JerryDexter komentáře u knih
Napínavý thriller za plný počet. Zápletka mě bavila, děj měl takový spád, že jsem knihu nakonec přečetl na jeden zátah. Malinko mě zklamal konec, který balancoval na hraně uvěřitelnosti, ale rozhodně mám v úmyslu pokračovat dalším dílem.
Na tuhle knihu jsem se těšil dlouho. Ano, čekal jsem víc akce a tak trochu něco jiného, ale takhle to vlastně bylo mnohem lepší. Nejde o military sci-fi, kde by se bezhlavě střílelo a stará válečná loď si mazala na chleba silnější a početnější nepřátele. Tohle autorka přenechala jiným. Hrdinové tohoto příběhu vlastně od začátku až do konce dostávají solidně do držky. Sledujeme bandu vyhnanců na hlídce na posledním stanovišti lidstva na okraji vesmíru, ve staré polorozpadlé lodi bez motorů, která je vlastně úplně k ničemu. Nečekejte akční jízdu, děj ve skutečnosti plyne docela pomalu, ale když už dojde na akci, stojí to za to. Pevně věřím, že se kniha bude prodávat a dočkáme se pokračování.
Příběh je vyprávěn napínavou a čtivou formou. Přesto jsem od závěru čekal víc. A přitom na něm není nic špatně. Jen jsem čekal něco jiného, něco víc wau. Pořád jsem čekal na ten zvrat, který nepřišel. Minimálně z mého pohledu ne.
Sérii jsem dočetl, protože jsem chtěl vědět, jak to dopadne. Opět naprosto neschopný ,,elitní,, tým vyšetřovatelů, plný psychicky labilnich jedinců a alkoholiků. Děj a především závěr byl tak přitažený za vlasy, že jsem nestíhal valit oči. Absolutně jsem nepochopil motivaci pachatele.
Přiznám se, že jsem Kristýně dlouho nemohl přijít na chuť. Tím největším důvodem bylo její protežování ze strany Františka Kotlety, který ji cpal kudy mohl. Že vyhrávala jednu soutěž za druhou, mě nijak zvlášť nedojímá, takových autorů jsou u nás hromady, a nemají slavnějšího autora, který je ukáže světu. Nutno však dodat, že Kristýna si to zaslouží. Tahle holka do nás valí jednu pecku za druhou, a její díly série Legie, Františka Kotletu dle mého názoru o třídu převyšují. Série o městech v oblacích, je asi to nejlepší, co jsem za dlouhé roky na domácí scéně četl. Děsivě temný, a především uvěřitelný svět mě naprosto pohltil. Přistihl jsem se, že po dočtení Země v troskách jsem pocítil, jakoby ve mně něco umřelo. Potřebuji další díl, a to dost nutně.
Odjakživa jsem hráč. Rozhodně nejsem Geek a staré herní automaty mě už víceméně minuly, ale tenhle příběh mě naprosto odrovnal. Je to ukázková pocta všem tvůrcům i celé jedné generaci hráčů. Vlastně, spíš více generacím. Dokonce si myslím, že autor do Jamese Hallidaye vložil sebe sama. Nejlepší věc ve svém žánru, kterou jsem zatím četl.
V první řadě chci říct, že mám rád Františka Kotletu, a sérii SPAD přímo zbožňuju. Už delší dobu mám ale pocit, že čtu jednu a tu samou knihu pořád dokola. Černá smečka mě nebavila a dočetl jsem ji téměř se sebezapřením. Nevím, co k tomu víc napsat.
(SPOILER) Autorka umí psát, to bezesporu, ale znovu se nemůžu zbavit dojmu, že jiný autor by tohle téma dokázal uchopit lépe. Jestli něco v literatuře opravdu nenávidím, tak jsou to konce bez odpovědí, což ale není autorčina vina. Bohužel ve mně ale díky tomu zůstala hořká pachuť. Co mělo být to překvapení, o kterém Oliver mluvil? S kým tak rozčileně telefonoval? Nepřítomný výraz a křečovitý úsměv před domem v mlze? Co bylo v kůlně? Samé otázky, žádné odpovědi. Když už mě autorka donutí fandit hlavní postavě jenom proto, abych se na konci vlastně nic nedozvěděl, přijde mi to trochu jako výsměch čtenáři. Možná trochu přehráním, ale... Chápu, že autorka asi zamýšlela tajemný konec, ve kterém si každý najde to svoje, ale já jsem zklamaný.
Mnoho let zpátky jsem se pokoušel vytvořit si v hlavě žebříček deseti nejlepších knih, co jsem kdy četl. Zahrada bestií byla mezi nimi. Nedávno jsem to udělal znovu, a pořád tam byla. Příběh o mafiánském hrdlořezovi, jenž dostane nabídku, která se neodmítá, se odehrává na pozadí nejtemnějšího období lidských dějin. Jeffery Deaver čtenáře vezme do samotného nitra Třetí říše a nedá mu vydechnout. Naprostý literární skvost.
