jancapen komentáře u knih
Já jsem z dalšího pokračování série Kostičasu celkem nadšená, Paige šla z akce do akce a člověk si až říká, jak je možné, že opět proklouzla všemi nebezpečnými situacemi. Ani mi moc nevadilo, že jsem si už tolik nepamatovala předchozí díly, protože bylo na konci hezké shrnutí osudu všech postav po tento díl. Snad se tedy v blízké době dočkáme dalšího dílu.
(SPOILER) Jedná se o nejrozsáhlejší díl z trilogie a tomu asi odpovídá i to, že se děj rozjížděl poměrně pomalu, více akce jsme se mohli dočkat až za půlkou.
I přes pozvolnější nástup byl Zvon pro mě důstojným zakončením knižní série, oblíbila jsem si "Zvona", i neidetifikovatnou/ného Jeri. Nejsilnější linkou ale pro mě stejně zůstává příběh Citry a Rowana, který mi trochu připomínal Romea a Julii budoucnosti a fakt, že láska překoná i několik smrtí.
Druhý díl mě nějak nepřekvapil, ani výrazně neuchvátil, vadilo mi, jak se některé výrazy opakovaly stále dokola např. ďábělská ženština. Sexuálních scén bylo v knize víc než dost a i ty charaktery mi přijdou, že se stále opakují (muži, i ženy jsou popisováni hodně podobně). Svým způsobem mě to ale stále baví, takže časem asi dočtu i poslední díl..
Kdysi jsem za sci-fi považovala knihy a filmy s tématikou vesmíru a intergalaktických bojů, nebo postapokalyptických scenérií. Přiznám se, že ani jedno z těchto témat mě moc nebralo. To se nedá naštěstí říct o sci-fi Neala Shustermana - druhý díl série Smrtka jsem si náležitě vychutnala. Nebylo to ani tak, že bych knihu "zhtla", ale pomalu jsem si ji pročetla a užila. Nejvíc se mi asi na díle líbí, jak autor přemýšlí a dokáže mě překvapit ne úplnou předvídatelností vývoje děje. Jsem zvědavá, zda zakončení série udrží tuhle úroveň.
Parádní sci-fi, plné překvapivých zvratů a míst k zamyšlení. Oblíbila jsem si oba hlavní protagonisty a jsem hodně zvědavá, jak se bude příběh vyvíjet dál..
(SPOILER) Knihu bych podle sebe rozdělila do dvou částí - 1. rozsáhlá, kde Tom pojednává o natáčení Harryho Pottera a o dalších filmech. Ta se mi samozřejmě jako fanouškovi Harryho Pottera líbila a i se člověk dozvěděl nějaké zajímavosti ze zákulisí filmu.
Nakonec se mi ale mnohem víc líbila 2. krátká část, kde Tom popisuje odvrácenou stránku života hollywoodské hvězdy. Myslím, že si podobným příběhem prošlo více hvězd, ale jen pár má tu odvahu to takhle upřímně sepsat. Za to klobouk dolů.
Přiznám se, že erotickou literaturu běžně úplně nevyhledávám, ale tahle kniha na mě udělala celkem dobrý dojem. Určitě nejde o nějakou intelektuální četbu, ani to od této knihy asi nemůže nikdo očekávat, ale svůj účel pro mě naplnila - byla to totální oddechovka na odvedení myšlenek od každodenních záležitostí. Je pravda, že jsem se nad některými erotickými scénami trochu pozastavila, ale alespoň to tím vystoupilo z trochu klišoidního příběhu...
Tahle knížka mě zaujala svým tématem a začetla jsem se do ní poměrně rychle. Musím ale říct, že jsem některé scény četla se značným sebezapřením (asi i kvůli tomu, že už mám sama dítě). Vanessa je podle mě typická oběť zneužívání a Strane predátor, který dobře využil některých jejích aspektů (osamělost, snaha zaujmout). Co je ale popsáno opravdu nadprůměrně jsou pocity Vanessy a to jak celý vztah vnímala ze svého pohledu (sebeobviňování, závislost na pachateli atd.). Tady si myslím, že autorka odvedla opravdu dobrou práci. Když to celé shrnu, je to určitě zdařilé dílko, ale vracet se ke knize asi nebudu.
