jaroiva komentáře u knih

Pro mě zatím nejsilnější kniha od Murakamiho (z 8 zatím přečtených). Někde jsem slyšela něco v tom smyslu, že člověk nečte žádnou knihu, kterou by sám nenapsal. Podle Orwella zase "Nejlepší knihy jsou takové, které člověku říkají, co už sám ví." Tak tahle je pro mě hodně přesná podle obou těchto citátů.
Doporučila bych všem, ale zdá se mi, že to bylo tak osobní, že ji nemůžu doporučit nikomu. Kdo bude potřebovat, asi si ji sám najde. A věřím, že každému také bude v knížce rezonovat jiná struna.

V ich-formě psaný "příběh" mě vtáhnul do mysli vypravěče, a také do nečekané hloubky, velmi rychle. Nic moc zajímavého se tu vlastně neuděje, "jen" jsou niterně rozpitvány pocity až na dřeň.
Na to, že je knížka docela krátká, mi připadá neskutečně hluboká. Myslím, že ve mě bude ještě nějakou dobu pracovat i po dočtení.

Jen u toho ideologicko-politického doslovu jsem byla ráda, že je až na konci. Tam jsem sice zjistila, jak špatně jsem celou knihu asi pochopila, ale být to předmluva, asi dál nečtu.

27 08.06.2020

Dost zajímavá knížka, trochu jinak psaná, než je člověk u tohoto tématu zvyklý. Ke knížkám, co dostaly nějakou tu cenu, bývám skeptická, ale tady jsem se bála zbytečně.

27 09.05.2020

Poté, co jsem se z Chile, kde se aktuálně pravidelně každý týden konají anarchistické demonstrace, vypalují se stanice metra atd., vrátila po dovolené do Evropy, která se snaží zkrotit koronavirus; nebyla tato knížka asi úplně šťastnou volbou pro nastavení zrovna optimistické nálady.
Přesto ji musím doporučit. Jestli ale chytáte z okolí "blbou náladu" podobně lehce jako já, možná se čtením raději ještě chvíli počkejte a zatím si přečtěte Faktomluvu.

Podle začátku knihy bych čekala, že půjde o nějaký duchařský román, nečetla jsem totiž štítek, že jde o "magický realismus".
Postupně se kniha přehoupne do rodinné ságy, aby v poslední části přešla do politické "reportáže".
Všechny tyto části měly něco do sebe a donutily mě k zamyšlení. Poslední pak i k nějakému tomu googlení.
Je poznat, že autorka - neteř bývalého chilského prezidenta - ví, o čem píše a ví, jak to napsat.

27 12.03.2020

Narozdíl od Awči, která je stejná generace jako já, si připadám jako správná cílová skupina pro čtení této knihy :) Přesně ta příslušná generace, stejná jako autor.
I když jsem nepařila RPG hry, v pubertě mě zajímaly spíš adventury, tak atmosféra 80. let je pro mě návratem do školy a do dob, kdy rozpixelované postavičky začaly dobývat počítačový svět.
Nejsem sice až tak nadšenec do počítačových her, ale tahle knížka mě chytla od samého začátku a nepustila až do konce. Navíc jsem ji poslouchala načtenou příjemným mužským hlasem a doplněnou o hudební ukázky citovaných skladeb, což atmosféru 80. let ještě umocnilo.
Přestože je to sci-fi z budoucnosti, zabrnkalo to na strunu mé minulosti. Geniální spojení.
Co oceňuji, je i to, že knížka je samostatná, jasně začíná a jasně končí, není to jen začátek nějaké nekonečné ságy.
Nemohu dát méně než 5 hvězdiček a doporučuji k přečtení minimálně všem těm, kdo se narodili v 70. letech. Věřím, že těm se kniha bude určitě líbit.

A nejdůležitější citát:
..."realita, i když může být děsivá a bolestná, je také jediným místem, kde najdeš skutečné štěstí. Protože realita je reálná."

27 16.07.2018

Po zkušenostech se Staříkem jsem raději koupila audioknihu. A řekla bych, že Analfabetka mě bavila víc, příběh byl nějak konzistentnější nebo jsem už možná víc věděla, co od autora čekat. Pro mě Analfabetka neobsahuje žádné nudné pasáže a i popis politické situace je kratší než u starika

27 08.02.2018

Podle mě dost dlouhé, ale "atmosférické" :)
Člověk úplně cítí tu vlezlou mlhu.
Můj problém akorát je, že nerozlišuju moc v těchto jazycích jména postav. Ale nakonec jsem se v tom nějak zorientovala.
Je to rozhodně ne úplně typická severská detektivka, se zajímavým rozuzlením.

