Ječmínek komentáře u knih
Prostý příběh o lásce a nenávisti. Mladá udřená venkovská žena nenávidí svého muže alkoholika a hrubiána. A pak na jejich farmu přichází nádeník, aby jim pomohl s prací. A dál už se všechno vyvíjí s drsnou logikou.
Dobrá novela, ale 5 hvězdiček dát nemůžu. Tolik ode mě může dostat jen kniha, která mi udělá něco se srdcem, třeba změní rychlost tepů, vyvolá arytmii, zvýší krevní tlak a tak podobně. To však neznamená, že ji tu haním! Naopak. Líbila se mi. Doporučuji ji.
Jedna z nejlepších Croninových knih. Skotsko, začátek 20. století. Příběh sirotka Roberta, který vyrůstá v docela početné rodině svých prarodičů. Nejvíce se ale sblíží s pradědečkem. Čtivá, lidská, milá kniha, která chytne za srdce, ale to se dá říct o všech Croninových dílech.
Američtí studenti, krásná mládež, žádná bída. Ten miluje tu, ta zase toho. Kabriolet Císařovna. Válka. Ten bojuje tam, ten zase tam. Konec války. Ten si bere tu a ta zase toho a mají děti. Obrna. Ta otěhotní s tím, ale bere si toho. Dost nudný příběh o Američanech a pro Američany. Pro mě ne. Jen občas jsem se nenudil, např. při popisu války.
Tahle kniha má být hororem asi jen díky té příšeře, která námořníky požírá. Ale mně to jako horor ani nepřipadalo. A ta příšera mi přišla jako něco, co je v tom příběhu nepřirozené a tak nějak navíc. Je to prostě dobrodružný cestopis o utrpení jedné polární výpravy. Autor strašně rád píše. Kniha "Terror" má 650 stran většího formátu, takže při normálních stranách by měla aspoň 750 stran. Ještě nikdy jsem u knihy tak netrpěl, jako u Terroru. V první třetině jsem to chtěl několikrát vzdát, ale vydržel jsem s vypětím všech sil. Byla to dřina. Kdyby autor hned vyškrtal polovinu nepodstatného textu (takového nezáživného obalu na základním příběhu), jeho knize bych možná dal o jednu hvězdičku víc.
Osmanská říše kolem 1. sv. války. Rozsáhlý děj s mnoha zajímavými postavami a postavičkami, které prožívají své příběhy, většinou dramatické a kruté a smutné. Náboženská a etnická nesnášenlivost a také tato doba prostě šťastnému životu "obyčejných" lidí nepřejí. "Malí a obyčejní" lidé chtějí jenom v klidu žít, ale někdo pořád jen válčí, masakruje, vyhání, ...
Autora jsem neznal, film jsem neviděl, od téhle knihy jsem toho moc nečekal. Dva poldové jedou na ostrov, kde z ústavu pro šílence zmizela několikanásobná vražedkyně. Navíc se zdá, že zde dochází k děsivým chirurgickým experimentům. Říkal jsem si, že to bude nejspíš jeden z mnoha béčkových lékařských thrillerů. Ale musím vás varovat - dejte si na tuhle knihu pozor! Ona je totiž jako droga - každá stránka je jednou dávkou - rychle jsem se stal závislákem a musel jsem číst a číst až do konce. A po přečtení jsem běžel zjistit, co dalšího autor napsal.
První čtvrtina ušla, i když to bylo přitažené za vlasy už od začátku, druhá čtvrtina popisovala útěk a úplnou pitomost věznitele. Druhou polovinu knihy jsem dočetl proto, abych se dozvěděl, co tam bude, když konec byl už v půlce, a nebylo tam už skoro nic.
Pozor, kniha je vychválená, ale upozorňuji, že je jen pro lidi, kteří mají rádi gangsterky. Mně se moc nelíbila. Mafiánské rodiny, různé čachre, napětí mezi rodinami, ten postřelí toho, ten se pomstí, začne válka gangů, střílení, umírání, ten je zabit, ten bude hlavou rodiny, čest, pravda, černý obchod, pistole.
Tlustá Růženka hlídá děti, které nikdo nechce. Mezi nimi je i Momo, chytráček, který nám vše vysvětluje dospěláckou řečí. A my čtenáři nevíme, jestli se máme smát, nebo brečet, protože humor a drsná realita jsou v té Ajarově směsi dokonale namíchány. Krásná lidská kniha, která má mimochodem docela zajímavou historii, stejně jako autor.
Za těmi postavami jsem viděl Krejčíka, Hrušínského, Hanzlíka, Čepka, Štibicha a další známé tváře z filmu, ale vůbec mi to nevadilo, a seznámil jsem se i s několika neznámými postavami, a všechno to bylo pěkné a lidské.
Téměř ve stejné chvíli životem Fiony zatřesou dvě události. Její manžel uteče za mladší milenkou a ona, soudkyně, musí rozhodnout o osudu mladého nemocného chlapce. Sledujeme, jak se tyto dvě linie rozvíjí a vzájemně ovlivňují. Rodí se zvláštní vztah mezi stárnoucí ženou a mladým chlapcem. "Domnívala se, že její odpovědnost končí na prahu soudní síně. Jenže jak by tam mohla končit?" Dobrá kniha, která vás donutí k zamyšlení.
Líbily se mu i živé holky, ale když ony ho nechtěly! A nechtěl ho nikdo. Byl sám ve svém brlohu, jako od smečky odvrhnuté zvíře. Dítě Boží. Měl pušku.
Několik prolínajících se příběhů, točících se kolem Afghánistánu, zarámovaných příběhem rozdělených dětí Abdulláha a Parí. Asi bych měl říct, že je to výborná, dojemná až srdcervoucí kniha. Ale jako bych ji četl přes nějaký filtr, ty emoční vlny, které mě měly zasáhnout, se ke mně nedostaly v plné síle. Možná je chyba ve mně? Možná je to spíš pro ženy? Možná si autor při psaní říkal: "Tak co tam ještě vrazím?" Jako při dlouhém televizním seriálu nebo telenovele? Dám tři hvězdičky? Nebo čtyři? Už mě zase tenhle autor dostal! Dám čtyři!
Cesira sleduje, jak válka mění lidské povahy i lidské osudy. Většinou k horšímu. Přemýšlí o tom a doufá, že jednou se i s dcerou vrátí do Říma a vše bude jako dřív. Ale postupně si uvědomuje, že válka nemilosrdně a navždy ovlivní také život její rodiny. Velmi poučná kniha pro dnešní lidi. Vždyť stačí tak málo a i my můžeme najednou být na útěku, v chajdě, na horách, o hladu, ve špíně, ve strachu, ...
Autor se na Poslovi teprve učil a to nejlepší ze sebe vydal až při psaní Zlodějky knih. Tak mi to připadalo. Ale už v této knize dokáže nutit čtenáře k zamyšlení a obracet ho k lepšímu. Příběh je to vlastně pohádkový, myšlenky velké, ale ve skutečném světě by to tak nešlo. Jestli nevíte, co se svým životem, přečtěte si to.
Kdo má rád historické knihy, středověkou Paříž, romantické příběhy, básně, může se do téhle knihy pustit. Já nemůžu ani chválit, ani hanit. Části dobré, části nudné. Šlechtici, chudáci, láska, žárlivost, pití, průšvihy, zatčení, výčitky svědomí, trest, milost, ... pořád dokola. Neobyčejná kniha, od které jsem ale čekal víc.
Přečetl jsem kdysi všech 10 detektivek těchto autorů a Roseanna se mi líbila nejvíc.