JaneH komentáře u knih
(SPOILER) Kniha, kterou jsem si v knihovně vybrala tak trošku omylem. Nejvíce mě na ni zaujalo místo, kde se děj odehrává - knihkupectví spojeno s kavárnou. To zní totiž jako sen!
A musím uznat, že jsem se s hlavními postavami celkem brzo zžila a jejich příběh mě velmi bavil. Bylo to nenucené, romantické, ale zároveň se děj dotkl i důležitých témat. Za mě to bylo velmi příjemné čtení. Jen mě mrzelo, že děj skončil podle mě o trošku dřív než musel. Snesla bych ještě dalších 50 stránek, kde bychom se dozvěděli, jak celý soudní proces dopadl.
Na knihu jsem se těšila, protože předchozí Truly mě bavila moc. Nevím, jestli to bylo menším časovým odstupem, který jsem mezi dvěma knihami měla, ale Madly se mi líbila o něco méně. Kladně hodnotím myšlenku, s kterou byla kniha napsána. Líbilo se mi, že se ukázala temná stránka July i Masona a dozvěděla jsem se o nich zase něco víc. Každopádně July chování mě někdy spíš otravovalo a vlastně se kniha skoro netočila okolo ničeho jiného. A Masonovo vyjadřování? Já tu postava mám docela ráda, ale styl, kterým se občas vyjadřoval, mě tahal za uši.
Musím se přiznat, že občas byla kniha zbytečně zdlouhavá a u konce jsem některé odstavce jen očima prolétla a poté přeskočila. Tuto knihu beru jako slabší kus. Ještě se rozmýšlím, zda se vůbec pustím do Deeply.
Pokud chcete ale klasický příběh - má mě rád, nemá mě rád, tak vás kniha bavit bude!
Kniha se mi moc líbila. Upřímně jsem nečekala, že to bude taková "bichle" a říkala jsem si, že tomu dám šanci a uvidím. Celý příběh z Harryho pohledu mě ale bavil. Líbilo se mi, že kapitoly byly celkem krátké a děj byl napsaný velmi čtivě. Člověk se nikdy nejspíš nedozví 100% pravdu, ale po přečtení knihy jsem si Harryho a Meg trošku oblíbila. Na druhou stranu Kate a William u mě trošku ztratili sympatie. Jak jsem ale už uvedla - člověk nikdy nezjistí, jaká je úplná pravda.
Silný příběh, silného člověka.
Knížka mě tak nějak nechytla. Prostředí bylo hezké, ale děj se zbytečně moc táhl. Dokázala jsem se do Jul vcítit, ale občas mi začínala trošku vadit. Kniha mě nerozbrečela, ale ke konci jsem trochu dojatá byla. Jen když se nad tím zamyslím, celý děj byl tak trošku o ničem. Věřím tomu, že by se s ním dalo více pracovat (například více zapojit vedlejší postavy). Knihu jsem si s sebou vzala na dovolenou a možná to je ten hlavní důvod, proč jsem ji nakonec dočetla. Nejednou jsem si nad ní povzdechla.
Možná to je opravdu jen pro tu mladší generaci. Já už chci i od oddechovek něco trošku víc.
Kniha, která neurazí ani nenadchne. Klasická odpočinková kniha. Kladně bych hodnotila střídání kapitol - současnost, minulost. I když Milesova dějová linka by si možná zasloužila trošku rozvést.
Tate mě naopak občas šíleně rozčilovala svojí nerozhodností a shazováním sama sebe.
Kniha se mi moc líbila. Zpočátku jsem měla trošku problém se do příběhu dostat a nevěděla jsem, jak se mám orientovat ve vztazích mezi jejich partou.
Kladně hodnotím reálnost celého příběhu. Moc se mi líbilo, jak se zde hovoří o coming outu.
Knihu bych doporučila převážně teenagerům.