Knihu jsem přečetl za den. Druhá půlka byla tedy solidní jízda. Možná jsem čekal malinko jiný konec, ale ve finále jsem spokojen. Tenhle příběh doporučuju všem milovníkům cestování mezi světy, tady si ho užijete dostatek.
Závěr jedné z nejlepších sérii, co jsem četl. Tahle parta mi bude hodně chybět.
Co napsat? Tohle byl nářez. Kulhánek je na odpočinku (snad jen dočasném). Kotleta poletuje ve vesmíru (velmi zdařile). Nastaly časy Brožovského. Doufám, že se kniha bude dobře prodávat a co nejdřív se dočkáme druhého dílu.
Jednoduše, ale čtivě napsaný příběh se sympatickou hrdinkou a jejím kocourem. Adrienne zdědí starý dům, do kterého se nadšeně nastěhuje s vidinou nového začátku. Netrvá dlouho a začnou se dít věci.
Četlo se to samo, stránky mi doslova mizely pod rukama. Je pravda, že nejde o nic světoborného a i když jsem se místy opravdu bál, jako horor mi to nepřišlo. A jinak, chápu, že každý má nějaký vkus, ale ty odpady níže to je tedy mazec.
(SPOILER) Nejdřív napíšu, co se mi líbilo. V první řadě naprosto úchvatná obálka. Autorka má obrovskou slovní zásobu, některé slovní obraty mi doslova vyrážely dech. Zasazení příběhu do Orlických hor byl skvělý nápad, zdejší kraj by sám mohl vyprávět. I když si myslím, že kniha mohla být kratší, přečetl jsem ji za dva dny, tak moc mě příběh pohltil. Kateřina Surmanová umí psát, a já doufám, že se kniha bude skvěle prodávat a dočkáme se dalších.
Teď k tomu, co mi vadilo. Naprosto mě iritoval neprofesionální přístup policie, tak to zkrátka nechodí a jako úlitba příběhu mi to přišlo dost laciné. Neskutečně mě zklamal konec. Pořád jsem doufal, že se z toho opravdu vyklube nějaká sekta, ukáže se, že hlavní hrdina je psychopat, cokoliv, co by zůstalo v reálné rovině. Pořád jsem čekal nějaký wtf moment, zvrat, ale ten nepřišel, kniha dospěla ke konci, ke kterému celou dobu směřovala. Fantasmagorický závěr mě prostě zklamal, čekal jsem víc. Skoro mi přišlo, jako kdyby autorka už nevěděla jak dál, a tak to prostě nějak rychle ukončila. Podobně zklamaný jsem byl z konce knihy Strach od Kariky. Naopak se mi líbilo, jak bylo vykresleno "kamarádství" místních obyvatel. Jak bylo zmíněno v mé oblíbené videohře: "přátelství je sračka."
Nicméně můj pocit ze závěru je čistě subjektivní a nic to nemění na tom, že tahle kniha je pecka. Nedočkavě budu vyhlížet, s čím dalším autorka přijde.
Napínavý thriller, který jsem přečetl na jeden zátah. Čeká vás napínavý příběh, zajímavé postavy a solidní atmosféra. Detektiv Sam Porter se vrací k případu vraha, který v něm vyvolává noční můry. Příběh se odehrává během pouhých dvou dnů, které vám utečou, aniž byste si to stihli uvědomit.
Přiznám se, že z prvních dvou dílů jsem byl poněkud rozpačitý. Zajímavý svět a poutavý příběh kazila všudypřítomná nuda. Já se zkrátka neuvěřitelně nudil. Dodnes nechápu superlativa, kterými nad světem Naslouchače většina čtenářů nešetří. Ano, příběh je fajn a svět opravdu zajímavý, ale to mi zkrátka nestačí. Nasterea mě až na utahaný začátek příjemně překvapila, ale... Na můj vkus obsahuje hrozně moc postav, ve kterých jsem se ztrácel. Bohužel jsem ani nepochopil hry s čísly a předurčeností jednotlivých postav. Celé mi to přišlo zmatečné. I přesto jsem se ale bavil a doufám, že na další díl nebudeme čekat tak dlouho jako na Nastereu.
Zbožňuju Cestu šamana i Jiný svět. Od Atamanova jsem četl Obránce perimetru, který byl skvělý, ale o klasické LitRPG se přece jen nejedná. Temný bylinkář je zatím to nejlepší, co jsem z tohoto žánru četl.
Luxusní military sci-fi, které může směle konkurovat zavedeným západním autorům. Doufám, že se bude dobře prodávat a další díly na sebe nenechají dlouho čekat.
Svět, který autorka vystavěla, se mi dostal pod kůži. Stejně tak prostředí mého milovaného Brna. Co mě ale od čtení odrazovalo, byl naprosto nesnesitelný hlavní hrdina. A to tak moc, že strhnu hned dvě hvězdy. Příběh jako takový nebyl vůbec špatný. Už mám koupená Zřídla, tak jsem zvědavý.
Po předchozím, pomalejším dílu, jsme tentokrát dostali pořádnou nálož akce. Doufám, že další díl je na cestě, protože to vypadá, že teprve teď začne ta pravá divočina.