jarynek
komentáře u knih
Mr. Misery
Jason Aaron
Doctor Strange je sympatická postava, Aaronovo pojetí mne bavilo, zakončení jeho runu bylo OK, jen mi po dočtení poslední knihy připadají některé pasáže podobné pasážím v předchozích dílech a celkově tato kniha nepřináší k této postavě nic moc nového. Celá série byla fajn, ale asi dobře, že už Aaron končí. Jsem zvědav, s čím přijdou noví autoři.
Já, Ainsel
Neil Gaiman
Na pořádné hodnocení budu muset asi počkat až do posledního pokračování. Čtení mne baví hodně, ale stejně jako u prvního dílu nedokážu odhadnout důvody počínání některých postav a čekám a doufám, že vše do sebe zapadne, jak do toho nejlepšího švýcarského hodinového strojku.
Hadilovka
Cullen Bunn
Tentokrát jde spíše o povídky, které alespoň prozatím nemají velký význam k hlavnímu dění, ale jsou zde určité náznaky, že by tomu tak být ve všech případech nemuselo být. Nejvíce se mi líbil sešit dvě a tři, věnující se Berenice a Hadilovce. Naopak hodně se mi nelíbil poslední sešit - ošklivě nakresleno a ani příběh nezaujal. Tím se hodně sráží potěšení z celé knihy.
Ještě bych ocenil krátké příběhy na konci. Vypointovat jednostránkový příběh bývá obtížné a zde se to vesměs podařilo.
Přesto si říkám, jestli za čtyři sešity a bonusy není za hodně peněz málo muziky. Ještě, že kupuji knihy od CC v akci, to se pak ještě dá snést.
Dýka z Lipu
Mike Mignola
Povedena kresba vytváří až snovou atmosféru tohoto hororového příběhu. Trochu mi vadilo, že Abe je spíše jen pasivním přihlížejícím událostí odehrávajících se v jeho okolí - myslím, že by mu slušelo větší zapojení do akce. V první samostatné zakázce bez Hellboye spíše bojuje s vlastními pochybnostmi než s okolím.
Ve službách andělů
Mike Mignola
Tradiční Mignolovské schéma neohroženého jedince bojujícího se všemi (ne)možnými nestvůrami na hranici sebeobětování. Ve srovnání s Baltimorem mne to bavilo méně a především hlavní hrdina mne nechával chladným a nepřirostl mi k srdci. Ale jinak pořád zábavné čtení se skvělou kresbou.
Bezimena
Nina Bunjevac
Hezký emotivní příběh s nádechem tajemna a plný různých symbolů a náznaků. Asi někdy později zkusím knihu přečíst znovu a jsem zvědav, co nového objevím.
A především musím ocenit kresbu - mám rád černobílou kresbu, kde každý obrázek je příběhem sám o sobě a kde můžete každý obrázek dlouho zkoumat a objevovat další detaily díla.
Apoštol a čarodějnice
Mike Mignola
K této sérii je snad i nadbytečné něco více dodávat. Sice se v této knize hlavní děj moc neposune a někomu to může připadat jen jako nastavovaná kaše, ale pořád jsou to dvě výborné hororové povídky s úžasnou kresbou. Pojetí každé z nich je trochu jiné, ale ani u jedné z nich jsem nebyl zklamán. To zase bude absťák do dalšího pokračování:).
Svatokrádežná svatba
Alejandro Jodorowsky
V příběhu je využita většina tradičních Jodových atributů - násilí, krev, zvrácenné rodinné vztahy, sex, zrada, pomsta, nejednoznační hrdinové. Jen to duchovno chybí, ale za mne to je snad i dobře.
Tím, že jde o již známá témata, která jsou tentokrát z důvodu rozsahu knihy méně rozvinutá, je příběh celekm předvídatelný a ne zcela originální. Přesto se čte dobře a díky krásné kresbě ve velké formátu se jedná o knihu, která určitě stojí za přečtení.
Hustej nářez - komiks
František Kotleta (p)
Poslední dobou jsem četl několik komiksů, které měly předlohu v beletrii či filmu a většinou jsem byl zklamán, Platí to i zde. Je to hodně zkratkovité, přeskakuje se z akce do akce, aniž by se dostatečně využil potenciál jednotlivých částí vyprávění. Možná kdyby byl komiks dvakrát tak dlouhý, trochu se rozpracovali jednotlivé postavy a některé části děje, tak by to fungovalo. Ale takto to zachraňují občasné vtipné hlášky a občasná povedená scéna. Kresba je na první nahlédnutí líbivá, ale hodně statická. Tenhle nářez mohl být hustější.
Batman: Temné vítězství: Kniha první
Jeph Loeb
Ačkoliv Temné vítězství navazuje na Dlouhý Halloween, nenazval bych to přímo pokračováním, ale spíše využitím základů příběhu z DH k vytvoření zcela samostatného vyprávění, které zatím vyznívá trošku jinak než DH. Vystupuje zde více postav z Batmanova universa, skoro všechny postavy řeší nějaké vnitřní postavy, takže vyznění knihxy je temnější než u DH. Zatím spokojenost, uvidíme, kam co s tím udělá druhá kniha.
Pár vražd navíc
Garth Ennis
Důstojné zakončení příběhů s Tommym, který ukázal, že se není třeba bát ani takových šefů jako je Lobo: Zpočátku byly příběhy spíše průměrné, ale ke konci to nabralo rychle rostoucí křivku a především Rakev plná dolarů, vzdávající hold spaghetti westernům, a závěrečný příběh s JLA, jsou skvělé. Tak jako Supermana úplně nemusím, tak tady je právě on tím nejlepším superhrdinou (samozřejmě kromě Šestipíva) a naopak oblíbený Batman je tady moralistický vopruz. A rozjímání nad prostředky, kterými lze dosáhnout cílů, by si asi měl přečíst každý superhrdina než oblékne elasťáky a spoďáry.
