JessieEx JessieEx komentáře u knih

Holubice a had Holubice a had Shelby Mahurin

4,5*
Od knížky jsem měla veliká očekávání, vzhledem k všeobecnému nadšení. Ta se asi příliš nenaplnila, na druhou stranu měla jsem problém knížku odložit a četbu jsem si 100% užila.
Pokud na ni budu pohlížet jen jako na romanci, tak tady je to bez debat 5*. Nenazvala bych to úplně hate-to-love..oni se nikdy úplně vyloženě "nehejtili", šlo spíš o lásku zakázanou, která se vyvíjela velmi velmi zvolna. A to můžu. Bylo to mega romantické, bylo to erotické, bylo to fajn - ano četla jsem už vášnivější příběhy ale tohle bych kvalitou přirovnala ke Kronikám prachu. Zvýšenému tepu se nevyhnete :)
Co se týče fantasy příběhu...tady si netroufám hodnotit *. Zpočátku jsem byla velmi zklamaná, bylo to jako romance zasazená do fantasy světa, který je tady hodně opomíjený. Nedokázala jsem si jej vůbec představit. Byl to středověký svět? Těžko říct. Autorka použila středověkou "kacířskou" církev, nevymyslela nic nového. Jen ty čarodějnice byly skutečné. Ale všichni se chovali tak nějak "moderně", a ač chodili oblečení ve středověkých šatech, bylo to asi to jediné, co na nich bylo středověkého... Hlavní hrdinka se vyjadřovala velmi velmi moderně, já věřím, že vulgarismy tu byly vždycky, ale určitě se používaly jinak. Druhá polovina nebo spíš poslední třetina si to u mě ale dost vyžehlila, o čarodějnice tu nebyla nouze, mohli jsme lépe poznat jejich svět a ty zvraty...dostaly mě. Knížku každopádně doporučuji, spíše ženám, rozhodně to není klasická fantasy, nevím ani jestli se hodí výraz "young adult", já bych to spíše nazvala "fantasy romance".
P.S. Moje první čarodějnická fantasy, ale určitě ne poslední!!

11.05.2020 5 z 5


Prokletý rok Prokletý rok Kim Liggett

Sotva jsem se do knížky začetla, měla jsem pocit, že půjde o nějakou feministickou hrůzu, která má být prý podobná Příběhu služebnice, který za mě třeba vůbec feministický není. Jenže ono se to brzy zlomilo a bylo to, jako bych četla Příběh služebnice říznutý Pánem much. Protože tohle fakt není feminismus, když holky netáhnou za jeden provaz, ale navzájem si ubližují. Ta šikana, která se odehrávala v táboře byla tak moc hnusná a krutá, že mi z toho bylo špatně. Kdo někdy šikanu zažil, asi to bude fakt zvládat hůř. .

Celkově byl příběh hodně temný, krutý, drsný, ale taky napínavý a perfektně napsaný. Líbila se mi psychologie postav. Líbil se mi celkový nápad. Líbila se mi romantická linka ❤

Nepochopila jsem pár věcí, třeba proč tam autorka musela za každou cenu vecpat LGBT tématiku (asi by to bez ní nebylo dost "Young adult"), proč Tierney byla naštvaná na Michaela, proč se konec zase zvrhl ve feministickou propagandu?

Přesto ta myšlenka, kterou jsem si z knížky odnesla, je krásná a hluboká. Je to spíš zásadní otázka, než myšlenka:
Proč chceme, aby nás muži brali jako sobě rovné, když se ani samy k sobě neumíme chovat hezky? Závidíme si, promlouváme se, přebíráme si navzájem muže a jinak si ubližujeme... ????

V recenzích jsem často četla, že ten konec je úplně nejvíc wow a překvapující. Buď jsem jej tedy nepochopila, nebo je to fakt to nejslabší na celé knížce. .

Nicméně ano, tohle byl zatím nejlepší YA fantasy příběh, doporučuji!

