jindra3953 komentáře u knih
Oba moji rodiče pocházeli ze smíšených manželství, žili v Sudetech a za socíku měli mezi sourozenci a přáteli odsunuté Němce. Byla to blbá doba, za války, před i po ní. Pan Janda to sepsal hezky. Jen drobný přípodotek: souhvězdí Orionu se v našich končinách na večerní letní obloze nevyskytuje. :)
Nebylo to špatné, ale mohlo být lepší. Autorka by měla shlédnout pár "filmů pro pamětníky", potom by snad nepoužila výrazy ségra či předmanželský sex v příběhu babičky Anny.
Pro mě, mosteckého rodáka a pamětníka, milé počtení. Spousta vzpomínek na staré i nové město, některé vyhlášené mostecké lékaře poznávám, i když jména nejsou pravá. Díky, pane doktore. :)
To byla jízda! Jsem víceméně Růžkův vrstevník a nechápu, kde se jeho dílo přede mnou tak dlouho schovávalo. Pamatuju Konobrž, Kopisty, Starý Most a s úžasem zjišťuju, že osobně znám jednoho jeho kamaráda. Teď ještě sehnat Bez tebe, a bude Růžek komplet.
Jsem rodák a pamětník, takže vzpomínky na mládí, na Starý Most, prošla jsem s autorem řadu míst, která už nikdy nikdo neuvidí. :(
Anotace je poněkud poplatná době, kdy kniha vyšla. Je to Růžek se vším všudy a je dobrej.
On ten "náš" Růžek nepatří asi mezi nejznámější české autory, ale to nám, Mostečanům, nemůže vůbec vadit. Píše hezky česky, o našem městě, které už není, o době, kterou mnozí z nás pamatují. Škoda, že odešel tak brzy.
Na této knize je nejpovedenější obálka. Postavy se mi zdály vesměs divné, styl psaní rovněž a výrazy "pohl" "pohli" "do AdrianČINÉHO pokoje", to opravdu ne.
Příběh zajímavý, ale... nemohla jsem se dočkat, až budu mít dočteno. Styl psaní mi vůbec nesedl. Bylo to takové umělé, šroubované, nepřirozené. Přitom ve svém blogu na Idnes autor píše tak svižně, čtivě, nerozumím tomu.
Pamatuju Neprakťák, Lauru a její tygry a spoustu míst i událostí v knize zmiňovaných. Pan autor zažil pěkných pár životních kotrmelců. Dobré to bylo.
Jsem mostecký rodák a patriot. Oceňuji nejen to, že jsem se mohla zase projít Starým Mostem, ale taky to, že bylo popsáno, jak probíhalo osídlování bývalých Sudet, a jaká svoloč v té době do těchto končin přitáhla. S následky se potýkáme dodnes.
Jsem mostecký rodák a patriot, tak jsem si řekla, že to dám, i když hodnocení není nijak závratné. Je to depresivní čtení, ale na to anotace upozorňuje, takže jsem věděla do čeho jdu. Hodně mi vadily hrubky v textu, autor si plete my/mi, mně/mě a dokonce i shoda podnětu s přísudkem se nejmíň jednou nepovedla.
Plný počet hvězd dávám málokdy, ale tady jsem neváhala ani okamžik. Kouzelný příběh a ta krásná čeština... Nezapomenutelný čtenářský zážitek.
Dobré to bylo. Samozřejmě jsem si na YT našla árii Tarji Turunen a Marka Hietala, šel mi mráz po zádech.
https://www.youtube.com/watch?v=ww2f4PPprSc&ab_channel=Nightwish
Jak píše haWranka, kniha osloví především pamětníky královského města Most, a tím já jsem. Pamatuju všechna ta místa, o kterých se píše, i ta na rozmazaných fotografiích (myslím, že to byl autorův úmysl). Pamatuju i dispečerku Jiřinu. Bylo fajn si zavzpomínat a k tomu si přečíst pár krátkých krimi povídek.
Pak ujel dvanáct metrů...oheň se vrhl sto metrů nahoru...o méně než deset metrů...čekající šest set metrů západně ...vzdálenost přibližně sto čtyřicet metrů...ujelo posledních dvacet metrů...spatřil celé to procesí ze sta metrů...ujel čtyřicet metrů...auto dvě stě metrů před ním zpomalilo a potom sto metrů...
První a asi i poslední moje kniha s Reacherem. Ty věčné metry, příp. kilometry mě neskutečně štvaly.
Knihu jsem dočetla včera, shodou okolností v den 124. výročí narození doktorky Vlasty. Byla to obdivuhodná žena. Škoda, že s ohledem na dobu, kdy autorka knihu napsala, není zmíněno, že prostředky na zřízení nemocnice poskytl T.G.Masaryk, nebo že dr. Kálalová psala K. Gottwladovi ve věci dr. Milady Horákové, že jí byla v patách StB... Kdo má zájem, hezké povídání o Vlastě najde na webu obce Bernartice.
Četla jsem Egonovy příběhy už když vycházely na FB a proto jsem ráda podpořila knižní vydání. S láskou a nadhledem popsaný "psí" život.