Jaroushek
komentáře u knih
Řbitov zviřátek
Stephen King
Moje pátá a doposud nejlepší Kingovka. Kniha nutí k přemýšlení o smrti a o vyrovnání se ztrátou blízkých. Obdivuji, jak autor dokáže změnit atmosféru a vybudovat napětí během pár řádků. Znám i film, ale předloha je mnohem zdařilejší.
451 stupňů Fahrenheita
Ray Bradbury (p)
Tuto knihu znám už dlouho a jak jsem zhruba věděl děj a na čtení se těšil, přiznám se, že jsem si ji trochu idealizoval a bál se toho, že budu zklamaný.
Nestalo se tak a já jsem po dočtení nadmíru spokojený. Poselství je jasné, nestárnoucí a tak úderně podané, že každý, kdo má alespoň trochu skepse ohledně toho, kam naše civilizace směřuje, si bude připadat přesně jako,, lidská schránka,, kdyby to náhodou jednou bylo potřeba.
Doslov od pana Františka Novotného byla třešnička na dortu.
Pod kupolí
Stephen King
Parádní jízda, která mě nenechala vydechnout až do konce. Už od začátku, kdy zaklapne kupole, je jasné, že King tady upustil uzdu fantazii a to je moc dobře. Značný počet postav není vůbec na škodu a člověk se v nich brzy orientuje bez potíží. Velkým pozitivem je, že velký (možná i větší?) prostor dostávají záporné postavy, což je skvělé, protože ve spoustě knih jsou jen do počtu.
Kniha mě donutila přemýšlet, jak by to asi vypadalo tady v místě mého bydliště, kdyby se stala podobná událost. S kým bych se pod onou kupolí ocitl a jak dlouho by trvalo, než by přestala platit základní pravidla.
Největší obavu jsem měl z toho, jaké bude vysvětlení, což pořád beru jako slabší část knihy, ale pořád jasný plný počet.
Krvavé země: Evropa mezi Hitlerem a Stalinem
Timothy Snyder
Plný počet bez sebemenších pochyb. Špičkové dílo zásadní pro všechny, komu není historie i naši země lhostejná a chce mít zase o něco lepší přehled. V průběhu čtení se ve mně mísila zlost, bezmoc, smutek a stránky opravdu nejde číst bez emocí. Nejsmutnější na tom je, že na území jedné z krvavých zemí - Ukrajině - se dnes prolévá krev znovu.
Osvícení
Stephen King
(SPOILER) Film patří k mým nejoblíbenějším hororům, tak jsem se bál, že už si knihu moc neužiju, když děj znám, ale musím říct, že kniha je ještě o chlup lepší. V mnoha detailech se liší a ony scény se zvířaty byly za mě úplně nejlepší (a tyto ve filmu trochu i pochopitelně nejsou). Potěšilo mě, že oproti filmu se kniha mnohem více zaměřuje na samotného Dannyho, i když největší drive měly Jackovy pohnutky a postupné pohlcování hotelem.
Pryskyřice
Ane Riel
Krásná a zároveň smutná kniha především o pocitech a o křehkosti duše. Kolik traumat kdo unese je ve hvězdách a taky na okolí. Hlavní postavou není Livie, ale rozhodně Jens, jelikož vše další dění je výsledkem jeho zvláštností, které pramení ze specifického vztahu s otcem a navazujících událostí. Nechci nic prozrazovat, jelikož já dopředu o knize vůbec nic nevěděl a pro všechny čtenáře to bude nejlepší stejně tak.
Do určité míry podobně zvláštní rodiny jsou v každé zemi na světě a hranice příčetnosti je někdy velmi tenká. Stačí, aby okolí nebylo psychicky nemocnému člověku schopné nabídnout pomocnou ruku a namísto toho hrálo jeho hru.
Jedna z knih, nad kterou budu delší dobu přemýšlet.
Silo
Hugh Howey
(SPOILER) Kvalitní scifi, které má spoustu originálních nápadů a těch 500 stran opravdu uteklo. Sympatické je i to (a věřím, že tímto nic zásadního neprozrazuji), že já osobně po prvním díle stále nevím, jestli naší hlavní hrdinové konají prospěšně, jelikož o širším pozadí se toho zas tolik nedozvíme. Zároveň je ponechána spousta prostoru na další vývoj, takže se těším na další díly.
Mlha
Stephen King
Soubor velmi různorodých povídek. Většina je výborná, některé slabší, jiné i lehce nedotažené, což je dáno i tím, že každá vznikala pro jiný účel (i do časopisů apod.). Celkově je to skvělá sbírka, která baví. Dostaneme se od vesmíru přes nadpřirozeno až po čisté lidské zlo. Nejlepší povídky Zkratka paní Toddové a Jaunt.
