Janasem
komentáře u knih

Kniha mého dětství, nebrala mne kdysi jako díl první, ale lety se mi líbí čím dál, tím víc. Asi stárnu...


Knížky Ivy procházkové mají půvab a smysl, tahle se nevymyká a patří k těm, co se k nim ráda vracím :-)


Úžasná, vtipná knížka, jak se vypořádat s kily navíc. Příjemné čtení doplňují úžasné ilustrace. Stojí rozhodně za to! Jana S


Úžasná knížka, vřele doporučuji všem, kdo mají rádi písničky V.V. Jana Semelková


V tomto případě jsem si "pochutnala" na příběhu samotném a skvělém překladu (to často nebývá pravidlem). Opravdu dobře vykonstruovaná zápletka, která stojí za to. Představa, že když něco neudělám, můžu zničit spoustu dalších lidí, převrátit jim jejich životy naruby, je docela děsivá. Autorův humor a peprné postřehy mne moc bavily. Rozhodně doporučuji všem, komu nejde o laciné, bezpohlavní příběhy se samými střílečkami a páráním těl zaživa. JanaSem


Za tuhle napínavou knížku na prázdniny patří autorce jednička podtržená. Po jejím přečtení jsem musela vidět místa, kde náctiletí pátrají po klíčích k velkému tajemství. Vřele doporučuji


Dobré počtení pro zimní večery - ale dá se číst i v ostatních obdobích.


Udělala jsem si radostný víkend a zpestřila ho touhle krásnou knížkou - skvělý obsah, skvělý překlad a člověku je hned hej!

Nemám slov, mohu jen napsat: BOŽÍ! Asi si dám ještě jednou!


Výborná kniha, kulinářský cestopis se špetkou nostalgie po starých časech. Starými časy je míněno staré dobré mocnářství

Sladké jako barva obálky - a nebezpečné, pořád tam vyrábějí a jí zmrzku - sice do veder príma, ale na kila běs :-). Dobře se čte, děj prostý, předvídatelný, je to takové letní sladkobolné čtení.


Výtečný román o jednom knihovníkovi, co žil jen pro své knihy a s nimi - jak snadné je postavit se mimo realitu. Brilantní jazyk!


Máme období vzpomínek - století staříci rekapitulují - zajímavé osudy německých sester ze střední třídy - jak těžké je překonat některá tabu. Velmi dobře přeloženo.


Rychle se čte a nemusí se moc přemýšlet, takové čtení na dovolenou. Jen mi tam trochu nesedí reálie. Český pokus o povídky z celého světa, zůstalo jen u pokusu, Čechy tam vykukují odevšad.


Další kniha u které mám pořád hlad - pak nemá být člověk při těle. Příjemná oddychovka pro chvíle volna.


Pro Bizon84 - právě se chystá nový příběh s pracovním názvem Falešné přátelství - je napsán, nyní "zraje" a na podzim by měl spatřit světlo světa. Jana Semelková
PS: po kritice paní Marie jsem projela jako redaktorka text a mám pocit, že se musím vyjádřit k této záležitosti: "ženy šli" - sloveso ve tvaru "šli" je v celé knize pouze třikrát - dvakrát jde Kamila s Lubou (to je emeritní polda Neumann, ne dáma jménem Luba), potřetí vypráví paní Kratochvílová bábince po probuzení z chmurného snu: " Včera, když jsme šli k Františkovi..." V tomto případě však pozornému čtenáři neuniklo, že paní Kratochvílová hovoří o situaci, kdy k Františkovu domu šli všichni (včetně Neumanna a Františka) - takže se domnívám, že se o chybu nejedná. Opravdu není popisován stav, kdy paní Kratochvílová šla někam s bábinkou. Umění číst, umět skládat písmenka do slabik a slov není jednoduchá věc a čtenářská gramotnost (vím, co čtu a chápu souvislosti) je ještě těžší...

O včerejšího dne už můžete číst povídky Ilony Fryčové s poutavými ilustracemi Tomáše Kříkavy. Povídky jsou trošku jiné, duchovní, se silným křesťanským nábojem. Je zajímavé sledovat svět prostřednictvím ženy, která během života přišla o zrak - proto jsou její povídky odlišné od nás vidících...


Mám ráda otevřené příběhy - Ivona Březinová v tomto případě dala hrdinovi naději - každý si může příběh dokončit dle svého naturelu. Můj hrdina zemřel - a váš? Jana Semelková
