JoeSurikata komentáře u knih
Jako každý průkopník to měl Poe nesmírně těžké. Jeho texty připadaly (a stále připadají) mnohým lidem nihilistické a morbidní. Ale on sám možná takhle ani psát nechtěl. To temno prostě bylo v něm ...
Příběhy malé, ale napsané nesmírně originálním jazykem. Přečíst jeden, dva před spaním … a hned se spí líp :)
Hodně otevřeně napsaná, hodně syrová kniha. Příběh obyčejných lidí, semletých válkou. Syrově, nemilosrdně. Doporučuji k přečtení každému, kdo si myslí, že na válčení je cosi hrdinského.
Těžko napsat o Reynkovi něco, co už dřív nenapsal někdo jiný. Snad jen tolik: není básníka, jehož verše by ve mně zněly tak, jako ty Renkovy ...
Pověsti jsem poprvé četl jako dítě a celkem se mi líbily. Tehdy jsem ještě vůbec nevnímal poselství, celkem jasně zakódované mezi řádky. Když jsem knihu vzal do ruky o řadu let později, nestačil jsem se divit, kolik zamindrákovaného nacionalismu a protigermánské nenávisti z pověstí čiší.
Pokoušel jsem se to číst jako povinnou literaturu, ale po cca 50 stránkách naprosto nezáživných popisů (Jirásek byl jistě placen od stránky) jsem raději risknul, že to při zkoušení nějak okecám a knihu vrátil do tetiny bibliotéky. Jako celá tvorba tohoto "velikána" (nezaslouženě protěžovaného z ideologických důvodů) mě ani toto dílo nezaujalo.
Nutno říct, že jsem nakonec sotva dočetl první díl a na další už jsem neměl sílu. Bylo to pro mě nesmírně těžko stravitelné, nezáživné. Děj se vlekl jako nohy z medu. Spousta nic neříkajícího plkání. Fakt mě to nezaujalo. Byť se dá jistě ocenit, kolik energie tomu musel autor věnovat. O tom něco vím a tudíž obdivuji. Proto 2 hvězdy.
Žalostná ukázka velice, ale opravdu velice špatné literatury, z níž se zcela nezaslouženě (a výhradně z ideologických důvodů) stala součást "pokladnice národního písemnictví" a návazně povinná školní četba. Jako takovou jsem ji kdysi musel přečíst a dodnes ve mně přetrvává svíravý pocit znechucení nad ubohostí této slátaniny.
Inteligentní, chytlavá pohádka pro dospělé. Podobenství o touze po opravdovém, naplněném životě. Knížka, která si čtenáře přečte ...
Lvíče je vůbec první Škvoreckého knihou, co jsem četl. Nadchl mě správně ironický styl vyprávění, dobře vygradovaná zápletka a nesmírně vtipně parodovaná realita socialistické cenzury (pardon, tiskového dozoru :)
I kdyby neměly kapesní povídky žádné kloudné zápletky (a že je většinou mají), stejně by měly (stejně jako většina Čapkovy tvorby) čestné místo ve zlatém fondu české literatury, a to díky jedné věci: nádherné češtině s okouzlující slovní zásobou, která se stala etalonem a měřítkem pro další autory.
Erbenovy drastické až horrorové příběhy mě fascinovaly už v dětství, kdy jsem po této knize sáhl jako po povinné četbě. "A mrtvý oči otvírá, a mrtvý oči protírá, sbírá se, hlavu pozvedá a půlkolem se ohlédá. ´Bože svatý, rač pomoci, nedej mne ďáblu do moci! - Ty mrtvý, lež a nevstávej, pánbůh ti pokoj věčný dej!´A mrtvý hlavu položiv, zamhouřil oči jako dřív." ... to přece nemá chybu, ne? :)
Klasika. Krásné čtení o náročném povolání, které se dá dobře dělat jedině s láskou.
Obdivuhodná práce s češtinou, originální vypravěčská fazóna, rozverně pojatý příběh. Krásně se to čte; kniha, s níž je člověku dobře.
Obdivuhodná kniha. Syrová, otevřená zpověď ze zběsilé doby. Nikdo z nás si nic takového nedovede představit.
Příběh rozhodně není jen ztřeštěnou vojáckou legráckou. Jedná se o barvitou dobovou fresku, v níž Danny zakouší nechutnou realitu jak v podobě armádní imbecility, tak pokřivené "civilní" společnosti, jež ho brzy spolkne a rozžvýká. Prostě je to sranda, ze které mrazí až v konečcích prstů.
Působivá kristovská alegorie. Do role nehledaného spasitele se obsadí bizarní mesiáš, falešný jako pětka, přesto však opravdovější, než by se mohlo na první pohled znát. Končí to fiaskem, jak už to tak v životě bývá.
Tuto knihu nemá smysl komentovat, tu je nutno si přešíst, aby každý věděl. To je tak přesné, až z toho mrazí.
Co mě na Vančurovi fascinuje nejvíc, je jeho až fanatické zanícení pro češtinu. To je koncert. Příběh této knihy je vyprávěn rozvláčně, se zvláštní dynamikou, z níž jako by dýchala atmosféra temných časů, v nichž se děj odehrává.
Sama Scheinpflugová o této hře prohlásila, že je to politický plakát. Ano, je. Napsáno na groteskní "objednávku" děsivé doby, která umocňuje sílu poselství.