Janičta komentáře u knih
Už bych asi měla být zvyklá, že autorce fakt dlouho trvá, než se někam dohrabe... U Merry mi ty dlouhé popisy nevadí tak jako u Anity. Přeci jen se tady popisuje jiný svět, ale trochu to ořezat by asi nikoho o nic neokradlo a možná by se v knize objevil i nějaký větší děj, než jen jedna bitva na konci. Doufám, že se to dalším dílem trochu vylepší.
Musím přiznat, že mě tato tetralogie maličko zklamala. Vzhledem k okolnostem jsem doufala, že by se hlavní postava mohla po téměř dvoustech letech svého života někam posunout - teď na to byla skvělá příležitost. Nicméně chápu, že se musí jet i podle hry, kde jsou patrně Společníci stále spolu (nehraji, takže nemám tušení jak to ve skutečnost je) a tak je autor držen na uzdě a nemůže se rozletět jak by snad i on sám chtěl.
Dočkala jsem se teda jen zmateného drowa, který po všem čím si prošel, jakoby stále potřeboval dávku životní reality a třeba by odpadla potřeba někoho, kdo mu řekne co dělat a jak se vlastně cítit - to už mi trochu leze na nervy, vždyť Drizzt je už velký kluk proboha!!!
Nicméně je to Drizzt a Salvatore drží laťku stále stejně vysoko. Nepřátele, přátele, spojenci, souboje, putování - všechno to stojí za poznání.
Takže se stejně jako vždy třesu na další díl :-)
Nejsem steampunkový znalec, takže nedokáži říct jak zdařilá je kniha po této stránce. Ale jako neosvícené čtenářce se mi kniha jako celek líbila. Samozřejmě je to antologie, takže některé povídky se mi líbili více, jiné méně, ale bylo to pro mě milá změna.
Musím hlavně pochválit krásnou obálku - ta mě vlastně ke knize přivedla :-)
A Kate snad nejde sáhnout vedle. Další parádní díl. Postavy se vyvíjejí a děj nestojí na místě. Těším se na další díl :-)
Zajímavý magický svět, příjemná změna.
Kniha se víc rozjela až za půlkou, což mi přijde trochu škoda. Jinak to byla taková seznamovací omáčka.
U postav je jasně dané, kdo je klaďas a kdo záporák.
Líbilo se, hodně :-)
Velké plus za Duchovu postavu, která svými vlastnostmi vybočuje a přesto je pro příběh přínosem.
Jacob a Evie by si zasloužili vlastní knihu. Jakmile se dostali na scénu, děj běžel opřekot, což je podle mě škoda.
No ti dva tedy dostávají na frak. To je asi můj hlavní dojem z děje tohohle dílu. I když na konci přeci jen dostanou nějaký ten kus pomsty, nezdá se to dost - ale takový je život :-)
Začátek se zápletkou v Hříši mě moc nebavil a nakonec se mi celá tahle linka zdála spíš jako vycpávka, protože to zajímavější se podle mě událo na moři. Ale nějak se to všechno zamotat muselo, že?
Těším se na další díl, ačkoliv tam to budou mít Páni Parchanti ještě těžší než dosud.
Chtěla bych se dozvědět, kdo a odkud tedy Locke opravdu je :-)
Paráda, zatím asi nejlepší díl. Autor se asi konečně naučil v psaní záživně skloubit historické momenty a pohnutky jednotlivých postav.
Co mě zaujalo je, že Elise je překvapivě nedisciplinovaná vzhleden k tomu v jakém je postavení.
I další postavy byly zajímavé, dost barvité aby doplnily děj.
Doufám že další díl bude stejně dobrý.
Jako obvykle je tato kniha pohodová oddechovka. Už jsem za tu dobu na autorčin styl zvyklá. Je to klasické romantické čtení. Rytíř na bílém koni zachraňuje princeznu a učí ji milovat. Líbí se mi autorčin svět, rozmanitost ras, i když všechny mají stejné kořeny. Jsem zvědavá koho dalšího přidá autorka do sbírky v příštím díle :-)
Příběh se mi líbil víc než první kniha. Ovšem trpí typickým syndromem druhého dílu - je to taková překlenovací část a jestli je informačně dostačující či nikoliv se dozvíme až po přečtení třetího dílu, který zčásti zpětně zhodnotí tuto knihu.