26 30.09.2022

Nejen, že je to dobrá detektivka, ale taky je to moc pěkně napsané. Dá-li se o takových věcech použít slovo "pěkně". Prostě i po jazykové stránce vymazlené dílo.

26 17.08.2022

Jako beletrie bylo toto téma mnohem lépe zpracované než realita typu Vzdělaná. Ta detektivní linka to trochu osvěžila. Sice jsem tak od poloviny tušila, jak to je, ale v poslední čtvrtině jsem už začala pochybovat. Nakonec ale jo, trefila jsem to, tak vlastně všechno dopadlo, jak má. :)

26 07.03.2021

Jednohubka na odpoledne.
Styl Jana Štiftera mi sedí. Sběratel sněhu byl vážnější, tohle lechtivější téma je ale přesto popsáno s jakousi noblesou.
Každopádně obě tyto knihy, které jsem zatím od autora četla, mají atmosféru.
Nedokážu posoudit, nakolik je dobová atmosféra věrná, ale pro mě je prostě velmi uvěřitelná, přestože zvolený jazyk není vyloženě archaický.
Mám v pořadí Světlo z Pauliny, tak snad ani povídkami nebudu zklamaná.
Café Groll doporučuji jako krátkou oddechovku, ale i trochu pro zamyšlení.

26 28.12.2020

.... konec. Doufám, že autor nebude psát nějaký přídavek a nezkazí to.
1. díl - fantasy pohádka
2. díl - akční
3. díl - dobrodružně temný.
Nejvíc mi seděl Nimbus, ale celkově je trilogie pěkně vyrovnaná. Přesto, poslední díl je na můj vkus místy zbytečně moc ukecaný.
Posla jsem četla ve slovenštině, což působilo náladově trochu jinak než čeština. Zatímco v české verzi je smrtka rodu ženského a tím pádem na mě působí smrtky - muži - trochu jemněji nebo naopak záludněji než slovensky, tak ve slovenské verzi je kosec rodu mužského a tak na mě i smrtky - ženy - působily jakoby drsněji.

26 08.12.2020

Udělala jsem tu chybu, že jsem kousek začátku přečetla,... původně jsem si říkala, že počkám na audioverzi... No, začala jsem ráno... a teď v noci končím.
Pokračování už mám koupené ve slovenštině.

26 07.12.2020

Yrsa ani tentokrát nezklamala.
Jsou knihy, které mě baví a ani nevím proč. Tohle je jedna z nich. Bavila mě od začátku do konce, ale neumím říct, proč.
Že všech tří dílů je tento nejvíc k zamyšlení, řekla bych.

26 17.09.2020

V únoru se mi daří nacházet skutečné literární skvosty. Tohle je za tento měsíc už třetí vynikající kniha, ke které jse se dostala. I když zpočátku to tak nevypadalo.
První asi třetinu jsem si musela zvykat na to, že kniha je psaná poměrně výpravným stylem, který se dnes už moc nepoužívá, dneska je všechno rychlé, pokud možno instantní a tato knížka jde rozhodně hlouběji. Chvilku mi trvalo dostat se do děje a oblíbit si ty správné postavy :) a začít se o ně bát. Ale stálo za to vytrvat a "přežít" pro mě nezáživný začátek. Pomohlo mi to, že jsem poslouchala audioverzi, která je navýsost povedená.
Druhou půlku knihy jsem už poslechla na jeden zátah jen s přestávkami na spánek a pracovní povinnosti.

Srovnání postojů plebejského herce Fabia a Lucia, příslušníka honorace, je dechberoucí. Intriky, divadlo, síla slova, politikaření...
Jednotlivé postavy jsou výborně vykreslené, tak, že je musíte milovat nebo nenávidět, přesně jak si autor usmyslel.

Vzpomněla jsem si na doby, kdy jsem hltala Loukotkovou a Sienkiewicze a všechno o Římě a cokoli pod 500 stránek pro mě bylo nezajímavé a ploché. Tak tahle knížka by i tenkrát uspěla. Musím doporučit, s varováním, abyste se nenechali odradit možná zdlouhavým začátkem nebo rozsahem celého díla.

