JeKa komentáře u knih
Ačkoliv mám Herreho knížky ráda, musím říct, že tahle mě příliš nenatchla. Nevím čím to bylo konkrétně, ale při čtení jsem se neustále ztrácela a utíkaly mi myšlenky. Tím však nijak nezpochybňuji, že kniha má i zajímavé pasáže a jsem zpětně ráda, že jsem si jí přečetla...i když to teda místy byl boj (nejen na papíře)
Rozhodne jedna z nejctivejsich knih od docenta Stellnera. Hltala jsem ji jak nejnapinavejsi roman. Vrele doporucuju!
Občas zajímavé detaily, ale jinak velmi povrchní zpracování...na druhou stranu autorka v úvodu nic jiného neuváděla.... výsledný pocit: rozpačitost, ale na odložení to taky nebylo.
Čirá nostalgie. František Rada velmi poutavým způsobem vypraví o zmizelých Budějovicích; trochu irocké, že ty, ke kterým se odkazuje, již také dávno odvál čas. Přesto, že pravděpodobně nejvíce kniha zaujme budějovického rodáka, neváhala bych ji doporučit i komukoliv jinému. Radovo vzpomínání se sice notně opírá o geografickou znalost města, přiložené mapky a fotografie však napomůžou k orientaci i jinému čtenáři. Kniha se tam může stát i sondou do života na (malo)městě na počátku 20. století obecně. Je tak kaleidoskopem tradic, zvyků, příhod a běžného lidského hemžení, které se nám již zdá velmi vzdálené a exotické...není však nic zajímavějšího než odhalovat vlastní kořeny a znovu objevit, jak žili naši prapra(pra)rodiče. Věděli jste například z čeho se skládá oblíbená dětská pochoutka "husí hovínka"? Rozhodně vřele doporučuji!
Velmi čtivě pojatá kniha o dětství v 19. století. Publikace si všímá postupného upevňování fenoménu dětství a vzniku jeho svébytného světa. Autoři se věnují vytčenému tématu od početí až po pubertu, nevynechávají ani rozličné patologie dětství a dotýkají se i jeho vnějších prvků - specifické oblečení, nábytek apod. Rozhodně stojí za přečtení!
Jsem z knihy poněkud rozpačitá. Pravděpodobně to bude i tím, že jsem již viděla velké množství filmových adaptací a děj mě tudíž nemohl zas tak překvapit a vtáhnout. Musím ale říct, že s panem Rochesterem jsem (zjm. v první půlce knihy) měla podobný problém jako z Heathclifem - jak se proboha někdo takový může stát ideálem milionu žen??? Taktéž Jana mi místy přišla až nesnesitelně drškatá...zvláštní, že ve filmech mi to tak nevadilo. Snad to bylo třeba i překladem...každopádně pocity značně rozporuplné, přesto jsem ráda, že jsem si knihu přečetla. V tomhlep řípadě u mě (naprosto podivuhodně) ale vítězí film nad knihou :-/
Velmi zajímavé životní osudy ženy, která již asi není v běžném čtenářském povědomí obecně známá a přesto ve své době patřila k těm, jejíž kroky sledoval a bohužel i hodnotil celý národ. Rozhodně stojí za přečtení. Knize bych jen vytkla občasné ahistorické hodnocení ženských postojů z pozice současného feminismu a dle mého soudu nedostatečné využítí potenciálu námětu v oblasti studia českého národního obrození v procesu tvorby hrdinů a legend a jejich vlivu na běžného člověka.
Za negativa této knihy bych označila především nevhodnost pro čtenáře-začátečníka, neboť přehršel příslušníků habsburského rodu (zjm. ve vedlejších liniích) je v takto syntetické práci pojat poněkud zmatečně a ač kniha obsahuje podrobný rodokmen, autor v podstatě předpokládá předchozí základní znalost tématiky, neboť tato kniha je "pouze" zajímavou nástavbou k ní. Ve čtenáři, který ale čte o Habsburcích první knihu, vyvolá jen zmatek. Zejména pro široký časový záběr, který vyžaduje, aby těch předešlých knih, které čtenář přečetl o rodu Habsburků, bylo vícero. Osobně bych pak knize vytkla i to, že její hlavní záběr leží především v renesanci a baroku a období od Josefa II. po první světovou válku, když už ne zcela odbývá, tak alespoň věčně zahaluje přesvědčením, že ze všeho již vyprchal obsah předchozích staletí a jedná se tutíž o znak úpadku monarchie (což mě osobně příjde jako velmi prvoplánové a povrchní tvrzení). Z formálního hlediska pak působí trochu problematicky rozměr a váha knihy, což je sice pochopitelné z hlediska její výpravnosti (a to chválím), ale k pohodlnosti čtení to příliš nepřidává.
