JessieEx komentáře u knih

Původně jsem zamýšlela přidělit knize jen dvě hvězdičky. Prvních sto stran se totiž nedalo číst. Bojovala jsem s nimi víc jak týden, pak se naštěstí děj trochu rozjel. Takže úplná hrůza to nebyla, nadšená ale taky nejsem. Nejvíce mě rozčilovaly chyby a překlepy a z čeho jsem úplně šílela byla snaha překladatelky. Pardon, ale použít jako zdrobnělinu jména Lawrence - LAWŘÍK...to je na odstřel...

5 23.05.2016

Jsem opravdu moc vděčná za možnost být ambasadorkou tohoto oblíbeného hitu, a to i přesto, že moje konečné hodnocení se liší od většiny nadšených čtenářek . Já jsem se do knihy pustila ze zvědavosti, nikdy jsem dark romanci nečetla a chtěla jsem vědět, "co to se mnou udělá". Musím kvitovat, že spojení detektivky, erotické "romance" a hororu bylo vážně působivé Co na mě ale nezapůsobilo byla ta pikantní linka, kdy on musel ji vyloženě zlomit, aby ho chtěla. Tady jsem si vlastně potvrdila, že znásilnění mě fakt nerajcuje No ale druhý díl stejně potřebuju, protože...no, přečtěte si to sami

4 01.12.2024

Nádherná knížečka, koupila jsem ji jak zajíce v pytli přes internet synovi k Vánocům a nelituji. Textu je minimálně, stejně jako u ostatních leporel, tady ten text vynahrazují neskutečně propracované "vyřezávané" rozkládací 3D obrázky. Jediné, co bych vylepšila - chtělo by to pevnější stránky, tyhle roztrhat je pro malé prcky hračka :)

4 04.01.2019

Kuchařka s docela pěknou grafikou a pár zajímavými recepty. Nepřichází ale s ničím novým a chybí jí vlastní filosofie. Navíc už podle obálky se zdá, že bude kniha o zavařování a dalším uchování potravin. Ano, je, ale...je to takový mišmaš, kromě receptů na marmelády či nakládaný sýr tu najdete i recepty třeba na sekanou, briošky nebo lanýže. Určitě by bylo lepší, kdyby si dal autor jasný směr a cíl. Takhle mi říká jen to, že co si připravíme doma, to je nejlepší. Ale to přece říkají všechny kuchařky, ne? Pár receptů ale určitě vyzkouším.

4 19.12.2018

Nové vydání je po grafické stránce opravdu krásně zpracované. Po technické stránce to bohužel trochu pokulhává, po jednom přečtení už se vazba rozpadá, což je obrovská škoda.
I můj roční syn si totiž originální obrázky Beatrix Potterové oblíbil. Knížečka je opravdu skvělá a já jsem zvědavá na filmové zpracování.
Zároveň bych taky chtěla do budoucna porovnat s knížkou Hádej, jak moc tě mám rád!, která teď běží jako seriál na "déčku" a králíčka Petra mi nejen kresbami připomíná...

4 27.09.2018

Knížka je rozdělena na tři části podle věku dítěte. Já jsem četla jen druhou část, tedy o spánku dětí ve věku 3-12 měsíců. Autora mám ráda už z předešlých knih. Líbí se mi, že sám přichází se zajímavými metodami, je originální. Knížka je přehledná a obsahuje zajímavé i užitečné informace. Hvězdičku strhávám za to, že ani ty nejlepší metody nefungují 100% u všech - např. mě některé rady nepomohly a v některých situacích jsem se prostě musela rozhodnout řídit se vlastní intuicí a vykašlat se na to, že autor v knížce radí dělat to úplně jinak...

4 03.09.2018

Na mě příliš nepřehledná publikace, mnoho informací se opakuje nejen v této knize pořád dokola, ale objevují se tu i informace z předešlé publikace Něžná náruč rodičů. Tabulky "co by mělo dítě už umět v určitém věku" jsou dle mého zbytečné a tolik se tu opakující. Naopak si cením důležitých informací, které rodiče učí, jak jemně rozvíjet jednotlivé dovednosti, zda je vůbec rozvíjet a jak na sebe jednotlivé pokroky navazují.

