Jelitovna komentáře u knih

Příjemná zážitková četba pro každého, kdo si rád představuje. Autor je zaměřený proti konzumerismu. Je asi nejvyšší čas umožnit našim dětem "prožít vesmír", neboť Muskův satelitní Starlink sestávající v budoucnu až z 12 tisíc družic pozorování znesnadní nebo přímo znemožní.

2 29.04.2020

Autor byl profesorem farmakologie na Oxfordu, působil rovněž jako ředitel neurovědných výzkumů v laboratořích farmaceutické firmy Merck.
Vysvětluje složité věci s lehkostí, při čtení jsem měla pocit, jako bych po stránkách jen klouzala. Začíná stručnou historií používaných substancí, dále vysvětlí, jak se v těle odbourávají, mechanismus účinku, vznik rezistence, výzkum a vývoj léků, jejich zkoušky, registraci a marketing, krátce se věnuje kardiovaskulárním chorobám, žaludečním vředům, bolestem, zánětům, psychickým onemocněním, parazitům, bakteriím, virům a na závěr zmíní výhledy do budoucna. Ovšem kniha vyšla před 20 lety a je v mnohém zastaralá.
Bakterie pan profesor nazval mikroskopickými živými bytostmi, což se mi líbí, užívání lehkých drog (marihuana, extáze) zase moderní kulturou, což se mi nelíbí. Uvádí, jak rychle se farmaceutickým firmám zvyšují zisky, a upozorňuje, že každý rok kvůli pohlcování méně úspěšných konkurentů dominuje na trhu čím dál méně čím dál větších firem.
Protože je mnohem jednodušší získat povolení na prodej rostlinného léku (dnes tedy potravinového doplňku), u něhož není třeba prokazovat účinnost, napadá mě, že nejen uživatelé marihuany se těší na její legalizaci, nýbrž i schopné firmy, které vědí, že problém není v droze, ale v potřebě, a ta byla, je a bude a to je záruka pravidelného zisku.

2 17.01.2020

Přiznávám, že mě to vůbec nebavilo, což ani nebyl účel práce, která se zdá být precizní, získávání dat musela být "piplačka", a pro cílového čtenáře bude asi víc zajímavá. Já nebudu hodnotit, bylo by to zavádějící.

Edit: Podle časopisu British Medical Journal (2012) údajně ženy vyššímu riziku úmrtí při užívání digoxinu vůbec nečelí. Nicméně se zdá být problém trochu složitější, proto pro zájemce přidám odkaz. https://translate.googleusercontent.com/translate_c?depth=1&hl=cs&prev=search&rurl=translate.google.com&sl=en&sp=nmt4&u=https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25939649&xid=17259,15700022,15700186,15700190,15700256,15700259,15700262,15700265,15700271,15700283&usg=ALkJrhjCU2yRHmvLHPh6hPf0LhzVoHfH-w

Lama odpověděl takto:
„Já, věčně putující naldžorpa, jsem navštívil klášterní školu Kagjü a ve škole Kagjü měl každý mnich v ruce džbán plný čhangu – ze strachu, abych se nestal opilým prostopášníkem, zůstal jsem sám.
Já, věčně putující naldžorpa, jsem navštívil akademii Sakja a v akademii Sakja se mniši přeli o malichernosti související s doktrínou – ze strachu, abych neopustil pravou stezku dharmy, zůstal jsem sám.
Já, věčně putující naldžorpa, jsem navštívil akademii Gandän a v akademii Gandän každý mnich hledal milence – ze strachu, abych nepřišel o své semeno, zůstal jsem sám.
Já, věčně putující naldžorpa, jsem navštívil školu gomčhenů, v jejíchž poustevnách chtěl každý gomčhen milenku – ze strachu, abych se nestal otcem a hospodářem, zůstal jsem sám.
Já, věčně putující naldžorpa, jsem navštívil akademii Ňingma a v akademii Ňingma každý mnich toužil vystupovat v tanci s maskami – ze strachu, abych se nestal profesionálním tanečníkem, zůstal jsem sám.
Já, věčně putující naldžorpa, jsem navštívil horské poustevny a v těchto poustevnách mniší shromažďovali světské bohatství – ze strachu, abych neporušil slib svému lamovi, zůstal jsem sám.
Já, věčně putující naldžorpa, jsem navštívil pohřebiště a přilehlé oblasti a šamani v těchto neobydlených místech vyvolávali démony a hloubali o slávě – ze strachu, abych se nestal otrokem bohů a démonů, zůstal jsem sám.
Já, věčně putující naldžorpa, jsem navštívil karavanu poutníků a zjistil, že se poutníci věnují obchodu – ze strachu, abych se nestal obchodníkem toužícím po zisku, zůstal jsem sám.
Já, věčně putující naldžorpa, jsem navštívil místo pro pobyty v ústraní, kde se meditující vyhřívali na slunci – ze strachu, abych nespočinul v bezpečí malé chatrče, zůstal jsem sám.
Já, věčně putující naldžorpa, jsem seděl u nohou převtěleného lamy, který se bez ustání zaobíral svými svatými poklady – ze strachu, abych se nestal sběratelem či lakomcem, zůstal jsem sám.
Já, věčně putující naldžorpa, jsem bydlel s lamovými sluhy, kteří lamu považovali za výběrčího svých daní – ze strachu, abych se nestal sluhou žáků, zůstal jsem sám.
Já, věčně putující naldžorpa, jsem navštívil dům boháče, kde si nevolníci bohatství stěžovali jako obyvatelé pekla – ze strachu, abych se nezrodil jako pán hladových duchů, zůstal jsem sám.
Já, věčně putující naldžorpa, jsem navštívil dům prostých chudáků, kteří dávali do zástavy své dědictví a majetek – ze strachu, abych se nestal hanbou svého rodu, zůstal jsem sám.
Já, věčně putující naldžorpa, jsem navštívil náboženské středisko Lhasu, kde hostitelky doufají v přízeň a dary svých hostů – ze strachu, abych se nestal lichotníkem, zůstal jsem sám.
Já, věčně putující naldžorpa, jsem se toulal po celé zemi a kamkoli jsem pohlédl, nacházel jsem sobecké a trpící lidi – ze strachu, abych nezačal myslet pouze na sebe, zůstal jsem sám.“