Na druhou stranu bych ráda vyzdvihla již zmíněnou výpravnost. Kniha přináší celou řadu zajímavých obrazových materiálů, které ještě nikdy nebyly v takovém množství k dispozici v jediné publikaci (alespoň na českém trhu). Velmi kvituji i tématiku, která si neklade za cíl opakovat již tisíckrát řešené životní osudy těch nejznámějších z nejznámějších, ale všímá si kulturního odkazu rodu jako celku. Autor se zabývá habsburskými zájmy v kontextu celoevropské šlechtické kultury a velkou pozornost věnuje i způsobům sebeprezentace rodu (erby, slavnosti, pohřby, devízy,...). V takto shrnujícím součtu se jedná skutečně o neobvyklou publikaci a pro poučeného čtenáře (viz výše) se může jednat o naprostou třešničku na dortu. Text je psán velmi srozumitelně a čtivě a rozdělen do drobných kapitol a podkapitolek.
Osobně hodnotím 4,5 z 5 hvězdiček...pro čtenáře-začátečníka, však doporučuju odečíst jednu hvězdičku a zvolit pro začátek jinou publikaci.
Mno, musím říct, že jsem z téhle knížky trochu rozpačitá. Po vřelých doporučeních a vzhledem k tématu (taktéž jsem studovala historii) jsem ke knize usedala s velkým očekáváním, ale nemohu říct, že by se zcela naplnilo. Pasáže kritizující univerzitního molocha a vůbec způsoby vědecké a doktorantské práce byly bravurní a v mnohém bohužel platné dodnes, jen škoda, že jich bylo tak málo. Z počátku mi dělalo hrozný problém se začít, děj mě vtáhl až tak v půlce a i potom jsem se dokázala odtrhout velmi snadno. Nevím, asi jsem měla trochu jiná očekávání...
Tohle byla má druhá kniha od Pratchetta a musím říct, že oproti Soudným sestrám mě dost zklamala. Ano, bylo zde opět mnoho velmi zajímavých "hlášek", přirovnání, postřehů a literárních odkazů, ale vlastní děj mě nikterak hluboce nezasáhl...bohužel...v podstatě jsem to dočetla jen proto, že to bylo příliš tenké na to, abych odložila knihu, která ujde... škoda, Soudné sestry jsem doslova hltala.
Kniha Metresy vznikla na základě rakouského dokumentárního seriálu a popisuje postavení a osudy významných milenek na 3 konkrétních případech ze 3 odlišných prostředí. Prostředí papežských ložnic tvoří první třetinu knihy a je prozkoumáváno na osudu Alexandra VI. a Julie Farnese, prostředí harému na osudech Sulejmana I. a Roxelany a prostředí královských ložnic na milenkách Ludvíka XIV. Osobně musím říct, že nejzajímavější mi přišla pasáž prostřední, neboť tato tématiky mi byla dosud zcela neznámá, zejména narozdíl od osudů Ludvíka XIV. Kniha je velmi čtivě psána a nesnaží se bohapustě bulvarizovat a hledat skandály. Je dělena do krátkých kapitol a podkapitol, takže čtení velmi rychle plyne. Rozhodně mohu doporučit i k oddechu...
Upřímně: na jednu stranu velmi poutavě psaná kniha, oceňuji zejména na odbornou publikaci až neobvyklé použití nikoliv popisného vyprávění, ale dramaticko-uměleckého stylu, zjm. vždy v úvodní části jednotlivých kapitol. Na druhou stranu po obsahové stránce nic nového pod sluncem...jedná se o kompilát dosavadních poznatků (nutno uznat, že to ale je autorův záměr), takže v případě hlubšího zájmu o rodinu Habsburků čtenáře již málo co překvapí. Proto myslím, že tato kniha je vhodná především pro čtenáře, který dosud o nevládnoucích příslušnících rodiny nic nečetl, pak je to čtení velmi podnětné a poutavé...jinak ale jen shrnutí známých pravd...