4 10.04.2018

Užitečná publikace pro novopečené rodiče! Pomocí fotografií a návodů učí jak s dítětem manipulovat, v jaké pozici nosit, jak zvedat. Co je pro dítě dobré v jakém věku a to od narození až do jednoho roku.
I přesto, že jsem se většinu těch praktik naučila v porodnici, kde jsem se svým nedonošeným děťátkem strávila celý měsíc, a později i na rehabilitacích, byla pro mě kniha prospěšná a dozvěděla jsem se i něco nového.
Video na DVD přiloženém ke knize vlastně defacto obsahuje stejné informace jako kniha, takže je zbytečné číst a ještě se na to dívat. Pokud máte málo času, bude vám stačit shlédnutí 40min. videa :)

4 06.04.2018

Cora je mladou, krásnou a bohatou dědičkou, která se ve svých devatenácti letech vydává s matkou z rodné Ameriky do Anglie, aby si zde na matčino přání ulovila ženicha s titulem. Díky jejím přednostem se jí to podaří téměř záhy po příjezdu. Jenže její milovaný vévoda skrývá jedno tajemství, které čtenář tuší už od samého začátku, a zatímco jej autorka postupně a rádoby nenápadně odkrývá, čtenář se utvrzuje ve svém podezření, jen Cora je slepá a hluchá.
Hluchá stejně jako spousta míst knihy, která je zpočátku také velmi nudná, ale naštěstí za polovinou konečně nabere trochu spád.
Kniha je přirovnávána k Panství Downton, což mě nepřekvapuje, myslím, že je jasné, kde se autorka inspirovala. Nedosahuje však jeho hodnot, přijde mi ještě více odosobněná než proslulý seriál, ale zároveň jsem přesvědčená, že by příběh lépe vynikl ve filmovém zpracování - 460 stran nevalné literární kvality je trochu moc.
Ale konec se mi líbil a tak i já, ač jsem přemýšlela nad nižším hodnocením, dávám tři hvězdičky.

4 05.04.2018

Moje druhá a poslední kniha od doktora Fořta. Opět napsáno úplně zmatečně. Nechá se ovládat emocemi i při psaní knihy. Když cituje vkládá do toho své poznámky ve formě otazníků a vykřičníků...no kdo se v tom má vyznat?
Ale dost k formě. Já jsem se nedozvěděla, co jsem potřebovala vědět, knížka prostě nesplnila mé očekávání.
Proč se v názvu vůbec mluví o kojencích, když podle dr.Fořta je jediným správným zdrojem potravy mateřské mléko? Jasně, já s ním souhlasím, že je nejlepší kojit co nejdéle. Ale myslí si snad pan doktor, že se mi po přečtení téhle knížky rozjede znova laktace? Já bych ráda věděla, čím krmit pěti, šestiměsíční miminko, jaké dělat příkrmy. Podle knihy očividně nic a čekat až do roka. Jenže ze spousty dalších zdrojů se dozvídám úplně jiné informace než z knihy, dokonce od našeho pediatra. Takže teď babo raď jestli věřit Fořtovi nebo všem ostatním :) Docela ráda bych slyšela od nějakého jiného uznávaného odborníka, jak moc důvěryhodným zdrojem dr.Fořt je...
P.S. Název naprosto zavádějící. Kromě již zmiňovaných kojenců v podnázvu, ještě k tomu "Aby dětem chutnalo" - k dětské chuti není v knize napsáno nic. A recepty zabírají asi jen čtvrtinu knížky, možná ani to ne, a většina je od dvou let...

4 12.02.2018

Knížku jsem otevírala bez velkých očekávání, zato se zvědavostí. Tušila jsem něco jako "erotickou Jane Austen". Běžně takové věci nečtu, ale chtěla jsem si udělat vlastní názor na celkem oblíbenou autorku - alespoň u nás v knihovně oblíbenou.
Musím říct že erotické to bylo. Velmi. Možná až moc. Veškerý zbylý děj byl naprosto bezduchý, jakoby jen taková omáčka navíc, aby se neřeklo, aby prostě nebylo 100% knížky jen o sexu. Bohužel Jane Austenové to nesahalo ani po kotníky. Nevadí mi knížky zasazené do této doby, ale autorka to musí umět. Já jsem se dvěma třetinami knihy nemohla vůbec prokousat, naštěstí poslední třetina kupodivu byla nejen celkem čtivá, ale snad i napínavá. Přesto však už po dalším románu této autorky nejspíš nesáhnu.