Milionová holka
Stanislav Rudolf
Pohodová oddechová kniha o životě dospívající holky na venkově. Díky ní jsem si opět vzpomněl na spoustu věcí z mého dětství na vesnici a za to jsem byl moc rád. Sama kniha tak trochu začíná a i končí uprostřed ničeho, což je škoda. Dojde na kamarádky, lásky i hledání sama sebe a přesně o tom dospívání je. Já byl spokojen.
Čtyři roční doby
Stephen King
Hodnotím jako nejlepší povídkovou sbírku od Kinga a z letošní čtenářské výzvy je to pro mě doposud druhá nejlepší kniha. Zatím jsem ze sbírek četl Mlhu, Černočernou tmu a Čtyři roční doby jsou o chloupek na prvním místě. Povídky jsou velmi různorodé a jedna je lepší než druhá.
Vykoupení z věznice Shawshank pro mě bylo jen jako opakování, protože filmové zpracování znám skoro nazpaměť a zde jsem se bohužel nedokázal odpoutat od již zažitého. Překvapilo mě nicméně, jak málo stránek předloha má. 85%
Nadaný žák je skvělá postupně gradující povídka o tom, že kdo si zahrává s ohněm, ten se spálí. Mladý student a bývalý nacistický dozorce si spolu budují vztah, který postupně ničí oba zúčastněné. 90%
Tělo je za mě nejlepší klenot této sbírky. Příběh zdánlivě banální, nicméně jak i autor sám praví, velkou hodnotu má právě to, že onen příběh si prožil. Kdo se, stejně jako já, zvládne vrátit do dětství a vzpomínat na toulky lesem, výpravy se svou partou a související zážitky, nepochybně si ji také užije. Pro někoho, kdo k ní přistoupí rezervovaně, nebo podobné zážitky z dětství nemá, může působit bohužel až nudně. 95%
Dýchací metoda se točí kolem klubu, kde se vyprávějí příběhy a kterého bych já byl bez váhání rád členem. Ústřední linka této povídky mi nicméně připadla o něco slabší. 75%
Pacient
Juan Gómez-Jurado
Uf, 400 stránek a uteklo to jako nic. Skvělý thriller, který má vše, co bych si mohl přát. Sympatického hlavního hrdinu, inteligentního záporáka, originální námět, zajímavé nemocniční prostředí i silnou ženskou postavu.
Vladař
Niccolò Machiavelli
Úžasná a v mnoha ohledech nestárnoucí kniha. Poučná, oproštěná od citů a někdo by mohl říct až amorální, nicméně je nutné zohlednit, že je to psáno k onomu Vladaři jako rada, jak se udržet u moci. Za mě druhé největší pozitivní překvapení letošní čtenářské výzvy.
" Musí proto míti povahu schopnou obraceti se kam vítr, tam plášť, podle toho, jak mu to přikazuje vrtkavost osudu, a nemá se, jak již bylo řečeno, uchylovati od cesty ctnosti, pokud je to možné, jakmile však je to nutné, musí uměti kráčeti i po cestách zlých."
"Nemůže tedy prozíravý panovník – ani nesmí – plniti dané slovo,
když by mu to škodilo a když pominuly příčiny, pro něž se tím slibem zavázal. Kdyby všichni lidé byli dobří, toto pravidlo by nebylo dobré, protože však jsou zlí a neplnili by slib daný tobě, nesmíš ani ty plniti slovo dané jim. Panovník vždycky bude míti dosti vhodných záminek na přikrášlení toho, že neplní slovo."
Vlaštovky z Černobylu
Morgan Audic
(SPOILER) Výborná kniha. Nejlepší je prostředí Černobylské zóny, které to hodně táhne nahoru. Dej plynule ubíhá a i když kniha není vyloženě napínavá a plná zvratů, nemá hluchá místa. Velké mínus mi ale přišlo, že i když sledujeme dva vyšetřovatele, tak tito jsou si příliš podobní (vlastnostmi, postupy, chováním a vlastně i motivací k případu) a dá se říct, že kdyby se nezmiňovaly jména, člověk by pomalu ani nepoznal, kterého zrovna sledujeme.
Ps. líbilo se mi, že ona budova, kde visí první oběť lze najít i na streetview podle krásného popisu a onoho znaku
https://www.google.com/maps/@51.404655,30.0557015,3a,72.2y,240.6h,104.71t/data=!3m7!1e1!3m5!1sAF1QipM2LcoikyowyNLpoQewy4DTKFb6glDrWFcOBkq8!2e10!3e11!7i6720!8i3360!5m1!1e1?entry=ttu
Černočerná tma
Stephen King
Přečteno takřka jedním dechem a opět naprostá spokojenost. Povídky jsou vyvážené, žádná není vyloženě špatná. Za mě naprosto nejlepší hned ta první, na druhém místě Velký řidič. Vyprávění nenechá člověka oddechnout, dokud není na konci povídky a opravdu mě mrzelo, když jsem si četl závěrečnou řeč a záviděl svému minulému já, že měl tuto sbírku teprve před sebou.
