janasim komentáře u knih
Bylo nás pět je klasika,nemohu si však pomoct, filmové zpracování tohoto vyprávění se mi líbilo vic.Při četbě jsem prostě viděla herce.Kniha je každopádně zábavná,ale část vypravující o návštěvě Indie se mi zdála zdlouhavá.
Co dodat,přiběh,jenž vás pohlti a diky,kteremu jste rádi,že žijete tam,kde žijete (alespoň někteří).
Při četbě této knihy se mé emoce poněkud častěji střídaly.Nedokážu přesně vysvětlit proč,ale v některých místech se mi kniha velmi špatně četla,nedokázala jsem se přes ně jen tak lehce dostat,ale jiné části mě naopak k sobě přitahovaly a já prostě musela vědět jak to bude dál. To, co mi ale opravdu vadilo,byly věty, ktere,
myslim,by v reálném životě mladík hrdinova věku nepoužil. A pak taky mi k tomuto příběhu moc neseděla obálka knihy.
Souhlasím s těmi, jimž se kniha libila a jenž ji považují za odpočinkovou. I já z ní mám takový pocit. Bohužel mi to nestačí. První autorčina kniha mě nadchla a všem ji doporučuji. Tento příběh na mě velký dojem neudělal a jsem proto lehce zklamaná.
Ty dva jsou obdivuhodní. Přestože se mi příběh nečetl úplně snadno,tím myslím,že bych ho nedokázala číst na jeden zátah,moc se mi líbil.Je skutečně zajímavý.
Poslední aristokratka vás určitě pobaví, zasmějete se a to i hlučně. Nevím, co bych k tomu mohla ještě víc dodat, snad jen, že se těším na druhý díl a dávejte pozor, ať nejste za blázny. Lidé dnes nejsou moc zvyklí smát se nahlas.
Vypravěčka patří k těm knihám, které vás pohlti, ke knihám, na které budete myslet, i když už jste je dávno přestali číst. Vypravěčka mě děsila, nutila mě ponocovat, plakat, bát se, ale i těšit se na chvíle, kdy ji zase budu moct otevřít. Vypravěčka je jedna z nejlepších a nejbolestnějších knih, jaké jsem kdy četla.
Moc rada bych se pridala k tem ctenarum,jimz se tato kniha libila, nebot i me okouzlila nazvem, obalkou i anotaci. Po precteni jsem vsak zmatena. Nektere casti me neuveritelne nudily. Tezko jsem se pres ne dostavala, jina mista knihy jsem zase hltala. Precteni celeho pribehu mi nakonec trvalo tri mesice a to se mi moc casto nestava. Je mi z toho smutno,protoze jedna moje cast pribeh obdivuje a druha se nudi a proto knihu hodnim pouhymi tremi hvezdickami.
Tento příběh jsem četla dcerce před spaním a velice mě mrzelo, když usnula a já musela knihu odložit. Mrzí mě to i teď, kdy už jsme knihu dočetli. Jak ráda bych se ještě něco dozvěděla o malém Cedrikovi, jeho dědečkovi a přátelích. Tento příběh mě uchvátil, stal se snad mojí nejoblíbenější dětskou knížkou a to i přesto, že jsem ji poprvé četla až nyní v dospělosti. Malý lord je kniha, kterou nenechám jen tak ležet a zapomenout v knihovně. Těším se, až si jí opět budeme číst.
Název knihy mě tak zlákal, že má očekávání byla vysoká. Bohužel jsem ze čtení těchto povídek nadšená nebyla, moc mě kniha nezaujala, ale přesto je ve mně stále ještě nutkání přečíst si jí za nějakou dobu znovu. Takže zase tak špatná opravdu nebyla, jen je třeba mít na ní správnou náladu.
Pohádky různých autorů, některé na motivy klasických českých pohádek, ale s trochu pozměněným dějem. Většina z nich se mi líbila, ale několik pohádek mi přišlo trochu krutých.
Deníček mě bavil. Je jasné, že je psán s nadsázkou (doufám), některým věcem nelze snad ani věřit, ale co na tom, i tak je to vtipné.
Milá, tato je kniha je vážně velmi milá, hladila mě, těšila mě. Na první pohled neobvyklý formát, ale moc se mi zalíbil. Stránky jsou moc příjemné na dotek. Samozřejmě, že na knize je nejdůležitější její obsah a ten je v tomto případě usměvavý. Nenechte se odradit tématem. Říkáte si, že herectví a jeho zákulisí vás nezajímá, ale tato kniha se vám i přesto zalíbí. Věřte tomu a mrkněte na ni aspoň jedním očkem, už se neodtrhnete.
Nevím, jestli jsem z knihy zklamaná jen z toho důvodu, že jsem měla vysoká očekávání nebo by se mi nelíbila, i kdyby neměla tak velký pozitivní ohlas. První polovina byla zdlouhavá, druhá zajímavější, ale přesto jsem knihu nehltala a kdybych se nedozvěděla konec nijak zvlášť by mě to asi netrápilo.
Obálka knihy je hezká a i námět se mi moc líbil a tak jsem se na čtení velmi těšila, ale čekala jsem víc, než jsem získala. Místy jsem se přistihla, že myslím na něco úplně jiného než na příběh v knize. Nemohu knihu pohanit, ale zároveň ani doporučit. Prostě nijaký zážitek. Jen téma a prostředí jsou super, ale napětí a pocit nečekaného a šokujícího mi chyběl.
Nádherná knížka pro každou příležitost. Verše jsme si četli přes den, pohádky před usínáním. Přestože se jedná o pohádky, kdy by člověk čekal, že je stoprocentně zná, tak v této knížce byla každá nečekaným překvapením.
Zvláštní! Jsem ráda, že už jsem se dostala na konec knihy, ale zároveň bych moc ráda ve čtení pokračovala a dozvěděla se více o dalších osudech lidí, o kterých je tento příběh. Knížka se mi proto do knihovny těžko uklízela.
Je pravda, že se na čtení Simmelových knih musíte soustředit, protože často přechází z minulosti jednoho člověka do přítomnosti jiného člověka, ale mě to moc baví.
Toto byla první kniha od Simmela, kterou jsem četla a díky které jsem se do tohoto autora zamilovala a od té doby hltala každé jeho další vypravování. Bylo to asi před deseti lety a já si stále pamatuji tu touhu a doufání, že příběh skončí jinak a smutek po otočení poslední stránky a přečtení posledního slova. Děkuji všem, kterým se stejně jako mně zachvělo srdce a Simmelovi,že to dokázal.
Filmové zpracování této knihy jsem poprvé viděla už dávno a od té doby mnohokrát. Díky tomuto filmu jsem se vlastně dozvěděla o autorovi jménem Sparks. Knih od něj jsem už přečetla dost, ale tato mě jaksi míjela, přestože jsem po ní toužila. Nadchla mě stejně jako film (i když možná, že v tomto případě film víc). Myslela jsem si, že když znám film, nemůže mě v knížce nic překvapit. Některé události jsou však přece jen pozměněné a já s napětím očekávala, jak vše dopadne. No a závěr? Mnoho slz... Prostě paráda!