Julka5259 komentáře u knih
Zajímavý námět, vzpomněla jsem si, že už jsem o tomto případu četla v jiné knize. Zpracování je jistě neobvyklé, ale nazvat knihu detektivkou je podle mě úplně mimo. Pod pojmem detektivka očekávám napínavý příběh a ne suchopárné převyprávění svědeckých výpovědí. A i literatura faktu se dá podat čtivějším způsobem. Mně se to tedy nelíbilo.
Trochu zvláštně napsané. Bylo těžké se orientovat ve jménech vyšetřovatelů, kdo a co vlastně vyšetřuje. Proplétá se tam víc příběhů - což je normální - ale tady mi připadá, že je všechno nějak moc zašmodrchané. A některé do očí bijící detaily (aspoň podle mě) vyšetřovatelům unikají. Navíc pochybuji, že by ve skutečnosti policie byla tak ohleduplná vůči komukoliv, s kým NUTNĚ potřebuje mluvit.
Povídky rozdílné úrovně, lze říct, že na to má částečně vliv datum vzniku - dnes máme trochu jiný vkus. Pobavil mě "požadavek" pana Penzlera, který sbírku sestavil, aby povídky nebyly čteny v metru nebo v autobuse. To ani žádat nemusí,ono to dost dobře nejde. Neumím si představit nadšence, který s touto bichlí bude cestovat. Ale četla se hezky.
Tentokrát celkem zklamání, podle názvu a anotace jsem čekala trochu něco jiného. Ten název je zavádějící. Je to takové nemastné neslané, z té počáteční situace se rozhodně dalo vytřískat víc, tady nakonec ani nejde o vraždu a pachatel byl odhalen vlastně náhodou. Autor umí líp.
Detektivky pana Češky mám ráda, ale tahle mi moc nesedla. 1) případ začíná popisem toho co a jak se stalo (něco jako Columbo), což nemám ráda. 2) Brněnská mordparta se k případu dostane až na posledních cca 50 stránkách, jinak se vyšetřuje ve Vyškově. Pak mě zarazilo kuriózní používání uvozovek: často byly tam, kde neměly co dělat a jinde naopak u přímé řeči chyběly. Kdo za to může?
Kniha je víc psychologický román než detektivka, i když Tereza vyšetřuje několik různých případů. Je to hlavně příběh jednoho nepovedeného manželství. Působí ještě víc "starosvětsky" než Pomozte mi, Terezo! a jsou tam víc rozebírány jednotlivé charaktery.
Občas si tyhle staré detektivky ráda přečtu. A souhlasím s hodnocením od ludek.n, že příběh oživuje absurdity bývalého socialistického režimu, zkrátka pro někoho bylo možné téměř cokoliv.
Autorka velice věrně popisuje krajinu australského vnitrozemí a dusivou atmosféru v rodině. Velice depresivní. Je to tak dobře napsané, až je to pro mě nestravitelné, takže jsem na rozpacích, jak knihu hodnotit. Autorka bezpochyby umí - ale pro mě to není.
Napínavé, dobře napsané. Atmosféra tak dobře vykreslená, až mi z toho bylo úzko. Ale nemám ráda příběhy, kde je jedna z obětí dítě. A to finále mi přišlo přes čáru.
Anotace je poněkud zavádějící, Ctirada tentokrát drželi – a udrželi – stranou veškerého dění. Až po zatčení pachatelky mu prozradili podrobnosti. A souhlasím s babystar, "tichá voda břehy mele", a i " zoufalí lidé, dělají zoufalé věci".
Detektivky tohoto autora mám moc ráda, přečetla jsem ji jedním dechem. A místy se i dobře pobavila.
Čekala jsem detektivku, ne fantasmagorii. Hlavní postava není kriminalista, ale idiot.
Tuhle knihu jsem si půjčila omylem. Dávno nepatřím do věkové kategorie, pro kterou byla určena a to je asi jeden z důvodů, proč se mi kniha nelíbila a nebyla jsem schopná ji přečíst celou. Vadilo mi snad všechno: styl, postavy, rodinné vztahy.
To je snad první kniha z historických detektivek pana Vondrušky, která se mi vyloženě nelíbila. Několikrát jsem dokonce myslela, že knihu odložím nedočtenou. Byla jsem ale zvědavá na konec. Ale ten mě hodně zklamal. Řekla bych, že to bude mít pokračování, které by mohlo ten špatný dojem napravit. A vadila mi tam Johanka, měla jsem pocit, že se autor nemůže rozhodnout, zda má být chytrá nebo naivní a pitomá.
Trochu "ukecaná" detektivka, nicméně mám knihy tohoto autora ráda. Vždy se dobře pobavím. A líbí se mi, jaksi to svoje Brno pochvaluje.
Souhlasím s těmi, komu se kniha nelíbí. Autor se vyžívá v detailním líčení obětí, ale spíš by se měl zaměřit na detaily českého jazyka. A pokud to neumí autor, měl by snad chyby opravit redaktor nakladatelství, nebo snad tu knihu před vydáním nečte nikdo znalý jazyka? Příběh je zbytečně roztahaný, spousta postranních motivů, které jdou do ztracena. A zřejmě si autor myslel, že čím víc tam bude témat, tím lépe - graffiti, náboženství, utečenci, drogy, prostitutky, Dubček KGB, válka v Iráku... Ale méně bývá víc.
Jednoduchý příběh, příjemně napsaný. Taková nedělní jednohubka. A ač je to označeno jako dívčí novela, nejde o kýčovitou romanci. Příjemně strávený deštivý den.
Není to špatné, ale zklamalo mě, že většina příběhů jsou "pomníky". Jen někde se po letech - díky technickému pokroku - podařilo najít pachatele.
Tak jsem autorům dala ještě jednu šanci, ale tady se mi vůbec nepodařilo se začíst. Takže to vzdávám. Už jsem moc stará na to, abych plýtvala časem na čtení něčeho, co se mi nelíbí.