Káča2015 komentáře u knih
Tak to jsem nedočetla. Zajímavý nápad, ale v půlce jsem se stále nudila. Nezachránily to ani vkládané intelektuální prohovory.
Po Pokoji trochu slabší, ale už jenom proto, že jsem se po celou dobu cítila, jako bych byla v Irsku s nimi, zaslouží si čtyři hvězdičky...
Karel Satoria mě trochu zklamal. Má toho hodně co říct, ale utápí se v náznacích a takovém trochu drbání o nešvarech církve. Čekala jsem víc duchovních impulsů, věřím, že na to má :) No, vlastně mi tak trochu nastavil zrcadlo - míň mudrovat o dávno pojmenovaných nedostatcích a víc se snažit něco konkrétního dělat.
Nerada čtu knihy, které jsou tak v kurzu, že o nich mluví každý :) Tentokrát jsem nátlak nevydržela. První půlka pro mě byla výrazně lepší než druhá, rozuzlení zápletky bylo hodně předvídatelné, vlastně mě v poslední třetině knihy nepřekvapilo nic. Pokud mohu srovnat třeba s nedávno dočteným Slavíkem, Hana mě nevtáhla ani ze třetiny tak silně do děje.
Dcera (16) za mnou přišla ve chvíli, kdy jsem se chystala knihu číst. Tak jsme si ji daly spolu jako za starých časů, pěkně nahlas a na jeden zátah. Příběhy milé, ale do Malého prince to má opravdu daleko. Nicméně bych ji klidně dětem četla několikrát za sebou a ráda.
Zápletka byla jasná, trávila jsem čas tím, že jsem porovnávala, které problémy vyplývající z blackoutu mě napadly stejně, co jsem zapomněla, co bych nečekala. Ale jinak jsem se celkem dost nudila.
Četla se dobře, ale už mám toho čínského prostředí tak trochu dost. Chystala jsem se číst ještě Rozpukov, ale protože je to opět se stejnými atributy čínského koloritu, asi od toho upustím. Dobrý argument, proč nehledět směrem k Číně, je přečíst si pár knih ze současnosti té země. To opravdu není nic, co by našinci mělo být inspirací :)
Věřím, že kniha rozhovorů by mohla být názorově vyhraněnější, protože jsem si jistá, že Václav Malý by nám toho mohl říct víc. Z knihy jsem měla pocit, že hlavním mottem je "diplomacie nade vše". Takže jsem se dozvěděla málo co nového, co by mě burcovalo nebo podněcovalo k dalšímu přemýšlení a bádání. Večer strávený s čestným, moudrým člověkem se ale také počítá...
Četla se lehce, téma sice stokrát probrané, ale nenudilo. Postavy sympatické tím, že nejsou černobílé.
Nerada se do té doby vracím. Už vůbec ne, pokud na mě z knihy vypadne kostlivec v podobě agenta Stb a zároveň mého oblíbeného zpěváka. O mém bývalém učiteli, na kterého donášel...Kniha je o době, kdy moc měla za cíl, všechny nás do toho srabu nějak namočit, udělat z nás spoluviníky a tak nějak si mlčenlivě hnít. Veselé čtení to není.
Jedna z nejdůležitějších knih mého dětství... Ne ovšem toto vydání, ale z roku 1963 s ilustracemi Oty Janečka. Četli jsme s tatínkem, slzy smíchu se nám koulely až na polštář...
Na první pohled jednohubka na jeden den, která mi ale rezonovala v hlavě ještě delší čas.
Výlet do jiných kultur, který se soustředí na rozdíly, které by pro nás mohly být podstatné. Alespoň proto, abychom si uvědomili, z čeho jsme vzešli a kde je naše místo na Zemi.
Smutné, člověk se vlastně asi často nedozví, jak to bylo doopravdy.
Rozhovory nad Biblí. Ve srovnání s knihou rozhovorů s pány Sokolem a Heryánem mě kniha spíš zklamala. Sokol byl plný nových podnětů a myšlenek, které by mě nenapadly, Heryán velmi citový a také poučný, otevíraly se mi úplně nové dimenze náhledu na biblické příběhy. Zde si nevím rady, připadá mi to jako bych si neodnášela mnoho, takové běžné kázání k textu. Možná je ale chyba ve mě, třeba jenom neslyším, co slyšet mám.
Četla se výborně. Konec trochu předvídatelný, ale ničemu to nevadilo. Chtěla bych ty obrazy vidět...
Za mě možná tři hvězdičky, podobných úvah jsem už četla hodně. Jenže.... četla si ji taky dcera a knize vděčím za to, že se náš dům celý víkend třepetal smíchem a chvílemi otřásal smíchem až k slzám. Takže mých pět hvězdiček je v zastoupení a ode mne jako poděkování :)