jindra3953
komentáře u knih

Britt - Marie mi připadala jako člověk s nějakou poruchou autistického spektra, úplný začátek jsem protrpěla, ale nelituju, nebylo to vůbec špatné. A jak psal někdo přede mnou - lichý počet stran pro Čt. výzvu 2019.


J. M. Simmela čtu ráda, ale tady se mi děj zdál až příliš překombinovaný.


Až z toho člověka mrazí, jaká to byla hnusná doba a jak rychle lidi zapomínají. :(


Jak už bylo napsáno níže, námět není špatný, určitě by se z něj dalo vytěžit víc.


Skoro jsem se bála začít knihu číst, ale potom jsem si řekla, že odložit ji můžu vždycky. A neodložila, dočetla a nelituju. Hodnotím jako běžný průměr.


Trochu pohádka pro dospělé, ale uznávám, že ke sdělení toho podstatného tady bylo trochu magična potřeba, protože jsou věci mezi nebem a zemí...


Začátek trochu nezáživný, málem jsem knihu odložila. Ale jsem ráda, že jsem to neudělala. Přiznám se, že jsem Šakalovi fandila.


Nebylo to špatné, ale mohlo být lepší. Autorka by měla shlédnout pár "filmů pro pamětníky", potom by snad nepoužila výrazy ségra či předmanželský sex v příběhu babičky Anny.


Tato kniha mě příliš nenadchla, slabý průměr. Překladatelka se taky nevyznamenala. Opakovaně se v textu vyskytlo slovo pistolY ve 4.p. /// zastavily dva vozy. Luny camaro a Jenna buick. /// V první větě kapitoly se dotyčný jmenoval Nelson Geurina, na téže stránce z něj byl náhle Meldon Geurina. /// Hlavní hrdinka vklouzla do sukně, aby si po pár řádcích zatáhla zip na džínách... atp.


Taková detektivní klasika z dob, kdy nebyl internet, mobily... Závěr překvapil.


Oddechové čtení. Jak už napsal někdo přede mnou, kniha mohla mít o pár stránek méně, ale dalo se to.


Příběh se mi zdá trochu přitažený za vlasy, ale budiž. Ovšem ta čeština... Minimálně 2x se autorka netrefila do shody podmětu s přísudkem, občas poněkud kostrbaté formulace typu "riskoval život kvůli němé zvěři", ale co mě hodně zdvihalo ze židle bylo soustavné používání tvaru "mně" i ve větách, kde by daleko vhodnější byl tvar "mi". I když to není hrubka, "tahá to za oči". Věta "Bála jsem se, že mě spolkne mandle" kupodivu neznamená, že mandle spolkne vypravěčku, ale že dotyčný líbající spolkne krční mandle vypravěčky. Taxikář pro změnu pravil, že nemůže klienta "na místo zavéSt s půlhodinovým zpožděním". Možná, kdyby zkusil klienta zavéZt, stihl by to. "Vmetl mě to do obličeje" byl zlatý hřeb na str. 293. U české autorky bych přivítala příjemnější češtinu a hlavně bez chyb.


Jsem na rozpacích. Dějová linka pana W. - proč ne, ale malá čarodějnice byla na mě trochu moc.


Nebylo to špatné. Přiměřeně napětí, přiměřeně romantiky. Podezření na pachatele jsem pojala přesně ve chvíli, kdy byl zastřelen Max, ale občas jsem byla nalomená a tak to má být.
