jojo2 komentáře u knih
Dal jsem tomu jeden večer a už vím, že to nedočtu. Styl psaní je podle mě šílený, nevím jestli je to reportáž nebo román. Pokud román tak úplně chybí charakteristiky postav a jejich background, pokud reportáž , tak se kupí jedna nelogičnost za druhou... Ale přiznávám, že končím čtení na straně šedesát dva. Život je příliš krátký na to, aby člověk četl knížky, které ho nezaujmou...
Očekával jsem podle anotace, že na mne vykouknou Staříci Schmitzer s Mrkvičkou a nakonec na mne vykouknul úplně jiný stařík a to rovnou ten stoletý. Stoletý stařík po česku aneb jak se zúčastnit všeho významného co se v této republice stalo během 20. století... :-) Musím říci, že jsem se skvěle bavil. A bylo prima, že těm největším bolševickým sviním nezůstala ani ta jména...
Fakt dost drsné a za mne těžká depka pokud se snažíte vžít do jednotlivých charakterů. Nakonec zjistíte, že to co je podstatné jenom tak prošumí, protože pocity vyprávěče jsou daleko důležitější než příslušná kauza. Proč jsou ale všechny autorčiny postavy (a nejen v této knize) tak strašně samy? Nějak to nekoresponduje s mou životní zkušeností.
Autorka mne přesvědčila, že jet na dovolenou k moři vážně není dobrý nápad... Styl zajímavý, ale do konce jsem dočetl jen proto, že jsem pořád čekal zápletku. Nakonec jsem pochopil, že samotná kniha je zápletkou