jprst komentáře u knih
Heavy66 mi připomněl, že tuhle knihu jsem nedávno zahlédl v mém oblíbeném antikvariátu, ještě tam byla a za směšnou cenu dokonce nižší než některé současné časopisy. Zaběhl jsem tam, či spíše doploužil vzhledem ke svému věku, nicméně ulovil jsem a nelituji. Do faktografické literatury to má sice dost daleko, ale jinak dobré.
No nevím, chybí tomu přesvědčivost, téma rasismu je sice vděčné, ale jak se to hodně v této knize podobá realitě ve mně vzbuzovalo docela pochyby. A pokus vylepšit to neonacismem mi připadl dost přitažený za vlasy, i když...kdo ví? Co musím ocenit, je čtivý styl autorské dvojice. ale ten stačí u tohoto dílu maximálně na kategorii "jednou a stačilo". Zatím to u této série vypadá spíše na klesající úroveň.
Onehdy jsem zapomněl vzít si na cestu vlakem něco ke čtení a tak jsem si vypomohl z nádražní knihobudky. No nebyla to zrovna dobrá volba, i sledování krajiny z okna jedoucího vlaku by asi bylo zábavnější než tyhle příběhy.
Povedená věc, čtivé od samého začátku a tempo se neztrácí až do konce. Ten mi sice připadl tak nějak uspěchaný, jako by to autorka chtěla rychle dorazit, ale na mém hodnocení to nic nemění. Tohle za přečtení rozhodně stálo.
Hodně slabé, jako by autor vzkazoval svým čtenářům: " Občas něco napsat musím, abyste na mě nezapomněli, ale je to čím dál těžší a těžší..." Já bych k tomu ještě dodal: ...horší a horší...
Průměrná duchařina, celkem dobře se čte, ale napětím příliš nehýří a žádná velká překvapení se nekonají. Dobrá na ukrácení dlouhé chvíle, ale nic, co by stálo za zapamatování.
Jedna hvězda, protože jde o knihu českého autora, ale jinak je to dost otravné, chybí tomu spád, poměrně hodně prostoru věnuje autor zbytečným "vycpávkám", které děj ještě zpomalují a jejich cílem je zřejmě jen naplnit patřičný počet stran. Takže pro mne ztráta času a varování před další autorovou tvorbou.
S dobrým úmyslem pročistit trochu naši rodinnou knihovnu, není totiž nafukovací a vánoce byly na knihy docela štědré, jsem se pustil do probírky starších knih. Daleko jsem nedošel, zasekl jsem u pana Leacocka se zjištěním, že ačkoliv jsem jeho povídky četl již mockrát, vždycky si mezi najdu několik, které mne dokážou opakovaně pobavit. Takže z čistky nebylo nic, ale odpoledne s četbou bylo příjemné.
Jednou za čas zalovím v méně navštěvovaných policích naší rodinné knihovny a stane se, že narazím na knihu, na kterou jsem už poněkud pozapomněl. Tato je jedna z nich a při jejím opakovaném čtení mne až překvapilo, kolik z autorových epigramů se dá napasovat i do současné doby.
Dobrý příběh ve stylu americké drsné školy a to já můžu hlavně v těch chvílích, kdy se cítím "přejedený" množstvím skandinávských detektivek a thrillerů. Hlavní hrdina je přes své nedostatky sympaťák, příběh nepostrádá patřičné napětí, co víc si od takové oddechové četby přát.
Slušný průměr mezi podobnými knihami, má to spád, nechybí ani patřičná porce napětí, ale na druhou stranu nic, k čemu bych se v budoucnu vracel. Vhodná kniha do vlaku nebo pro zpestření zimního odpoledne.
Tak jsem si po letech dal druhou část Kondora, ale nebyla to dobrá. Nezajímavé místy až otravné čtení ale přece jen jednu přednost mělo, dobře a poměrně rychle se u něj usínalo. To ovšem není to, co bych jako čtenář od knihy očekával, takže z mého pohledu zbytečné čtení a ztráta času.
Dobře vypracovaný detektivní příběh ve stylu americké "drsné školy", docela uvěřitelný, ale především...napínavý a čtivý, já jsem si to příjemně užil.
Dobré, prostě dobré, ostatně jako většina autorových knih."Plechárna" mi sice připadala povedenější, ale možná, že mě ovlivnil jen pocit nastavované kaše, ale na pět hvězd to bez výhrad má.
Tuhle knihu jsem si nedávno opět připomněl s určitou dávkou nostalgie. Patří totiž mezi knihy, na které se v době jejího vydání u nás stály v "knižním čtvrtku" fronty v knihkupectvích, tedy ti, kdož tam neměli spolehlivý kontakt. Obyčejně se na ně nedostalo a byli odkázáni na veřejné knihovny, kde byl seznam zájemců o tento druh knih obvykle dost dlouhý. Ale i když z tohoto pohledu připustím, že mé hodnocení nemusí být tak zcela objektivní, tak za přečtení to stojí a čas tomu rozhodně neublížil.
Kniha o obyčejných sovětských vojácích neaspiruje na ocenění svých literárních hodnot, je to ve své podstatě výpověď člověka - vojáka Rudé armády, který měl tu kapku štěstí, že válku přežil, ač byl jako obyčejný voják pro vojenské velení v podstatě je bezcenný materiál. Je s podivem, že tohle bylo vydáno poprvé v originále už v roce 1975, protože autor se kritice sovětského vojenského velení v průběhu II. světové války nijak nevyhýbá.
Pokud si čtenář odmyslí ten ideologický náboj, najednou zjistí, že čte poutavý a rozhodně ne špatný román. Vzpomínám si, že i jako povinnou školní četbu jsem tuhle knihu bez problémů a nucení. Po dlouhé době jsem si ji zopakoval a...zase dobré.
Na tuhle knihu narazím vždy při "výročním" úklidu části naší knihovny vnoučaty nazývané "pravěk" . Zatímco mé děti ji přečetly celkem bez komentářů , vnoučata mi bez výjimky po přečtení doporučila zastrčit v knihovně někam hodně dozadu nebo vyřadit, jelikož tohle už se dnes nečte. Když si ale uvědomím, kolik desetiletí uběhlo od doby, kdy jsem tuhle knížku poprvé četl (a dokonce rád, ačkoliv to byla povinná školní četba), tak už jen z nostalgie jí do knihovny zase vrátím.
Tenhle psychologický román mi dal docela zabrat, ale za přečtení to stálo, je to druh literatury, který autor mistrně zvládal a opět to předvedl. V souvislosti s tím, se ovšem nabízí otázka, kam se autorův talent po roce 1948 vytratil.
Poutavá psychologická próza, parádně vypracované nejen charaktery postav, ale i popisy prostředí a nálad, kde autor opět předvedl svůj vypravěčský talent. Rozhodně román, který stél za přečtení a patří mezi povedená autorova díla.