24.04.2020 4 z 5


Šťastně až do smrti Šťastně až do smrti Anna Ekberg

4,5*
Uff! Tak tohle byl neuvěřitelný masakr! Ta knížka mě úplně rozcupovala na kousíčky.
Tak depresivní knihu už jsem dlouho nečetla. Jako žena a manželka jsem ten příběh o rozpadu jednoho manželství vnímala hodně intenzivně. Není to milostný příběh, jak mylně uvádí anotace. Tohle je pravý opak. Je to příběh o konci jedné lásky, o zradě, o nevěře, o ublížení a o tom, co to dělá s naší/jejich myslí. Jistě, celým příběhem prostupuje jakési erotično, které vychází z činu, kterým hlavní hrdina Christian ukončil po dvaceti letech manželství. Ale to, co následuje, je mnohem hlubší, syrové a nervy drásající. Fascinovalo mě tady mnoho věcí. Od absurdity Christianova chování, kterého jsem přirozeně nenáviděla, až po to, kam se celý příběh dopracoval. Christian byl jako malé dítě, zamilovaný kluk, který není schopen přijmout zodpovědnost, postavit se problémům čelem, jen uplákal a byl zbabělý. Naopak Leonoru jsem dlouho chápala, soucítila s ní. Až skoro na konci jsem si uvědomila, že byla taky hloupá, když tolik bojovala o takhle nanicovatého chlapa jako byl Christian.
Co mi na knize vadilo? Určitě linka s detektivem v důchodu, Holgerem. Přišlo mi nereálné, aby dokázal zrekonstruovat celý příběh tak dokonale (teď v důchodu) a přitom tehdy pachatele neodhalit. Navíc jeho vstupování do příběhu děj hrozně brzdilo.
Co mě však namíchlo nejvíc, je anotace! Mimo to, jak je stupidní, taky prozrazuje něco, co by se čtenář dozvěděl až někde za polovinou knihy a zažil dobrý šok.
Několik chyb v překladu... dvakrát se tu zmiňuje, že stavba školy a potažmo Christianův poměr se Zenií trvaly několik let (!!) Ve skutečnosti to bylo několik měsíců.
.
No a čistě náhodou jsem zjistila, že se mi kniha hodí do Čtenářské výzvy! Kniha Dánského autora.
Doporučuji! Solidní psychárna.

08.01.2020 5 z 5


Čtvrtá opice Čtvrtá opice Jonathan Dylan Barker

3,5*
Začátek příběhu byl rozhodně originální. Hned v první kapitole totiž umírá sériový vrah, kterému se roky dařilo skrývat před zákonem a hlavně před detektivem Porterem. Ten však ještě musí najít dívku, kterou "opičí vrah" před svou smrtí někam ukryl a které uřezal ucho, jež už tradičně okázale doručil v balíčku až k rukám detektivů. Fajn rozjezd, ale dlouho jsem se nemohla zorientovat. Za co dávám tak nízké hodnocení?
Četla jsem v poslední době hodně dobrých thrillerů a tento nebyl o tolik horší, jen je jiný svým tématem, které mě neoslovilo.
J.Deaver říká: "Nádherně zvrácené", já říkám: "Nechutně zvrácené" - asi stárnu a jsem útlocitnější, ale tenhle typ nechuťáren už fakt nemusím. Vůbec se mi to nečetlo dobře. Vzpomněla jsem si na knihu, kterou jsem četla před pár týdny a která má mnoho společných prvků se Čtvrtou opicí - vrah je tady člověk, nejen očividně mentálně nemocný, ale hlavní problém je v tom, že jeho úchylku mají na svědomí jeho rodiče a on si myslí, že jedná správně a bere "spravedlnost" (nebo svoji zvrácenou představu o spravedlnosti) do svých rukou. Toto je na mě asi moc brutální a knihám s podobnými prvky už se příště raději vyhnu. Akorát, že podle konce je mi jasné, že knížka bude mít pokračování, tak jsem zvědavá, jestli odolám :)
Taky mi nesedí vrahové, kteří mají své postupy perfektně propracované, naplánovaný každý mezikrok a dokážou svést detektivy na dokonale falešnou stopu. Připadá mi to až příliš nerealistické. Na to, jak mi knížka byla doporučována a jaké má vysoké hodnocení, to bylo spíš zklamání a zachránila to až napínavá poslední třetina.