Nevítaný host
Shari Lapena
Příjemné překvapení. Místo, kde se děj odehrává, je ideální, postavy sympatické, člověk se v nich poměrně rychle zorientuje. Není zde plno zvratů za každou cenu, což je v poslední době spíš výjimka a já byl za to rád. Za slabší považuji motiv vraha a celkově jeho chování. Kvůli tomu jedna dolů.
Temné léto
Dan Simmons
Velmi kvalitní zástupce hororu, kde sledujeme skupinku dětí. Vyšší počet stránek mi nevadil a plynulost přechodů mezi dětskými zážitky našich hrdinů a strašidelnými pasážemi je obdivuhodná. Pravdou je, že množství záhad a jevů je tak velké, že ne vše už je dále zmíněno nebo obstojně vysvětleno, ale mně vůbec nevadí, když si něco domyslím a nebo se nedozvím vše.
Smrt v zádech
Harlan Coben
Musím souhlasit, že s hlavní hrdinkou je těžké sympatizovat. Příběh má spoustu děr a nelogických věcí a i pár postav, které se pravidelně objevují, ale vlastně žádný smysl nebo směr příběhu nedávají. Postupné rozplétání vazeb a minulosti spolu se závěrem to drží v nadprůměru, ale rozhodně jsem v tomto žánru četl daleko lepší kousky. Nenadchne a ani neurazí.
Druhé město
Michal Ajvaz
Nesnadné čtení, u kterého nelze sedět unavený a nechat stránky plynout. Jsem moc rád, že jsem si tuto knihu vybral do výzvy, i když plně rozumím i tomu táboru, který dává nízké hodnocení. Tato kniha dala velice zabrat mé fantazii a popravdě už si ani nepamatuji, kdy naposledy jsem měl podobný pocit. Kniha mi zvláštním způsobem vyvolala pár vzpomínek na události a drobnosti, které jsem si jistý, že bych nikdy jiným způsobem už "nevytáhl". Neřekl bych, že jsem všemu rozuměl, nicméně jak je psáno v samotném úvodu knihy :
"Měl jsem právo říkat, že knize vůbec nerozumím? Ze spleti úzkostí, které vyvstávaly při pohledu na stránky knihy pokryté cizími písmeny, byla nejsilnější a nejpodivnější úzkost vyvěrající z tušení, že není čemu rozumět,
nač se ptát"
Za výbornou bych potom označil tuto pasáž:
"Někteří přišli s podivným návrhem, aby se vojákům i štábu
oznámilo, kdo je nepřítel a kdo je spojenec, ale tato novota nenašla
větší odezvu: jedni tvrdili, že kdo je nepřítel a kdo je spojenec, se
nedá poznat, a druzí, že mezi tím neexistuje žádný rozdíl, a není
tedy co poznávat."
Text
Dmitry Glukhovsky
Kniha mi opravdu sedla a je to první velké překvapení letošní výzvy. Tíživost knihy je znát už od prvních stránek a až do konce nepoleví. Jak snadno se dá zničit mladý život . . . Moje první kniha od Glukhovského a musím říct, že se mi moc líbily i slovní obraty. Někteří lidé se v komentářích pozastavují nad chováním hlavního hrdiny. Já ho naopak naprosto chápu. V 17 skončil ve vězení a neměl pořádně šanci dospět. Byť se to nemusí na první pohled zdát, velké téma je zde i víra v boha.
"Proč je snazší člověka zabít než mu odpustit? Proč mají všechno v rukou vyděrači? Proč není jiného úniku, než vzít si sám život a za sebevraždu skončit v pekle? Jsi Bůh, nebo provozovatel jatek?"
"Obrátil se k Bohu. Postál, poslechl si, co mu zní v hrudi. Bylo to dlouhé vyzvánění. Nikdo neodpovídal. Spojení se nenavázalo. Asi měl také zapojený režim nerušit."
Relikvie
Lincoln Child
Důstojné seznámení s D'Agostou a Pendergastem, který je však přítomen zhruba na desetině stran, takže se o něm prakticky nic nedozvíme.
Muzeum je skvělá volba místa , kde se děj odehrává. Zápletka je nicméně poměrně děravá a je lepší nad ní moc nepřemýšlet.