jitrnic
komentáře u knih
Intence
Oscar Wilde
Čtení, na které je třeba být plně soustředěný. Dokonalý rozbor umění a krásy z pera skutečného umělce a milovníka krásy.
Veronika se rozhodla zemřít
Paulo Coelho
(SPOILER) Klasická feel-good story (nenapadá mě český ekvivalent, je mi líto), jediná kniha od Coelha, která mi utkvěla v paměti v nějakých konkrétnějších obrysech. Jedna z těch, o kterých můžete vést konverzaci i se svátečními čtenáři na takových těch večírcích, kde se ocitnete omylem...
Milenec lady Chatterleyové
David Herbert Lawrence
Vlastně bylo dobré všechno kromě milostných scén. Kritika společnosti, i charaktery postav, vše v pořádku. Milostné scény se dají nějak přečkat, utrpením jsou však postkoitální rozhovory, s frantíky, boženkami (nebo blaženkami?), kulkami a tím ostatním. Nevím, jak moc tomu dal na frak český překlad, anglický originál neznám, ale tohle tedy jaksi nemůžu.
P.S. Ale "oheň v lůně" považuju za pěkný obrat.
Římanka
Alberto Moravia (p)
Mistrovský román, obdivuhodný v mnoha ohledech - čistota vyprávěcí techniky (se zcela upozaděnou autorovou osobností), skvěle zvládnutá ich-forma, věrohodné znázornění ženské psychiky a ještě věrohodnější (a nemilosrdnější) ztvárnění té mužské. Pozorovatelský talent a bystré životní postřehy nesmírně elegantně zakomponované do popisu postav a jejich promluv (kdy životní moudra nejsou plácána nazdařbůh, ale vždy odpovídají dané postavě i situaci, ve které se právě nachází. Silné erotično, které nikdy nesklouzne do obscénností ani do nechtěné trapnosti.
Macbeth
William Shakespeare
První Shakespearova hra, která mě naprosto vtáhla, především svým úchvatným jazykem. Zkusím anglický originál, i bez jeho znalosti si troufám tvrdit, že český překlad je brilantní.
Pasák
Egon Erwin Kisch
Pozapomenuté, nedoceněné dílo. Kisch sice nebyl bravurním romanopiscem - v ději i ve vývoji postav někdy tak trochu přeskakuje, aby už byl rychle dál, tam, kde potřebuje (především na konci) - přesto je to jeden ze vzácných dokladů toho, že hnus a lidská bída je tu s námi odnepaměti. Obraz chudáků z Kampy je na hony vzdálen vylhaným obrazům elegance a noblesy, kterými jsme obvykle v dílech zobrazujících počátek 20. století krmeni.
První parta
Karel Čapek
Nejsem havíř, takže nemohu posoudit, jestli to takto skutečně na šachtě chodí, nebo ne. Přesto na mě působilo prostředí nesmírně věrohodně, jako kdyby si s horníky Čapek zkusmo na pár měsíců sfáral nebo tak něco... Postavy jsou napsány naprosto skvěle, zejména Pepek, to prostě JE havíř. Pouze mi nesedla postava Standy, jehož vývoj od vyděšeného a opuštěného mladíka (tomu jsem velmi rozuměl) přes poněkud nevyrovnaného sociopata (to byl velmi nadějný vývoj, i zde jsem se bohužel občas poznával v oněch letech) až k vyrovnanému mladému muži, mi přišel přitažený za vlasy a Čapek k němu dospěl dosti kostrbatým a překotným závěrem.
Dobrou noc, sladké sny
Jiří Kratochvil
Kratochvil je jeden z mála autorů, který se mi neomrzel, přestože ho čtu už od puberty, a přestože víceméně píše stále jeden a tentýž příběh. Brno na konci války v surrealistických básnických obrazech, osud země v souvislostech.
Umění diplomacie - Od Richelieua k pádu Berlínské zdi
Henry Kissinger
Klasicky objemná kniha, v níž nás Kissinger seznamuje jednak, dovolím si říct, se svými učiteli či vzory – kromě velkých amerických prezidentů hlavně Bismarckem, Richelieum a Metternichem – ovšem Kissinger se zjevně učil jak z jejich velikosti, tak z jejich chyb, jednak s americkou politikou 20. století, jejími motivacemi, chybami i úspěchy. Seznamuje nás z pozice představitele vrcholného establishmentu, tudíž nám zároveň do značné míry vnucuje, jak by chtěl, abychom to jako čtenáři viděli. A je to přes nesmírnou erudici pohled sebestředně idealistický – pro americkou politiku neexistuje jiná hodnota než absolutní dobro a o žádných jiných postranních vlivech a motivacích nemůže být řeči. Ale takhle zkrátka americká politika funguje a sama sebe vnímá a tahle kniha je ten nejlepší a nejsofistikovanější průvodce myšlením garnitury, která měla a má tak mimořádný vliv na životy nás všech.