18.11.2019 3 z 5


Matčina volba Matčina volba Samantha King

4,5*
Wow! Tak tohle mě teda moc bavilo, hned od první stránky! Hlavní hrdinka Madeline je tři měsíce od strašné události, která postihla její rodinu, stále ve špatném psychickém stavu a my můžeme nahlédnout do jejích myšlenek a vzpomínek. Jediné, co si zřetelně vybavuje je den desátých narozenin jejích dvojčat, syna a dcery. Do domu vtrhne maskovaný ozbrojený muž a přikáže Madeline aby si vybrala, které dítě má přežít. Pak už si Maddie vzpomíná jen na to, že její syn přežil, ale dcera ne. Zatímco se snaží více rozpomenout, vyskakují jí i další vzpomínky, často rozmazaně, částo ani není jasné, co jsou vzpomínky a co se děje právě teď. Autorka nás úžasně udržuje v napětí, aby nám postupně odkryla všechny dílky skládačky a zodpověděla všechny otázky. Musím říct, že to bylo lehce předvídatelné i když odpověď na poslední otázku jsem čekala jinou a bohužel se mi ten konec kvůli tomu nelíbil :( za to strhávám půl hvězdičky. Ale jinak... Především jak je příběh zpracovaný po psychologické stránce - bravo! Něco tak povedeného už jsem dlouho nečetla a myslím si že kniha může plným právem užívat označení psychologický thriller. To napětí by se dalo krájet, matení čtenáře - dobře propracované zvraty a skvělé vyvrcholení. Doporučuji!!
P.S. Vykašlete se na anotaci, ideálně ji vůbec nečtěte, akorát vás zbytečně zmate.

22.09.2019 5 z 5


Chlapec mezi dveřmi Chlapec mezi dveřmi Alex Dahl

4,5*
Vzhledem k tomu, že je kniha velmi předvídatelná, odpověď na otázku, která přirozeně vyvstane po přečtení anotace, vás napadne už kolem padesáté strany a pak jen čekáte, jestli se to potvrdí. Kniha tím okamžikem odhalení ale také začíná být velice čtivá a napínavá (ano, i když tušíte/víte, jak se bude příběh vyvíjet) a tak jsem si nakonec četbu naprosto užila, přestože jsem zpočátku měla pocit, že to bude nuda.

I když mě tolik bavila a zápletka byla opravdu důmyslně propracovaná, nepřirostla mi k srdci. Čišel z ní totiž chlad norského města i chlad z chování samotné hrdinky. Tu si prostě nelze oblíbit. Na její snaze zalíbit se všem by nebylo nic špatného, kdyby nebyla notorická lhářka. I její temná minulost by se dala možná pochopit, kdyby Cecilie zaujala pokornější postoj. Ale ona lže své rodině, svému manželovi, sama sobě i čtenářům a do svých lží se nakonec i zamotává. Tuhle vlastnost nesnáším na lidech, stejně tak ji nesnáším u literárních hrdinů, a proto jsem Cecílii nefandila.

Celkově propracovanost povahy (nejen) hlavní postavy je špičková, opravdu je to psychologický román jak se patří. S označením "thriller" se dnes podle mě až moc plýtvá, ale i tady bylo několik thrillerových prvků, především napětí, gradace, zvraty, ale na druhou stranu je to román, jehož příběh plyne celkem poklidně a akčnost tady nečekejte.

Ještě jednou musím vyzdvihnout propracovanost celého příběhu a také chválím, že autorka zahrnula celou škálu současných (nejen)politických témat - norský sociální systém, společnost, migrace, pěstounství, multikulturalismus, drogy, nakousla i homosexualitu, víru v Boha... - ale přesto dokázala zůstat nestranná, to se mi moc líbilo. Prostě je do příběhu zakomponovala tak, jak jsou obsažená v běžném životě.

Jednu malou výtku mám k pár technickým chybám a druhou k doslovu. Ten byl podle mého názoru zbytečný. Celkově doslovy moc nemusím, příběh se mi líbil tak jak skončil, doslov to jen zbytečně zamotal - nebo spíš zamotal hlavu čtenáři ☺

Knížku doporučuji všem fandům žánru - nenechte se zmást nižším celkovým hodnocením! Těším se na další autorčiny knihy.