Skvělá kniha! Od D. Levithana jsem četla knihu Líbali jsme se, kde mi vůbec nesedl styl jeho psaní. Dost jsem se obávala, že v této knize tomu bude stejně tak. Johna Greena miluju, pouhé Kateřiny mne neoslovily a jsou mým malým zklamáním v jeho tvorbě. Tak knížka mi jednoduše nesedla. V této knížce mě však oba spisovatelé mile překvapili. Líbilo se mi, jak se střídal styl psaní a jak se společně doplňovali. Společně si jednoduše sedli. Knihu doporučuji přečíst! Je krásná, plná přátelství a lásky.
Česká obálka je naprosto příšerná. Kdybych na knížku narazila sama, nesáhla bych po ní ani náhodou. Díky kamarádce si ke mně ale cestu našla. Naštěstí! Vždyť by byla škoda o takový příběh přijít. Knížka je zajímavě zpracována. Líbí se mi styl, jakým autorka píše a to jaká úprava je u zvukových kazet. Paráda!
Jenom škoda té obálky.
(SPOILER) Kniha se mi velmi líbila. Ačkoliv se mi někdy zdálo, že je psaná pro mladší čtenáře, nakonec si mě kniha získala. Někdy jsem měla problém s tím, jak byl Cooper odtažitý, pak projevil své city a pak se opět stáhl. Chápala jsem, že má k tomu své důvody, ale později mi to přišlo už takové "na sílu" a pro natahování příběhu. Každopádně Coopera i Andie jsem si zamilovala a už teď se těším, až se v druhém díle podívám na příběh jejich nejlepších přátel.
Knihy od Greena jsem v pubertě milovala. Želvy mi ale nějak unikly a dostala jsem se k nim až ve svým 25 letech. Měla by to být výhoda, jelikož bych měla lépe pochopit hlubší myšlenky a přeci jenom už umím trošku číst mezi řádky. Opak byl ale pravdou. Začátek knihy mě bavil, Azu jsem si oblíbila a snažila jsem se pochopit i způsob jejího myšlení. Postupem času mě ale příběh knihy začal trošku nudit. Přišlo mi, že se vše točí okolo Azy myšlení a jejích psychických problémů (což nemyslím nijak zle) a příběh samotný se tak nějak vytrácí. A to je škoda, protože jinak by to byla skvělá kniha.
A tak jsem buď z Greena vyrostla nebo mi kniha pouze tolik nesedla.
Na knížku jsem si nedělala velké nároky na něco co mě naprosto ohromí a převálcuje. A jsem za to ráda. Do děje jsem se nejdříve nemohla dostat, ale nakonec se mi kniha líbila. Jedná se o klasické young-adult dílo, které vás rozesměje, občas rozesmutní a při dočtení se usmíváte a zároveň jste trošku smutní, že příběh nepokračuje dál. Pro mne příjemné čtení s řadou metafor a hlubokých myšlenek.
Od knihy jsem čekala daleko víc. Měla jsem velká očekávání. Nemohla jsem ji nikde sehnat, dostala jsem se k ní až po 2 letech. Nejdříve mi nevyhovovala forma dopisů, jelikož na to nejsem v knihách zvyklá. Časem mi na tom ale nepřišlo nic divného. Ze začátku se mi vůbec nelíbilo vyjadřování Laureliných kamarádek a já přemýšlela, zda budu v čtení knihy pokračovat. Knihu jsem nakonec dočetla. Nepřišla mi nakonec tak špatná, jak se mi zpočátku jevila, přesto je pro mne jakýmsi zklamáním.
Knihu nebyla mým šálkem kávy. Často mi připadalo, že se jedná takovou trošku jinou Lanczlovku. Upřímně nechápu, jakou roli zahrál v příběhu Filip, který se zde pouze mihnul. Myslím si, že kniha nebyla hlouběji propracovaná. Musím pochválit posloupnost knihy. Líbilo se mi, že kniha začala zjištěním těhotenství a končila porodem. Avšak si myslím, že děj nebyl hlouběji rozepsán a autorka vším pouze prolétla. Každopádně jako ztracený čas to neberu. Myslím si, že jde o pohodovou oddechovku. Od knížky si ale nic neslibujte.