4 23.10.2017

Zase úplně jiné teorie, než v dalších knížkách o zdravém životním stylu... Tím, jak si jednotliví autoři navzájem odporují ve mě bohužel vyvolávají neochotu čemukoliv věřit a nabádají mě řídit se vlastním instinktem...

4 07.08.2017

Jako správná knihovnice jsem se rozhodla přečíst si Knihovnické pohádky. Jednak mi je doporučila kolegyně a navíc se mi knížka hodí ke splnění 19. úkolu čtenářské výzvy. Pohádky nevyhledávám, ale myslela jsem si o sobě, že je mám ráda :) Tyto mě zklamaly. Hlavním důvodem je nejspíš to, že nejsem cílová skupina. Vím, že pohádky nejsou vždy jen pro děti. Tyto ale spíš ano, jsou hrozně mravokárné (nesmíš jíst nad knihou, musíš s ní zacházet opatrně...) Pro malé děti super, ale jinak jsou pohádky hrozně nezáživné a děj je naprosto povrchní. Jsou prvoplánově poučné a tím pro mě naprosto nezajímavé. Ne, my knihovníci opravdu nejsme tak nudní, jako tyhle pohádky ;)

4 14.07.2017

Jak těžce se mi Bellagrand četl, tak těžce se mi hledají slova, která by jej vystihla. Četla jsem jej skoro tři měsíce, nějak to nešlo, nemohla jsem se začíst.
Na začátku mě odrazovalo to obrovské množství politických detailů - historických událostí, ale zase jsem se díky tomu dozvěděla spoustu nového. Taky mě rozčilovalo střídání vypravěčských časů. To se vůbec do knihy tohoto rázu nehodí, ale dost možná to byla jen chyba překladatele. Štvala mě nekonečná spousta nezajímavých dialogů ale co mě nejvíc na knize vadilo byl hlavní hrdina, totální idiot, magor a kdoví co ještě. Jo a taky mi chyběla pořádná zápletka, nečekaný moment a zajímavé rozuzlení - jenže to se asi nedá moc čekat od románů, které zasahují a popisují i několik desetiletí života hlavních hrdinů, a to je i důvod, proč na takové romány moc nejsem (ne, že by se nenašly výjimky).
Ale dost negativů. Bellagrand je příběh manželů Giny a Harryho. Je to příběh především o lásce a přitom to není klasická love story - potkali se, zamilovali se. Kniha začíná až několik let po svatbě hlavních hrdinů, kdy se začínají objevovat hlavní neshody, spory a potíže. Harry je zarytý komunista a nejradši by nic nedělal a jen se politicky angažoval. Zato Gina už z prvotního nadšení dospěla do stadia, kdy chce založit rodinu, žít na úrovni a jen se prostě mít dobře. Bohužel díky Harryho přístupu k životu jí to není umožněno. Gina se s ním mohla stokrát rozejít a i Harry měl důvod proč Ginu opustit, jenže Bellagrand je příběh lásky tak silné, že ji nic nezničí a to se mi na knize líbilo nejvíc. Někdy si říkám, že takovou lásku sama žiju (samozřejmě, že většinou bez tak hrozných nesnází, jaké potkaly ty dva) a doufám, že to není jen klam. Držet při sobě i v době těch největších pří a zklamání, to je znak tak silné a vyspělé lásky, že už to uvidíme snad jen v knihách.
Sama jsem si kolikrát říkala, že je Gina pitomá, když ho v některých situacích neopustila, ale zároveň jsem ji obdivovala za to, jak je statečná a jak stojí při svém muži a je si vědoma toho, že jednou slíbila, že ho neopustí a to taky dodrží.
http://bookaholicjessie.blogspot.cz/2016/12/knizni-osudove-lasky-ted-predvanoci-je.html