16.09.2019 4 z 5


Tajemství porodních bab Tajemství porodních bab Sally Hepworth

4,5*
Opět a po velmi krátké době jsem sáhla po knize o porodních bábách a byla to příjemná změna, že se příběh odehrával v současnosti.
Já jsem z knihy nadšená! Naprosto mě pohltila, byla tak čtivá, že jsem ji nemohla odložit a bylo tam vše: tajemství, romantika, rodina, střídání minulosti a současnosti a něžné popisy porodů. Taky to bylo díky tomu velmi emotivní, půlku knížky jsem proslzela a stejně jsem ji nedokázala odložit.
Knihu hodnotím 95% a to proto, že i když byla parádní, byla taková prostá, mile prostá. Text psaný jednoduchým jazykem, někde dokonce gramatické hrubky.
Z postav mi byla nejvíce sympatická Grace, naopak Neva byla na můj vkus příliš odtažitá a uzavřená. Proto mě ale bavilo pozorovat, jak se její postava vyvíjela v rámci okolností.
Moc doporučuji!
.
Bonusem v knize je pár vtipů o porodnictví, tenhle obzvlášť pobavil:
"Kolik porodních bab je třeba aby zašroubovaly žárovku?"
"Šest. Jedna šroubuje a pět brání místnímu porodníkovi, aby nezačal aktivně zasahovat."

13.09.2019 4 z 5


Tatérka Tatérka Alison Belsham

Tak tohle byla detektivka jak se patří, navíc s originálním námětem! Moc dobře se mi četla, hrdinové mi byli sympatičtí. Marni jsem si celou dobu představovala s tváří herečky Olivie Munn, perfektně by to k ní pasovalo - takže jestli se jednou bude natáčet film, ocením, když si ode mne nechají tvůrci poradit s obsazením :D
Romantická linka mi teda nevadila, rozhodně to odlehčilo tu temnou atmosféru a navíc to bylo romantikou opravdu jen decentně šmrnclé, asi 5% z knihy... To fakt někomu vadí?
Mnohem víc tu bylo popisků práce vraha, trošku nechutné, ale nemám zas tak slabý žaludek, abych to nezvládla. I tak jsem měla při čtení večer husinu no a ty sny, co následovaly, ty bych nepřála fakt nikomu. A to se mi opravdu často nestává, aby mě nějaká kniha "pronásledovala" i ve spánku.
Co mi trochu vadilo, ale to spíš jen zpočátku, byla divná chronologie, ale ta se později buď vytratila, nebo jsem si na ni zvykla. A překladatelce vytýkám zmatenost v tykání/vykání. Ono je to často problémem u překladových knih, ale mě se prostě nelíbilo, že si spolu dva kolegové vykali a pak najednou přešli na tykačku, jakoby nic.
Knížku každopádně moc doporučuji, Alishon Belsham šlape na paty takovým autorům moderních britských detektivek jako jsou Bryndza, Marsons nebo Cole. Těším se na další díl!

17.08.2019 5 z 5


Hadrový panák Hadrový panák Daniel Cole

3,5*
Uf, konečně přečteno...ne, že by mě to nebavilo, ale měla jsem hektický týden a knížku pořád odkládala z nedostatku času nebo kvůli únavě...
A popravdě jsem hodně nerozhodná v hodnocení. Byl to typický detektivní thriller, který se perfektně četl a byl plný šokujících zvratů a místy až děsivý. Děj byl lehce předvídatelný, takže ty zvraty vlastně ani tolik šokující nebyly, ale mě to nevadilo. Alespoň jsem tentokrát nebyla úplně mimo. Přesto byl příběh tolik překombinovaný, že jsem se často ztrácela a postrádala souvislosti. A kvůli tomu i snižuji hodnocení. Ještě teda nechápu název... Hadrový panák...je hadrový...ale ten panák, který dal příběhu název, rozhodně hadrový nebyl. Další díl série ale určitě zkusím.

11.07.2019 4 z 5


Prokletá krev Prokletá krev Sabine Thiesler

Tak tohle byla síla! Po knize jsem sáhla čistě náhodou, protože mě zaujala obálka. Až po jejím otevření jsem zjistila, že se odehrává v Toskánsku, blízko místa kam brzy jedu na dovolenou, a byla jsem na knížku fakt natěšená.
Bohužel jsem měla problém se zpočátku začíst. Ale pak se to rozjelo a já jsem hltala každé slovo, i tak jsem ale příběh četla navícekrát, protože to byla poměrně náročná a dlouhá četba.
Za to neskutečně temná, hluboká a napínavá. Něco takového jsem asi ještě nikdy nečetla. Když jsem se prokousala počátečním příběhem Sarah v Německu, nabraly věci rychlý spád a bylo jasné, že v téhle rodině není všechno ok. Nazvala bych to spíš Zkažená krev. Několikrát jsem musela při čtení vykřiknout "notyvole!" a jednou dokonce "notyvolefuj!", kdo četl, pochopí.
S autorkou jsem se tímto setkala poprvé a moc ji chválím nejen za úžasně originální a "jiný" nápad ale i za povedené dialogy a skvěle a realisticky vykreslenou psychologii postav.
Sarah mi bylo nakonec i líto, ačkoliv ona byla původcem toho všeho zla, i když to tak rozhodně nezamýšlela. Docela ráda bych četla pohled na celý příběh jejíma očima, jenže to jaksi není možné, když zemřela hned na začátku knížky... Romano byl snad jediná, (pro mě) pozitivní postava celého příběhu, ale štvalo mě, jak se zachoval na konci.
Fakt doporučuji, není to (klasická) detektivka, ani thriller, spíš solidní psycho, trošičku mysteriózní, alespoň tak to na mě působilo :)