Kelsea to má v tomto díle ještě složitější než dřív a zoufale hledá pomoc kdekoliv. Ovšem vládnutí je velmi osamělá a nevděčná činnost a já jsem ráda, že se autorce podařilo tyto emoce dostat do příběhu.
Propojení s Lily mi nevadilo a jsem zvědavá proč a kvůli čemu vlastně vzniklo s stejně tak mě zajímá kdo je vlastně Kostěj a Finn.
Zaujalo, ale neohromilo.
Celkově to je zajímavě zpracovaný nápad, ale šlo by to i o něco lépe.
Je trochu složité se v příběhu časově orientovat. Neměla jsem moc přehled kdy kolik času uběhlo. V příběhu se objevuje spousta informací a ne vždy jsou dobře podané a zpracované.
Vztah mezi dvěma hl. hrdiny se tvoří přinejmenším podivně. Paige se jeví jako docela snadno ovladatelná postava, i když se tak jevit asi neměla...
Každopádně další díl přečtu už jen pro tu spoustu volných provázků.
Pro mě to bylo překvapivě dobré čtení.
Sice mi Edward dlouho nešel pod nos - není to typický hrdina. Ale nakonec se takříkajíc chytne za nos a něco se sebou udělá.
Příběh je plný cestování, dobývání a krve. To už k téhle sérii patří. Trochu mi stále vadí neucelenost děje, ale v předchozí knize to bylo mnohem horší. Vyprávění formou deníku knize jen prospívá.
Dobrý díl. Jsem ráda, že tahle kniha nemaže med kolem pusy... celá série je vlastně o smažce co pracuje s duchy.. žádná pubertální holka co má problémy s tím, že jí krepatí vlasy - a funguje to! Asi to není pro útlocitné, protože prášky jsou prášky a Chess je potřebuje aby se přenesla přes minulost, přítomnost i budoucnost.
Děj je napínavý a dost krvavý, ale díky tomu není nuda. Snad vyjde další díl :-)
Kdybych hodnotila pouze bojové scény, bylo by to za plný počet, ale takhle jsou to slabé 3*. V knize je toho mnohem víc, než jen řež a musím přiznat, že se mi to moc nelíbilo. Čím víc nad tím přemýšlím, tím víc mi připadá že celý příběh vyznívá jaksi prázdně a to je to už druhý díl.
Kvituji absenci Společníků síně (kéž by to tak vydrželo). Příběh má šanci posunout se někam dál, protože už je dost vytěžený.
Drizzt samotný má před sebou nový začátek. Doteď žil v jakési emocionální bublině dobra a nemusel se moc rozhodovat. Od toho měl ostatní, aby vyřešili jeho dilema. Jenže v téhle knize se ukazuje v plné kráse, jak hrozný je tenhle drow fňukal. Jsem si jistá, že bytost která prožila víc než stol let na místě jako je Planina ledového větru, už bude zbavená většiny svých naivních ideálů, ale autor je ne a ne od něho odpárat - po té spoustě dílů, už to začíná být mučení. Jednou je Drizzt prohnaný drow, který toho spoustu prožil a jindy udělá neskutečnou blbost... ach jo.
Pak autor přidá někoho jako Dahlia a Barabus a ti skopají chudáka drowa do kuličky :D no snad mu otevřou oči.
Sestava nepřátel je působivá, ovšem fakt že se hlavní záporačka vyřídí v podstatě sama příběhu moc nepřidá.
A když se konečně začne pořádně něco dít... tak jste u konce knihy.
Skvělé čtení.
Oceňuji velmi zajímavý nápad s "kovovou magií". Postavy se vyvíjely, nebyly černobílé. Vykreslení celé Finální říše její fungování se autorovi moc povedlo.
No co dodat... snad jen to, že jsem zvědavá jak to půjde dál..
Naivní dílo (asi se čeká, že čtenářstvo má úplně vymletý mozek, když čte něco takového), které má víc děr než cedník a návaznost asi jako doprava ve vybombardovaném městě...
*SPOILER*
Tak kde začít..?
1. Merit se v prvních knihách pořád ohání svou nezávislostí apod... Ethan je mrtvý a najednou neví kdo je, co bez něj bude dělat... fňuk, fňuk, fňuk... Ethan, Ethan, Ethan.. všude.. v celé knize a pořád...
2. Frank byl sice typická prudičská úřednická osoba, ale pravdu si může dovolit zavádět pravidla jak pro kupu děcek upírům, kteří jsou staří i několik stovek let? V Domě s takovou tradicí..? Krev na příděl, omezení shromažďování..? Kde to sakra autora vzala??