Za mě tedy fungoval parádně i tento díl, osvědčené schéma strašidelných domů u mě opět zabodovalo. Je pravda, že se hlavní hrdinka občas chovala na pěst a neutuchající snaha jejího přítele ji pořád zachraňovat byla taky někdy trochu zarážející, ale nakonec jsem dostala, to či jsem od knihy očekávala. Navíc mi přijde, že se Darcy zlepšuje v koncích, kdy ten tady působil i celkem uvěřitelně.
Musím říct, že mám z knihy takové trochu rozpolcené pocity. Ač to byla celkem tlustokniha (496 stran), tak se četla dobře. Děj mě ale zároveň úplně nepohltil, tak jsem to četla poměrně dlouho. Počet postav, ani tajemství (ta mi přišla dost jednoznačná) mi nevadil, co mi ale nesedlo je dost depresivní nádech knihy - nikdo z postav nepůsobí šťastně, každá má více či méně zásadní problém. Ani vztahy mezi postavami nebyly moc harmonické. Bylo vidět, že má autorka děj promyšlený dobře, ale já bych si asi v této době přečetla radši něco veselejšího..
Asi tady půjdu dost proti proudu, ale mě se tento díl líbil zatím z celé série nejvíc. Je pravda, že některé věci mě taky iritovaly, viz Ilanina hláška "do prasečí řitě", která se především na začátku objevovala snad na každé stránce, jakoby doposud slušná Ilan neznala jinou nadávku. Jinak je pravda, že Ilan byla občas trochu na pěst, ale to není nic nového oproti předchozím dílům. Co se mi tady asi nejvíce líbilo bylo více dějových zvratů a více akce, přišlo mi, že už není v knize tolik okecávání. Taky mě zaujaly nové postavy (viz třeba Armin, nebo Buni) a možnost seznámení se s vícero charaktery mužů z pětadvacítky (konečně se vše již netočilo jen kolem kapitána a Vargase). Děj se mnohdy vyvíjel celkem překvapivým způsobem a i konec ve mě vyvolává hodně otázek. Teď už tedy nezbývá, než čekat na další díl a snad to nebude moc v dlouhém časovém horizontu.
Přiznám se, že jsem fanoušek spíš klasické fantasy a tahle kniha je spíš z ranku sci-fi/dystopie, ale musím říct, že mě druhý díl naslouchače nakonec chytnul. Přes pomalejší začátek děj zhruba od poloviny knížky nabral spád, autorka má podle všeho zápletku dobře vymyšlenou a sama jsem zvědavá, co na nás chystá ve třetím díle. Jen mě stále trochu mate množství cizích, vymyšlených, slov. Na konci knihy je sice slovníček, ale nejsou tam už zase výrazy z prvního dílu, to bych viděla jako malé mínus.
Pokračování Gregorových dobrodružství nebylo špatné, ale ani mě to nijak nenadchlo. Věřím, že kdyby mi bylo tak deset, dala bych minimálně jednu hvězdu navíc, takhle to pro mě bylo trochu málo.
Prohnilé město plynule navazuje na Šest vran a opět akce stíhá akci a intrika intriku. Někdy jsem si až říkala, jak to mohl Kaz, potažmo sama autorka, takhle vymyslet :-D. Flashbacky do minulosti opět potěšily a poodkryly další informace o hlavních postavách. Když jsem knihu dočítala, tak mi bylo líto, že už je konec, ale ještě mám aspoň před sebou sérii o Nikolaji Lantsovovi.