02.07.2019 5 z 5


Cizinec Cizinec Arno Strobel

Přečteno na jeden zátah, opravdu super! Byl to napínavý thriller od samého začátku, dost tomu přidalo vyprávění z obou stran. Jedna kapitola ona, druhá on... Představovala jsem si, jak by bylo super, kdyby to tak autoři i psali, na střídačku.
Každý z těch dvou se "tvářil" tak moc nevinně, že jsem opravdu neměla tušení, komu věřit. Krátce za polovinou potom nastala zvrat, který už trochu naznačil, kam se bude příběh ubírat a jak skončí. Ačkoliv se hlavně zpočátku zdálo, že téma je neoriginální, vše se změnilo a nakonec jsme se ocitli úplně někde jinde. Poslední třetina byla opravdu akční a byl to boj o holý život. Až na pár drobností a nesrovnalostí to byl velmi dobře propracovaný příběh.
SPOILER: Co se mi na knížce opravdu nelíbí, je politikaření. Podle mého názoru politika do beletrie prostě nepatří, zvlášť když je situace tolik aktuální a může naznačovat směr smýšlení autorů. Kdo tady byl ten hodný a kdo zlý mě nejprve překvapilo, ale pak jsem si uvědomila, že tomuto už se opravdu nemůžu ani divit. Škoda toho, ale ani tak nechci knize kvůli tomu ubírat hvězdičky, jen proto že nesouhlasím s tím, co se snaží říct a od čeho chce odvést pozornost.

11.06.2019 4 z 5


Muž jménem Ove Muž jménem Ove Fredrik Backman

Ke knize jsem se dost dlouho nemohla dokopat a byla vůči ní skeptická. Podle anotace to neznělo jako zrovna mé oblíbené téma. Přesto jsem konečně knihu otevřela a první kapitola potvrdila mé obavy. Nesedlo mi vůbec vyjadřování hlavní postavy a vinu jsem dávala hlavně překladu. Jenže po první kapitole se stal zázrak a mě kniha naprosto pohltila. Podle mě je to především knížka o obrovské lásce. Půlku knihy jsem proplakala. Nezasmála jsem se ani jednou. Taky jsem zde našla pochopení pro všechny muže typu Ove, neboli mrzouty. Je jich kolem nás spousta. A hlavně jsem nestačila žasnout nad ohavností švédského sociálního systému. Jestli se autor inspiroval skutečností, tak to potěš... Nicméně, dala bych pět hvězdiček, ale poslední třetina knihy už mi nepřišla tak zajímavá, ta skvadra kterou dali dohromady a to, že by se muž na prahu šedesátky dokázal tolik změnit, se mi zdálo hrozně nerealistické a místy až absurdní. Knížku ale hrozně moc doporučuji, opravdu mile překvapila!

22.01.2019 4 z 5


Jsou světla, která nevidíme Jsou světla, která nevidíme Anthony Doerr

Válečné romány mám i nemám ráda. Přijde mi to trochu jako rouhačství oživovat znova ty hrůzy, miliony zničených životů a dávat duši novým fiktivním postavám, které to musí prožívat. Přesto, když se nad to trochu povznesu, jsou to úžasné knihy (což je právě trochu paradox). Jinak tomu není ani u tohoto románu. Je to především precizně napsaný příběh dvou mladých lidí, vedoucí k letmému setkání. Znova musím obdivovat nejen sloh ale i vědomosti sympatického Anthonyho Doerra - i když je zřejmé i zde na tomto románu, že má blíže k povídkové formě. Na tuto knížku jen tak nezapomenu...