Knihu jsem začala číst zejména kvůli Jihu proti Severu a Pravidlům moštárny, kde je hojně citována. Chtěla jsem totiž vědět víc než jen: první, co si pamatuju je, že jsem se narodil. Musím ale popravdě přiznat, že z počátku jsem musela se čtením hodně bojovat a začetla jsem se až tak nějak od půlky (nutno přiznat, že knihy z dětskými hrdiny mě nikdy příliš nebavily, takže jsem potřebovala počkat, než David trochu vyrostl). Jinak ale velmi zajímavý příběh...
Tahle kniha mě velmi příjemně překvapila. Z počátku jsem se bála, že se bude jednat jen o další bulvární zpracování milostných pletech příslušníků Habsburské dynastie, ale naštěstí jsem se mýlila. Kniha vychází z dlouhodobého studia pramennů a všímá si, což mě velmi potešilo, nejen kruhů šlechtických (pro které je samozřejmě bádání o něco jednodužší), ale žen ze všech společenských vrstev. Faktografické údaje jsou velmi umě rozvíjeny citáty z deníků a konkrétními životními osudy. Studie je napsána velmi čtivou formou. Rozhodně ji mohu všem zájemcům o každodenní život v 19. století doporučit.
Velmi zajímavá a čtivá knížka o každodenním životě v jezuitském gymnáziu. Autorka si všímá jak způsobů výuky tak běžného života (a třeba i stravy) žáků i učitelů. Velmi poutavé a nenáročné na čtení.
Kniha vypráví o formování a fungování státního tabákového průmyslu, převážně v 19. století, v Habsburské monarchii. Všímá si tedy postupně způsobu pěstování tabáku, jeho zpracování, zdanění, proclení i prodeje a zasahování státu do všech těchto procesů. Zejména otázka prodeje tabákových výrobků je velmi zajímavá, neboť se jednalo o formu zaopatření vysloužilých vojáků - z toho dnes úsloví "dostat trafiku". Útlá knížka je opravdu velmi zajímavá a přináší světlo do dosud nezpracované tématiky, mohla by však být psána čtivěji.
Velmi nevyrovnaná čtivost a přehlednost kapitol, ale jinak velmi zajímavé téma, které snad v českém prostředí ještě zpracováno nebylo. Druhou polovinu knihy tvoří jednotlivé medajlonky významných diplomatů, jejichž osudy celé téma nadále dokreslují.
Volné pokračování Pochodu Radeckého. Tentokrát o vedlejší linii Trottů. Jedná se o další příspěvek k tématu zániku světa, který známe: tentokrát ve dvojí podobě, neboť v románu je pojednáno jak o rozpadu Rakouska-Uherska tak o anšlusu Rakouské republiky. Autor se k této tématice vrátil dokonce právě na základě tohoto druhého dramatického zážitku. Jedná se tak o jeho poslední knihu. Dobrý román, ale musím říct, že Pochod Radeckého mě přece jenom zaujal trochu víc. Proto ta jedna hvězdička dolů.
Rozhodně to není kniha do autobusu, ale když si člověk na ni udělá čas, najde si klidné místo a rozhodne se prozkoumávat myšlenkové zákoutí prosté člověka 16. věku...není to úplně lehké čtení a rozhodně se nedá hltat, ale některé z Menochiových kacířských myšlenek mi zůstaly v hlavě ještě dlouho: tak například ta o tom, že je pouze jeden Bůh, který se však rozdílným národům zjevuje různě podle toho, jak jej jejich kultura bude schopná, co nejlépe přijmout...a právě z toho důvodu jsou všechna náboženství legitimní a tolerování hodná...možná by se Menochiem mohlo lidstvo inspirovat ještě dnes...
Líbilo se mi to, hodně se mi to líbilo, ale nějak nevím, po všem, co jsem o tom slyšela, jsem asi čekala trochu víc...