2 17.11.2019

Tak a teď se vnímám jako trubice s dutinami v trubici. I když někdy spíš jako trubka v trubici s dutinami. :-)
Dávám do doporučených, což dostatečně vystihuje všechny moje dojmy z knihy.
"Nic není zafixováno do stálosti, některé procesy mají blíže ke skupenství ledu nebo jsou jakoby zkostnatělé, jiné jsou více tekuté."

2 27.09.2019

Bohužel máme salátové vydání, některé stránky chybí a z části básniček jsou jen torza. "Znám křišťálovou studánku" umím dodnes nazpaměť, tu známe asi všichni; neodpustím si dvě jiné ukázky.

Macíček
Není macík jako macík,
- to je macíček!
Nejsmělejší, nejmlsnější
ze všech kočiček.
Celý den u kamen leží,
vyhřívá se rád,
zlíbi-li se, milostivě
dá se pochovat.
Ze všeho mu na tom světě
nejmilejší klid,
přede, ale neupřede
ani jednu nit.
K práci nemá chutě žádné,
do hry, - to je let!
A kde hrnek se smetánkou,
to ví o něm hned.....

Ulekaná Nána
Spadla moucha do komína,
to vám byla rána!
V kamnech právě topit chtěla
ulekaná Nána.
Jak tu ránu uslyšela,
vzkřikla: "Už je amen!"
Kde se vzala, tu se vzala,
mušla lezla z kamen.
"To jsem ráda," řekla Nána,
"že jsem neutekla!" -
"To jsem ráda," řekla muška,
"žes mne neupekla!"

2 06.09.2019

Nevím, jestli Žáčka ocení děti ve věku, v němž ještě potřebují tvrdé stránky. :-)

Hodiny
Hodiny melou čas,
melou ho na vteřiny.
Hodiny melou čas
mají s tím spoustu dřiny.

A až ho semelou,
z času se stane smetí.
A až ho semelou,
nebude už nic k mletí.

2 31.07.2019

Zajímavý příběh, v místech střetu se současným kulturně-mentálním nastavením poněkud náročnější, ovšem zábavný a inspirativní. Autoři píší o vědomí, pozorovateli, mozku, životě, což není jen o člověku, jak se zřejmě někdo domnívá. Jako děti jsme podobně náročné otázky řešily, a když jedna holka řekla: "Co když jsme jenom namalovaní?", všechno se ve mně vzbouřilo, cože je to za blbost...?! :-) Takže mám natrénováno, při podobných úvahách mám jen nepříjemný pocit v břiše, hlava se skoro nevzpírá.
Malá ochutnávka:
"Pokud se zakoušení nějaké věci radikálně mění v závislosti na podmínkách, není tato věc základní. Světlo i ostatní elektromagnetická energie se za žádných okolností nemění, a je tedy něčím, co je pro existenci, pro realitu bytostně vlastní, podstatné. Naopak skutečnost, že prostor může jak zdánlivě měnit prostřednictvím aberace svou podobu, tak se prudce skutečně smršťovat při vysokých rychlostech, takže celý vesmír má od jednoho konce k druhému jen několik metrů, dokládá, že nemá žádnou inherentní, natožpak vnější strukturu. Je spíše produktem zkušeností, který pluje s proudem a mění se podle různých okolností."

2 12.06.2019

Čtu a zpívám třetímu dítku, vždy s velkým úspěchem, stále dokola. Krásné veselé obrázky, jejichž prohlížením trávíme spoustu času. Jedna z knih, které nikdy nevyhodím a ani ji neuklidím do sklepa, protože spolehlivě zabaví nečekané dětské návštěvy.