14.03.2018 4 z 5


Dítě číslo 44 Dítě číslo 44 Tom Rob Smith

Po prvních dvou stranách jsem knihu asi na týden odložila. Neměla jsem vůbec chuť ji číst. Po přečtení anotace jsem byla přesvědčená, že spadá do žánru, který mi vůbec není blízký. Prostě sama bych po takové knize nesáhla, jenže mi ji donesla kamarádka, ať si ji přečtu. Nakonec jsem se ke čtení dokopala a příběh mi naprosto vyrazil dech. Opravdu bravurně zvládnuté, je to již rok, co jsem knížku četla a tak se mi to rozleželo v hlavě a zůstaly mi z ní jen ty nejlepší pocity.

09.07.2016 5 z 5


Sanatorium Sanatorium Sarah Pearse

3,5*
Knížka je vystavěná především na výborné atmosféře, to se skutečně povedlo. I psychologie postav byla celkem dobře propracovaná, ALE problém je, že mně ty postavy nesedly. Především ta hlavní, Elin. Elin je extrémně problematická osoba a její přítel Will by si zasloužil medaili za tu svatou trpělivost! Já chápu, že za to z větší části nemůže, ale ty její úzkosti, klaustrofobie, paranoia...člověk má už po pár stránkách chuť ji proplesknout, ať se holka sebere.

Navíc mi teda přišlo, že Elin je i mizerná policistka. Těch chyb, co nasekala, jak byla neopatrná, nemyslela vůbec dopředu - i já jsem byla stále o krok napřed vůči ní. Pronásledovala po hotelu vraha zcela neozbrojená a riziku vystavila i své blízké. Naletěla na všechny falešné stopy, postupně podezírala snad všechny, dokud tímto náhodným způsobem nedošla až k té správné osobě. Ach jo...

Co mi také nesedlo byla brutalita vražd a to, na co odkazovaly - to úplně v thrillerech nemusím, podobné nechuťárny. Jinak ale Sanatorium není špatná knížka, dobře se čte, kapitoly jsou krátké, děj graduje, ale mě tu zkrátka víc věcí nesedlo, ke konci jsem měla pocit, že u je to všechno fakt dost překombinované a nedostala jsem odpověď na všechny otázky...

V zahraničí vychází další díl s Elin Warnerovou a já nevím, zda budu mít chuť si to přečíst, u Elin by se totiž mohlo stát, že to dopadne hodně špatně...

05.05.2022 3 z 5


Cizinec v naší posteli Cizinec v naší posteli Samantha Lee Howe

4,25*
Po dlouhé době jsem se vrátila ke svému oblíbenému žánru a musím říct, že jsem spokojená. On to sice není čistokrevný thriller, spíš rodinné/milostné drama, ale ke konci jde i o život. Určitě i napětí tam je a tak nějak vše, co tam být má. Skvěle se to četlo a užila jsem si to.

Na druhou stranu, kniha nepřichází s ničím novým. Téměř vše, co tu je, už jsem někde četla. I proto byla kniha velmi předvídatelná, zároveň vypravěčka/hlavní hrdinka toho prozrazovala tolik, že vlastně bylo jasné, co za tím vším bude. Stejně tak prolog zbytečně prozradil, co se stane.

Nebýt ale tady té předvídatelnosti, byla by kniha opravdu povedená. Nenudila jsem se, užívala si to a šílela z hlavní hrdinky, která byla naprosto nepoučitelná a naivní. Emoce kniha rozhodně vyvolala. A samotný konec mě celkem mile překvapil.

07.03.2022 4 z 5


Rozhodnutí Rozhodnutí Michaela Zábojníková

Konečně jsem si mohla přečíst knihu od této oblíbené slovenské spisovatelky, protože vyšla v českém překladu! A dostala jsem přesně to, co jsem od ní očekávala!
Příběh kombinuje romatickou/erotickou zápletku s napětím. Bavilo mě to víc, než známější knihy podobného žánru. Jen musíte přistoupit na hru, že vše, co se vám zdá nereálné a přitažené za vlasy, zde bude myšleno naprosto vážně :) Sníte o tom, že vás bude držet "v zajetí" krásný svalnatý muž, který propadne vašemu kouzlu? Já si myslím, že každá žena může snít i o mnohdy naprosto nereálných věcech. Svědčí o tom třeba i úspěch Padesáti odstínů. Mně ale Rozhodnutí bavilo o mnoho víc.

