Janadvorackova komentáře u knih

"Zde rabuji, zde jsem uprchlým otrokem -:)))."
To jsem dnes vyslechla právě v jedné z uliček místního DMka. Tedy z výborně načtené audio knihy, ne z tamního rozhlasu :). Být ovšem o deset let starší, musela bych rovnou i do nějaké uličky s plenkami :). Vtipné je, že pokud se začnete tlemit pod rouškou, vypadáte jako debil jenom trošku :).

Čtvrtý díl nezklamal. Zabít hrdinu z Istanbulu byla tedy pěkná sviňárna, ale Alice/Ivana byla skvělá. A celá její cesta slibovala samé skvělé věci :). Hodně akce, hlášek, kontaktů tělesných i duševních :), mnohdy nechutných. Klidně bych s ní uvítala další příběhy, protože ten svět, který autor stvořil, jenž před ním někdo jiný zničil a ještě před tím jsme tam spokojeně žili, je nevyčerpatelný. A to i přes to, že sčítání obyvatel toho času, když nepočítám technické problémy, by mohl být trochu problém.
Kotleta je prostě Řízek.

23 09.05.2020

Přestože chápu, že autor při psaní postupuje podle spolehlivého scénáře a "má na to postup," jeho výsledky mě vždy udiví.
Synův příběh byl výborný.

23 06.04.2020

"JeSKo," tedy Její Svatost Kočka, tyjo, je geniální.
Normálně mi snížila tlak poté, co jsem tu při poslechu knihy študovala výpis od dodavatele energie.
Ta kočka mě donutila se nevytočit -:))) a naopak sprdnout energetiky elektronickou formou, ha!
Takhle působí kočičí čiči čí sympaťačka kočka Dalajlámova.

Její meditace a dumání je paradní.
Máte pocit, že máte čtyři tlapky, kožíšek, blechy, chuť na smetanu a sem tam depku. Ale dokážete s tím žít.
Fakt zkusím meditaci.

Jen nemám tušení, jak svůj zadek nacpu do police knihovny. Protože JeSKo v polici sedává a je jí tam dobře :).

23 14.01.2020

"Na světě je tolik krásných lidí a nikdo o nich neví."
Jedna z myšlenek hlavní hrdinky ve chvíli, kdy jí zrovna nebylo nejlépe, což bylo často.
Obyčejná věta zapůsobí, pokud k ní máte co říct i vy. Vztahovačnost v tomhle kontextu rozesmutní ještě víc, protože desítky takových lidí potkáváte denně, stovky třeba zprostředkovaně znáte, o tisících jste se učili a ještě víc nepoznali.
Můj problém je v tom, že si tyhle myšlenky "hrozně beru." Akorát to nepovažuji za problém v negativním slova smyslu.

Na mě příběh zapůsobil. Audio čte paní Hana Maciuchová. A čte ho tak sugestivně, až jsem měla dojem, že jí některé pasáže nešly číst bez pohnutek. Stejně špatně se poslouchaly. A obsah - to byla třetí facka. Pořád říkám, že audio knihy jsou jakousi nadstavbou, pokud obsahují silné příběhy.
A jestli se to stalo, nestalo, přesně takhle, je jedno. Podobné věci se děly a tohle je dobře napsaná kniha.

23 19.10.2019

Možný SPOILER !!!
To by mě zajímalo, kdyby autorka nespáchala sebevraždu, co by ještě napsala... možná by pár uznávaných klasiků žánru a doby strčila do kapsy.

Zaujala mě "dobrovolná sebeobětovací služba" - instituce, do které vstoupíte a berete jako svoje "zaměstnání" účast na nejrůznějších pokusech a testech, ať už dopadnou jakkoli.
Považujete za čest se podobných věcí účastnit.

Hlavní hrdina vytvoří takové "sérum pravdy," které ovšem z lidí nedostane jenom pravdu, ale úplně všechny skryté touhy a myšlenky, takové ty zasunuté, které byste neřekli nikdy nikomu. Ty, které se bojíte přiznat i sami sobě :).
Pokusná osoba č.135 při testu řekne něco, co by nikdo nečekal. Postupně se odhalují vážně zajímavé, pro nás přirozené, pro společnost příběhu nepřijatelné věci a hlavní hrdina řeší, "co s tím."