Pravdivý příběh Plastic People
Ivan Martin Jirous
Asi nikdy nebudu schopen se definitivně rozhodnout, zda jsou pro mě umělci českého undergroundu hodni spíše obdivu, nebo ušklíbnutí. Pohybuje se to na velmi tenké hraně. Magor náleží spíš do té první škatule, Plastici a jejich kult spíš do té druhé. V tom mě tato kniha víceméně utvrdila, aniž bych ovšem Magora podezíral, že chce čtenáře k tomuto závěru dovést. Překvapila mě velikost vlivu Milana Knížáka.
Hodnotím tedy za sebe tak nějak neutrálně, ovšem stoprocentně jakožto potenciální doplněk pro výuku dějepisu a literatury.
Žena v závorce
Ludvík Němec
Nenápadný klenot z Četby s hvězdičkou na Vltavě. Propracovaná kompozice a povedená pointa, všudypřítomné kalné spodní proudy, sobecké a temné vášně. Ovšem lehce a s nadhledem napsáno a výtečně ve výše zmíněné verzi ztvárněno Zuzanou Slavíkovou a Michalem Isteníkem.
Čistý, skromný život
Viktor Špaček
Generační výpověď, výjimečná drsnou sebereflexí postav, v pravidelných intervalech kořeněná úlevným sarkasmem. Dokonale zvládnutý žánr povídky. Mně osobně navíc dokonale vyhovuje věru dnes již zřídka upozaděná poloha spisovatele – pozorovatele, který se vyjadřuje výhradně svými příběhy a postavami a nechává nás pouze hádat, jak moc, pokud vůbec, dal postavám ze sebe samého.
Přijde kůň do baru
David Grossman
Fantastický rozjezd – drsný stand up humor, vzdáleně připomínající Andyho Kaufmana – ale zcela originální a snad ten nejdrsnější a nejnekorektnější možný. Zejména v audioverzi a fantastickém podání Hanuše Bora je ústřední chaotická, sebedestruktivní a své diváky až nenávidící show nekonečně vtipná. Postupem času je posluchač/čtenář spolu s diváky stand upu úplně otráven čím dál únavnějším komikem a jeho zpovědí a román dospěje do úplně bezbarvé pointy. Možná to byl autorův záměr, za mě každopádně šíleným způsobem promrhaný úžasný potenciál.
Italské prázdniny
Jan Werich
Lehké tenké prázdninové čtení. Trocha bedekru, špetka dějin umění, vydatně špikováno werichovským vtipkováním a rozšafným mudrlantstvím. Psáno možná až příliš lehkou a sebevědomou rukou.
Nechovejte se tu jako doma, příteli
Milan Kundera
Užitečná příručka pro všechny vášnivé čtenáře a milovníky umění jako takového. Svědomitě a citlivě vyargumentovaná esej na téma, jak přistupovat k autorovi a jeho dílu.
Dovolím si jít proti duchu této knihy a napíšu, že asi není náhoda, že ji napsal zrovna Milan Kundera. Víc než kterýkoliv jiný autor, kterého znám, svým životem a dílem k takovýmto hodnocením (tedy k hodnocení díla podle osobnosti autora respektive podle obrazu, který jsme si o umělci sami vytvořili) sváděl.
Vteřiny věčnosti
Ladislav Klíma
Bohužel, kouzlo pominulo. To, co mě v mládí fascinovalo (a byl jsem pyšný, že čtu tak vyšinutou literaturu), nenávratně vyvanulo (z Klímova díla ne pochopitelně, to je stále stejné). Dnes mi tito mystici z přelomu století s velkým knírem a šíleným pohledem, blouznící o Člověku, Duši, Antikristu apod. přijdou spíš tragikomičtí.
Světlo přichází potmě (Spisy 2)
Zdeněk Rotrekl
Antikomunistický román s prvky spirituálního rozjímání. Tyto přesahy mají hloubku a stojí kvůli nim román číst/poslouchat v dobrém přednesu Igora Bareše.
Věda na Zeměploše
Terry Pratchett
Nutno přečíst. Nejlepší kniha o podstatě všeho, s kterou jsem měl dosud čest. Klade víc otázek než odpovědí a to formou nanejvýše zábavnou. Vyznění o naší vlastní nicotnosti je paradoxně dosti optimistické. Provázání pratchettovské fantasy a skoro-seriózních vědeckých dedukcí naprosto dokonalé.
Modrovous
Kurt Vonnegut Jr.
"Zkusil jsem, zvoral jsem a uklidil jsem po sobě. Takže teď je řada na vás." Co dodat.
Pod střechami Paříže
Henry Miller
Nelze hledat nějaká objektivní měřítka kvality, posuzovat míru provokace. Toto je porno, jiná kritéria to naprosto nesplňuje. Není-li to považováno za nic jiného, proč ne, kdo z nás nenahlédl pod pokličku tohoto vpravdě pikantního žánru, že. Veškeré vyšší interpretace odmítám.