Zavíračka
Garth Ennis
Tahle série měla stoupající tendenci a poslední díl (nepočítám, že přídavek na tom může něco změnit) byl nejlepší. Je to finále, k němuž se stoupá po malých krůčcích po krvavé cestičce osudu, z níž neexistuje odboček. Nakonec mi bude po Tommym smutno - budu si muste dát na něj panáka. A pak na všechny jeho kumpány z baru u Noonana. „Sbohem, chlapci.“
Plačící andělé z Monsu
Robbie Morrison
Určitě nejlepší DW, který u nás vyšel (a to i včetně 12.). Z minulého 10. DW jsem byl spíše zklamán, ale tato kniha vše vynahradila. Výborná ukázka hrůz a nesmyslnosti první světové války, do níž jsou zakomponováni příslušníci mimozemské civilizace, živící se životní energií lidí a kteří ve své andělské podobě opravdu nahánějí hrůzu. K tomu dobrý nápad s přesunem v čase, takže výsledkem je zajímavý a napínavý příběh. Druhý krátký příběh je už jen takový doplněk, který pro svou krátkost nemohl být moc rozveden a v totmo případě mne kresba moc neoslovila.
Studie v růžové
Steven Moffat
Ono to není špatné, čte se to dobře a má to celkem spád, ale je to bez jakékoliv větši invence přepis seriálu. Kopie podoby postav by asi nevadila, ale doslovný přepis dialogů by být nemusel - samozřejmě vše zkráceno, čímž oproti seriálu dochází k vynechání detailů, drobných vtípků a ukázky důvtipu Sherlocka. Tak nevím, zda dám další díl nebo se raději nepodívám přímo na seriál.
Sláine: Rohatý bůh #1
Pat Mills
Výborná kresba, ve své době to musela být pecka (no vlatně i teď stále je), určitě kvůli kresbě stojí za to vzít knihu do ruky a kochat se celostránkovými fantaskními nápady autorů, avšak příběh byl rozvláčný a tak celkové vyznění je takové spíše neutrální.
Revoluce hrůzy
Nick Abadzis
Špatné to nebylo, především první příběh měl spád, napětí i vtip, ale po dočtení to ve mne nezanechalo žádnou velkou emoční stopu:). Je to bez větší zápletky, rychle vyřešené jsou i ty největší překážky.
Zabijácké eso
Garth Ennis
Nadpřirozena by tam pro mne mohlo být méně, ale to je tak jediné podtatné, co se tomu dá vytknout. Ennis si libuje v bizardních postavách a tady jich servíruje nemálo. Celý supertým Paragraf 8 je sbírka neskutečně ujetých týpků, kde těžko určit, který je ten nej - samozřejmě kromě Šestipíva, který má přece jen v celém příběhu podstatnější roli.
Vztah Tommyho s Tiegelovou se dále rozvíjí a tento ženský prvek v ději ani není rušivý:), naopak je příjemnou dějovou linií. A Tiegelové děda vzpomínající (když mu pamět nevynechá) na sladké Německo, je další nezapomenutelnou postavičkou.
A pak je tu také Catwoman - a tradičně jako v každém příběhu, v němž se objeví, je těžké či možná nemožné, se do ní nezamilovat.
Runaways
Brian K. Vaughan
Vaughana můžu a již dříve jsem si vyhledal nějaké anglické ukázky této série, takže když toto vyšlo v NHM, tak to byla jasná koupě i při vědomí, že je to jen začátek, který u nás zřejmě nikdy dokončen nebude. Což je škoda, protože je to příjemné čtení s dobrým základním nápadem. I když po přečtení knihy si nejsem jist, zda potenciál byl plně využit. Dětský (mládežnický) svět i s jejich náhledem na rodiče je vykreslen dobře a dětští hrdinové jsou fajn, ale způsob řešení konfliktu mezi dětmi a jejich rodiči mi ani z jedné strany nepřišel zcela přesvědčivý. Tak nějak jsem z prvotních náznaků myslel, že došlo u dětí k mýlce a že rodiče superpadouchy nejsou, že se vše nakonec vysvětlí, ale ono to vypadá, že ne:). Každopádně tady bych pokračování uvítal.
Nakládačka
Garth Ennis
Druhé pokračování se mi líbilo trochu méně než jednička. Ale pořád je to velká zábava a velká škoda, že další díly již nevyšly, protože byly načrtnuté některé dějové linky, jejichž dokončení se v češtině zřejmě nedočkáme.
Catwoman: Po stopách Catwoman
Ed Brubaker
Trošku jiná Catwoman než předchozí DCKK, oproti níž už Catwoman oblékla superhrdinský oblek, ale naštěstí to až tak moc superhrdinské není a Brubaker opět nezapře svou lásku k detektivním příběhům ve stylu noir, a to především v druhém příběhu, kde jednou z hlavních postav je detektiv Allen, kterého jsme mohli poznat v jiné Brubakerově sérii - Gotham central a je odkazováno i na další postavy. Minulá Cartwoman mne bavila více (možná tím, že to skoro ani Catwoman nebyla), ale i tato mne potěšila. No a nesmím zapomenut na galérii obálek - jedna hezčí než druhá.