Na tuto knížku mě nalákala autorka Hunger games, jakožto série, kterou jsem si opravdu oblíbila. Tady se ale jedná skutečně o jiný šálek kávy. Na začátek je potřeba říct, že cílovka je podle mě věková skupina 10-15 let a tomu odpovídá i styl příběhu. Nejdřív jsem se nemohla začíst a moc mě to nebavilo, zhruba ale od poloviny knížky, kdy začala Gregorova výprava, se děj trochu rozjel a konečně mě to chytlo. Přišlo mi, jakoby se autorka inspirovala trochu Alenkou v říší divů (pád do cizí říše s podivnými tvory, i to autorka v závěru knihy přiznává) a taky trochu Avatarem (propojení lidí a netopýrů). Jinak se mi líbily jiné názvy obyvatel podzemě - lezci, letci, hlodači a snovači a zaujaly mě i perličky ohledně skutečných živočichů na konci knihy. Ze začátku jsem myslela, že budu hodnotit hůře, ale nakonec si ode mě kniha vysloužila krásné 4 hvězdy.
V poslední době čtu hodně propírané a diskutované knihy a tou je zajisté i Naslouchač. Jelikož jsem četla dost názorů na tuto knihu před přečtením, měla jsem možná tentokrát až moc velká očekávání. Kniha rozhodně není špatná, je zde dobře popsaná zápletka a poměrně sympatická hlavní hrdinka, ale zároveň to není nic, z čeho bych si sedla na zadek. Oceňuji slovníček na konci knihy a naopak mi trochu chyběla mapka, která by trochu pomohla v orientaci v popisovaném světě. V ději jsem stále čekala, jestli se nevyvine romantická linka, ale hrdince je 13 let a asi i proto, to nakonec nedopadne, možná v dalších pokračováních..
Bylo to takové milé čtení. Něco jako Sherlock Holmes zasazený do fantasy světa. Na začátku mi v tom příběhu přišlo těch nadpřirozených bytostí až moc, ale později jsem si zvykla a bylo to fajn :).
Tahle kniha patří rozhodně k nejlepším, které jsem za poslední dobu četla. Jsem ráda, že jsem si před Šesti vranami přečetla Grišu, která mě uvedla do tohoto světa. Jinak se ale Griša Šesti vranám opravdu nemůže rovnat. Vrány mě bavily od začátku až do konce, Bardugo skvěle vybrala hlavní postavy. Každá z nich má svůj příběh a tajemství, které v průběhu děje odkrýváme, i pomocí výjevů z minulosti. Děj je vystaven také naprosto skvěle, nedá se předem odhadnout, jak se bude vyvíjet dál a je zde spoustu kliček a "chytáků". Jediné, co se dá knize vyčíst je, zde již několikrát zmiňovaný, nízký věk hlavních postav, který není moc uvěřitelný. Asi to autorka udělala kvůli přiblížení k cílové skupině čtenářů. Tenhle aspekt ale příběhu nic neubere a myslím, že zaujme i starší čtenáře (já jsem toho důkazem :-D).
(SPOILER) Do druhého dílu jsem se pustila skoro přesně po měsíci po dočtění Nedotýkej se mě. Obsahově mi díly přišly hodně podobné - v obou šlo hlavně o postupné sbližování mezi Sage a Lucou. Téma zneužití Sage mi zde přišlo spíše okrajové, až na trochu dramatičtější kapitolu v závěru, kdy se vše vyřešilo. Knížka pro mě určitě není top, ale zároveň mi přinesla to, co jsem od ní očekávala - nenáročnou a romantickou četbu. Dokážu si představit, že v době, když mi bylo -náct bych knihu ocenila o to víc :-).
(SPOILER) Snow vždycky vítězí a zvítězil tedy i u mě. Suzanne Collins je pro mě paní spisovatelka - děj mě opět vtáhnul a obsahoval řadu zvratů, které jsem nečekala. Líbilo se mi, jak kniha navazovala na Hladové hry - např. vysvětlením Snowova vztahu k růžím a obavy z reprodrozdů, kteří i tady jakoby symbolizovali svobodu. Oběšencova píseň a Tigris, které se také objevují jak tady, tak v trilogii Hunger games, jsou pak třešničkami na dortu. Zaujal mě vývoj postavy Coriolana a děj ve mě také zasel úvahy o morálce a pojetí dobra a zla. Prostě nemohu jinak, než dát pět hvězd.