Jirinamac
komentáře u knih

Knížku bych hodnotila jako průměrnou. Některé příběhy byly zajímavé, ale víc mě bavilo seznámení s podmínkami žití v 50. letech v Londýně, to je v knížce moc dobře popsáno.


Drsný příběh. Čte se rychle a myslím, že bude dlouho o čem přemýšlet.


Nepředstavitelné, co ta osoba J.M. dokázala páchat na dětech. V knížce je skoro neuvěřitelně psáno, že v deseti letech už dokázaly přemýšlet prakticky, nesobecky a vzájemně se podporovat, což jim zachránilo život. Ale ten závěr u soudu, to bych tedy nečekala. :( Doporučuji zhlédnout na YT video: Dívka, která odpustila nacistům.


Knížka se mi líbila. Jen některé části mohly být stručnější např. popis modrého klobouku zabral tři stránky. O tom, že nějaká Mary Mallonová opravdu žila, tak to jsem nevěděla a bylo zajímavé, sledovat její životní příběh. Na internetu jsem si vyhledala i další informace.


U knížek Nejsem jako vy a Kluk z kostek, je tato knížka psaná jako podobné. A když jsem na ní narazila v knihovně, v části pro děti, tak se mi to moc nezdálo. Ale, proč né? Jsou situace, které nikdo nemůže ovlivnit a je dobře o nich informovat i děti.


Horory nikdy nečtu, ale tato knížka mě zaujala recenzí a hodnocením. Když se mi dostala do ruky, tak jsem se přinutila jí číst. Je čtivě napsaná. Jen ten strach se u mne nedostavil, spíš zvědavost, jak to bude pokračovat dál. Ale asi to bude tím, že na záhady nevěřím :) 2,5 *


Od autorky jsem četla Jitra v Dženínu a to se mi moc líbilo. Ale tato knížka u mne zůstává nedočtená. Možná dělám chybu, ale 64 přečtených stran a už mám Allaha a halucinací dost. Možná by mě bavilo, až to bude o 60 let později, ale tam už to nedočtu.

Ze začátku mě knížka moc nebavila, ale pak jsem četla do tří do rána. Tady mi dvě časové linie nevyhovovaly a nechápala jsem, proč vznikl tak vřelý vztah novinářky a nějaké pekařky, která její příběh ani nechce napsat. Život Reby mě nebavil a v některé části až nudil,ale patřil tam. Německý život byl zajímavý, jen mi nepřišlo, že se s ním svěřuje Elsie novinářce. Bylo hodně dopisů, které našly adresáta už moc pozdě. Jak je zde již několikrát zmíněno, knížka hodně připomíná Vypravěčku


Je to už dlouho, co jsem tuto knížku četla, ale v mé mysli zůstala. Dneska jsem jí jen prolistovala a možná na ní opět dojde. Líbil se mi i film.


Knížka se čte dobře, ale představa, že to někdo prožívá je hrozná. Každý den obava, co zase bude, až mu přeskočí v hlavě. I když je takových knih napsáno mnoho, tak tato je jiná už v tom, že jde o Evropu a dívku z naší země.


Krásně napsaná a dojemná knížka. Stačilo pár rychlejších okamžiků a mohlo být všechno jinak. Ale při čtení jsem se občas trošičku ztrácela v ději a čase.


Krásná knížka o hnusné době. Téma které je potřeba připomínat i v dnešní době. Odvážný chlapec, který měl ve svém životě i hodně štěstí.


Prvně jsem knížku četla v 70. letech Byl to hit v té době a rychle
kolovala mezi lidmi. Musela jsem jí přečíst za víkend, protože už byli další zájemci. Později, když jsem jí četla znovu, už mi tak nebavila, ale i přes to jí hodnotím jako perfektní dílo.


knížku jsem koupila v antikvariátu a pár receptů už jsem použila na rychlé pečení


V Provence jsem bohužel nikdy nebyla a navštívila jsem jen Paříž a její kavárničky. Tu knížku pana Horníčka miluji a útlá knížka paní Lenky je též milé čtivo. Přečetla jsem jí rychle, ale určitě se k ní budu ráda vracet. Knížka je nejen milá, ale je v ní i spousta ,,moudra,, která si člověk v běžném životě ani neuvědomuje


Zajímavé vyprávění o osudu jednoho člověka. Jen by mi víc vyhovovalo, kdyby měla knížka rozdělený jeho život na kapitoly. Špatně se mi rozlišovalo, kdy je to vyprávění a kdy přítomnost. Setkala jsem se s člověkem s podobným osudem, kterému je dnes 90 let a žije v Kanadě, mluví perfektně česky, stále každé dva roky lítá do ČR a své kořeny se snažil najít na jižní Moravě a v Praze


Tyto tři příběhy jsou hodně k zamyšlení. Co je v životě důležité? Někdy je všechno úplně jinak, než se zdá. První dva příběhy hodnotím za 4☆, ale třetí příběh za 10☆. Četla jsem od autorky knížku Slavík a myslím, že její další knížky ještě vyhledám.


Kdysi byla přibalená k nákupu remosky a recepty v ní psané, mě často inspirovaly.


Je těžké pro rodinu přijmout fakt, že jejich dítě bude jiné. Každý se s tím vyrovnává jinak. Otec, který ,,selhal,, měl i sám trauma ze svého dětství, ale přes počítačovou hru si dokázal najít cestu ke svému synovi a zapojit se do jeho výchovy. Knížka se mi četla dobře.


Knížka se čte dobře. Není až tak drasticky popisovaná. Asi je to tím, že se příběh odehrává v r. 1996, kdy všechno bylo ještě jinak. Myslím, že kdyby i dnes utečenci přistoupili na pravidla té země, která je přijme, tak by bylo všechno jiné. Nedovedu si ten život ve stálém zahalení a pod hrozbou gardy ani představit.