26 19.02.2020

Od autora moje první kniha... Řekla bych výborná, kdybych předtím už nečetla jiné Ikea-detektivky jiných autorů.
Ano, bylo to napínavé, ale nějak mi připadá ta severská krimi jako podle jedné šablony. Nesbø, Adler-Olsen, Sveistrup... To se asi učí na severu už ve škole, jak má podle šablonky vypadat detektivka?
Tahle byla teda extra reklamně vytuněná: Ikea samozřejmě nesmí chybět, ale překvapily mě google-maps, dále nechybí opakovaně McDonalds...
Možná už jsem přesycená tímto vzorem, i když ještě pořád funguje. Před další Ikea-detektivkou si dám asi zase nějakou delší pauzu.
No jo, není každý seveřan Larsson.

26 09.02.2020

Odpouštím epilog, jinak bych musela strhnout hvězdičku.
První část se docela vlekla, ale postupně mi začali být oba čímdál sympatičtější a v nějaké fázi už jsem se těšila na každou další kapitolu...
Vysoko hodnotím základní nápad - sdílení postele každý v jinou dobu. A oproti očekávání předvídatelné červené knihovny mě mile překvapila i vedlejší linka s Leonovým bratrem.

26 19.10.2019

V první polovině jsem si už začínala myslet, že Carterovi dochází dech, trochu parodie na Dana Browna...?
Ale rychlost čtení i té první poloviny mě usvědčila z toho, že mě to taky bavilo. Ovšem - pak se přehoupla polovina knížky...
a pak už nic nevím, protože najednou byl konec! 8-0

26 19.10.2019

I druhý díl byl naplněný emotivním vyprávěním, člověk se dokáže ztotožnit snad se všemi postavami.
Podobně jako v prvním dílu hraje roli částečná ztráta vzpomínek, tady je hodně důležitá Alzheimerova choroba a s ní související poruchy paměti, které prožíváme s vypravěčem v první osobě, což na mě hodně zapůsobilo.
Někdo říká, že lepší než první díl. Mně se zdá, že by se mi hodně těžko rozhodovalo, který z těch dvou se mi líbil víc, rozhodně další úžasné dílo. Hodnotím šesti hvězdičkami z pěti.
První díl jsem četla v psané formě, zatímco druhý v příjemném přednesu Jiřího Dvořáka, oba způsoby čtení měly něco do sebe, což dokazuje, že obsah je skvělý bez ohledu na formu příjmu.
Nedá se jinak, než že budu muset do doporučovaných přidat obě tyto knihy a jdu pokračovat ve čtení další knihou ze série nebo nějakým dalším P. Mayem.

26 04.07.2018

Pro mě hodně milé překvapení. Jsem vůči českým autorkám detektivek spíš nedůvěřivá. Navíc takhle relativně mladým...
Ale musím uznat, že tahle kniha mě dost bavila. Budu muset svůj předsudek vážně přehodnotit a svoje preference trochu poupravit.
Určitě to není poslední kniha, kterou jsem od autorky četla. Tato knihovní výpůjčka na zkoušku dopadla nad očekávání dobře.

25 27.03.2024

Mohla jsem si možná počkat na český překlad, ale nepočkala, byla jsem opravdu zvědavá na další knihu mého oblíbeného spisovatele. (Takže jsem to četla v září 2022.)
Bohužel, asi už stačilo. Na další knihu se už těšit nebudu a počkám si případně teprve na reakce ostatních čtenářů.
Už zezačátku mě docela otrávila agitka kolem BLM. Export amerických rasových problémů do Evropy mě štve už sám o sobě, nepotřebuju si to ještě připomínat v knížkách, které čtu pro zábavu.
No, zábavu... Tentokrát bylo v knize nějak víc brutálních popisů jednotlivých vražd, než vyšetřování.
Zajímavé to pro mě začalo být až ke konci, když vyšel najevo motiv. Takže - motiv se mi líbil, ostatní záležitosti už tak ne.
Za mě nejhorší, co zatím autor napsal. Možná už mě jen přestal bavit a je čas přejít na jiného autora.

25 24.02.2023

Není to už ta zábava jako u Analfabetky. Takže asi poslední, co od autora čtu.
Moje přečtené pořadí - Analfabetka - 4*, Stoletý stařík - 3*, Sladká pomsta - 3*, Stojednaletý stařík - 2*. Asi tedy stačilo.
Ale co bych neudělala pro žlutou obálku :D

25 04.01.2023