3. Já myslela, že v Chicagu jsou tři Domy a ne jen jeden... Neskutečné, že s tímhle faktem se nic neděje. Ostatní se asi budou objevovat, jen když budou docházet vhodné postavy a bude potřeba zamíchat dějem. (Opravte mě, ale Dům Greyů je jeden z nejmladších ne? Tak co ten příběh o katanách? To byl Scott Grey v té době upír na volné noze?)
4. To, že se Merit rozhoupala a vstoupila do Rudé grady ( i když oficiální ceremoniál se nestihl) mi přišlo bezva... ale Merit na konci knihy odjíždí :D :D takže to vyznělo jaksi do prázdna... i když už vidím, kdo jí bude dělat spolehlivé upíří spojky :D
5. Omílání pracovního partnerského vztahu jí a Ethana? Ježííši kolikrát spolu byli ti dva venku? To že se někomu hlásím, neznamená, že jsme parťáci. To znamená šéf a podřízený. Na Jonaha to partnerství sedí mnohem, mnohem líp...
6. Ethan... zpět v celé své kráse.To pro mě znamená jediné... Merit není dost silná postava, aby příběh utáhla (což už jsem tušila). Protože, mrtví jsou mrví a neožívají dva měsíce smrti a navíc tak podivně ( je fajn, že magie se nedá vždycky tak úplně vysvětlit co? Pod tenhle koberec se toho v knihách hodně zamete).
7. Těch překlepůůůůů... Bože próóóč???
*KONEC SPOILERU*
Závěrem: všechny organizace ve městě musí být nesmírně tupé a naivní, aby tenhle příběh vůbec mohl držet nějak pohromadě. Kdyby tomu tak nebylo, z knihy by zbyla slabá půlka....
Myslím, že autor se pokoušel vylíčit realistického hrdinu. Takového, který má z děsivých věcí strach, při pohledu na zohavenou mrtvolu zvrací a nemá patent na magii (a všechny ostatní věci) díky kterému by lusknutí prstů nebo mávnutím hůlky vyřešil složitý problém...
Jenže Butcherovi to trochu ujelo a Harry nakonec působí jako druhořadý čaroděj ( i když jsou náznaky, že tomu tak vůbec není), packal a ustrašenec. Autor si i připravil pár nápověd k rozmotání příběhu, ale pak je nevyužil...
Je to trochu kostrbatý rozjezd, ale není to nejhorší... uvidím jak si povedou další díly
Haytman je velmi zajímavá postava. Mohla jsem na všechno pohlédnout z jiného úhlu pohledu, což je moc fajn :) Ale stejně ho nemám ráda.. prostě už z principu :D
Celá kniha je akční a děj pěkně plyne... až zhruba do poloviny, kde se začnou objevovat velké časové skoky. Tím příběh ztrácí na celistvosti a motivy hl. hrdiny začínají být nejasné. Z Haytmana je najednou vyhaslá osobnost, která už pro sebe nedokáže zachránit vůbec nic.
Celkově vzato jsem si knihu užila a doufám že autor své postavy pro příště lépe zpracuje.
Hezké, lehké čtení. Zajímavé zpracování klasické pohádky.
Hlavní záporačka by chtěla lépe promyslet. Možná je zaslepená touhou po moci, ale i takové osoby musí myslet dopředu a vyždímat ze své země naprosto všechno moc chytré není, pokud nehledí za hranice a nedobíjí další země... což se tady neděje ani v náznacích.
Pokud vyjde další díl, přečtu ho. Na odpočinek ideální :-)
Autor se pomalu zlepšuje. Už to není tak suché a uskřípané.
Altair je dobrá postava, jen mi přijde trochu naivní. Hned každému věří a i když se několikrát zklame je řádně podezřívavý až asi tak ve dvou větách na konci knihy. Několikrát vlétne do jasné pasti i přes své zkušenosti... na tomhle je třeba ještě pracovat.
Musím přiznat že ty jejich oblečky se mi líbí, ale nějak si nedokážu představit jak se v tomhle "rozlývají" v davu.
Bylo by bezva, kdyby mužské postavy ve stěžejních chvílích nelítali za ženskými... k čemu je všichni ti autoři vůbec do těch knih s takovou radostí cpou?
Těším se na další díl. Mám velkou naději, že bude ještě lepší než byl tenhle :-)