Tašky" a "došky" zdaleka nejsou totéž.
Takový lehce dobrodružný příběh s prazvláštním koncem o tom, jak vidina zbohatnutí zatemňuje mysl.
Ve svých deseti letech jsem měl bohužel jiné záliby než čtení, a tak mě i tahle knížka minula. Je to asi škoda, protože tehdy by mě určitě dokázala oslovit víc.
Opravdu úplně jiná detektivka. Jiná ve více ohledech, ale v dobrém. Za prvé: vyšetřování provádí bývalá agentka FBI, nyní v civilu, bez pravomocí a navíc tak trochu na útěku. Za druhé: hlavní hrdinka je celkem drsná, dodržováním předpisů si život příliš nekomplikuje (zato si ho někdy komplikuje až amatérskou blbostí). A za třetí: není to jen o vyšetřování, ale i o komplikovaném osobním životě (někdy spíš neživotě) někoho, kdo viděl a zažil tolik hrůz.
Kniha je výborně čtivá, neboť nepostrádá akci, napětí, ani vtip. Celkově vzato velmi slušné.
Toto je moje čtvrtá kniha ze série o královském soudci Melicharovi a zatím mi přijde nejlepší. Jako vždy je to taková nenáročná oddechovka, ale příjemná oddechovka. Zajímavá zápletka, závěr knihy i docela akční a k tomu nepolapitelný fantom zvaný Černý Fritz.
Čistě dobrodružná verneovka bez sci-fi prvků (tedy až na tu vodu v sopce). Dočkáme se zase spousty putování, ale geografické popisy tentokrát autor udržel v mezích zdravé normy, takže byly přínosem a ne přítěží. Jako tradičně se setkáme s výjimečně charakterními, čestnými a poctivými lidmi (obyčejně to bývají Francouzi, tady výjimečně Kanaďané) a vynechat nelze ani výjimečně bezcharakterní padouchy. K tomu trocha romantické naivity. A celé to uzavírá happyend jako prase. No, neberte to!
Může to vypadat, že se knihu snažím shazovat, ale není tomu tak. Naopak, bavila mě. Bavilo mě prostředí Klondiku i sám příběh. Suprové oddechové čtení.
Teď si dám pár novodobých thrillerů a pak hurá na další verneovku. Ještě mi jich hodně zbývá...
Ono to není zase až tak úplně pokračování Černých baronů, je to spíš pohled na stejnou dobu z jiné strany. Sice příběhem proplují postavy jako Kefalín, Vata, Voňavka, Ciml nebo Jasánek, ale tentokrát to není o nich. Tentokrát je to, jak už název napovídá, především o majoru Haluškovi. A vůbec o "důstojnickém" sboru na Zelené hoře u Nepomuku. Dozvíme se i něco o jejich soukromí, ale hlavně se utvrdíme o jejich omezenosti. Tak to tenkrát bohužel chodilo, a na rozdíl od knihy to vůbec veselé nebylo. Kniha celkem pobaví, ale úrovně Černých baronů nedosahuje.
No, musím říct, že po Oběti bez tváře je to velký propad. Do značné míry souhlasím s uživatelkou Etule a ještě bych tři body přidal:
5. Obrovské množství postav a jejich příběhů dělá ze čtení totální mišmaš.
6. Ve Stockholmu už asi nezbývá moc ulic, náměstí a mostů, jejichž krkolomné názvy nebyly v knize zmíněny.
7. Autor byl při psaní asi dost nadržený, jinak si nedovedu vysvětlit takové množství sexu na stránkách této knihy. Navíc, kdo je zvědavý na detailní popis výstřiku nějakého úchyla?
Celkově vzato mě tento díl dost zklamal. Ale protože to zklamání je dáno výrazně nadprůměrným prvním dílem, myslím že 4 hvězdičky budou tak akorát.
Pár povídek jsem už znal z jiných antologií. Jak už to u takovýchto počinů bývá, úroveň jednotlivých povídek dost kolísá. U některých sice čtenáře lehce zamrazí, ale většina nemá s hororem nic společného. V souhrnu tedy žádná sláva.
Tak tentokrát to šlo hodně rychle. Byť se jedná o příběhy podle jedné šablony, čte se to dobře. Sakra dobře! A protože nechybí nic (napětí, akce, fantazie, sex, whisky...), je to skvělé odreagování od všech těch vážně míněných "seriózních" thrillerů.
Za mě tedy plný počet!
Tak nevím, mám z toho takové dost rozporuplné pocity. Téma celkem zajímavé, ale tři čtvrtiny knihy se téměř nic neděje. Sáhodlouhé výklady historie, úvahy, rozbory, nuda. Ke konci se to trochu dramatizuje, ale víc než na tři hvězdy to nevidím. A jestli budu pokračovat v dalších dílech? To si sakra rozmyslím.
Mimochodem, korektor by za svou prasácky odvedenou práci zasloužil vyhazov.
Nadmíru čtivý příběh Eleonory Akvitánské (nebo přesněji řečeno část jejího příběhu). Ačkoliv se sice jedná o část jejího životopisu, je příběh zpracován velmi poutavě, je plný intrik, zvratů a nečekaných odhalení. A taky hříchů i pokání. Prostě má všechno, co má takový správný historický román mít. Vůbec bych se nezlobil, kdyby vyšlo i pokračování, neboť Eleonořiny další osudy jsou neméně zajímavé.