Nevadilo mi, že Leo Kall vlastně nebyl vyloženě kladný. Zapadal do příběhu, a aby ten fungoval, musel se chovat tak, jak se choval.

Jsem ráda, že jsem knihu potkala, určitě na ni delší dobu nezapomenu a časem poslechnu znovu.

23 20.07.2019

On to není bůhvíjak úžasný příběh. Taková popelkovská záležitost.
Holka v dětství trpí, rodina ji nesnese, šikanuje a mučí, pošlou ji pryč, potom najde štěstí.
Strukturou a obsahem nic nového.

Ale zaujalo mě, jak dobře se to, v mém případě poslouchalo.
Nevím, jak moc se od sebe liší jednotlivá vydání. Mám audio načtené z knihy vydané v roce 1969.
A už dlouho jsem si to chtěla přečíst, protože různé filmové a seriálové verze se mi vlastně líbily.

Někde ve třetině knihy autorka zmiňuje salony a pokoje, v nichž stály vázy z českého skla :).
Jo, byli jsme na sklo fakt frajeři už hrozně dávno, ale z jistých důvodů, jímž teď mnozí tleskají, šlo všechno řemeslo pěkně do hajzlu. Škoda, protože máma je vyučená brusička a já si zase z dětství pamatuji, jak jsem ji u toho sledovala)...
Autorka sklo zmiňuje v době skoro před dvěma sty lety. To je fakt k vzteku... No nic, melancholie.

23 31.03.2019

Sakra, to byla jízda :). Pro mě opět v audio podobě, ale o to lepší. Pan Vondráček to četl, jak to říct, věrně žánru. Chodila jsem po bytě se sluchátky v uších a nešlo to odložit, protože to bylo tak sugestivní, až se mi zdálo, že o něco přijdu, když to udělám :).

23 23.10.2016

Trochu jiný svět, dá se říct "za humny."
Nebo úplně stejný "o kus dál?"
Dumala jsem o vzdálenostech, podivnostech, pověrách a pravdách. O stejnosti a jinakosti. O snech a obyčejných slavnostech.
Něčím mi to bylo blízké, ale ta pověrčivost člověčí mi vždycky trochu vadí.
Pěkný příběh, dík, že jsem mohla nahlédnout.

22 13.02.2024

Mně se to dost líbilo. Kdysi jsem viděla nějaké filmové zpracování, ale samozřejmě to není ono.
Příběhy hrdinů se proplétají a ovlivňují. Ale všechny jsou stejně důležité. Do toho potřeba práce na katedrále, jako by měla význam pro budoucnost. Takový ten dojem povinosti a potřeby být nezapomenut.
Zvláštní dojem jsem měla...

22 08.12.2023

Stejný dojem jako z předchozí knihy.
Prostředí irské vesnice, kde se na fakt krásném místě odehrává děj románu, by mě nenechal netečnou. Ani popisovaný pán :), ale koncept, podle kterého je příběh čtenářkám předložen, mi připadá trochu křečovitý (řeknou si, že se nebudou vídat, takže se logicky stane něco, co způsobí pravý opak - a nejlépe vzápětí). Když už... tak zajímavější by pro mě byla chvíle čekání a nějakého nečekaného zvratu...
Ale holt asi potřebujeme nějaké romantické chlapce, z nichž se chvějou kolena po letmém dotyku rukama, nebo náhodném pohledu, protože realita v domácnostech taková mnody není.
Holt evoluční potřeby míti doma samečka, se nezbavíme nikdy.

22 25.11.2023

Poněkud temnější třetí kniha z našeho dávnověku.
Prolínají se dvě dějové linie - první sleduje Hynka coby zraněného jezdce, druhá pak dobu, která k jeho stavu vedla. Až se vše hezky spojí.