2 24.03.2019

(z doby, kdy se autorovi zdálo, že je Bůh mrtev)

Ztracenec
Jsem Slovo a nechci znít
jsem Smrt a musím žít

Kdysi tak hustě obydlen
Zůstal jsem navždy sám
Bod Bez začátku Bez konce
Nikoho nepotkám
Sám sobě mstitel Sirný strach
Zakletý v černý kruh
Sám Nesmrtelný sebevrah
Sám Zpitvořený bůh
(Luna zděšeně stahuje roletu
přes vytřeštěné skleněné oko)

2 23.03.2019

Zpracování se Jonesovi nepovedlo, neumí podat odborné informace srozumitelně, vtipy se špatně odlišují od jedovatého sarkasmu, zakomponoval mnoho příběhů z historie, které neznám a nemám zájem se o nich dozvídat, takže mi unikala pointa, a celkově jsem příliš často ztrácela orientaci v souvislostech. Nepovedlo se mu zkrátka dát svým rozsáhlým znalostem stravitelnou formu.
A překladatel si rovněž nevedl nejlépe, což prozradil již začátek - alespoň já si tedy do vyhledávacího řádku slova netisknu. V místech, kde mohl vylepšit autorovu nešikovnost, to ještě dorazil dalším zmatením významu. Některé věty popírají sami sebe.
Přitom téma je natolik zajímavé, že by si zasloužilo nové zpracování.

2 14.03.2019

Naprosto mi nevyhovoval styl, jako by kniha byla napsaná pro strojové čtení, tak monotónně mi slova "zněla" v hlavě. Možná za to mohla jen střevní viróza, kterou jsem zrovna trpěla, že jsem si coby archeologií nepolíbená minimálně do půlky říkala, že o žádný další archeopolibek nestojím. Závěrečnou třetinou však text získal trochu emocionálnější zvuk a já zdravější barvu, takže výsledně hodnotím jako velmi zajímavé.

2 13.02.2019

Pro dnešní dobu zastaralé, pravda, ale krásně ilustrované a rýmované. O chlebu, který nás sytí, mase, mléku, ovoci a zelenině i sladkostech. Dle mého nevhodné pro vegetariány.
"Člověku však je to málo:
loví v polích, vniká v les.
Tak mu maso zachutnalo,
že i do rybníka vlez."
"Kravičky se pasou na stráni,
telátko se s nimi prohání.
V poledne je podojíme,
teplé mléko odstředíme."

2 18.12.2018

Mám podezření, že název knihy laického čtenáře odradí, budí spolu s obrázkem představu, jak příšerně odborné informace se za nimi skrývají... Přitom je to opravdu jen příběh. Příběh jedné neobyčejné struktury a pár chlápků, co vysoutěžili Nobelovku.

2 01.10.2018

Anitin styl mi nevyhovuje a některé závěry tvrdí s přehnanou sebejistotou, nicméně často, možná většinou, vyjadřuje i můj názor na věc, například pokud jde o léčitele, medicínu, funkci gurua nebo třeba mýtus č. 10. Knihu jsem po někom zdědila, bylo v ní podtrháno, osrdíčkováno, označeno tučnými šipkami, ale já jsem si všímala úplně jiných částí, takže si v ní asi najde to svoje různorodá skupina čtenářů. Zaujalo mě například, co dělá se strachem: "Prostě ten strach nechám být a zároveň jemně přesunu myšlenky na novou kolej...", nebo "přiznání se" ke znalosti transakční analýzy (https://www.databazeknih.cz/knihy/ja-jsem-ok-ty-jsi-ok-126067).

2 30.08.2018

Čtyři možné postoje:
1. NEJSEM OK - JSI OK
2. NEJSEM OK - NEJSI OK
3. JSEM OK - NEJSI OK
4. JSEM OK - JSI OK
Rozhodnutí o prvním postoji je založeno na existenci nebo neexistenci hlazení. První tři rozhodnutí patří mezi neverbální. Teprve čtvrtá pozice je vědomá. Nemůžeme se rozhodnout pro tuto pozici, aniž bychom měli mnohem více informací v dřívějším rozhodnutí v dětství, než má většina lidí.

Mně to tedy přišlo hodně strašidelné a to už jsem docela velká. :-)

Chodíme nevšímavě kolem zázraků přírody.

2 22.02.2018

Carlos, programátor a šaman, zde pokusný králík, po experimentu popisuje: "Zjistil jsem, že vesmír je konstrukcí naší vlastní mysli. A tam se to stalo. Můj postoj byl jiný, když jsem zjistil, že si vás má mysl vytvořila. Cítil jsem, že jste mi tak blízcí, jako byste byli můj syn a dcera."
Autor však jinde rozčarovaně říká: "Teprve když jsme v bádání poněkud pokročili, došli jsme k jinému zjištění, a to k hlubokému a nepopiratelně pravdivému postřehu, že DMT není pro terapii vhodné. ... Ony psychoterapeutické, mystické a smrt evokující zážitky mě opakovaně upozorňovaly na to, jak jsou při uskutečnění jakékoli opravdové životní změny nepodstatné."

2 01.02.2018