4 12.12.2016

Kniha není o létání, jak by se mohlo zdát, ale o životních událostech Beryl Markhamové, jež vedly k tomu, že Beryl začala létat. Vyprávění nám dává nahlédnout do dětství Beryl, která odjakživa byla svým způsobem komplikovaná, byla takový samorost, jen se naučila chodit už běhala bosa s domorodými dětmi a učila se lovit drobná i větší zvířata. Sotva jí bylo sedmnáct, neuváženě se provdala a od té doby se to s ní dá se říci táhlo, bezhlavě skákala do jednoho vztahu za druhým. Mé sympatie si nezískala, těžko říci, zda je to vinou autorky či její vlastní. Příběh nebyl špatný, celkem dobře se četl, ale nebylo mi blízké ani prostředí, ve kterém Beryl žila, některé její skandály byly až neuvěřitelné a navíc nevím, do jaké míry autorka fabulovala ale místy byl prostě děj až nezáživný, nebylo to opravdové. Ale právě díky této knize jsem se dozvěděla o Karen Blixen a jejích Vzpomínkách na Afriku. Ráda bych si tu knížku přečetla, ale zároveň je mi jasné, že už pro mě nebude mít to pravé kouzlo, neboť už o ní něco vím z pohledu Beryl. Létala jsem za sluncem dávám tři hvězdičky, i přes ty výše zmíněné nedostatky byl totiž příběh zajímavý a dozvěděla jsem se něco nového.

4 27.09.2016

Přiznám se, že soudě dle úchvatné obálky jsem čekala zcela jiný příběh. Ani tento mě však nezklamal. Největší část příběhu tvořilo matčino vyprávění zavánějící těžkou paranoiou, ale já jsem vlastně ani jednou neměla o pocit, že bych jí neměla věřit. V poslední čtvrtině jsem zaznamenala jistou spojitost s autorovou prvotinou, stejně ale tento román nedosahuje kvalit Dítěte číslo 44. Označila bych ho za lepší nadprůměr, řemeslně kvalitně odvedená práce. Škoda, že se nejzajímavější část příběhu odehrává na posledních asi padesáti stranách, zasloužila by si více prostoru. Ačkoliv se mi hrozně nelíbilo, jak se Daniel ke své matce zachoval poté, co mu dovyprávěla svůj příběh. Taky se mi ale nelíbily některé extrémnosti jejího líčení, ubíraly mu na věrohodnosti a serióznosti. Přesto byl román až neuvěřitelně čtivý a napínavý a přelouskala jsem ho během nedělního odpoledne snad jen s jedinou přestávkou.

4 18.09.2016

Za mě rozhodně palec dolů. Opět další kniha slibující senzaci a poznání něčeho nového, a přitom jde jen o opakování starého známého... Přirovnala bych ke knize Petra Fořta - Nevíte, co jíte. Navíc mně, jako laikovi přišla až moc odborně napsaná. Recepty mě nezaujaly vůbec.

3 10.07.2017

Zase další knížka o (h.....) úklidu. No, že má každá věc v naší domácnosti mít své místo a nepotřebné věci nemáme schraňovat to ví snad i malé dítě ne? A že má někdo zlozvyk a neukládá věci na své místo a nebo sbírá kraviny, to jej taková knížka neodnaučí...

3 24.02.2017

Moc pěkná knížečka! Recepty jsem sice ještě nezkoušela, ale podle fotografií vypadají lákavě ;)

3 24.02.2017

Mám moc ráda knížky o kolonizaci, většina těch, co jsem četla byla o Austrálii a většinou byly velmi romantické (což mi nevadilo :)). O Argentině jsem ještě nečetla, takže tím pro mě byla knížka velmi zajímavá - popisy města i krajiny, domorodých obyvatel i zvířat. Popisků ale nebylo mnoho. Samotný děj byl vystavěn na příbězích dvou hlavních hrdinek. Jedna byla chudá a druhá bohatá. Obě ale v nové zemi zažívaly to samé: lásku, bolest, ztrátu, zoufalství i novou naději. Vztah mezi Annou a Juliem nebyl tak vášnivý, jak jsem čekala, spíš byl dost upozaděn. Z celkového pohledu příběh dost kolísal, nejprve byl napínavý, potom nudný, pak zase napínavý a na konci knihy atraktivita zase trochu klesla. Knížka sice byla nabitá velkým množstvím událostí, ale některé bych vypustila, na jeden svazek toho bylo až moc. Ty kladné části příběhu naštěstí převládly a celkový dojem byl nakonec velice kladný.
http://bookaholicjessie.blogspot.cz/2016/12/knizni-osudove-lasky-ted-predvanoci-je.html

3 04.10.2016