jana0400
komentáře u knih
Místodržící
Adam Przechrzta
Napětí se stupňuje, teď už gildovní mistr Rudnicki ať chce nebo ne je vtažen do politických a magických šarvátek. Jeho schopnosti zesilují a stává se nebezpečným soupeřem pro bytosti z jiného světa.
Nikdy bych nečekala, že mě takový příběh zaujme. I když se válka odehrává jaksi v pozadí příběhu, stejně bych si tyto knihy sama nejspíš nevybrala. Bratr o Vánocích rozhodl jinak, tak jsem se začetla a i když to není přímo můj šálek kávy, rozhodně nejsem zklamaná.
Příběh levhartice Penny
Joy Adamson
O této knize jsem se dověděla až fakt dlouho po Else, to už jsem byla dospělá, ale obliba příběhů divokých zvířat mi zůstala.
Tehdy samozřejmě neexistoval internet jak ho známe dnes, takže jsem netušila, že autorka odchovala ještě nějaké velké zvíře. Ještě menší tušení jsem měla o tom, že autorka i její manžel byli zavražděni pytláky. Je to velmi smutný a děsivý konec pro lidi, kteří celé své životy zasvětili ochraně divokých zvířat.
Příběh lvice Elsy
Joy Adamson
(SPOILER) Tuhle knihu jsem četla až po filmu, takže jsem se do čtení pustila doslova s vervou, film jsem zbožňovala.
Byla to pro mě podpásovka, když jsem se dočetla, že Elsa zemřela, takový konec jsem nečekala. Bylo mi tehdy asi 15 let, takže není divu, že jsem ten šok obrečela.
Vlčák Kazan / Barí, syn Kazanův
James Oliver Curwood
Nevím proč jsem si na tuto knihu právě vzpomněla...
Byla to jedna z mých nejmilovanějších knih mého dospívání, milovala jsem takové příběhy a po Bílém tesákovi bylo prostě jasné, že Kazan bude následovat.
Drásalo mi srdce, když Šedka musela zápasit o srdce Kazana se ženou, která o její existenci do samotného konce neměla ani tušení.
S Barím už to bylo o něco složitější, přeci jen to byl "jen" Kazanův syn, ale nakonec jsem si ho také zamilovala.
Adept
Adam Przechrzta
Nejdříve dost zvláštní, s použitím jména i otčestva jsem se nesetkala už velmi dávno. Začátkem knihy jsem se prokousávala fakt dlouho, vyloženě zvědavá jsem začala být od okamžiku, kdy vyšlo najevo, že zachráněná je vlastně bytost z enklávy.
Neviditelné království
G. Willow Wilson (p)
No, z mého pohledu hodně slabá zápletka nebo pomalý rozjezd slibného příběhu, to netuším. To, co jsem ale četla u mě na víc než 2,5 hvězdy netáhne.
Nejdříve to bylo jako boj dobra se zlem, ale pak se ukázalo, že jedni jsou horší než ti druzí a pak i ti třetí.
A co se týká grafického ztvárnění...
Není to moje gusto.
V nefritové kleci
Jakub Mařík
Když jsem knihu vzala do ruky, vůbec jsem netušila, že se jedná o sborník povídek. Jen jsem viděla, že je kniha nezvykle silná a na ořízce jsou patrné jednotlivé oddíly.
Začetla jsem se poměrně rychle a nejdříve mi docela vadilo, že kniha je povídková, ale nakonec jsem si jednotlivé příběhy myšlenkově zařadila do chronologie a pak jsem zjistila, že počáteční nevrlost zmizela a nahradila ji spokojenost, protože povídkami se zaplnily mezery.
A když se nad tím tak zamyslím, je tam maličký náznak možného pokračování...
Expanzní sektor
Jan Kotouč
(SPOILER) Nooo, drsný konec, Omegy jsou rozprášené a těch pár, co přežilo, jsou zcivilněné, ale odešly s poctami. To mě potěšilo, aspoň nějaká důstojnost jim zůstala. Docela mě překvapilo, že Hila stihla Riu zachránit, spíš jsem čekala, že zachrání plno jiných, ale ji už ne. Jakože aby měla ještě další trauma, jako typická drsná hrdinka. Ono ale i to, jak to nakonec dopadlo s tím, že adopce Rii nevyšla, jí taky dala pecku.
Když jsem dočetla poslední řádky(Hila se dokázala pomstít), jen jsem si řekla:"Dobře jí tak, mrcha!"
Komanda Omega
Jan Kotouč
(SPOILER) Spokojenost veliká, naštvanost ještě větší. Nečekala jsem až takový masakr Omeg, litovala jsem je, padouši mě naštvali. Jsem zvědavá, jestli se ve druhé knize zbývajícím Omegám dostane alespoň nějaké satisfakce, ačkoli v knihách Centrální Impérium je naznačeno, že spíš ne.
Děj je dynamický, postavy jasně vyhraněné, i když teda podraz admirála Alessiho byl podpásovkou, Vylepšení maji evidentně pracky úplně všude, takže zas takové překvapení to nebylo.