Tahle kniha to sice neobsahuje, ale jak se zmíní smrt Václava čtvrtého, vybaví se mi zmínka o znesvěcení jeho hrobu asi rok po jeho smrti. Jak mrtvolu jeho z hrobu vyndali a všelijak hnusně s ní zacházeli... A vidíte, mohl tomu předejít.
Dneska bychom řekli, že na něj měli rodiče vysoké nároky, které nezvládl. Je fakt škoda, že promarnil co mohl.

22 23.11.2023

Našla jsem další výbornou českou historickou chuťovku.
Když našinci píší o době středověku a píší takhle, moje srdce plesá, protože jejich styl a představivost mě dokážou protáhnout časem.
A to se stalo i tady.

22 23.11.2023

Říkala jsem si, že "tak stará kniha, to bude nuda." A ona je poměrně čtivá. Formou dopisů jistému šlechtici je líčen příběh nedobrovolné jeptišky Zuzany. Ale tááák zajímavě.
Holka má úplně běžné dnešní problémy. Je vidět, že ve společnosti se fakt nic nezměnilo. Jen pokrytectví se už neobaluje pozlátkem víry. Nebo alespoň ne všude. A některá témata jsou doma probírána zcela jinak než před čtvrt tisíciletím. Ale Zuzanu lituji. Její úděl jí nezávidím a vše, co musela snášet, už vůbec ne.
Autor nezapomněl ani na problémek jistý, choulostivý aneb co se stane, když se na jednom místě zkoncentruje až moc tělesně neukojeného chtíče.

22 21.09.2023

Začátek knihy je takový nic neříkající. Chápejte, neodhadnete, kudy se to bude ubírat. Konec mě dostal, spíš tedy "peripetie" ke konci... neřeknu.

Chvílemi mi přišlo, že autor musí znát mou rodinu (Příbram, mulati, Václav a Lucie). No comment :).

22 27.07.2023

Hmm mmm, historický dokument. Chtělo by to aktualizaci. Jako kovový šuplík v kartotéce. Dneska už je přeplněná, ale tenhle má pořád svůj podstatný obsah.

22 21.05.2023

Autorka je šílená. Neustále se opakuje "uklízení musí začít vyhazováním věcí."
Kniha mě spíš znechutila.

Normálně jsem toho v životě vyhodila dost, ale jen minimum fakt do odpadu. Oblečení se třeba dalo dál, knihy do bazaru, nebo knihobudky. Maličkosti se vytratily... někam. Ona furt mele o tom, jak vyhazuje pytle věcí. A to i cizích věcí: plánuje si doma, čí pokoj protřídí. Uklidí pokoje sourozenců a vyhazuje jejich věci.
Mít ji doma, asi se zblázním.

Ježišmarjá, to je humáč :). Kousnout do salátu se slimákem - moje noční můra. A hned v první kapitole se to stane. A má to následky :).
Velmi příjemné čtení.

22 22.04.2023

Tři hvězdy spíš z nostalgie.
Začátek je parádní. Veškerý ten děs a osahávání. Krádeže, šmírování, hlasy a exhibicionismus :). Takový neviditelný striptér by se mohl chovat jak urvanej ze řetězu. Ne, autor z hrdiny striptéra neudělal. Ne v tom smyslu, i když hanbatý pobíhal po městě jako by se nechumelilo :).
Lidské reakce pochopitelné. Následná záplatka, vlastně konfrontace skupiny lidí s hlavním hrdinou je znepokojivá.
Ale nebyla to taková literární mňamka jako jiná autorova kniha.

22 09.04.2023

Začátek připomínal reportáž o životě bijce :).
Příběh z období, kdy Anglie existovala jen v zárodku a představách, lidé přežívali v bažinách a bojovali v historicky podložených bitvách :).
Zároveň jde o poutavý dobrodružný příběh, kdy Dánové rabovali kudy chodili, ale neměli to jednoduché.

22 25.03.2023

Čím to je, že se autor u některých knih vůbec, ale vůbec nesnaží... Jako u téhle. Otravná předvídatelná duchařina bez napětí.

22 15.02.2023