Pěkný příběh o lásce dvou mladých lidí v období války. Kniha se mi četla dobře. Líbí se mi myšlenky, které kniha zachycuje. Doporučuji si jej vybrat k maturitě, ale přečíst i jen tak.
Většina mi toto drama doporučovala k maturitě. Nakonec jsem si jej opravdu vybrala, ale nebyla jsem z toho nadšená jako ostatní. Nevím, možná to bylo způsobené předmaturitním obdobím, stresem a závalem všech informací, ale kniha mi přijde průměrná. Dokonce jsem nevydržela a musela jsem nějaké pasáže přeskakovat. Nechci knihu zbytečně odsuzovat. Možná si ji někdy přečtu znovu (bez přeskakování) a bude se mi líbit. Momentálně ji však musím hodnotit jako průměr.
Je krásné, jak dokáže vzniknout tak krásný příběh za 12 hodin. Kniha má své kouzlo. Nemyslím si, že by příběh nebyl nijak promyšlený. Má děj, hlubší myšlenku. Má duši. A hlavně těch neskutečných 12 hodin psaní ve výloze na třídě obrovského náměstí, v obklopení nespočtu rušivých elementů. A dalších 12 hodin tisku a k dostání ve vybraných knihkupectví. A výtěžek na dobrou věc.
Pro mne neskutečná kniha. Všem vřele doporučuji na krátké, ale krásné odpočinkové čtení.
Začátek knihy se mi moc líbil. Celkový děj byl pěkný, ale uprostřed jsem trochu ztrácela zájem. Ale přiřazuji to spíše hektickému období v mém životě. Je mi 19 let a kniha se mi líbila - nepřišlo mi, že čtu knihu pro děti, čehož jsem se zpočátku trochu obávala. Konec mne naprosto roztrhal na kusy. Krásný příběh o přátelství a o tom co je v životě opravdu důležité.
Od knihy jsem čekala víc. Trošku mi připadá, že se dával větší důraz na ilustrace, které jsou ovšem nádherné (!), než na samotný děj. Trvalo mi než jsem se do děje dostala, přesto jsem ji přečetla v relativně rychlém čase. Sama momentálně nevím co si o knize myslet. Konec knihy mne jaksi rozněžnil - byla jsem na Eda naštvaná, chtěla jsem brečet a Min jsem naprosto chápala. Přesto jsem od knihy čekala víc. Nemyslím si totiž, že by mě děj knihy měl chytnout až ve 3/4 knihy.
Od knihy jsem čekala víc, ale co se týče ilustrací - dlouho jsem nespatřila tak nádherně ilustrovanou knihu.
Na knížku jsem se dlouho těšila, bohužel mě zklamala. Ve skutečnosti jsem knihu dnes dočetla a nevím co si o ní mám myslet. Námět skvělý, začátek děje taky parádní, jenom zbytek příběhu trochu strádal. Nejvíce se mi líbila hra textu: "Jsem to ale kráva!" nebo "E. Bovaryová nese odpovědnost za všechny případné kraviny v textu.". Vtipné hlášky mě prostě bavily! Stejně tak témata k zamyšlení, která nesou celou řadu otázek. Upřímně jsem si v jednu chvíli myslela, že se snad stanu vegetariánkou, když se Elsie dozvěděla o masokombinátech. Kdyby se celá kniha nesla v tom stylu jako její začátek, nemohla bych nic vytknout.
Každopádně si myslím, že by si měl každý knihu přečíst a udělat si na ní svůj názor. Zas tak ztracená knížka, jak jsem se kdesi dočetla, to není! :)