Fandím Hile, aby se jí v dalším pokračování podařilo zachránit Riu, ale moc tomu nedávám. Vypadá to na debakl.
Odkaz Protektorů
Jan Kotouč
(SPOILER) A zase nic nevím o tom, jestli se Hila nakonec dožije dospělosti své dcery, ale na druhou stranu je to třeba skulinka k pokračování, ne?
Taky jsem celou sérii marně čekala na blízké setkání Daniela a Ran Danora, bylo by to velmi zajímavé.
Každopádně konec série je elegantní a očekávaný. Sice jsem čekala větší následky hrozných zranění Daniela, ale když už umějí i nahrazovat orgány geneticky vypěstovanými duplikáty a "vypěstovat" si dítě v umělé děloze... Ani se nedivím, že Daniel přežil vlastně bez újmy.
Obránci civilizace
Jan Kotouč
(SPOILER) Jako vážně mi málem zaskočilo, když Hilu postřelili...
Docela by mě zajímalo, jak by tvůrci zpodobnili Ralgary za předpokladu, že by knihy byly zfilmované (není to nemožné).
Třímetrový po dvou chodící a mluvící gekon, přesněji pěkně sprostě :-D mluvící gekon.
A zase nic nevím o tom, jestli Hila nakonec přežije svůj úděl nebo ne. Je mi jasné, že děj se nijak nemohl posunout daleko časem, protože Daniel musí řešit akutní problémy, které mu doslova dýchají na krk, ale když už se teda vzali...
Císař v exilu
Jan Kotouč
(SPOILER) Osobně jsem jednoznačně nadšená, děj hezky "odsýpá", potěšila mě smrt barona Samediho, fakt psychopat. Do dalšího děje jsem zvědavá, jestli se nějak vyřeší krátký život bývalé bojovnice Omega Hily Eban.
Radana mě překvapila svým rozhodnutím jít do armády. Záporáci jsou záporní, ale prohrávají, to se mi líbí. Císař Daniel působí velmi lidsky, což mi přijde hodně sympatické. Mám na mysli, že se neopájí mocí a nesnaží se schovat před odpovědností.
Procházky pana Pipa
Stanislav Holý
I když je to asi s podivem, do doby před několika dny jsem o existenci této knížky ani nevěděla. Druhé pokračování jsem znala jako jediné.
Každopádně milý laskavý humor mě po ránu příjemně naladil.
Takový je Barbánek
Jiří Havel
Příjemná vzpomínka na dětství. :-) Při čtení jsem si uvědomila, že některé průpovídky si dokonce pamatuju.
Hra bez pravidel
Michael Atamanov
(SPOILER) Závěr příběhu mě nepřekvapil, ono už z obrázku na knize bylo tak nějak jasné, že George se stane císařem.
Jednoznačně mě ale překvapilo, že Mya byla výlučně herní postavou, čekala jsem, že se ta postava bude nějak prolínat s realitou.
Každopádně mi tento svět bude chybět.
Epilog zlehka naznačuje možnost pokračování...
Sektor osm
Michael Atamanov
(SPOILER) LitRPG jsem začala číst na doporučení svého bratra. Počáteční nedůvěra v děj se u mě poměrně rychle změnila sice ne zrovna v nadšení, ale uznávám, že tento styl psaní je velmi zvláštní a neotřelý.
Musela jsem si zvyknout na herní hlášky o změně statutu nebo hodnocení dané postavy, tedy hráče, ale zjistila jsem, že to není natolik rušivé, jak jsem zpočátku předpokládala.
Hlavní hrdina se chtě nechtě musí poprat s tím, že jeho herní postava, ke které přišel jako slepý k houslým, je vlastně lempl, impotent, feťák a budižkničemu. Z takovéto startovní pozice neměl na růžích ustláno, ale přijde mi, že se se vším popral se ctí, už vzhledem k pověsti skvělého hráče (Ruslan).
Každopádně už mám nachystanou druhou knihu.
Předurčený
Benedict Jacka
Bohužel fakt ne, tohle čtení mi prostě nesedlo, knihu jsem odložila v půlce.
V jámě lvové
Jakub Mařík
Ono k té knize už není moc, co dodat. Jak jsem pročetla komentáře, vlastně už tu bylo řečeno to, co bych řekla i já, takže to nebudu opakovat.
Království faraonů
Zahi Hawass
Neuvěřitelně obsáhlá kniha s mnou milovaným tématem. Zároveň musím přiznat, že se mi kniha četla těžko, nikoli obsahově, ale proto, že vzhledem k rozsahu knihy je písmo velmi drobné a toto mi dělalo potíže. Trvalo mi skoro měsíc knihu přečíst, poměrně rychle mi slzely oči.
Každopádně jsem ale nadšená, kniha je nádherná, plná fotografií a ilustrací a je mi velmi sympatické, že se autor, ač sám velmi známý egyptolog, neopomněl zmínit i o objevech českých egyptologů.