Kniha mi totiž přesně sedla do nálady, potřebovala jsem něco extrémně nenáročného a Rozhodnutí jsem prostě hltala. Co na tom, že ta thrillerová zápletka byla prostě předvídatelná, klišoidní a celkově nic moc? Já si i tak užila to napětí :)
Opravdu moc doporučuji!

P.S. Co si pochvalu nezaslouží je ten překlad. Milion a půl chyb...a dokonce zapomenutá věta ve slovenštině?! Ne, že bych nerozuměla, ale něco to vypovídá o kvalitě českého zpracování. Nedokážu si představit, že by se něco takového stalo třeba v překladu od Colleen Hoover nebo Jojo Moyes - a všichni autoři si zaslouží stejně důkladný překlad, i když je to "jen" ze slovenštiny!

21.12.2021 4 z 5


Nevinný záskok Nevinný záskok Lizzy Dent

2,5*
Po delší době se dostavilo i jedno knižní zklamání a moc mě to mrzí. Kniha by totiž vůbec nebyla tak špatná, nebýt příšerné hlavní hrdinky, která pro mě ten příběh úplně zabila.
Bylo mi úplně jedno, jak to s ní skončí. Vadila mi její bezohlednost. Vrhla se do dobrodružství a vůbec ji nenapadlo, že je to zaměstnání jako každé jiné, kde na ni ostatní lidé spoléhají a kde musí být zodpovědná. Místo, aby projevila snahu a doplnila alespoň nějaké chybějící znalosti, ve volném čase se opila a usnula.

Heather, tedy vlastně Birdy, padala z jednoho průseru do druhého, mnohdy s sebou stáhla i další lidi. A co hůř, ty její průsery a trapasy mi nepřišly vtipné. Jako když koukáte na Mistra Beana a je vám za něj hrozně trapně, až vás z toho bolí žaludek, ale zároveň se nedostaví ani ten smích.

James mohl být fajn postavou, ale pro mě ztratil veškeré kouzlo právě tím, že podlehl kouzlu Birdy. Měla jsem z něj pocit, že asi nebude nejostřejší tužkou v penále, když ji neprokoukl, ba naopak, ještě se "uculoval" těm jejím rádoby vtípkům.

Birdy mi vtipná nepřišla ani omylem, marně jsem taky přemýšlela, kde vzala tak obrovské sebevědomí. Já jako nová v nějakém zaměstanání (kterému prd rozumím), bych si rozhodně takhle nevyskakovala. Její zlepšení v druhé polovině knihy mi přišlo málo uvěřitelné, nicméně ta druhá půlka to alespoň trochu zachránila. Byla čtivější i když strašně předvídatelná.

Na knize bych ale ráda vyzdvihla krásné prostředí - Skotsko, nádherný hotel a i ta práce v pohostinství byla velmi zajímavá, obzláště ráda jsem se dozvěděla něco o práci someliérů.

29.11.2021 2 z 5


Harleen Harleen Stjepan Šejić

Moje první setkání s komiksem tohoto druhu, první setkání s Harley...a jsem nadšená. A to nejsem žádná fanynka superhrdinů (možná proto), ale do Harley jsem se zamilovala! Nejvíc mě samozřejmě nadchla kresba, ta je dokonalá! Už se moc těším na autorovy další knihy. V textu jsem se občas malinko ztratila, nebo mi spíš připadalo, že to místy nemá hlavu a patu, ale tak velkolepému dílu jsem ochotná to odpustit...
Já snad začnu číst komiksy :)

25.07.2021 5 z 5


Před povodní Před povodní Anna Bolavá (p)

Hooodně zajímavá knížečka, která navazuje na Ke dnu, což jsem moc nečekala a občas mi dělalo problém si na děj a postavy předchozí knihy vzpomenout. Před povodní jsem četla hrozně dlouho, byť je to tenká knížečka, je poměrně dost náročná. Styl psaní autorky je hodně různorodý, zdá se mi, že to docela střídá, ale celá kniha je psána básnickým jazykem.

Co se týče děje, byl místy fascinující a místy až fantasmagorický. V této knize autorka zapojila nadpřirozeno zatím asi nejvíc. A to mě bavilo. Některé postavy....no dobře, skoro všechny postavy mě ale štvaly, každý tu dostal dostatečný prostor.

Kniha určitě nesedne každému, za mě je ale Anna Bolavá jednou z nejlepších současných českých autorek a byť mám k jejím knihám vždy výhrady, ráda si od ní v budoucnu zase něco přečtu...

21.05.2021 4 z 5